Diskuze OSOBNOSTI.cz

Proměna osobnosti fanatického neonacisty v příjemného, v laskavého a v zodpovědného i v odvážného sympatáka, který se neuspěšně snaží ochránit svého mladšího bratra i svou rodinu. Dobrý film.

Z hereckých výkonu Edwarda Nortona v hlavní roli slepě až bezmezně fanatického neonacisty Dereka Vinyarda běhá filmovému divákovy skutečný mráz po zádech, jde z něho strach, obdiv i respekt zároven. Až díky pobytu v kriminále si projde postupnou proměnou své osobnosti v nakonec v příjemného, v laskavého, ve svědomitě zodpovědného a v odvážného sympatáka, který se ze všech svých sil už bohužel neuspěšně pak snaží ochránit před stejným svým neonacistickým slepím fanatismem svého mladšího bratra Dannyho, který namísto eseje si nevědomky píše svuj "umrtní list". Sám Edward Norton se nepohodl s režisérem a s kameramanem tohoto filmu s Tonym Kayem, jde o film, který by se dal správně přeložit jako "Neznámé Americké Dějiny" ("American History X" a přízvusko X značí neznámí) a režijní postprodukci filmu vzal Edward Norton do svých rukou a dobře udělal - ve výsledku by některé explicitní filmové scény z tohoto filmu dnes už neprošli stále přísnější filmovou cenzurou.

Dobrý film, kultovní záležitost a nejlepší film Edwarda Nortona, který se na filmu postprodukčně podílel. Není to film ani tak o neonacistickém fanatismu, jako o rozpadu jedné americké rodiny, o nevyrovnání se s neštastným umrtím, film o hlubokém traumatu, o nesmyslném fanatismu, o vině a o nápravě, resp. o katarzi. Prostě kvalitní drama. Možná jedno z vubec nejlepších amerických dramat 90. let.

Vyjímečný drama o rozpadu jedné obyčejné rodiny a o traumatu z nečekaného neštastného umrtí blízké osoby- v ledasčems i vzoru a příkladné autority, které nadanému mladíkovy nedávalo už smysl (zkráceně a zjednodušeně "ten smysl v tom našel až později s odnětím svobody v kriminálu", aby se mohl vrátit k rodině a odčinit co udělal už vlastně příliš nešlo, aby bylo pozdě na nápravu jeho mladšího bratra, ale rodina aby opět držela při sobě), za kterým je hluboká nenávist a velký neonacistický fanatismus a radikalismus je stále aktuální a kultovní svým hlubokým mravním vyzněním a ponaučením, který si z filmu mužeme divácky odnést a myslím že Edward Norton už tak zásadní filmy později až na výjimky filmu "Hrdost a Sláva" nenatočil a že by dnes tento film nemohl být už takto dobře natočen, protože by dnes neprošel velice tvrdou mainstreamovou cenzurou velice jinak ve filmu dost pečlivě až s dokumentární přesností věrohodných a už také šokujících násilných scén ve filmu.

