Může mi někdo vysvětlit, proč vymřel styl fps který představil Half-life? Měl jsem je vždycky rád,a le tyhle zapřekážkuschovávačky s dementníma NPC bez hitpointů už mi nic neříkají. Poslední věc, co si poamatuju byl Syndicate, který se dost nepovedl, takže snad jedině Deus Ex a to je vyjjímka z pravidla.

Panečku tak rozporuplnou hru jsem dlouho nehrál :). Ona samotná hratelnost, ruku na srdce... nic extra. Přidejte k tomu laciný a nezajímavý příběh a hra by postupně vyšuměla do ztracena. Ale opak je pravdou. Takovou kontroverzi jsem dlouho nezažil. Bravo bravisimo, ačkoliv to mnohdy působilo přehnaně "hollwoodsky" (efektní skluzy, tříčlená delta force jednotka vyhubí celou pěchotní divizi, atd.), přesto ve Vás jisté okamžiky dokázaly vzbudit i jisté emoce. Když nad tím přemýšlím, tak kolik akčních her Vám dává možnost hrát za válečného zločince a tyto zločiny i sám praktikovat :)
VYZRAZENÍ PŘÍBĚHU:
když jsem tu hromadu civilistů nakrmil bílým fosforem, tak ve mne opravdu na moment zamrazilo, zajímalo by mne, jestli je šlo ušetřit. Já jsem to tam jen z principu celé metodou vybombardoval hlava nehlava, přesto Vám ale blikaly různé zvýraznění na lokace, kde jste to poslat vyloženě museli a netuším již, jestli zrovna ta skupina prchajících civilistů byla mezi nimi. Takový hlouček lidí mi však nedal a se slovy "nažerte se fosforu vy zrádná kapitalistická prasata, jsem je odeslal ke svým stvořitelům". To samé se skupinou civilistů, kteří ulinčovali mého kolegu... neznám slitování, jste sice jen ubohé oběti tohoto šílenství, ale žerte olovo, navíc když Váš kolega tak nalehá, abyste vydali povel k masakru :)
Přesto však finále asi determinuje jen závěrečné rozhodnutí, což?

Hra, co jasně ukazuje, že ve válkách není nic černobílé a vše má své pro a proti (viz mise s použitím fosforu např.)

prosím Vás pekne dajte k tomu aj download link mne to nahráva asi 5 sekúnd videa tak 10 minút....alebo to dajto na youtube prosím Vás

Kdo nehrál, nemůže hodnotit. Na screenshotech a na videích to vypadá naprosto tuctově, bez nápadu, koridorově, prostě klasická jednoduchá akční řežba a la Rambo. Ale během hraní zjistíte, že ta hra má něco do sebe. Málo u které hry, jsem přemýšlel nad tím, jestli toho zabíjení už nebylo dost. Přitom ta akční část je velmi povedená. Skvělý důkaz toho, že k tomu aby se vytvořila kvalitní hra, není zapotřebí vyvíjet super nové enginy a herní mechanismy.

Na cover systému mi vadí, že vidím celou scénu, byť jsem za překážkou. To z boje dělá spíše střelnici, nebo hru na číhanou (počkám si s nastaveným směrem na hlavu až vykoukne a pak neomylně vylezu a střelím a když pustím tlačítko střelby, automaticky a neomylně zase za překážku zapadnu). Netřeba dodávat, jak stupidně působí "palba na slepo" když vidím, kam střílím...

Nicméně netvrdím, že to dělá hru jednoduchou. Spíše ten samotný proces akce je pro mě nudný a stereotypní a na rozdíl od Janchora si myslím, že to naopak na dynamice akce ubírá, protože chování nepřátel je většinou statické a předvídatelné (podívám se, kde mají překážky ke krytí). Největší dynamiku soubojů ve hrách jsem zažil v UT nebo Quake 3 Arena a v OFP a v Armě 2. Když Vám z napětí a nejistoty tluče srdce nervozitou, je v akční hře něco v naprostém pořádku. To mi u hrách s cover systémem většinou chybělo, ale v GTA4 se to občas povedlo, když člověk udělal nějakou blbost, nebo v misi, kdy vykrádal banku a pak prchal do metra.

Pripada mi ze hlavni postavou se inspirovaly trochu u Black Ops kdo dohral oboje ví jak to myslim.

A jedna z mála her, kdy mě některé momenty, jak se říká dostay. Nebudu jmenovat a ničit tím tyto momenty ostatním. Ale doporučuji si zahrát. Jedná se sice o trochu Rmabo styl a čistou koridorovku. Ale Dubaj a ten příběh okolo za to rozhodně stojí. A doporučuji hrát na střední úroveň i zkušenějším hráčům (aspoň ze začátku), nějak jsem si totiž odvykl, že když podržím samopal, že střílím do nebe:)

Ja osobně bych tomu napálil i 9/10, protože na to jaká je tam ta akce tuctová, tak je neskutečně zábavná (mini zpomalovačky při zabití vojáků většinou headshot na jednu ránu, execute zraněného vojáka za který dostanete mimochodem malý počet nábojů, AI není zas tak dementní třeba takový týpci s brokovnicí a nebo rambo s nožem vás může slušně překvapit, krycí systém funguje víceméně klasicky, jak sme zvyklý z jiných her) a nutí vás to hnát se dopředu zaprvé kvůli příběhu a zadruhé kvúli té krásné Dubaji pokryté pískem.Hra má po celou dobu takovou temnější atmosféru v podstatě tam nejsou veselé momenty občas teda nějaka hláška tam je ale opravdu málo což není na škodu a s vyobrazováním nasilí si neberou servítky. Občas rešíte morální rozhodnutí zda někomu pomoct od bolesti zabitím a nebo koho popravit a koho ne a hlavně je tam pár scén, které se vám vryjou do paměti a to u některých her chybí, hlavně scéna po hrátkách s bílým fosforem. Kasaderské kousky neurazí asi nikoho. No a co dodává vyýbornou atmosféru je ta hudba ta je tam opravdu skvělá občas jsem pobíhal po oblasti jen abych si poslechl muziku. Zastaralá grafika mi nevadila a bugy vůbec neřeším, protože jsem tam nenašel vyloženě bug co by mi nějak pokazil hraní, ale hrál jsem to na normal a dost často jsem umíral, ale spiš vlastní blbostí. Až vyjde čeština, na které už se pracuje, tak si hru rozjedu na hard a posbírám všechny sběratelské předměty.

Pěkná videorecenze, souhlasím s ní :) To rozhodování bylo docela drsný...jen jsem trochu nepochopil ten poslední záběr videorecenze...záběr jak Walker kouká do písku... *7*