Skvělý článek! Je prima, že se k takovému tématu ještě někdo vrací. Mě třeba vubec nemrzí, že HL2 je uplně jiné, něž mělo být. Hrála jsem Missing Information a nepamatuju si nic, u čeho bych si řekla "No sakra, to je blbý že tam tohle nebylo". I když co si takhle vzpomenu - Hydry a Crematora (s pokébalem na břiše) je docela škoda. Co bych si někdy opravdu chtěla pořídit je Raising the bar, ale hádam, že než nastane skutečnost, že budu mít tolik peněz (okolo těch $50) a budu vubec ochotná tolik dát za tu knížku, tak už opravdu nebude ani na tom ebayi...

Half Life (jak jednička, tak dvojka + epizody) hlavně vedou ve vyprávění příběhu. Nikdy tam nebyla nějaká 15 minutová cutscéna, která by vám polopaticky vysvětlovala: kdo/co/proč/jak ale naopak drtivá většina informací byla rafinovaně rozprostřená v různých náznacích napříč celou hrou a to se mi na tom líbilo nejvíc - koho to zajímalo, tak si všímal různých detailů a bavilo ho to - koho to nezajímalo, tak si střílel, nic neřešil a..... bavilo ho to taky. Touto unikátní esencí opravdu moc her (hlavně z ranku FPS) neoplývá.
Mimochodem je zajímavé že u této hry ani nebijí do očí ony nenáviděné předscriptované situace - je to hlavně tím, že jsou udělány opravdu promyšleně (když jsem si při dalším průchodu hrou pustil komentáře tvůrců, kteří objasňují jak se snažili udělat aby se hráč díval, kam chtějí oni, nebo kde se upravovalo to co nefungovalo, tak jsem měl vyloženě otevřenou hubu)

Říkal jsem to a budu to říkat pořád: "Half Life je takový FPS Metal Gear Solid". Je to takový žralok herních titulů - už se narodil perfektní a za dobu existence nepotřeboval v podstatě žádnou změnu - v době kdy většina stříleček přecházela na autoheal, možnost nosit jen omezené množství zbraní apod, tak zrovna HL a MGS si pořád šli (a doufám že půjdou) svou vlastní cestou, protože už od narození byli tihle velikáni dokonalí a žádnou zásadní změnu nepotřebují.

V jádru je to esence čisté hratelnosti a já z celého srdce děkuju že jsem byl u jejich zrodu a prožíval tyto úžasné události znovu a znovu. MGS ukázal že ve hrách může fungovat filmové zpracování a komplikovaný příběh. Half Life ukázal že i žánr FPS může mít svoji hrdost napříč generacemi - tak sem Valve naval tu trojku!!!

Imho valve ztratil invenci a protoze nechce vydat nic blbeho, tak navydal a nevyda zadne pokracovani. Po tech letech jsou i ti lide, co delali puvodni dily uz nekde jinde.

Jo HL2 podle mě poslední dobrá FPS ... ve své době excelovala asi na každém poli. Když dneska hraju jakoukoliv FPS tak se prostě nikdy nepřiblíží k pocitu z hraní jako měl HL2.

Nepatřím mezi HL fanatiky, ale stejně se Valve povedlo ve mě vytvořit pocit, že chci tu hru hrát i v dalších pokračováních. Což se u mě povede jen málo hrám, jako např. serii Deus Ex, Bioshock a teď nově Dishonored.