Pojem katarze (postupná proměna celé naší osobnosti) z latinského snad právě z řeckého pojmu katharsis značí něco čeho není každý u sebe z nás rozhodně vždy schopný - jak jsem psal narazíme častěji na určité limity něčí odlišné osobnosti u druhých lidí, kterým je tolik duležitý pojem morálka, slušnost a pokora už uplně cizí a mužeme se sami sebe ptát a domnívat se pak co vše špatného za tím vším je téhdy kdy se snad tito lidé právě sami cítí už za všech podmínek a okolností a za každé své situace být morálně nevini je největším omylem, kdy stačí k tomuto mylnému pocitu velice málo - nikoliv nějaký už osobní pocit společenské křivdy, ale snad skutečná společenská nerovnost a nespravedlnost, a pokud se nezmění a nenapraví špatné podmínky, které k tomu vedli nenapraví se častěji ani tito lidé samotní, proto tito lidé mají častěji pocit že už za své jednání nenesou žádnou mravní ani svou jakkoliv osobní svou zodpovědnost. Tento rozporuplný film s velice dobrou stále s citlivou se stále ještě dnes tolik aktuální společenskou tématikou - rozpad kdysi fungující rodiny a k tomu nebezpečný neonacistický extremismus a fanatismus, radikalismus v USA - pod názvem "Kult Hákového Kříže" (1998) pod svým puvodním originálním názvem "American History X" (překládám a snad i chápu lépe jako právě "Neznámé Americké Dějiny"), na němž se post produkčně režijně podílel hlavní herec Edward Norton, který se osobně na konečném zpracování filmové předlohy, filmového scénáře a právě na samotné představě o filmu osobně nepohodl se samotným režisérem a s vynikajícím kameramanem tohoto dramatu (velice už na svou dobu myslím si netypická a skutečně neobvyklá místy v černobílém spektru expresivní kamera udivuje diváky filmu do dnes) T. Kayem, pro mě jinak naprosto cizí a neznámí režisérský jméno, by byl myslím si snad i právě filmem, právě tím duležitým dramatem nakonec mnohem lépe natočeným v Evropě, pro mě délka tohoto amerického dramatu je naprosto ideální, cca do 130 min. stav filmu ideál, samotné herecké výkony v hlavní i ve vedlejší roli na dnešní americký film slušné a dobré, skvělé, u Edwarda Nortona vyjímečné, ale film má jednu slabou stránku a to filmové scénaristické zpracování latinského (snad řeckého) pojmu katharsis, katarze, která se někdy zcela nepřesně zaměnuje za pojem sebezpitování je mylné, protože o co více je dosažení Naší katarze, katharsis fyzicky nemožné (katharsis, puvodně řecky latinsky značí. otočení svou hlavou čelem vzad, proto častěji pro někoho fyzicky nemožné a bolestivé, o to více pak na duši očistné), o to více je pak bolestivě očistné. Postupné proměny (změny) celé naší osobnosti není vubec snadné herecky správně vyjádřit (dokážou to vždy mnohem lépe divadelní herci), a snad v tomto dramatu je bohužel zpracováno scénáristicky (filmovým scénářem) bohužel velice nepřesně, pochybně a sporně, prostě už rozporuplně a tím scénáristicky už pro filmového diváka pak nakonec velice zjednodušeně, a nebudu se snažit vysvětlit blíže proč tomu tak nakonec je, protože to se vešlo tématicky snad nejlíp do mého předcházejícího komentáře a upřesnovat to dál je i není zbytečné. Protože Toto malé své zamyšlení bych velice rád věnoval Tomášu Ortelovy. MARTIN DYNTAR, Hradec Králové (ještě jednou věnováno Tomášu Ortelovy)

Film má silné pro mě rozhodující chvíle "klíčové momenty" osobnostní katarze Edwarda Nortona, které si neustále rád divácky dnes připomínám a děkuji za ten velký cinefilský dar pochopit vždy film samotný podle určitých už konkrétních pro film vyznamných a rozhodujících klíčových filmových scén se mě daří divácky ne vždy u každého filmu jak bych chtěl, "Kult Hákového Kříže", je film, o kterém jsem tu hodně možná i dříve zbytečně psal, ale nadhodnotil jsem bohužel nekriticky celí film. Film je to skutečně sám o sobě nikoliv svou duležitou citlivou stále společensky nadčasovou a aktuální tématikou rozpadu fungující rodiny a neonacismu, kdy jde jedno s druhým, ale naopak tím jak je nakonec esteticky umělecky scénáristicky už především zpracována je sama o sobě hodně, možná že příliš je v právě tomto jinak znamenitém a skutečně skvělém americkém filmu, v tomto duležitém americkém dramatu "Kult Hákového Kříže" bohužel celí post produkčně režijním podílem Edwarda Nortona ve finále zjednodušený a proto i rozporuplný (vyvolává skutečně velice silné, ale přitom nakonec rozporuplné emoce) vubec nehledě na to že se stal kultovní diváckou záležitostí na tom myslím si už stejně vubec nic nemění. Postupná proměna charakteru osobnosti u každého z nás není jen tak, ne každý jí je skutečně schopný, narazíte i na osobnostní limity, které tomu brání. MARTIN DYNTAR, Hradec Králové

