-
,,Směj se, a celí svět se bude smát s tebou. Plač, a budeš plakat sám." nebo ,,Přestože jsem ničema horší než zvíře, cožpak nemám právo na život." (jeden z odkazu na Dostojevského zazní právě ve filmu) aneb jihokorejský režisér Park Chan-wook nejlépe zohlednuje a vubec ukazuje nesmyslnost lidské (po)msty. Tím se liší film "OLdBoy" od jednotvárných a zaměnitelných komerčních Hollywoodských akčních braku, od tupého amerického konzumu, a bohužel samozřejmě vznikl i idiotský americký remake tohoto filmu. Asi v Americe už nemají co natáčet. A jinými slovy originál je jen jeden.
-
Dukladně potrestat druhé tím čím se ve společnosti sami proviníme, tedy něčím co už je společensky nepřijatelné jakým je kupř. incest, co je nejen neetické či nemorální má vždy své ale!!!... protože taková jakkoliv už dukladně a pečlivě naplánovaná osobní msta pro obě dvě zučastněné osoby dopadne velmi špatně, nedopadne dobře, ale tragicky a právě to je na filmu "OLdBoy" plně autentické!!!. Jihokorejec Park Chan-wook v případě tohoto filmu "OLdBoy" vychází z literárních z myšlenkových tradic rusa Dostojevského, v němž jsou ve filmu na něj mnohé odkazy a názorně ukazuje filmovým divákum nesmyslnost osobní msty, která končí tragicky. Film "OLdBoy" oscilující na hraně thrilleru a krimi dramatu zustane navždy jedním z nejlepších filmu současné jihokorejské kinematografie a fenomenální záležitostí pro diváky obzvláště.
-
OldBoy (2003) režie: Park Chan-wook. To je snad nejznámější a nejlepší film současné Artove směrovane Jihokorejske kinematografie. Jeden z jejich klenotů. Prostě fenomenální film. Svým sugestivním vizuálním ztvárněním má leccos společného s režisérem s Davidem Fincherem. Ale Park Chan-wook ho svými filmy dalece a doslova řečeno překonal. Stejne jako jihokorejec Kim Ki'-duk.
-
Lepší je puvodní jihokorejská verze dramatu Park Chan-wooka. Je prostě evidentní že v Americe v té slavné předražené a nablískané a pod povrchem dravím šoubyznysmem hluboce zkorumpované Hollywoodské produkci už dál nemají amíci co natáčet. Kdo neviděl neocení a nepochopí toto mysteriozní napínavé drama nesmyslnosti lidské msty! Užasný, oslnivý a podmanivý, doslova fascinující pohled do temného zákoutí naší lidské psychiky. Vizuálně perfekcionalisticky propracované do posledního detailu a scénáristicky dokonalé. Divácky dávám palec nahoru a hodnocení 100%. Bohužel další dramata které Park Chan-wook následně natočil pro mě osobně už zdaleka nedosahovali takové scénaristické a vizuální hloubky a originality tohoto filmu "OldBoy", přesto uznávám že je to jinak velmi ambiciozní, jinými slovy velmi ctižádostivý, nadaný a schopný jihokorejský filmař.
-
Tohle rozhodně není Hollywoodským mainstreamem násilí zkrášlené, zestetizované pro zábavu, naopak drama o pomstě je to duležité a přínosné - najdeme v něm odkazy na Dostojevského i více, i když je to nadsázka a fikce v reálu jde v dramatu o princip toho že každé násilí plodí násilí a o princip lidské msty, zda je oprávněné. Park Chan-wook ovšem neestetizuje vubec násilí pro zábavu podobně jako Quentin Tarrantino a další idiotský americký filmaři, kteří už sami v Hollywoodu nemají co natáčet, tak předělali k obrazu svému bohužel právě i tento film. Je možné a oprávněné potrestat ve společnosti druhé lidi tím čím se sami proviníme, at je to pomluva druhých lidí nebo incest sám?!! Za pomluvu ohledně incestu je hlavní hrdina, který hrdinou vlastně není, ne v pravém slova smyslu jak ho chápe a vidí americko hollywoodská produkce coby továrna na americké sny, je unesen, vězněn a post hypnotickou sugescí kontrolován unoscem k tomu, aby mohl bít jednoho dne nečekaně propuštěn na svobodu a pomstít se svému unosci - pro unosce je to něco jako ,,adrenalinová hazardní hra", ale ve finále spíše hluboké, krajní lidské zoufalství. Post hypnotická sugesce je určena k tomu aby se sama obět dopustila ve finále toho samého co její unosce, a to incestu, jenže nemá to vubec štastnou dohru pro oba dva aktéry. Hrdina se ve finále sám potrestá a poníží se před svým unoscem uříznutím svého jazyka, protože příliš mnoho mluvil o svém unosci, kterého jak se v dramatu ukáže znal dobře osobně z minulosti, z jediného duvodu - a to aby pravda o incestu se svou dcerou jí byla zamlčena, zatajena a unosce nakonec sám přitom neunese tíhu svého svědomí, když dokončí akt své msty zastřelí se. Takže jihokorejec Park Chan-wook nejlépe zajímavým mysteriozním zpusobem ukazuje fatální nesmyslnost každé lidské pomsty!! Přínosné a duležité drama, poučme se z něj nejen divácky, ale především lidsky!! Pro mě osobně velmi zdařilí komentář - MARTIN DYNTAR, Hořice!!