Diskuze OSOBNOSTI.cz

Dobrý film.

Drama o vině a trestu a o zpitování svědomí, o katarzi, o proměně lidské osobnosti, drama o hlubokém traumatu, o nesmyslném neonacistickém fanatismu, o odvaze, statečnosti i o osobní cti, kultovní a stále aktuální drama, na kterém se Edward Norton postprodukčně režijně i podílel, i současně jedno z nejlepších amerických dramat všech dob.

Proměna osobnosti fanatického neonacisty v příjemného, v laskavého a v zodpovědného i v odvážného sympatáka, který se neuspěšně snaží ochránit svého mladšího bratra i svou rodinu. Dobrý film.

Z hereckých výkonu Edwarda Nortona v hlavní roli slepě až bezmezně fanatického neonacisty Dereka Vinyarda běhá filmovému divákovy skutečný mráz po zádech, jde z něho strach, obdiv i respekt zároven. Až díky pobytu v kriminále si projde postupnou proměnou své osobnosti v nakonec v příjemného, v laskavého, ve svědomitě zodpovědného a v odvážného sympatáka, který se ze všech svých sil už bohužel neuspěšně pak snaží ochránit před stejným svým neonacistickým slepím fanatismem svého mladšího bratra Dannyho, který namísto eseje si nevědomky píše svuj "umrtní list". Sám Edward Norton se nepohodl s režisérem a s kameramanem tohoto filmu s Tonym Kayem, jde o film, který by se dal správně přeložit jako "Neznámé Americké Dějiny" ("American History X" a přízvusko X značí neznámí) a režijní postprodukci filmu vzal Edward Norton do svých rukou a dobře udělal - ve výsledku by některé explicitní filmové scény z tohoto filmu dnes už neprošli stále přísnější filmovou cenzurou.

Dobrý film, kultovní záležitost a nejlepší film Edwarda Nortona, který se na filmu postprodukčně podílel. Není to film ani tak o neonacistickém fanatismu, jako o rozpadu jedné americké rodiny, o nevyrovnání se s neštastným umrtím, film o hlubokém traumatu, o nesmyslném fanatismu, o vině a o nápravě, resp. o katarzi. Prostě kvalitní drama. Možná jedno z vubec nejlepších amerických dramat 90. let.

Vyjímečný drama o rozpadu jedné obyčejné rodiny a o traumatu z nečekaného neštastného umrtí blízké osoby- v ledasčems i vzoru a příkladné autority, které nadanému mladíkovy nedávalo už smysl (zkráceně a zjednodušeně "ten smysl v tom našel až později s odnětím svobody v kriminálu", aby se mohl vrátit k rodině a odčinit co udělal už vlastně příliš nešlo, aby bylo pozdě na nápravu jeho mladšího bratra, ale rodina aby opět držela při sobě), za kterým je hluboká nenávist a velký neonacistický fanatismus a radikalismus je stále aktuální a kultovní svým hlubokým mravním vyzněním a ponaučením, který si z filmu mužeme divácky odnést a myslím že Edward Norton už tak zásadní filmy později až na výjimky filmu "Hrdost a Sláva" nenatočil a že by dnes tento film nemohl být už takto dobře natočen, protože by dnes neprošel velice tvrdou mainstreamovou cenzurou velice jinak ve filmu dost pečlivě až s dokumentární přesností věrohodných a už také šokujících násilných scén ve filmu.

Pojem katarze (postupná proměna celé naší osobnosti) z latinského snad právě z řeckého pojmu katharsis značí něco čeho není každý u sebe z nás rozhodně vždy schopný - jak jsem psal narazíme častěji na určité limity něčí odlišné osobnosti u druhých lidí, kterým je tolik duležitý pojem morálka, slušnost a pokora už uplně cizí a mužeme se sami sebe ptát a domnívat se pak co vše špatného za tím vším je téhdy kdy se snad tito lidé právě sami cítí už za všech podmínek a okolností a za každé své situace být morálně nevini je největším omylem, kdy stačí k tomuto mylnému pocitu velice málo - nikoliv nějaký už osobní pocit společenské křivdy, ale snad skutečná společenská nerovnost a nespravedlnost, a pokud se nezmění a nenapraví špatné podmínky, které k tomu vedli nenapraví se častěji ani tito lidé samotní, proto tito lidé mají častěji pocit že už za své jednání nenesou žádnou mravní ani svou jakkoliv osobní svou zodpovědnost. Tento rozporuplný film s velice dobrou stále s citlivou se stále ještě dnes tolik aktuální společenskou tématikou - rozpad kdysi fungující rodiny a k tomu nebezpečný neonacistický extremismus a fanatismus, radikalismus v USA - pod názvem "Kult Hákového Kříže" (1998) pod svým puvodním originálním názvem "American History X" (překládám a snad i chápu lépe jako právě "Neznámé Americké Dějiny"), na němž se post produkčně režijně podílel hlavní herec Edward Norton, který se osobně na konečném zpracování filmové předlohy, filmového scénáře a právě na samotné představě o filmu osobně nepohodl se samotným režisérem a s vynikajícím kameramanem tohoto dramatu (velice už na svou dobu myslím si netypická a skutečně neobvyklá místy v černobílém spektru expresivní kamera udivuje diváky filmu do dnes) T. Kayem, pro mě jinak naprosto cizí a neznámí režisérský jméno, by byl myslím si snad i právě filmem, právě tím duležitým dramatem nakonec mnohem lépe natočeným v Evropě, pro mě délka tohoto amerického dramatu je naprosto ideální, cca do 130 min. stav filmu ideál, samotné herecké výkony v hlavní i ve vedlejší roli na dnešní americký film slušné a dobré, skvělé, u Edwarda Nortona vyjímečné, ale film má jednu slabou stránku a to filmové scénaristické zpracování latinského (snad řeckého) pojmu katharsis, katarze, která se někdy zcela nepřesně zaměnuje za pojem sebezpitování je mylné, protože o co více je dosažení Naší katarze, katharsis fyzicky nemožné (katharsis, puvodně řecky latinsky značí. otočení svou hlavou čelem vzad, proto častěji pro někoho fyzicky nemožné a bolestivé, o to více pak na duši očistné), o to více je pak bolestivě očistné. Postupné proměny (změny) celé naší osobnosti není vubec snadné herecky správně vyjádřit (dokážou to vždy mnohem lépe divadelní herci), a snad v tomto dramatu je bohužel zpracováno scénáristicky (filmovým scénářem) bohužel velice nepřesně, pochybně a sporně, prostě už rozporuplně a tím scénáristicky už pro filmového diváka pak nakonec velice zjednodušeně, a nebudu se snažit vysvětlit blíže proč tomu tak nakonec je, protože to se vešlo tématicky snad nejlíp do mého předcházejícího komentáře a upřesnovat to dál je i není zbytečné. Protože Toto malé své zamyšlení bych velice rád věnoval Tomášu Ortelovy. MARTIN DYNTAR, Hradec Králové (ještě jednou věnováno Tomášu Ortelovy)