Jeden z pro mě vubec nejlepších z velice netypických amerických filmu, o vyřešených osobních předsudcích, o pokrytectví, o násilí, o manipulaci s lidmi, také i o nevyřešených hlubokých osobních traumatech z náhlého už z nečekaného rozpadu jedné jinak v minulosti tolik dobře fungující rodiny,o skutečné vině i o celkové postupné osobní proměně celé své osobnosti svou katarzí v jedné z klíčových filmových scén, kdy je Edward Norton ve sprše pod proudem vody (znamenající jeho mravní očistu duše od všeho špatného návratem k živým vzpomínkám na své plně spokojené a štastné plně fungující jeho dětství strávené ve společnosti svého mladšího bratra, kterého před stejným neonacistickým fanatismem a svým radikalismem, před svým neonacistickým extremismem už nedokázal bohužel osobně ochránit). Nezapomenutelný film! Režijní postprodukce: Edward Norton, který se osobně neshodl na finální podobě celého filmu s jeho samotným režisérem, který měl být puvodně i ve finále tolik sestříhan a zkrácen, už cenzurován pro své explicitně drsné šokující filmové záběry. O to více se z něho stala divácky naprosto jedinečná, ojedinělá fenomenální kultovní záležitost! Miluji ten netypicky americký film pro jeho realistické autentické filmové scény nikoliv ,,jen čistě už jen předstíraného hraného" násilí, ale explicitně prožívaného násilí, ze kterého tu jde právě tolik z něj až mráz po zádech, horrory jsou snáze stravitelné, protože násilí pro diváckou zábavu je vždy esteticky vykreslené a zkrášlené jako právě už tolik něco co je nám vždy jen příjemné a líbivé, k čemu nemáme už vlastně žádný dostatečný osobní odpor, protože není třeba si to brát pak divácky vubec osobně, právě takhle funguje většina tolik převážně dnešních idiotských amerických filmu jen líbivě a příjemně vizuálně esteticky, nikoliv už snad nikdy autenticky a realisticky zohlednit samotné násilí ve filmu. To předpokládá už naprosto jiný druh filmu než ten v americkém pojetí, předpokladem toho je nezávislý ,,autorský" film, který je zakořeněný domnívám se už ted snad nejvíce právě v Evropě i v okolním světě mimo už právě samotnou Ameriku a její převážně právě pak finančně tolik nesmyslně předraženou a nesmyslně uspěchanou hollywoodskou ,,prumyslovou mainstreamovou" filmovou produkci. MARTIN DYNTAR.

Aneb "American History X", tedy něco jako už přibližně "Neznámé Americké Dějiny" rozpadu už jedné obyčejné americké rodiny a neonacistického fanatismu, extremismu a radikalismu právě za tím vším. Miluji ten film, je to jeden z nejlepších amerických filmu všech dob.

Znamenitý film, který nutí hodně k zamyšlení se nad osobností člověka, který nutí hodně k přemýšlení o právní i mravni vině a trestu a rozhřešení svého svědomí, o tom co je to už právě pak pojem katarze. Ten film mám hodně rád, psal jsem tu o něm už myslím si dost, nemám co k němu více už tu bohužel říct. Čtete to tu prosím někdo a dejte některému z mích komentářu lajk.

