Podobný článek už jsem někdy četl. Asi ve Score? Akorát je to teda asi 20 let. 

Hezký nostalgii vzbuzující článek. Ale podle mě autor přeceňuje schopnosti vývojářů a designérů hry. Je to zaprvé jiný typ hry než klasické strategie, kdy se dá všechno nějakým způsobem spočítat. A podle mě to ani nebylo záměrem. Prostě to vývojáři nějak nastavili, aby to plus mínus škálovalo a hotovo.

Pro otreleho stratega to může být zklamání. Ale tahle hra je prostě i něčím jiným. Právě ta její rozdílnost mě k ní přilákala a měl jsem ji radši než kdejaké strategie. S nostalgii rád vzpomínám na battle isle 2.

Ahoj, HoMM3 jsem hrál na starém Apple, dřív MAcintosh :D když to přišlo hráli jsme celá rodina, jedna sestra, Otec, bratránek a strejda . 

Hráli jsme proti sobě a strejda většinou vyhrával i když s otcem to měli na těsno. Jsem ročník 90 tak jsem neměl tolik let a rozumu ale v té době jsem dohrál základní kampaň na střední obtížnost, strejda ten si to dal hned na nejtěžší a ano bylo to spíš logistické řešení , kdy nikdy neděláš upgraidy a vše upgraiduješ jen v jednom městě takže těch přesunů bylo extrémně moc :D loady nonstop, a bitvy s kalkulačkou kdy jsi počítal kolik přesně dá tvá jednotka a jestli sestřelí nepřítele o číslo dolů či ne :D atp 

Je to nostalgie a nedávno jsem si to dal na nejtěžší také , asi jsem to udělal rychleji než strejda hlavně proto že člověk zná a ví co kde v jaké kamapani dělat a když neví tak google ,) to je dnes jednoduché , dřív ? nebylo nic jen ty a HoMM a nekonečno loadů . 

díky za článek a gl hf

Pekny clanek,dekuji!👍

Zajímavý článek, ale docela s autorem nesouhlasím. Pokud se řeší kampaně Restoration of Erathia a Armagedons Blade, tak tam vás hra vyloženě vede, a prohrát není až tak snadné. Shadow of Death je o dost těžší, zvlášť pokud člověk hraje na těžší obtížnost jako král nebo dáma. a i tam, jak říka někdo nade mnou, earth magic + town portal řeší téměř vše, takže nejtěžší je první mise. A často nebylo potřeba ani to, magický hrdina s nějakým plošným kouzlem porážel armády mnohem silnější. Autorem zmiňovaný problém s lichy je naprosto easy - tak je prostě nezabíjím, o nic nejde. v dalším týdnu mají nekro další úrodu jednotek, kterou jim v okamžiku, kdy vystrčí nos, zabiju. A v neposlední řadě, to, že není úplně jasná strategie jako v misi s Crag Hackem, hře nic neubírá, nehledě na to, že tyto mise jsou těžké především v okamžiku, kdy člověk hraje na nevýchozí obtížnost a sám si komplikuje život..  a na závěr, za mne kouzlo hry spočívá především v dynamice a hot seatu, a tam nic z výše uvedeného není :)

Hm tak to jsem špatný hráč H3C. Mě na všechny kampaně stačil jen jeden hrdina. Nejdůležitější bylo mít moudrost (2 úroveň) a zemní magii případně inteligenci. Pokud se tyto požadavky podařilo získat v prvním scénáři kampaně bylo jednoduché vyhrát kampaň. Nejtěsnějším kampaň z mého pohledu byla za Barbara Yog byl zásadně proti magii. Ale jinak to bylo dost lehké. V první či druhé mapě člověk získá městkou bránu a pak na celou mapu stačí jeden mocný hrdina...

Co se game balancu a quest designu týče, všechny hry z našeho dětství jsou k pláči, jen jsme to tehdy nevěděli a dnes to vidět nechceme 🙂

Zrovna tuhle kampaň jsem nedávno dohrál, souhlas je na nic, ale ta s nekromancerem co získá artefakt s kterým místo kostlivců dostává liche je super. Heroes 3 hraju dodneška, ale jejich největší síla je buď v jednotlivých předtvořených mapách nebo v náhodných mapách, to se dá hrát pořád, kdybych shrnul čas, který jsem u nich strávil celkem, tak kampaně by byly míň jak 1%. Zkrátka HoM&M 3 fungují líp jako partie šachů než jako vyprávěcí médium.

Tak hnusne slovo ako adoruje som v zivote nevidel.

Otras

Díky za úvahu. Ano, dle mého mnoho her je založeno na podobných mechanikách, kdy dokola děláme to samé, levelujeme a vlastně nás to baví. Myslím, že je to takové uklidňující a zároveň máme pocit, že se posunujeme vylepšováním statistik apod. A při sezení či ležení na gauči nenarazíme tak rychle jako v reálném životě na své limity a komplikace (vlivy ostatních lidí, zranění, nemoc, únava, neschopnost si zapamatovat další slovíčko atd.). 

Občas žehráme na repetitivnost. Ale kdyby hry byly taková výzva jako reálný život, leckdy by nás vůbec nebavily.