Přejít na výpis diskuzí
V temném RPG Sinner čelíte vlastním hříchům a postupem hrou slábnete
1.8.2017 | Patrik Hajda
23 příspěvků
-
Nemyslim že je to přímo memorování. Prostě když tě zabijou a jdeš tím levelem znova, tak už to čekáš. stejně jako chování bossů. Některé bossy jsem dal napoprvé, někde jsem si přečetl jak na to - to se přiznám bez mučení. Tak to vyhovovalo mně. Někdo to chce celé objevit sám, ty se zas můžeš mrknout na návod. To neznamená že to pak bude super lehké. Ale beru že to někoho nebaví. Jen dělat něco kde něco nepřekonáváš mi moc nedává smysl. O opaku potom nejde řikat že je to masochismus. masochismus je hrát třeba Kingdoms of Amalur. Super lehké a rozsáhlé rpg plné nezajímavých generických questů.
-
Blicí smajlík být neměl
Na druhou stranu, tenhe aspekt memorování máš i v jiných hrách, třeba taková Dota, kde se musíš naučit zpaměti stovky rdinů, itemů, schopností , jenže tam je to vaváženo hraním proti živejm lidem, nikoliv ai co opakuje pořád stejné patterny -
No a ta výzva spočívá v tom, naučit se z paměti celou hru, pro někoho zábava, pro jiného masochismus, já se kloním spíš ke druhé možnosti *11*
-
Level scaling to je zas něco úplně jinýho, co taky ničí hru. Postup to chce, ale jakmile už máš všechno, tak se souboje stávají jen zdržováním a opruzem. Leda by si běhal kolem a sekal další a další skupiny nepřátel a řikal sám sobě jakej seš alfa samec. To vše při opakovaném utírání nových a nových loužiček pod stolem, tvořící se z vší té moci co se ti dostalo.
-
Nesmysl. Zábava je mít ve hře nějakou výzvu. Ne jen něco mačkat, tak jako to dělaj fanoušci diabla 2 a 3. Mimo to Dark Souls mají víc co nabídnout než jen vysokou obtížnost. Především vybroušenou hratelnost a zajímavý svět, který je radost objevovat.
Tohle neni masochismus. To je jen přítomnost mozku v těle. -
tak tohle slysim prvne
ten je lepsi nez ten o rpg dark souls *1*
v tom pripade hrani maria je neco jako profesura -
Tak ten byl dobrej...
-
Neřekl bych, že mlátit potvory mečem po hlavě je kdovíjak inteligenčně náročné, je to je o tom, naučit se patterny a pozice potvor a layout mapy, čili klasické biflování opakovaním do nekonečna, to zvládli vždy i slabší studenti a některá zvířata (simpanzi např.)
-
Jako že dělat něco intelektuálně náročného je masochismus? To máš pak blbý, no...
-
myslím, že caesar ani antonius anglicky nemluvili
-
a neproslula nahodou kleopatra tim, ze dva nejmocnejsi muze ty doby primela kricet: "be my boss!"?
-
sam jsi presne popsal masochismus a ono se to nesmi rikat nahlas? *5*
-
A mimochodem, už jste kapku trapný s tím, jak u každé zmínky o Dark Souls (et al.) neopomenete přívlastky jako "sebemrskačský" nebo "masochistický". Ty hry nejsou těžké, protože se lidi, co je hrají, chtějí trápit, prostě je to jejich podstata, i díky tomu jsou dobré a nefungovaly by jinak. Vypadáte jako děti, co se smějou dospělým, že místo Čtyřlístku listujou "takovýma těma bichlema, jak tam nejsou obrázky, jenom hrozně moc písmenek a ještě hustě a je to tlustý, haha, masochisti"... Zní to dost hloupě.
-
Existuje i leaklé gameplay video. To není "inspirováno" ani "ve stylu", to je těžká kopírka nejdrsnějšího kalibru, kompletně převzatý pohyb postavičky až do tak absurdních detailů, jako že po nahrání nové zóny hrdina vstává z pokleku, nebo že když pije estus, přejde z běhu do chůze (a flaška stejně rozsvítí na sekundu postavičku). Číňani, no...
-
Na Dantes Inferno jsme vzpomněli, ale tam to nebyli bossové, ale levely. Jistě, bossové měli určité atributy daných hříchů, ale jinak to byly osobnosti a bytosti jako Kleopatra, Kerberos...
-
To já si naopak užívám všechny části, včetně nezničitelnýho supermana. Je to odměna za buildování tý postav, kdy se ukáže plný potenciál, který sem si naplánoval. Jaký smysl by mělo se zlepšovat, když bys byl pořád průměrnej. Tenhle koncept jde proti logice rpg a způsoboval to např. level scaling v některých hrách typu Oblivion.
-
Vypadá to hrozně.
-
nikdy som nepovedal ze nie. tak ci tak si pockam nakolko bude tento pokus uspesny. vyrazne koncepcne zasahy nie su vzdy na skodu, to len moja viera v schopnost vyvojarov ich integrovat je pramala...
-
To je paradox rpg žánru, na jednu stranu tě motivuje zlepšování postavy ale zároveň jsou nejzábavnější části ty s low nebo mid postavou a konec kdy si nezničitelný superman už bývá spiš nuda
-
Jaj on to je boss a já si myslel, že to je hlavní hrdina. Tak nic.