Znamenitý film, jeden z nejlepších amerických filmu všech dob. Nadčasový hodně duležitý a přínosný film, kdo neviděl ještě neví co je divácky dobré a skutečně velmi divácky náročné právě dnes z amerických filmu. Jo čtětě předpředešlí velice dobrý komentář a dejte tu prosím lajk, nebo se snad bojíte snad hodnotit tu mé komentáře nebo se snad obáváte už samotné věcné a přínosné diskuse?

hodně vyjímečný americký film. Kultovní divácká záležitost.

Originální název filmu "American History X" by se dal přeložit přibližně asi něco jako "Neznámé Americké Dějiny", přesto u nás film vešel divácky ve známost se zavádějícím názvem jako "Kult Hákového Kříže", jehož režisér byl současně i tolik vyjímečným znamenitým kameramanem tohoto filmu, na němž se jinak hlavní herecký představitel Edward Norton významnou měrou pak i režijně postprodukčně tolik podílel, protože se neshodl na konečné podobě filmu s jeho režisérem a nejspíše i dobře udělal. Film se stal už fenomenální nadčasovou diváckou kultovní záležitostí. I já s tím souhlasím. Je to duležitý film nikoliv snad už o rasismu, ale mnohem více o nevyřešených osobních traumatech z rozpadu jedné obyčejné americké rodiny, za kterými je natolik nezdravý už pak osobní neonacistický fanatismus a právě osobní radikalismus, který se nese tolik v tomto neonacistickém duchu-fanatismu, které některé dovede až k samotné dvojnásobné vraždě v jejich mylném osobním přesvědčení. (kdy samotný Edward Norton právě vyniká natolik věrohodně a přesvědčivě v roli fanatického neonacisty Dereka Vinyarda). Je to film o právní i své mravní vině a rozhřešení svého svědomí u fanaticky slepého a bezmezného neonacisty Dereka Vinyarda, právě o osobní katarzi, o postupné proměně celé své osobnosti u herce Edwarda Nortona v roli Dereka Vinyarda v těžce už osobně pak vytrpěných podmínkách ve vězení, kde teprve nakonec poznáme že právě stejní lidé se stejným přesvědčením nakonec dovedou nejvíce nás zradit a pošlapat naši lidskou dustojnost jako nikdo jiný, více než kdokoliv druhý, že to ještě zdaleka nemusí být právě ty lidé za které se sami tolik ve svém přesvědčení udajně vydávají a že i samotná americká justice, že americké soudní právo není vždy ke všem lidem bez rozdílu zdaleka spravedlivé a že už tolik systémově naopak selhává. O tom všem duležitém a mnohem realisticky kriticky jiném je právě film "Kult Hákového Kříže".

Neštastný rozpad jedné americké rodiny, za kterým je neonacistický fanatismus aneb "American History X" a to přízvusko "X" nejspíše označuje "Neznámé Americké Dějiny" coby esej, ze kterého se stane shodou okolností umrtní list pro dotyčnou osobu. A co vede Edwarda Nortona v hlavní roli vlastně ke katarzi, k postupné proměně celé jeho osobnosti očistou od všeho zlého a špatného v životě (symbolizuje ve filmu filmová scéna sprchy, kdy se mu vybaví štastné a příjemné vzpomínky na své dětství s mladším bratrem)?? Domnívám se že je za tím skryta shoda několika okolností při pobytu ve vazbě za dvojnásobnou vraždu, a to za prvé samotný tamní neonacisti, se kterýma se tam při pobytu ve vazbě stýká nejsou ve skutečnosti plně přesvědčenými neonacisty, což sám Edward Norton pozná a odsoudí je za to a je za to sám následně pak jimi tvrdě potrestán či odsouzen. Za 2 z výpovědi sympatického přítele coby afroameričana pozná že samotná americká justice není k těmto lidem zdaleka spravedlivá a není nezávislá jak by bít měla, pozná sám z výpovědi svého afroamerického přítele sociální nerovnost a její tvrdý dopad v Americe, kterou sám coby fanaticky přesvědčený neonacista tolik předem odsuzoval a za 3 možná i ctil poslední rasistická slova svého otce, s jehož neštastnou smrtí se osobně ještě nevyrovnal po jeho posledních výrocích. Ale okolností se najde více a také už jsem o nich tu psal mnohem lépe a podrobněji, přijde mě tu proto zbytečné se tu opakovat.

