-
Chci SWAT 5, vyřiďte mu to.
-
-
Jako veterán Swat 4 bych byl za pokračování rád, ale ptal jsem se na něj někdy před rokem a něco...no a bohužel v plánu nic není :-/
-
-
teda asi je dobrej, ale pripada mi taky trochu hysterickej
-
Ten koncept, který Levine nastiňuje, už samozřejmě ve zjednodušené podobě nějak funguje - interakcí s různými NPC si často otvíráte nebo zavíráte různé cesty a reakce. Pokud by ho ale měl důsledně dotáhnout do své představy, byl by hrozně komplikovaný a vývojářsky náročný. Nedovedu si navíc představit, kolik práce by dalo, aby se stupňovaná náklonnost nebo odpor každé postavy k hráči nějak reálně projevily, aby každé NPC mělo několik variant reakcí podle hráčovy momentální karmy. To by byla hrozná rasovina pro programátory a vysloveně noční můra pro scénáristu a betatesting. Nakonec to všechno zkrotit a začlenit do nějakého řízeného smysluplného příběhu mi pak už připadá jako naprosté sci-fi.
-
-
Jak ve zjednodušené? Ten koncept EXISTUJE, tečka. Levine tak akorát vznáší požadavek na více člověkohodin, nic víc. Komplexnější provedení, žádná přidaná hodnota.
-
-
Myslím, že v takhle komplexní podobě jsme ho ještě neviděli. Člověkohodiny by rostly exponenciálně, o tom žádná. Přidaná hodnota by byla už v tom divu, že se to celé nezbortí.
-
-
-
Já nevím, možná jsem to nepochopil, ale nepřijde mi to nijak složité ani novátroské. Levine mluví o programování "charakteru", nikoli "inteligenci" NPC postav. Vnímám ten "charakter" jako soubor nijak složitě definovaných aspirací různých postav. Hráč plní úkoly, jejichž řešení je provázáno s těmito aspiracemi. Zabiju draka, zachráním princeznu, zvedne se mi reputace u krále, to ovlivní dalšího jeho jednání se mnou. Žádnej objev Ameriky, ale klasika. Myslím, že Levinovi chtěl jen zdůraznit, aby se vývojáři soustředili více než na AI (předvídání hráčova chování) charakter/osobnost NPCček. Tohle v RPG žánru jasné zadání je v žánru FPS přeci jen vzácná záležitost, kterou do ní vnášel právě Levine.
-
Koukám, že Ken objevuje Ameriku... Black Isle/Troika a Obsidian za sebou měli/mají RPGéčka, která jsou na podobných premisách vystavěny...
Už se nemůžu dočkat, jak bude komunita hltat každé Levinovo slovo a oslavovat jeho "revoluční" hry, to vše pramenící z čirého ignoranství, jelikož designéři počítačových a hlavně deskových/PnP her dělají podobné věci spousty let.
Nemůžu si pomoct, ale ten člověk nemá přehled v rámci vlastního "oboru", což je na "geniální deisgnérské eso" docela průšvih. Tak hlavně že měl přeplníno, že... -
Žádná světoborná myšlenka. Zní to hezky, ale naprogramovat takovou AI to je kumšt a stejně to vždy bude víceméně naskriptováno dle možností programátorského týmu a jeho fantazie, co by mohlo ovlivnit co a aby vznikla opravdu takto promakaná hra by trvalo i početnějšímu týmu 2x déle než Martinovi napsat další díl Hry o trůny ( tedy 2x celou věčnost *15* )
-
Asi sem blbej, ale z toho povídání sem nepochopil vůbec nic. O čem že to bylo?
-
-
Ale redakce vyjela na GDC a místo chlastání chodí po přednáškách. Pak střízliví píšou články a takhle to dopadá.
-
-
Klidne si me mucte ale pro me je cela serie Bioshock pri nejlepsim prumer. Neco jako filmy Steve McQueena (cernej), vsichni delaj buhvi jaky je to umeni, protoze se to nosi, pritom je to prumer. A posledni dil me hodne zklamal. Muj nazor, pro koho je to pecka stoleti at se neciti dotcen.
-
-
Mam stejnej nazor. Latka klesla tak nizko - a zvlaste u fps, ze prumerne zpracovany hry jsou najednou hrozny hity.
-
-
Tak mně se původní Biodhock celkem líbil (i když uznávám, že System Shock jsem ještě nehrál), ten nový díl mně tolik neoslovil, je to pěkná hra, ale že by to bylo něco převratného, to mi nepořišlo, jen nevidím konkurenci. Spousta starších her mi přijde výrazně lepších než to, co vychází dnes (namátkou Half-Life, Deus Ex, Vampires The Masquerade: Bloodlines...). Z FPS mně poslední dobou (a že je poslední doba u mě pěkně dlouhá:) ) oslovil jen nový Deus Ex... a i ten trpěl několika neduhy. Celkem se mi líbilo první Crysis ale pokračování nic moc, stejný pocit jsem měl U Mass Effectu, přijde mi, že novější hry přináší zjednodušení a kromě grafiky nic nového nepřinášejí a i po příběhové stránce často pokulhávají (ale to je možná i tím, že důležité části příběhu jsou v DLC). Poslední hra, co mě skutečně překvapila a nadchla bylo Mirror's Edge.
-
-
-
Na prednasce jsem osobne byl a muj dojem byl smutny klaun. Dela zabavu, ale nikdo se vlastne nesmeje.
Snazil se najit ospravedlneni jeho kroku, radeji nez uznat porazku, tak s sebou stahnout studio a stovky lidi. Jeho napad je neco, co uz je mnohokrat naimplementovano a den drive i odprezentovano na prikladu generovanych pribehu v crusader kings 2. -
takze Ken si isiel po inspiraciu na fffilm