*9* Já jsem stejná skupina ... holt ale primárně čtu Games a Level jen když už na něj zbude :(

Otázka je, nakolik to dělá ta úvodní fotka a poměrně popisný titulek. *4*

Jako každá elita. *5*

Rozhodně je VELMI minoritní, o tom tě mohu ujistit.

Vyrastal som síce až v dobe grafických akcelerátorov ale odbivujem generáciu narodených v 70-tych rokoch a skôr. To, že informácie boli nedostatkovým tovarom ich nútilo hľadať kreatívne cesty ako sa k nim dostať ale hlavne používať svoju vlastnú hlavu a naučili sa riešiť problémy svojpomocne čím Vznikla mimoriadne kreatívna a sebestačná generácia.

Dôkazom toho sú hry z 90-tych rokov plné kreativity, rôznorodosti, nadšenia pre tvorbu, hry tvorené práve ľuďmi narodených v 70-kach a skôr, od ľudí ako Chris Avellone, American McGee, Tetsuya Nomura alebo Carmack, ktorí už ako mladí chalani keď mnohí z nás vedeli akurát zapnúť počítač a kliknúť na exe súbor s hrou, oni už programovali a dizajnovali svoje prvé hry. Naštastie dnes vďaka obrovskému množstvu nástrojov k tvorbe a crowdfunding začína zase vcelku plodné obdobie.

no keby bol len na papiere tak ho necitam, na tablete som to dal :D

Dodnes nezapomenu na zx spectru tuším že to byla hra Commando, a jak se tak ta hra nahrává, byl tam trošku dole rozpadlej nahrávací obrázek a zatímco se to nahrávalo, dole se objevila hláška: Dovoluji si upozornit, že obrázek jsem nezničil já. F.Fuka *1* Je víc jak 25 let a tu obrazovku nemůžu dostat z hlavy, zrovna tak jako zvuk nahrávání ZX :)

Tohle jsou přesně články kvůli kterým jsem rád, že jsem si Level předplatil a že přišla změna. Rozhovory, retro, témata, to mi chybělo. Ale dost mě mrzí, že taková skupina čtenářů je zřejmě minoritní. Nebo se jen neozývá. Teda aspoň podle diskuzí tady. Recenze si přečtu kdekoliv (i když od lidí co mají podobný vkus mě zajímají více). Jak jsem třeba v dopisech u tohohle čísla četl, někomu přijde že je v časopise málo recenzí, na mě jich je tam zase zbytečně moc *1*

pravda

Ja som o polgeneraciu mladsi takze som o toto prisiel, ale...

V 89tom - to som mal 9 som mal kamosa so ZX spectrum.Stravil som unho mnoho krasnych slnecnych dni v zatemnenej kobke. Parkrat som bol u mamy v praci - VSZ, soc - ocel moloch, co zamestnaval polovicu mesta disponoval velkou halou, kde pobehovali typci v bielych plastoch, v miestnostiach za sklom bezali giganticke masiny s kopou vstupov a vystupov a jeden z asi 5 monitorov som okupoval ja a mastil froggera.

A potom prisiel vianocny vecer asi v 90, alebo 91 a pod stromcekom - khuuurva to sa mi snad len zda... - commodore 64 s kazetakom, nieco co som v zivote predtym nevidel, jeho funkcnost odskusana bez mojho vedomia jedinym clovekom, ktoreho moji rodicia poznali a bol toho schopny - vysokoskolskym profesorom... Skoro som dostal infarkt a stravil som svoju prvu noc za kompom. No a halda (doslova) kaziet + skicar. Ten skicar obsahoval najdolezitejsie udaje - od ktorej do ktorej otacky je aka hra. Slo z toho nahrat asi 10% a tie emocie co podfarbovali kazdy dobrodruzny pokus rozbehat hru moju vyrili do mojej osobnosti giganticky kanon.

