Přejít na výpis diskuzí
Příběhy her na prvních počítačích byly podobné na obou stranách Železné opony
30.8.2015 | Ladislav Loukota
28 příspěvků
-
No, asi je docela složitý porovnávat 3D světy a "čtverečkový" světy, co se týká rozlohy. Skyrim jsem nehrál (Elder Scrolls nikdy nebyly můj šálek kávy), ale z toho co vím, je délka hraní kratší než World of Xeen nebo Wizardry VII. A hra s takhle rozsáhlým světem by mi stačila úplně - popravdě u Wizardry VII mě ta velikost světa i občas trochu štvala, World of Xeen měl herní svět daleko zajímavěji a pestřeji vyplněn (to je samozřejmě subjektivní dojem), takže mi vůbec nevadilo dělat dlouhý štreky, jakkoliv byla i možnost rychlý přepravy. No prostě si myslím, že takhle velká hra by bohatě stačila, hlavně aby měla zajímavý obsah, hádanky všeho druhu, díky kterým se kvalitně prodlouží délka hraní a žádný vodění za ručičku.
Ale takovou automapu třeba schvaluju, kreslit mapy mě moc nebaví. Ostatně v těch starých Might and Magic to bylo tak, že kreslení mapy měl jakoby na starost člen družiny, který se tu dovednost naučil, to je zcela logický zakomponování automapy do hry a pokud nechceš a jsi opravdu drsnej oldschool, nemusíš tu dovednost nikoho učit a můžeš si kreslit sám. -
Záseky, záseky... Já ti nevím jestli je to tak vážné - vypustil jsi totiž vliv vývoje informační dálnice jménem internet, kde řešení jakékoli hádanky vygooglíš nejpozději v řádu hodin po vydání hry...
Grimrock 2 má třeba vcelku dost solidní hádanky - alespoň po dobu co jsem odehrál já... -
mým snem by byl krokovací dungeon o rozlehlosti světa Skyrimu, který by byl stejně hardcore jako ty staré dungeony. Tyto staré herní mechaniky (krokovací dungeony, izometrická RPG) měly něco do sebe, co se dnes už vytratilo. V těch starých hrách bylo spousta hádanek, o kterých člověk přemýšlel, lámal si hlavu. V nových hrách člověk pouze jde dopředu, nejsou v nich prakticky žádné záseky, žádná výzva. Toho se ale asi nejspíš nedočkám.
-
kdyby tak byly jen pro vás velký a znalý chlapečky, to by hned svět byl růžovější...
Co o hrách a hráčství můžou vědět smradi jako vy, to by mě teda zajímalo. -
Hry jsou dnes bohužel otevřené masám, takže...
-
Člověče, musím s tebou souhlasit, na Skyrimu mě fast travel okamžitě vytočil a blaženě jsem vzpomínal na Morrowind a jeho síť... jak se to jmenovalo... mno, ty medúzoidní autobusy =).
Na druhou stranu, třeba v Zaklínačovi si všechny ty asistenty můžeš vypnout, a vskutku, hra pak dokáže pohltit daleko lépe =). -
charakteristické pro hry dnešní doby je seznam questů a šipečka na mapě, která přímo ukazuje, co a kde je potřeba udělat. Otázka je, jestli právě toto nestojí za velkou ztrátou hratelnosti dnešních her. O co lepší by byl Witcher nebo Skyrim, kdyby neměly tyto šipečky vodící hráče za ručičku.
-
je otázka, od kterého roku jsi ty staré hry hratelné i dnes. Můj názor je, že tak 1985. Koncem osumdesátých let začaly vycházet textovky od Infocomu, RPGčka Ultimy, Wizardry, Might and Magic, Gold Box.
Aktuálně mám rozehranou Wizardry 6 (1990) a parádně se u toho bavím. Nikdy předtím jsem tu hru nehrál, takže nemám hlavu zakalenou nostalgií. Ta hra je zábavnější než slavný Witcher. Včera jsem u toho seděl do dvou do rána, což se mi už hodně dlouho nestalo, abych se od hry nemohl odtrhnout. Tyto hry nebyly založeny na grafice, prostředí je dost chudé, o to víc ale pracuje fantasie, která je lepší než sebelepší grafika. A hratelnost je bombastická - hardcore obtížnost, touha posunout se dál, složité hádanky. Dnes už se takové hry nedělají, pokud teda neberu v potaz pár výjimek jako Might and Magic X nebo Grimmrock, což jsou stejně jen pouhé odvary klenotů z této zlaté doby RPG her.
Vyvrcholením RPGček byla doba Infinity Engine her. Od té doby už to jde jen z kopce. Přestaly se dělat obtížné, komplexní hry, které představovaly výzvu, a místo toho se začaly dělat hry pro masy, které dokáže dohrát bez návodu a bez větší námahy kdejaký trouba.