Bylo to o slabší výpravnosti a malý focus na ústřední postavu a přiběh. Ztrácel jsem se v nudném politikaření nezajímavých pirátských a dalších frakcí, NPC postavy byly ploché a příliš archetypální. Už jen smutnou tečkou je, že Deadfire archipelago je pro mě nejméně zajímavá část Eory, včetně Aumauama, kteří mě prostě ze všech ras Eory zaujali úplně nejméně... Prostě nevím proč, ale nemám rád RPG v džungli, to prostředí mi tam nesedí. Pro mě je RPG mírný pás, zimní planiny, podzemí, bažiny, vrcholky hor, pouště, savany (a ty už ani tolik ne), ale džungle mě vždycky jako prostředí pro výpravnou hru štvalo... Asi subjektivní názor, ale evidentně to nabourávalo víc subjektivních názorů, když to mělo tak mizerné prodeje.

Ach zase ty růžové brýle nostalgie :) 

Já v mládí BG nehrál, ale loni jsem dohrál jak PoE, tak první BG - ani u jedné hry jsem si z příběhu moc neodnesl, oba byly takové nějaké.....

Já jsem vlastně takovej typickej exemplář toho o čem Sawyer píše. Jedničku jsem si koupil hned jak vyšla, protože prostě "vole další Baldur!". Odehrál jsem tam přes 50 hodin a hrozně mě to bavilo. Jenže jsem to nedohrál a už se k tomu nikdy nevrátil. Protože on je to vlastně "vole prostě vlastně horší Baldur". Jenže narozdíl od BG si už vůbec nepamatuju o čem ta hra je. Nepamatuju si postavy, nepamatuju si místa, nepamatuju si kdo je vlastně hlavní záporák. A to je ten problém.

Takový DoS2 má něco navíc - nejde o bojový mechaniky, nejde o grafiku ani systém levelování postav. Ale narodíl od PoE tam bylo nějaký "cling!" díky kterýmu je to jedna z nejlepších her poslední dekády.

A tyhle smíšený pocity mi vlastně zabránily v koupi PoE2, protože vrazit dalších 50+ hodin do pokusu o napodobení BG si nemůžu dovolit.

Můžou za to piráti. Piráty nemá nikdo rád. 

Me pripadala 2 jako samostatny datadisk jednicky, nic noveho to moc neprineslo.

Ono to klidne muze byt vsechno se vsim a individualni pro kazdeho hrace. Treba prvni dil jsem si koupil, celkem uzil, dohral, ale druhy dil me nijak zvlast nelaka zasazenim, pokracovani pribehu me take nijak obzvlast nezajima, herni svet mi k srdci neprirostl a tak neni uplne duvod si ho kupovat. Obavam se, ze se to asi nijak zvlast nezmeni ani s pripadnym tretim dilem.

Nebyly v tom kočky ani scifi prvky a chyběl v tom film Hidea Kojimy  !  ....Navíc jsem na to ani neměl čas abych se zajímal o druhý díl něčeho co jsem ani pořádně  nerozehrál . :DDD

Miluji detailnost Schwarze Auge světa kterou hry z něj  kopírují ....koupil jsem si všechny jen protože ve své době byly Stíny nad Rivou naprosto dokonalé  a dohrál jsem je několikrát (486 , Pentium ) ...ale nemám čas ty nové skutečně hrát a dohrát . Pillars mám také, ale nedohrál jsem je , takže dvojka prostě na pořadu dne ještě nebyla ....

ono mi to pride skor problem v tom, ze su to 50rocni pani, a chceli  robit hry pre 40-50 rocnych hracov/nerdov. je tam viac textu ako v beznych rpg, rozobera sa tam filozofia bytia, bohov, existencie a napodiv, na druhej strane, strasne zjednodusene bitky, obmedzene kuzla a ability, a vymyslanie kolesa(novy pristup k subojom ako takym - tym sa mi znechutilo aj tyranny aj poe2)

taky mackopes, ziadna cielovka nemoze byt spokojna

Jednicka se mi dost libila. Celkem zajimavy pribeh. Dvojka to ale tlacila nasilim a takovou moc velkou snahu o originalitu.

dvojka na mě už byla nějaka takova roztahana, nutnost cestovat lodi me taky docela vadila