Diskuze OSOBNOSTI.cz

Re: Gratulace

Přeji vše nej.nej,!!!!
Ukázal jste všem ,že lidi nemají pochybovat o sobě,ale o společnosti ,která je vede.Musíme věřit sami sobě.Vaše cílevědomost je skvělá.Pevně věřím tomu,že i lidé dříve narození mají v této společnosto co říci. Prostě když umíš tak umíš.Hlavně se nenechat otrávit.Čest Vašemu odhodlání- *4*

Re: Gratulace

Já se taky připojuju s velkou gratulací. Byl to super závod, celou dobu jsem vám křečovitě držela pěsti a běhal mi mráz po zádech. Samo jsem fandila aj Sexteen, ale Vy jste od mých dětských let mým favoritem. Jen mě zklamal Váš syn, tím, jak reagoval na otázky a že když nemohl vyhrát, tak to zapíchl před koncem. Přeji Vám hodně zdraví a výher do dalších let!!! Katie z Brna

Ví se o vás, že důvěřujete alternativní medicíně. Lékaři jsou vůči ní sice skeptičtí, ale vy sám máte očividně dobrou zkušenost.
Já tvrdím, že to funguje, ať už je to pyramidální energie, nebo jakákoliv jiná – samozřejmě, když vám ji dodá člověk, který tu schopnost pomoct někomu má. Tihle lidi vždycky říkají, že jsem vděčnej pacient a že se se mnou velice dobře pracuje. Ona i víra uzdravuje.
Ano, víra uzdravuje, ale vy říkáte, že ta pyramida, kterou máte instalovanou ve stáji, pomáhá v rekonvalescenci i koním a ti si určitě neuvědomují, že na ně cíleně působí nějaká energie.
Ano, třeba Tiumen měl před třemi lety tak vážné zranění, že veterinární lékař doporučil, ať koně necháme ten rok v klidu. A Tiumen se dal do šesti týdnů tak dohromady, že nakonec vyhrál Velkou pardubickou i jako outsider. Takže mám opravdu vyzkoušeno, že veškerá zranění se pod tou pyramidou hojí několikanásobně rychleji. Když jsem si například zlomil krční obratel, do čtrnácti dnů jsem se cítil tak dobře, že jsem byl schopný zase jezdit, a moji kolegové si mysleli, že jsem se zbláznil.
Kolik máte momentálně ve stáji koní? Je mezi nimi i takový, u kterého už teď vidíte, že jde hodně nahoru a čeká ho dobrá sezóna?
Momentálně trénujeme asi sedmdesát koní a každý má nějakou svoji kategorii. My se budeme snažit, aby každý z nich v té své kategorii dosáhl co nejlepších výsledků. Samozřejmě, že všichni šampiony být nemůžou, ale ona není radost trénovat jen šampiona, který vyhrává velké dostihy. Radost je trénovat i slabšího borce, který se dokáže vypracovat. Kolikrát dostaneme do tréningu koně, který by nebyl schopný vyhrát žádný dostih a my ho za rok naučíme skákat přes překážky tak, že nakonec vyhraje dostih třetí nebo čtvrté kategorie. Z toho mám stejnou radost, jako kdyby vyhrál velký dostih. Je to zkrátka pocit určitého zadostiučinění a na tomhle sportu je to to krásné.
Ona práce s těmi zvířaty je sama o sobě krásná…
Přesně tak.
A obligátní otázka na závěr, byť je hodně předčasná: Jak odhadujete následující sezónu? Jel byste zase Velkou pardubickou, kdybyste na tom byl zdravotně dobře?
To je otázka, na kterou se teď v únoru nedá korektně odpovědět. Zatím není správný čas, abych mohl stoprocentně říct ano, nebo ne. Záleží nejen na mém zdravotním stavu, ale i na zdravotním stavu mého kamaráda Tiumena. I když máme ve stáji dost koní, kteří se na Velkou pardubickou budou schopni kvalifikovat, už si nedokážu představit, že bych ji jel na jiném koni.

škoda pak..a bylo to na fotbale..