Film má silné pro mě rozhodující chvíle "klíčové momenty" osobnostní katarze Edwarda Nortona, které si neustále rád divácky dnes připomínám a děkuji za ten velký cinefilský dar pochopit vždy film samotný podle určitých už konkrétních pro film vyznamných a rozhodujících klíčových filmových scén se mě daří divácky ne vždy u každého filmu jak bych chtěl, "Kult Hákového Kříže", je film, o kterém jsem tu hodně možná i dříve zbytečně psal, ale nadhodnotil jsem bohužel nekriticky celí film. Film je to skutečně sám o sobě nikoliv svou duležitou citlivou stále společensky nadčasovou a aktuální tématikou rozpadu fungující rodiny a neonacismu, kdy jde jedno s druhým, ale naopak tím jak je nakonec esteticky umělecky scénáristicky už především zpracována je sama o sobě hodně, možná že příliš je v právě tomto jinak znamenitém a skutečně skvělém americkém filmu, v tomto duležitém americkém dramatu "Kult Hákového Kříže" bohužel celí post produkčně režijním podílem Edwarda Nortona ve finále zjednodušený a proto i rozporuplný (vyvolává skutečně velice silné, ale přitom nakonec rozporuplné emoce) vubec nehledě na to že se stal kultovní diváckou záležitostí na tom myslím si už stejně vubec nic nemění. Postupná proměna charakteru osobnosti u každého z nás není jen tak, ne každý jí je skutečně schopný, narazíte i na osobnostní limity, které tomu brání. MARTIN DYNTAR, Hradec Králové

Jeden z pro mě vubec nejlepších z velice netypických amerických filmu, o vyřešených osobních předsudcích, o pokrytectví, o násilí, o manipulaci s lidmi, také i o nevyřešených hlubokých osobních traumatech z náhlého už z nečekaného rozpadu jedné jinak v minulosti tolik dobře fungující rodiny,o skutečné vině i o celkové postupné osobní proměně celé své osobnosti svou katarzí v jedné z klíčových filmových scén, kdy je Edward Norton ve sprše pod proudem vody (znamenající jeho mravní očistu duše od všeho špatného návratem k živým vzpomínkám na své plně spokojené a štastné plně fungující jeho dětství strávené ve společnosti svého mladšího bratra, kterého před stejným neonacistickým fanatismem a svým radikalismem, před svým neonacistickým extremismem už nedokázal bohužel osobně ochránit). Nezapomenutelný film! Režijní postprodukce: Edward Norton, který se osobně neshodl na finální podobě celého filmu s jeho samotným režisérem, který měl být puvodně i ve finále tolik sestříhan a zkrácen, už cenzurován pro své explicitně drsné šokující filmové záběry. O to více se z něho stala divácky naprosto jedinečná, ojedinělá fenomenální kultovní záležitost! Miluji ten netypicky americký film pro jeho realistické autentické filmové scény nikoliv ,,jen čistě už jen předstíraného hraného" násilí, ale explicitně prožívaného násilí, ze kterého tu jde právě tolik z něj až mráz po zádech, horrory jsou snáze stravitelné, protože násilí pro diváckou zábavu je vždy esteticky vykreslené a zkrášlené jako právě už tolik něco co je nám vždy jen příjemné a líbivé, k čemu nemáme už vlastně žádný dostatečný osobní odpor, protože není třeba si to brát pak divácky vubec osobně, právě takhle funguje většina tolik převážně dnešních idiotských amerických filmu jen líbivě a příjemně vizuálně esteticky, nikoliv už snad nikdy autenticky a realisticky zohlednit samotné násilí ve filmu. To předpokládá už naprosto jiný druh filmu než ten v americkém pojetí, předpokladem toho je nezávislý ,,autorský" film, který je zakořeněný domnívám se už ted snad nejvíce právě v Evropě i v okolním světě mimo už právě samotnou Ameriku a její převážně právě pak finančně tolik nesmyslně předraženou a nesmyslně uspěchanou hollywoodskou ,,prumyslovou mainstreamovou" filmovou produkci. MARTIN DYNTAR.

Aneb "American History X", tedy něco jako už přibližně "Neznámé Americké Dějiny" rozpadu už jedné obyčejné americké rodiny a neonacistického fanatismu, extremismu a radikalismu právě za tím vším. Miluji ten film, je to jeden z nejlepších amerických filmu všech dob.