Trochu zbytocny pesimizmus. Vplyv tychto hier vzdy prevysoval ich predajnost.

Proč na mě vlastně reaguješ, my si absolutně nemáme co říct, ty jsi člověk, o kterého bych ani okem nezavadil v reálu, tak nechápu, proč se v tichosti neignorujeme.

Já jsem na gymplu dělal vše možné, ale klasiku jsem nečetl, takže když mám čas, tak trošku doplňuji znalosti. Zrovna čtu Rimbauda a taky se mi líbí :) Jinak souhlas, Malaz není odpočinkové čtení, u toho jsem potřeboval absolutní ticho, abych se v tom neztrácel, ono ale od pátého dílu už je to daleko lepší na pochopení. Jinak první vrchol série je třetí díl. Pak tu jsou další vrcholy a to pětka, sedmička a osmička, která je psaná, když autorovi umíral/umřel otec, čili deprese, tma, zoufalství, je to trochu jiná kniha, ale je skvělá, navíc ji fantasticky doplňuje Kharkanas trilogie a pozvedává osmičku ještě výše. Závěrečné dvě knihy už mě tak neučarovaly a to hlavně kvůli tomu konci. V devítce je jedna taková dost drsná scéna s jednou ženou, bohužel v desítce na něho asi někdo tlačil, tak to dopadlo naprosto strašně, do teď mě ten konec ságy vadí, mám z toho pocit, jako by to ani nepsal on.

No já očekával, že už nejsi ve školce, kde se chodí spát po obědě, ale pokud na tom trváš. Jdi hajat.

klasiky jsem četl když jsem byl na gymplu - z prokletých básníků jsem měl rád Rimbauda, Opilý koráb je úžasný. Ruští klasici jsou fantastičtí - Dostojevskij, Tolstoj, Šolochov, Pasternak. Z Německých Goethe, Kafka, Thomas Mann, Herman Hesse (Siddhárta, Stepní vlk).
Nejlepší číla české literatury jsou Labyrint světa a ráj srdce, Švejk a Máj od Máchy
http://www.lupomesky.cz/maj/

Teď už čtu pořád jen vědecké články, takže když už čtu něco odpočinkového, tak něco, kde se moc nemusí myslet. Zrovna ten Malasz není dobrý příklad, tam se musí člověk soustředit pomalu jak u toho vědeckého článku kvůli tomu, kolik je tam různých postav a pojmů, které musí člověk vstřebat.

Těžko můžeš tuhle ságu hodnotit po třech dílech, nebo to s něčím srovnávat, já to četl dvakrát celé a plus některé díly třikrát, přesto bych si netroufl napsat recenzi, protože mi toho pořád dost uniká. V současnosti už spíše čtu klasickou literaturu - hlavně francouzskou - existencialismus a prokleté básníky, takže ze zpětného pohledu Malaz stále hodnotím jako top fantasy, rozhodně nemůžu to samé říci např. o Zaklínači, kterého jsem zkoušel a už to u mě neuspělo. Malaz má problém hlavně v úplném závěru, kde to padá do hnusně sluníčkového, přeslazeného konce, který nekoresponduje s depresivními zážitky z předchozích dílu. Snad to nebereš za spoiler, když tak promiň, ale aspoň víš, co máš čekat :)

Tohle bude mazec. Ale dneska bude minimum mladých hráču, kteří takovou hru ocení.

je to docela dobré, ale Bránu smrti (7 dílná sága) to u mě zatím netrumflo
http://www.legie.info/serie/3-brana-smrti

Do Hry o trůny se mi nějak nechce. Není mi sympatické, jak autor zabíjí postavy jen proto aby šokoval, a to že je to plné sexu, násilí, špinavosti atd. z toho "dospělou" fantasy nedělá.

To je zase smysluplná reakce hodná Veskoslava. Nechceš mě raději poslat spát?

Tak já to mám celé v angličtině i v češtině včetně ICEho a Kharkanas, takže jsem trošku dál :) Ale čti dál, je to poměrně fajn.

mám přečtené první 3 knihy. Přeci jen přečíst 10 tisíc stran chvíli trvá. Když jsem četl Wheel of Time, tak jsem to četl 2 roky.

Já vím, že ty rád hodnotíš věci, které jsi neviděl/nehrál/nečetl. Takže otázka na tělo. Četl jsi to vůbec? Mám se o tom s tebou dál bavit? Protože prvků sci-fi je v Malazu dost málo. Ano, závěrečná bitva v Prachu snů je hodně sci-fi, Icarium a jeho výtvory jsou sc-fi, ale pořád je to dost malý poměr ku fantasy, tady je to přesně opačně, což by samozřejmě nevadilo, kdyby to mělo ucelenou formu, bohužel z těch videí to na mě působí dost šíleně a přeplácaně.

Neboj Femťáčku, pro tebe jsou tu ty "moderní" hry.

Hele, není spíš na škodu pouštět pořád víc podrobnějších informací z prostředí a nedejbože děje? Pak přijdu o překvapení..

ano, v malazu jsou ty 4 původní rasy, je tam 300 tisíc let historie, která předcházela aktuálnímu ději. Jsou tam staří bohové, stará magie. Je to taková archeologie. Jak píšou tady

"Alespoň pro čtenáře, kteří mají rádi archeologii. Svět Malazu a celý způsob vyprávění totiž opravdu připomíná obrovské archeologické naleziště. Na povrchu vidíme jen první vrstvu. Jakmile ale začneme pronikat hlouběji, najdeme další. Úlomky starých amfor a rezavé meče, ruiny měst obrácených v prach dřív, než… eh… no, prostě hodně dávno. A vedle nich pak ona první vrstva najednou vypadá úplně jinak. Kdo si potrpí na doslovnost, jasné hranice a slunce svítící do všech koutů, bude mít dojem totálního chaosu. Kdo si ale rád hraje, přemýšlí a nečeká vše předložené na zlatém podnose, ten si u Malazu opravdu přijde na své."
http://www.casopisxb1.cz/aktuality/proc-cist-malazskou-knihu-padlych/

a podobně je to v Městu a hvězdy. Zdegenerované lidstvo najednou začne objevovat svou minulost z dob zlatého věku technologie.

Ten Malaz je úplně mimo příměr. I když tam najdeme nějaké pozůstatky Jaghutů, K'Chain Che'Malle, kteří jsou napřed v některých oblastech, tak vyznění světa je pořád fantasy na rozdíl od toho přeplácaného světa.

naštěstí tě to nikdo nenutí hrát, ne?

jsem rád, že to bude víc sci-fi než fantasy. A mám rád i takový ten setting, kdy se příběh odehrává na troskách nějaké vyspělé pradávné civilizace. Viz třeba Malaszká kniha padlých, Město a hvězdy od Clarka nebo Pillars of Eternity.

Připadá mi to na úrovni 10-12 let staré hry a to nemluvím o tom, že je to totálně přeplácané po designové stránce. Pejsek a kočička vařili dort...