Skok dalsi - nakup novych hier v cca 1992-93 - prebiehal v obchodnom dome Dargov- zastrceny temny kut na myslim 3tom poschodi skryval obchod s kazetami s piratskymi hrami vsemoznych kvalit ( a 150.- za kazetu) a ten obchod fungoval neuveritelne roky a bol mojim jedinym a milovanym zasobnikom software pre C64. Ked dnes vidim zabery z Japonska a vsetky tie zastrcene diery kde sa predava kadeco, mam slzu v oku. Vyzera to uplne rovnako.
Potom v rychlom slede disketova mechanika a s nou adventury hrane joystickom (Maniac Mansion) hltanie Excaliburu a dalsich casopisov o hrach, PC Dungeon Master Eye of the Beholder a bol som v piiici. A tam som dodnes :D

Boulder Dash, Penetrator a Fred od svazarmu jsme mastili na škole v kroužku. Tu mapu v Boulderovi jsem tehdy maloval na papír a oficiálně to prošel jako druhej v historii školy. Chci zpět. http://pmd85.borik.net/wiki/Boulder_Dash

V tuzexu se normalne v roce 85 prodavalo atari 800, nasi v roce 86 byli na dovolene nekde v madarsku a protoze jim zbyli prachy koupili Atari 130XE . Bez kazetaku jen pocitac, ale byli jsme tehda kingove :) na okresnim meste.
Prisel typek donesl kazetak s hrama , nahral jednu jedinou hru !?! a cela rodina + pratele ji hrala treba tyden, pri modleni aby nevypla elektrika a nesmazala se z pameti.
Tyhle casy uplne urcily co me nyni zivi ze ano :)
Jinak jsme bydleli na okresnim meste a tady normalne hasici poradali pocitacove kluby , kde ti co vlastnili jakykoliv pocitac ho donesli nekam do kulturaku a verejnost se chodila koukat , predvadela se dema , hry , programy atd.... Uz tehda byly atari kluby , pamatuju si jezdili jsme do olomouce a hry a programy se tam kopirovaly tak , ze si k nejakemu "HUBu" kazdy pripojil svuj kazetak a dalo se tak paraelne nahravat treba na 8 kazetaku, vyhoda bylo ze kazdy si to nahraval tim svym takze se nemuselo resit nastaveni hlavicek atd..Pozdeji zacal vychazet FLOP na disketach :)
K nam se nesmely dovazet disketove mechaniky a tusim nejake pocitace s CPU od motoroly protoze je obsahovaly rizene strely protivnika :)

Potom nekdy v roce 92-93 mi nasi koupili prvni PC(286/12,1mb ram,512kb vga za 33.000) , teda rozhodoval jsem se mezi pc a amigou nastesti jsem zvolil PC amiga uz umirala . PC se sice ze zacatku tvarilo proti amize jako chudy pribuzny, ale uz tehda byla VGA 640x480 neprokladane o tom si amiga mohla nechat zdat, vetsina lidi ji mela pripojenou stejne k TV . Co byla velka vyhoda byl zvuk , ale to se vyresilo vehlasnym DA prevodnikem COVOX na paraelnim portu co si kazdy doma postavil sam.

Jako perlicku v te dobe PC fakt nemelo moc lidi spis byly ve firmach kamos mel ibm s mechanikou 3.5 ja mel zas mechaniku 5.25 a v nasem meste snad existovalo jedno jedine pc ktere jsme znali s obema mechanikama abysme si mohli navzajem kopirovat.Taky hry nesly sehnat no skoro nic. Az pozdeji se zacalo objednavat od lidi s ruznych inzertnich novin na disketach.Parta lidi se domluvila poslala treba 100 disket postou a typek je za uplatu nahral hrama. Jak jsme byli nas.ani kdyz spousta jich bylo vadnych :)))))
Jinak na zakladce jsme meli nejake ty PMD , pozdeji v 8-9 tride 286 , na stredni uz PC poradne od roku tusim 97 s internetem a zrizenim mailu na hotmailu :)

...ja ti mam furt takovej divnej pocit, ze Hlipa nebyla na PMDcku originalem...