Mnou už bylo myslím řečeno a vubec napsáno k filmu více než dost!! Mužeme bít k sobě lhostejný a navzájem se ignorovat, s tou absencí jakkékoliv diskuze už jsem se dávno vyrovnal, ale bohužel je pro mě stále tolik bolestivá a nepříjemná že napsat tu ledabyle svuj osobní názor a nezduvodnit ho už druhým lidem-uživatelum diskuse osobností.cz, tedy nesnažit se ho už zduvodnit druhým lidem ostatními uživateli diskuze osbností.cz pak samotná diskuse nestojí myslím vubec za řeč a skutečně rád odtud pak raději odcházím. bez upřímného zájmu o diskusi a bez toho věnovat tomu čas to hold nejde, já upřímný zájem o diskusi a čas na diskusi také mám.

Kde je diskuse? Už mnou k tomuto dramatu - k filmu toho bylo kriticky a esejisticky napsáno dost... myslím že přespříliš.

Drama o rozpadu rodiny neštastnou smrtí otce, nejen za kterým je neonacistickém fanatismus, s jehož smrtí se v životě zdaleka ještě nevyrovnal. Mravní rozhřešení pravní (a té mravní) viny za dvojnásoubnou vraždu přichází až ve vězení ve chvíli kdy člověk pozná že zdejší, tamní neonacisti zdaleka nejsou tím za koho se sami tolik vydávají a v dusledku toho že americká justice, soudní proces v USA není pro druhořadého afroameričana vždy spravedlivý. Tím si vyjasní své priority a osobní potřeby postarat se o rodinu a svého mladšího bratra, kterým ještě vubec neví, nemá sebemenší zdání že místo eseje pod názvem "American History X" (Neznámé Americké Dějiny) si píše svuj vlastní umrtní list!!! Duležité a nadčasové drama o katarzi hlavní postavy (o postupné proměně své osobnosti očistou od všeho špatného), kdy přitom sprcha Edwarda Nortona, kdy se mu vybaví příjemné a k slzám dojemné vzpomínky na své dětsví se svým mladším bratrem, znázornuje divákovy právě onu očistu od všeho špatného. Z mé strany moc krásná bohužel krátká nedopsaná esej k filmu.

Po krimi dramatu "On the Waterfront" z roku 1954 režiséra Elia Kazana jeden z nejlepších amerických dramat po rok 1997 - kultovní záležitost, a fenomenální film ukazující Ameriku z jiné a z pravdivé strany pohledu ,,na Ameriku" jako velmi nebezpečnou zemi než jak ji známe z mainstreamového šoubyznysu - ta americká nenáročná zábava, ta tupá a laciná, povrchní zábava (ta prumyslová továrna na sny) převažující většinové konzumní společnosti, kdy nerozhoduje kvalita, ale sledovanost a finanční zisk je pro Američany bohužel nade vše vším!! A hlavně Hollywoodský happy-end... Takže "Neznámé Americké Dějiny"? Ano, "American History X" je originálním názvem tohoto filmu. Post produkční podíl na režii měl právě Edward Norton, jinak výborný americký herec.

Jedno z kultovních a také z nejlepších amerických krimi dramat hned po snímku "V Přístavu" režiséra Elia Kazana z roku 1954. Tolik mnou bylo napsáno komentářu k tomuto filmu a diskuze opět žádná. Jsou snad filmoví diváci dnes už jen tupé a slepé němé mainstreamové ovce? Kteří potřebují předražený nereálný slavný hollywoodský happy-end? By mě skutečně zajímalo.

