Přejít na výpis diskuzí
Náruživí hráči mají větší sklony k psychickým poruchám
10.1.2012 | Aleš Smutný
80 příspěvků
-
Rád bych to trošku hlouběji rozebral. Zaprvé bych chtěl říct, že je sakra rozdíl mezi tím, jestli člověk hraje a proto se mění jeho psychický stav a nebo jestli je na tom člověk psychicky špatně, a proto hraje. Existují výzkumy (které ovšem nebývají často zveřejnovány - proč asi?), které potvrzují, že hraní může některým lidem velmi pomoci v jejich psychickém stavu. Stejně tak jako procházka v přírodě a nebo domácí mazlíček. Zadruhé bych chtěl připojit pár svých zkušeností. Já osobně se považuju za velmi náruživého hráče, ale na druhou stranu nejsem na hraní závislý. Přestože (když je čas) jsem schopen hrát od rána do večera a zapomenou se i najíst (a takhle to praktikovat i několik dní po sobě), tak následně nemám problém 2 měsíce nezapnout počítač a učit se na maturitu nebo na zkoušky. Proč tedy hraju,když to vlastně nepotřebuju? To je jednoduché, prostě mě to baví. Jsem introvert, do společnosti chodím nerad, procházky po venku proklínám, knihy mě nebaví jelikož při čtení mi chybí ten vizuální vjem dané situace a ve filmech mi zase chybí zapojení diváka do děje. Hraju prostě proto, že to mám rád. A nemyslím si, že by se mi nějak "měnil mozek", že by se ze mě stával agresivní psychicky labilní jedinec. Nehledě na to, že si musíme uvědomit jednu věc - nikdo není úplně zdravý! Psychických poruch existují statisíce. A každý z nás nějakou z nich trpí. Potom se to jen zveličí někým, kdo je z principu (pro mě nepochopitelného) proti hrám a naši rodiče a prarodiče si to přečtou, a co následuje, asi všichni víme. Jak už tady psal jeden uživatel - alkohol, drogy a cigarety se neřeší. Přitom je to mnohem větší problém, který dopadá na celou společnost. Já osobně jsem abstinent, nekuřák atd a pohled na opilého člověka nesnáším a jestli by se něco mělo řešit, tak tohle!
-
-
Ty voe nějakej mravokárce. Ale každému po chuti. Já až budu starej (eh), a uvidim venku blejt nějakýho smrada, smazřejmě se zatvářím povýšeně a možná utrousim i nějakou tu mravokárnou poznámku, ale v duchu se budu za břicho popadat při vzpomínkách na sebe. *15* Na co budeš vzpomínat ty?
-
-
Hlavní rozdíl je asi v tom, že mi nepřijde vtipný to, že se člověk opije, že neví, co dělá. Přijde mi to naopak velmi trapné. Ale pointa mého příspěvku byla úplně někde jinde, takže nemá smysl tohle rozebírat .)
-
-
suhlasim az na to ucenie :-D chvala bohu uz sa nemusim ucit. a tiez ked vidim tie "deti" jak sa o polnoci opite prechadzaju po meste a vsetko obluju tak mi je na grc :-D -
-
vy jste nikdy nebyli mladí a opilí?
-
-
Mladý stále jsem, ale opilý jsem NIKDY nebyl
-
NE *2*
-
Byli, ale potom přišla kocovina a ta je na ho*no
-
-
-
-
Som psychicky na tom zle alebo je normalne ze rozmyslam nad realnym svetom ako nad hernym enginom?
-
-
Taky občas vylezu před barák a říkám si, jakou ten svět kolem mě má příšernou grafiku.
-
-
-
Musím sa priznať ,že mňa konkrétne vždy pri čítaní takýchto článkov napadá prostá otázka: Čo je to vlastne ,to "normálne"? Nie, fakt vkuse počúvam o tom ako je niekto(rý) viac či menej šlahnutý ale ešte nikde som nevidel presnú definíciu toho čo je "normálne".
Veď len povážte komplexitu ľudskej bytosti. Všetci sme rovnaký a predsa iný, každý vyrastal a formoval sa inde za iných podmienok etc. Ako je teda možné pri takejto rôznorodosti určiť ,čo je skutočne normálne?
Nebavím sa teraz o vraždiacich maniakoch alebo bezcitných psychopatoch ale o normálnom(keďže už sme na stránke o hrách) hráčovi čo si raz do týždňa prečíta noviny, vidí ,že celý svet tiahne do vylučovacieho otvoru pričom ho tam vlečie so sebou a on by mal z toho čo mať akože čo? Vyložiť si nohy na stôl povedať ,že sa ho to netýka ,keď dobre vie ako ho to za chvíľu kusne do zadnice?
Vážne ľudia povedzte my čo je normálne bo ja sám to takto neviem posúdiť... -
-
Normalita je stav, chování a jednání odpovídajícím normám. Ale jak se říká: Jiný kraj, jiný mrav. Normalitu a normy určuje společnost a většina. Když se na to tak člověk podívá z jiného pohledu, tak by se dalo říci, že v nějaké společnosti by mohli být normální právě i ti vraždící maniaci, ale prakticky by to bylo hůře proveditelné, protože by se všichni mezi sebou vyvraždili, než by přišli na jakýsik význam toho slova "normální" *2*
-
-
Ja se priznam propadl jsem hram, hlavne MMO a jsem na nich vicemene zavislej, ale i kdyz jsem zavsislak, tak sve hrani umim skombinovat s beznym fungujicim zivotem moje manzelka je toho dukazem (zena hry nehraje max. tak karty :) ale priznavam ze obcas bych se mel vice venovat sve rodine.