Proč bohužel? To, že se Games a Level obsahově a zaměřením kompletně nepřekrývají, je myslím si jen dobře. Aspoň pokryjete víc skupin čtenářů. Kdyby bylo v Levelu to samé, co tady, tak bych si ho nepředplatil *3*

Ctenost clanku na internetu bohuzel poukazuje, ze internet o tohle zastak nestoji. Bohuzel...

Jen bych dodal, že se tehdy děly poměrně bizarní věci, které jsme si tenkrát nedovedli vysvětlit. Počítače se sice dostávaly do Československa těžko, ale občas stát pomohl. V roce 1985 se v Tuzexu prodával počítač Sord M5, kamarád ho měl, koukali jsme na to jak spadlí z hrušky. Umělo to barevné sprajty, docela dobrou hudbu a bylo to z Japonska.

Další z počítačů, ze kterých se nestal mainstream, byl Sharp MZ-800 se zabudovaným kazeťákem (tuším také kolem roku 85).

Někdy na přelomu 86/87 dovezla socialistická vláda počítače Delta, nevím odkud a nevím jak, ale poprvé se prodávaly počítače v normálním obchodě a za koruny. Jestli si dobře vzpomínám, stál 6.300 Kčs, což rozhodně nebylo málo. Bomba byla, že to bylo ZX Spectrum+, kde nápis ZX Spectrum+ byl přelepený krytem se samolepkou "DELTA". Tehdy takto přišla ke Spectru hromada lidí (včetně mě a mých asi 6 dalších kamarádů, kterým to koupili rodiče).

K počítačům se dalo dostat i na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně (tehdy neexistoval INVEX a počítače se vystavovaly tam). Tuším v roce 1985 tam IBM vystavovalo první IBM PC s barevnou grafikou a rozlišením 320 x 200. Bylo zajímavé, že je tam vystavovali, ale žádné demo na nich neběželo, takže když měl člověk známého ze stánku, nebo štěstí, dalo se k počítačům v expozici sednout a programovat je. Několik odpolední jsem tam takto strávil.

Vybornej clanek, ja treba o necem takovem co se za rudochu zde delo nemel poneti. *3* *5*

Článek hezký, jen místy trochu zbytečně citově zabarvený. Byla to skvělá doba a ti co ji zažili mi dají zapravdu. Bylo nad čím žasnout. Když nějaké demíčko nebo hra dokázala překročit zdánlivě nepřekročitelné HW limity, každý si ji musel hned stáhnout - ať šlo o vteřinu digitalizovaného zvuku, víc barev najednou než připouštěl daný režim nebo o digitalizované fotky Samanthy Fox :-)
Poslední u čeho se dalo žasnout byl nástup 3D akcelerátorů na PC. Od té doby až dodnes je to už jen o vyšší fillrate.

A Atari klub byl skvělý! Každých 14 dní svátek - popadnout kazetu a vyrazit s očekáváním, co si nového přinesu. Lošťákův popis z Pomsty šíleného Ataristy je skoro přesný. Jen bych rád doplnil, že poměr mezi námi mladými a fotry byl asi 50:50, ale chovali jsme jak malí všichni :-)

K časopisům: jeden předrevoluční český "level" je možné shlédnout zde: http://www.oldgames.sk/mag/pocitacove-hry-1/
A pak tu byl samozřejmě polský Bajtek! S ručně malovanými mapami her uprostřed:
http://atarionline.pl/v01/index.php?subaction=showfull&id=1203542015&archive=&start_from=&ucat=8&ct=biblioteka

tohle je důkaz toho, že časopisy mají význam, protože takhle dlouhej článek bych si na internetu asi nepřečetl, ale na papíře u jídla, kde jsem ho četl, klidně jo

Proč není text zarovnán "do bloku"?