To the Moon... má cenu dodávat něco víc?

Ten člověk asi nehrál Machinarium. Ta hra ve mě vyvolala tolik silných emocí, jako dlouho už žádná. Byl jsem dojatý a to tam není ani fotorealistická grafika, ani dialogy.

Hry (nebo spíš momenty ve hrách), které mě emočně hodně silně zasáhly a které si zrovna vybavuji (protože je jich stopro víc, ale hrál jsem tisíce her a všechno si holt nepamatuju) by byly:

× Mafie: poslední mise a zabití Sama (to fakt nebudu dávat do spoileru, protože už jí každý určo dohrál) společně s "Přátelství je sračka.", což je dodneška legendární hláška, se jedná o výborné zakončení jedné vynikající hry.
× Modern Warfare 2: zabití Ghosta a Roache a následné podpálení těl s úžasně silnou skladbou by Zimmer.
× Deus Ex: HR: zakončení příběhu společně s touhle skladbou (http://www.youtube.com/watch?v=qZoU3tYdB6s) a Adamovo filosofováním se jedná o jedno z nejsilnějších zakončení u už tak skvělého zážitku.
× Uncharted 3: prošel jsem první a druhý díl s velkou radostí a příjemným zážitkem z hraní a proto jsem se těšil na trojku jaxviň, ale když přišla scéna, kde zastřelili Sullyho, tak mi bylo fakt divně, oblíbil jsem si tu postavu a proto jsem byl o chvíli později fakt rád, že šlo jen o přelud.
× Mafia II: stejně jako u třetího Uncharted, oblíbil jsem si postavu, Joea, a na konci při "Co uděláte s Joem?" "Už ho nebudeme potřebovat." jsem sice neměl na krajíčku, ale bylo mi líto, že ho pravděpodobně oddělaj, i přesto, že se jedná jen o postavu z pixelů.
--- Takže ne, podle mě hry nepotřebují fotorealismus, aby se vyvíjely. Jde o postavy, příběh, hudbu, lokace, záběry kamer, dialogy - grafika je vážně snad až na posledním místě, i když...

To je jasný, že to chce pokrok, to o tom ani potom. To je jako když přirovnám Škodu MB 100, tak ta taky jela taky mě dovezla v pohodě např. z Teplic do Prahy tam a zpět, a taky se to tam nezastavilo. A dnes když člověk jede Superbem tak je jedině rád. Posun grafiky v herním průmyslu bude jen přínosem...

myslím že nejvíc pocitů ve mě zanechala hra Planescape Torment ... a slova jako "fotorealismus" nebo "nextgen grafika" opravdu nejsou na místě ... jen líbivý marketingový slovíčka

Co prosim???? *1* *1*

http://www.youtube.com/watch?v=o91_-VmN1KY

Ten pán jistě žertuje.

Pochopitelně je to v podstatě hloupost. Už jen z pohledu na ty tváře, člověk je schopný vnímat emoce a mimiku v podstatě na základě jednoduchých zákonitostí, které se dají snadno znázornit i na velmi jednoduchém modelu. Ostatně na tom stojí i celá popularita "smajlíků" grafických i textových, jednoduché obličeje s přehnaně znázorněnými výrazy snadno vyvolají v člověku ten potřebný dojem. A pokud chceme dosáhnout složitějšího, méně jednoznačného výrazu, není problém zkombinovat jednotlivé výrazy. Jinak řečeno člověk nevnímá přesné zaoblení tváře a počet pórů na kůži koutku usmívající se herečky, náš mozek si převádí její výraz tak jako tak na jednoduchou geometrii a z toho odhaduje konkrétní emoci za mimikou.

Ale samozřejmě nejde jen o ty výrazy, pro vyvolání emocí v člověku jde o mnohem mnohem víc. A někdy stačí i obyčejný text a dobře zvolená hudba. Nejsilnější zážitky ve hře vůbec mi zprostředkoval Planescape: Torment, hra, kde se všechny hovory řešily dlouhými odstavci textu (v němž se psalo, jak se která postava tváří), jen velmi výjimečně bylo něco nadabováno, a vše doprovázela fantastická hudba Marka Morgana. A nebylo třeba žádného fotorealismu...

..nepotrebuji

Nejsilnějí pocity ve mě vyvolal Braid. Byl to pocit beznaděje a melancholie. Je tahle hra snad fotorealistická?

Dokud nezapracuji na vetsi interaktivite okolniho prostredi,fyzikalnim modelu a animacich,tak jim bude ta fotorealisticka grafika k prdu.
Na screenshotech to bude pecka ale jakmile se to zacne hejbat tak to bude jako pest na oko.