Pro mě jeden z nejlepších amerických filmu, jeden z nadčasových a z duležitých a přínosných filmu nikoliv ani tak pojednávající o rasismu, jako spíše už o velmi neštastném rozpadu jedné americké rodiny. Pod správným puvodním názvem "Neznámé Americké Dějiny" tedy ve smyslu věty "American History X", a na postprodukci filmu se výrazně režijně podílel herec v hlavní roli Edward Norton, z jehož hereckých výkonu jde filmovému divákovy strach, nesmírný obdiv i respekt zároven ve (plně) věrohodném a v přesvědčivém ztvárnění charakteru fanatického neonacisty, který si až díky svému pobytu ve vazbě projde skutečnou těžce protrpěnou katarzí, to je postupnou proměnou celé své osobnosti a očistou od mravní viny, očistou od všeho špatného ve svém svědomí v pohledného a v příjemného, v laskavého, v zodpovědného a v odvážného sympatáka, který se ,,neuspěšně" snaží ochránit před stejným svým neonacistickým slepím fanatismem svého mladšího bratra. Sám Edward Norton se nepohodl s režisérem filmu a nejlépe udělal - netypický americký film, a především některé scény z tohoto filmu by dnes, v dnešní době neprošli cenzurou. Proto právem film patří k jedním z nejlepších krimi dramatu současné americké produkce vedle filmu "V Přístavu" režiséra Elia Kazana z roku 1954 a stal se kultovní a fenomenální záležitostí náročnějších filmových diváku, kteří příliš nemusí ,,Americké" filmy tak jako právě osobně já!!! ,,Je těžké zjistit PRAVDU o lidech, které milujeme" a... ,,Nedostaneš (tu) správnou odpověd když se špatně ptáš". Pro mě trápení, které má smysl narozdíl od toho mého. Tolik apatického...

"Je těžký zjistit pravdu o lidech které milujeme"... k režijní postprodukci ve filmu se přihlásil sám herec Edward Norton a dobře udělal, film pojmul dost typicky neamericky bez Hollywoodského klišé, tj. tedy bez hollywoodského happy-endu. Jen mě mrzí trochu ta nadsázka ve filmu, který je do poslední chvíle jinak plně autentický. Muže se z chladnokrevného fanatického neonacisty a jinak z dvojnásobného vraha (připomínám větu ,,zakousni se do toho obrubníku!!!" velmi brutálně a chladnokrevně provedené a jinak spáchané vraždy) skutečně po svém několikaletém pobytu ve vazbě člověk změnit v neskutečně příjemného a v laskavého sympatáka?, který se z plných sil bohužel marně a pozdě snaží ochránit svou ,,rodinu", tedy to co z ní ještě zbylo po neštastné smrti otce, kterou Edward Norton ve filmu neunesl. Film má do češtiny přeložený velmi zavádějící název, není to nikoliv vubec "Kult Hákového Kříže", ale jsou to neznámé americké dějiny, tedy v přesném puvodním názvu "American History X"! Není to ani tak film o neonacismu či rasismu jako spíše už o velmi neštastném rozpadu jedné americké rodiny! A bohužel také drama, krimi drama bez milostné zápletky o své katarzi, tedy o své postupné proměně osobnosti sebe sama, o své očistě od mravní viny! Duležitý film a ve společnosti svým tématem je stále potřebný a aktuální, nesmí se na něj nikdy zapomínat! Připomínám větu: "Násilí je přítěž... Já jsem Danny zabil dva lidi a cítil jsem se stejně, a to je ta hruza, už mě nebaví bít pořád jen naštavaný!! Mám toho dost, končím!!... takže násilí je skutečně přítěž a každé násilí plodí jen násilí!! A také... nedostaneš odpoved když se špatně ptáš!! Věta která při pobytu ve vazbě Edwarda Nortona uplně psychicky zlomí ke změně jeho osobnosti..." (musím otevřeně přiznat spolu s dramatem Elia Kazana "V Přístavu" je právě i tohle má dosud nejlepší kritika, která jde přímo ze mě od srdce! Co více k tomu napsat a dodat?)