Celkem souhlasím se Zvacou.
Ale ještě bych chtěl dodat, že s autohealem sice může hráč jít pořád s plným zdravím a vpodst. je to jako byste u sebe měli pořád nějakou tu lékárničku, ale pokud je ve hře dobře zpracovaná AI, zvýšená přesnost střelby nepřátel, menší odolnost (např. stačí jedna dobře mířená kulka), tak hra nemusí být vůbec jednoduchá ani s tím autohealem.

Navíc se tam vyvarujete těch situací, které zmínil Zvaca a tímpádem, jak už jsem zmínil, je obtížnost neustále rovnoměrná a nemusí docházet k takovým frustrujícím momentům.
Např. si pamatuji, jak mi jeden známý uložil hru s 5 body HP a já se u toho nervoval jak sviňa a když jsem si misi dal od začátku a hrál si to sám, tak jsem ten samý úsek na tu samou obtížnost prošel pomalu s prstem v zadku. To by se mi s autohealem nikdy nestalo.

Tohle je subjektivní i v tom, co kdo považuje za herní výzvy, stejně tak i to, jakým způsobem kdo hraje s autohealem nebo v rámci léčení pomocí lékarniček. Jistě, autoheal - aneb schytat dávku a vydýchat ji za rohem kdykoliv bez omezení - není rozhodně věc, která by všechny hráče nutila k nějakému starání se o to, jak budou muset přizpůsobit momentální gameplay vůči svému stavu zdravotních jednotek. Ale taky si myslím, že oproti lékarničkám má autoheal právě v tomto jednu výhodu, kdy dovoluje se věnovat přímo a nerušeně tomu, co se na obrazovce děje bez toho, abych se musel bát kteréhokoliv střetu a hekticky ukládat po každém panáčkovi, kterého se mi podařilo zneškodnit až do doby, než ve skříňce najdu krabičku s červeným křížkem a doplním si svoje "healthy" na maximum a naopak zachovává i možnost, kdy může hráč procházet hrou klidně a s rozmyslem i přesto, že si je vědom, že škrábnutí zmizí po pár vteřinách. Lékarničky jsou sice hodně spojovány s jakousi herní výzvou a samozřejmě i obtížností, ale popravdě, ač v očích hráče, který si systém lékarníček pamatuje, nemálo se stávalo, že člověk po nevychytané situaci byl spíše frustrovaný z toho, že mu postava na 6% zdraví musí projít ještě koridor plného nepřátel jen aby se dostal do té místnosti, kde snad bude nějaká ta malá lahvička nebo bílá krabice a kde se v pohodě uzdravím. To už nebylo sledování cíle dané mise, příběhu, atmosféry a hry, ale sledování vlastního boje o tom, abych se tou pasáží prodral po padesáté k jedné věci - k lékarničce. Nechci tu vyzdvihovat princip jednoduchosti a co nejméně frustrovaného projetí hry, abych ani nic pořádného něudělal, nezamyslel se a podobně a abych hru dohrál jako hrdina ( jak je dneska u titulů zvykem ), ale naznačuju tu, že obtížnost by měla nabízet hra jinými prvky než tím, že budu muset spoléhat na lékarničky, které dle mého obtížnost nastolují jen "uměle", než aby se daly považovat za něco standardního k výzvovým tendencím hratelnosti. Koneckonců, i odkazy k realističnosti u obou léčíčích mechanismů v rámci her jsou vždy zcela mimo, kdy někdo prostřílenej jako cedník si těžko oddychne pár sekund v křoví, stejně tak jako si těch půl sta průstřelů těžko zalepí náplastí a vydezinfikuje. Osobně nemám nic proti oboum implementacím uzdravování ve hrách, ale rozhodně se na ně nedá jednotlivě pohlížet jako na něco výjmečného nebo stoprocentně lepšího. Obě mají svá specifika a stejně i své nevýhody a s oběma si hráči mohou hru užít ne zcela jednoznačně s prstem v nose v klídků. I když autoheal v tomhle směru vybudoval jistou tvář těm, kteří hrají hru jako rushující "prasata" bez ohledu na to, aby se zabývali něčím jiným, či vůbec starostí o ochranu postavy během boje, zůstává faktem, že stále je mi přece jen poslední dobou bližší. Ovšem cílem hráčů by nemělo být to, čím nebo jak, se budou léčit, ale spíše dosáhnout toho, aby se hra prošla bez zásahu, což je teprve výzva a ve výsledku i háže bobek na to, zda budu mít po ruce krabičku nebo si vydechnu...

lenže s autohealom vďaka tomu, že sa v poslednej dobe regeneruje skutočne bleskovo máš plné zdravie skoro stále. Naopak mať v MP plné zdravie je skôr rarita a 90% času hráš s polovicou alebo minimom zdravia keďže stačia jeden - dva zásahy a polovica zdravia je preč. V takom GoW 3 ani v najvyššej obtiažnosti ti 1-2 zásahy neurobia vôbec nič.

úprimne obdivujem tých čo to hrali na konzolách pretože je to doslova masochizmus. Ešte že na nižších obtiažnostiach bol aký taký auto-aim a konzolisti tam mali tuším aj aiming lock.