-
-
Jak tuhle hlášku nemám rád, tak tohle jsi zabil *1* *1* *1* Že dokážeš odejít do a přijít z práce a sednout ke kompu ještě neznamená, že dokážeš hraní skombinovat s běžným fungujícím životem *1*
-
-
Kamarade kez by z prace chodim k veceru tak mam cas akorat poveceret kouknut na zpravy 2 x tydne na raid,ale jinak vikendy travime vetsinou na cestach atd. Takze situaci kterou zde popisujes bohuzel neznam, ano kdyz se vyjmecne postesti, tak si velice rad zahraji cely den,ale tohle se stane jednou za par mesicu
-
-
Pak bych ale nemluvil o tom, že seš závislej *5*
-
-
-
-
Nečetl jsem všechny příspěvky, ale pořád se mi dere na jazyk, že podle výzkumu je vlastně hraní jako takové jenom jinej způsob úniku a když nebudu hrát, budu unikat jinak. A každej po svým způsobu uniká ze všední reality/rachoty úplně jinak. Někdo jde kalit, jinej cvičit, někdo civý do bedny, někdo dřepí u FB, projet se na kole aaaa bla bla bla...
-
-
hraní je jen jinej druh zábavy, stejně jako film a nebo kniha, jen je poněkud intenzivěnjší i když třeba knihomolové by to určitě chtěli popřít *5*
-
-
Knihomolove hlavne reknou, ze knizky nejsou jen o zabave. Literatura naucna, vzdelavaci, historie, atd.
-
-
Od kedy som hral mafiu 1 a 2 som sa dozvedel o tých rokoch viac než na dejáku
-
-
Co ses prosimte z Mafie dozvedel za historicky informace?
-
-
-
Tak knihy niesu zle, mna osobne knihy bavia viac nez PC, ale takych knih, co ma od PC dostanu na tolko, ze nan uplne zabudnem, kym ich neprecitam je asi tak 3-4 do roka. Takze vacsinu casu aj tak len sedim za bednou a hram *1*
-
-
-
Musím s článkem souhlasit a něco na tom opravdu bude. Dále bych chtěl dodat, že jsem nikde v článku nečetl, že hry způsobují psychické poruchy nebo je nutně musí působit každému, takže ti co si tu stěžují, že nadměrně hrají a nic jim není, tak ti evidentně nepochopili poselství tohoto článku. V praxi to znamená, že pokud hodně hrajete, tak nemusíte mít vůbec žádné psychické poruchy. Byl to čistě výzkum z hromady lidí a podle článku to vypadalo, že se spíše přiklání k možnosti, že lidé s úzkostí k těm hrám utíkají více než ti bez nich.
Ještě by se dalo říci, že u takových jedinců se sklony k úzkostným poruchám se může jejich stav zhoršit, pokud se úplně izolují a přestávají chodit do společnosti, ale to už je jen můj dodatek a názor. -
Neškodilo by mít vystudovanou žurnalistiku a znát novinářský kodex
-
-
Mě na tom článku nepřijde nic špatného.
Jen jsme se opět z článku nic nedozvěděli. Opět je vše neprokazatelné a nejisté.
Nic méně, stále to ukazuje, že problém je v lidech nikoliv ve hrách. -
Co ma herni web spolecneho s zurnalistikou?
-
-
Ze skušenosti můžu potvrdi pravdivost nadpisu..
-
-
Jj ja taky.
-
To ale vypliva spis z toho, ze ma nekdo spatny svedomi, ze sedi kazdej den hodiny a hodiny u pocitace / konzole, je celkem izolovanej, nez ze by to bylo primo z her.
-
-
Jistě. Jirka je ukázkový příklad *15* -
Ale prosim vas, nebudte smiesni.. Ten clanok je utter-blbost zamerana proti hram.. A co takto ostatne aktivity, aky maju na jedinca v vplyv ? Nech to porovnaju s ostatnymi 'negativnymi' a mozno sa ukaze ze to hranie nie je az take zle.. No ale to by ten vyskum nemohol byt zamerany proti hracom...
-
-
"Loton totiž neříká, že čím víc hrajete, tím spíše se dostanete do úzkostného stavu. Jde o konstatování stavu daného vzorku populace. Naopak, může stejně dobře jít o tendenci jedinců s těmito symptomy vyhledávat delší herní sekvence."
Tady je vypíchnutý úryvek z článku, který mi snad dává za pravdu. Je sice pravda, že lidi s těmito symptomy se přikloní spíše k chlastu, ale ten už dávno skoro nikoho nezajímá (ce s týče novinářství, výzkumů apod.). Holt jsou hry v poslední době fenomén a tak se článek zaměřil na ně, ale rozhodně není tak úplně proti nim. -
Tam ale není nikde napsáno, že hry mají negativní vliv. Podle nadpisu to tak možná vypadá, ale pokud sis článek celý přečetl, tak musíš vidět, že tomu tak není.
-