Přejít na výpis diskuzí
Když do vývoje kecají manažeři: Homefront
6.7.2012 | Adam Homola
55 příspěvků
-
"Pravděpodobnost, že velkou invazi do Ameriky udělá tak malý a chudý stát jako je Severní Korea, je totiž mnohem menší, než v případě velké a ekonomicky rostoucí Číny."
Chcete říct naprosto žádný? Na čem by tam S. Korea doplula? Rafty? Jak by řešila zásobování? Shod z horkovzdušných balónů?
Ale jo, čína je aspoň uvěřitelná, i když by taky neměli šanci. -
Ehm, Američané určitě nejsou z popela ani nicoty, žádné hups byli tu tihle a najednou sou tu tihle, prostě změnili vlajku.
Naopak původní obyvatelé Ameriky jsou zářným příkladem toho, že proti vyzbrojené přesile vzdor bez externí pomoci nepomůže. -
Clausewitz pravil: "válka je pokračováním politiky jinými prostředky". Z toho mj. plyne, že vedle úspěchů na bojišti jsou stejně důležité úspěchy i v jiných oblastech, zejména v mezinárodních vztazích a ekonomice. Takže můžeš sice porazit pravidelnou armádu, když ale zabředneš do nekončící gerilové války, kdy náklady na její vedení jsou větší než exploatace poražené země, můžeš snadno dospět k názoru, že je pro tebe levnější pomoci k moci nějaké schopně vypadající frakci a potom rychle vypadnout. K takovému závěru samozřejmě nedospívají "flinty" (a je jedno, kolik hvězd nosí na ramenou), ale politici, kteří ve skutečnosti celou válku vedou. Také musíš brát v potaz, že žádná země není ve vzduchoprázdnu, ale její rozhodnutí víceméně závisí na názorech ostatních mocností, takže hypoteticky by třeba vítězná Severní Korea nakonec USA opustila, protože by jí Čína pohrozila ukončením ekonomické podpory. Jak vidíš, na velikosti armády a kvalitě její výzbroje ve výsledku až tak nezáleží. Ti, kdož si mysleli opak, velmi často špatně skončili - v nové době se to týká Napoleona a Němců v obou světových válkách.--------- A ještě k tomu povstání z popela: není snad sám americký národ příkladem onoho povstání? Ne sice z popela, ale z nicoty. Byli tu osadníci-poddaní britského krále a najednou hups, byli tu osadníci-občané USA. Příznačné ovšem je, že za pomoci Francie - což koresponduje s tím, co jsem psal o mezinárodních vztazích. To se týká třeba i Jugoslávie, která se ubránila díky zejména britské podpoře, nebo Španělska, které vzdorovalo Napoleonovi díky podpoře vévody Wellingtona. Ani v Afghánistánu se dnes USA nedaří, protože tu je médii naznačovaná podpora z Pákistánu, dále potom nesmíme zapomenout na Čínu, kvůli níž USA nemohou mic tlačit na pilu - o tom se sice moc nemluví, ovšem pohled do mapy mluví za vše. Ostatně, nakolik je takový tichý nepřímý tlak důležitý, o tom svědčí z čistě vojenského hlediska absurdní existence Severní Koreje - kdyby nad ní Čína nedržela tiše ochrannou ruku, asi by si tvůrci Homefrontu museli najít jiné zlouny...
-
Hairy_Ass tiscali.cz: "To už můžeš dát odkaz i na Válku světů."
JJ ten záver bude mžno podobný:
http://www.peace.ca/geneticwarfare.htm -
Ale fakt, že Severná Korea úspešne vykonala inváziu do USA je nereálne. Žiadny štát v súčasnosti nie je schopný napadnúť USA konvenčnými zbraňami. A iba hŕstka štátov by ich mohla ohroziť zbraňami hromadného ničenia...
-
Nebo Jugoslávie během 2. světové.
