tak PT byl samozřejmě celkově mnohem lepší, ale závěrečná filosofická myšlenka byla v obou dost podobná. Pochopil jsi ten konec PoE vůbec? Víš o čem byl, a o čem pak byla celá ta hra? Pokud jsi proklikal rozhovory s Iovarou, tak je možné, že ti pointa vůbec unikla.

Nakonec byla celá hra o tom, kdo má pravdu - Thaos nebo Iovara - a ty ses nacházel mezi nimi. A ani jeden z nich nebyl černobílý. Ten konec byl opravdu povedený.
PT bylo samozřejmě lepší, plné humoru (Morte), ale jistá podoba tu rozhodně je.

Jo, přesně tenhle protiargument jsem čekal :D

Vžíváš se sice do role, ale už ji nijak neovlivníš - Dukem pouze hýbeš a střílíš, ale držíš se pevně daných koridorů a mluvení za tebe obstará taky sám :) . Splňuje pouze jeden požadavek RPG hry a ne zbytek.

U "video"her obecně se to ale muselo trochu poupravit, protože tady je fakt ta definice už trochu spornější. Ustálený standard je na tom, že RPG hra musí mít nějaký vývoj postavy a dialogy s možností volby. A i pokud tyto věci má, ale převládá výrazně jiná složka, tak se to pak označuje tak, že má hra "RPG prvky"

Jo, v BG sis sice mohl vybrat rasu a povolání, ale až na pár drobností (např. zmínky v rozhovorech, které bys spočítal na prstech rukou a specifický quest pro válečníka/mága/druida/hraničáře se získáním sídla) bylo úplně jedno jestli hraješ za člověka, elfa nebo třeba půl-orka a jestli jsi mág, druid, klerik nebo nějaké multipovolání atd. (hlavní bylo, že jsi Bhaalův potomek a kolem toho se vše točilo - jméno nebylo důležité a minulost jsi měl pevně danou..stejně jako Geralt)
Mělo to stejný vliv na průběh hry jako to, jestli si Geralta specializuješ na znamení, nebo boj či lektvary.
Možnost volby rasy a povolání ale není požadavkem RPG (velké množství - a to počítám i stolní - ho ani neumožňuje kvůli třeba herního settingu/světa), takže jeho absence fakt nevadí. Je to jen věc navíc.

@Luke,
podle té tvojí definice je RPG hra i Duke Nukem 3D, protože se vžiju do role Duka, nebo Mortal Combat, protože se vžiju do role Ryua nebo Blanky.

Jinak já netvrdím, že to není RPG, ale asi budeš souhlasit, že je těžké definovat ty žánry nějak ostře. Witcher je prostě akční RPG s minimální možnosti hrát role-play. Když to srovnáš s BG, kde bylo 10 ras, 10 povolání, 6 postav, tak ti vychází tisíce kombinací, jak si nakonfigurovat partu. To je prostě uplně jiný typ RPG her.

Ne, to si opravdu definici RPG ohýbáš ke svým vlastním potřebám.
Opravdu mi jeho původ nemusíš vysvětlovat, já se všemožných stolních RPG her jako třeba zmíněné Dračí Doupě a D&D (respektive 2. a 3.5 edici, dál už ne), popřípadě Pathfinderu, Warzone, Shadowrun atd. nahrál dost :) .

RPG neznamená, že si můžeš definovat vlastní charakter, ale že se do nějakého vžiješ a můžeš (obvykle) v nějaké míře ovlivňovat jeho vývoj (ne nutně fyzický) a chování. To, jestli si daný charakter můžeš a nebo nemůžeš vytvořit je už úplně vedlejší.
Obecná definice: A role-playing game (RPG and sometimes roleplaying game) is a game in which players assume the roles of characters in a fictional setting.
Tak to sedí hlavně pro stolní hry - jsou třeba takové stolní RPG hry, kdy se vžiješ do role např. Sherlocka Holmese a řešíš zločin - tedy máš předdefinovanou postavu, ale sám ji řídíš. Společným znakem RPG her je to, že se drží konkrétních herních pravidel a v jejich rámci se pohybují.

Zaklínač je hra, kde se vžiješ do ROLE zaklínače Geralta a vedeš ho příběhem, určuješ jeho fyzický a psychický VÝVOJ, činíš ROZHODNUTÍ ovlivňující (nejen) herní svět a celé se to řídí konkrétními herními PRAVIDLY.
Zaklínač je tedy RPG hra.

RPG = role-playing, tj. možnost definovat si vlastní charakter a hrát jeho roli. Ten název vychází ze stolních her jako Dračí Doupě (Dungeon and Dragons), kde se parta lidí sejde a každý hraje nějakou roli (zloděj, válečník, kouzelník, kněz).
Naproti tomu Witcher neumožňuje hrát role žádné, je tam prostě jen Geralt se zcela fixním stylem hraní. Witcher má blíž k akční adventuře než k RPG, i když nepopírám, že jisté RPG prvky má (vývoj postavy)