-
Jen dodám že asi nejzajímavější příklad je Afrika kde od druhé světové války mezi sebou válčily jak regulerní armády tak gerily notně posilováni jak východem tak i západem a leckdy povstalecké skupiny dokázaly porazit i regulerní armádu ..pár příkladů Rhodésie ještě v 70 letech jeden z nejbohatších států v Afriky po výtěztví povstalců...i když vítězví draze vykoupené kdy ztráty vítězů byli mnohonásobně vysoké.dnes Zimbawe a prezident Mugabe nejchudší stát světa,Mali kde intervenčí armáda plukovníka Kadaffího po několika porážkách začala útíkat přes Saharu zpátky do Lybie,vrátila se jen hrstka,někteří zahynuli ve vlastních minových polích jiní že jim došlo palivo a zemřeli vyčerpáním...další státy Angola,Lybérie,Somálsko atd.snad nike jinde na světě po skončení 2 světové války nedokázaly gerily zlikvidovat intervenční armádu vyjma Afriky
-
Radil jsem ti jenom jedno.
-
Jako říkejte si, co chcete, ale ze všech těch cod-like her mi právě Homefront přišel nejsympatičtější. Mělo to jakýs takýs přítel, originální nepřátele a pár wow momentů, které sice nehýřily padajícími mrakodrapy, ale zaryly se do paměti. Schovka v masovém hrobě byla přece jen docela drsná. Neříkám, že ta hra nemohla být lepší, ale kde nic není, ani smrt nebere.
-
Irak a Afganistan jsou takove zajimave přiklady, ty země jsou nejednotné samy o sobě a probiha tam vnitřní boj o moc. Vždy šlo spíš o podporu jedné nebo druhé strany interního konfliktu než o totální vítězství nad celkem. Takový konflikt byl snad naposledy opravdu v druhé světové válce.
Ale spíš musím dát za pravdu Hereticovi, nedohrál sem to protože mě to přestalo bavit, měl sem za to, že USA bylo kompletně dobyto a bylo dávno po válce, nevím s čím sem si to zamíchal. -
Spíš mám dojem že autoři dost čerpaly z filmu Rudý Úsvit který je tam doslova kultovní vždyt Wolwerine je i jednotka v MW2 jako pocta filmu http://www.youtube.com/watch?v=1_I4WgBfETc
-
Nedávno to proběhlo médii, ale hledat se mi to nechce :) Jejich analytici s překvapením zjistili, že díky vysokým "collateral damage" během operací spojenců má Tálibán každoroční příliv rekrutů a sympatizantů vyšší o desítky procent...
-
Homefront mi přijde jako zářný příklad nevyužitého potenciálu. Během vývoje se to jevilo hodně zajímavě (když si člověk odmyslí tu Severní Koreu), na boj povstalců se dalo nabalit spousta zajímavého, bohužel je z toho nakonec další COD klon. Cesta autobusem na začátku hry je na poměry videoher hodně silná. Škoda že záhy se to zvrhne ve střílení desítek nabíhajících nepřátel. Pro singlistu jako já je ta hra i za 5 € moc drahá.
A samotný vývoj musel být hodně špatně vedený a hlavně drahý, když i přes prodeje jaké to má ta hra nevydělala pořádný dukát. -
trvdý rohlíky
-
Reč vtákov - vtáčí jazyk
-
když si po pěti letech k jednomu kalachu pořídíš druhý... *1*
jaká čísla v té studii lítají? -
A proto NATO vydalo studii, že je Tálibán nejsilnější za posledních pět let? *3*
-
To už můžeš dát odkaz i na Válku světů. *15*
-
Řekl bych že je to úplně opačně. V novodobých dějinách v podstatě žádná okupační armáda nikdy nevydržela na zabraném území a dříve, nebo později musela odtáhnout. Něco jiného je vojensky dobýt nějakou zemi a něco jiného je ji pak udržet pod kontrolou, stačí se podívat na Irák, nebo Afghánistán.
-
http://www.csfd.cz/film/268638-divide-the/