-
Tady jsem to psal hodně ve spěchu, dezorganizovaně a na psaní už jsem se moc nesoustředil. Pěkný balast a slovní salát jsem tu nechal, k čemu už se nikdy tady stejně nevracím.
-
Jsem hluboce lidsky a lidsko-právně zaměřený ve společnosti, ale
občas to mám pořádně dezorganizovaný a špatně se na věci soustředím,
hudba mi pomáhá se líp soustředit a líp si to vše v hlavě i srovnat, do
politiky nevidím a ani nechci, politika mě vubec nezajímá a s dnešní
masově konzumní společností taky nedržím krok a tempo, vlastně tempo
nestíhám, proč se tím trápit, jsem velký expert na polopatické
primitivní zjednodušování věcí, které jsou vždy o mnohem více nakonec
složitější ještě více než se vubec zdá, že jsou. Člověk by měl jít vždy
dobrým a nejlepším příkladem pro své nejbližší okolí a toho by se měl v
životě i držet, neměl by už moc strávit čas na sociálních sítích a být
už jednostranně tolik pod vlivem médií, to bere svobodu i nezávislost,
mě chýbí větší tolerance dnešní masově konzumní společnosti, protože pro
mě je velice těžké nahlížet tuto společnost už tzv. zevnitř, ale na
druhou stranu lidská osobnost mentálně nedozrává nikdy s plnoletostí, to
často nemáme ještě sami vubec ujasněné své priority, ale mentálně sami
plně vždy dozráváme vždy někdy ke konci 30.let, do té doby je to tolik
hodně o manipulaci a dnešní doba je hodně o manipulaci s lidmi, protože
vždy to skutečně ze všeho nakonec už nejtěžším ve společnosti pro
každého z nás vždy bude a zustane být plně a svobodně tolik upřímně sami
sebou, nezávisle na druhých lidech, to má být i jedinou pravou hodnotou
života, a mě osobně v tom už právě samotná rocková hudba i "Nový
Německý Film" Wima Wenderse nakonec nejvíce pomáhá, tolik právě
usměrnuje, povzbuzuje, motivuje a inspiruje k seberealizaci, nezávisle
na dnešní době a konzumní společnosti. I to muže být nakonec dobrým
vzděláním. Upřímně jiné vzdělání v životě nakonec stejně nemám. Na
druhou stranu trénink intelektu matematikou není už pro mě. -
Udělená celá řada Vysokých čestných státních vyznamenání v jeho zemi. Svým osobním přínosem kulturně přesáhl rámec filmu. Zaslouží si nejen diváckou uctu a respekt za své filmy a cestopisné i hudební dokumenty, ale stejně tak za svuj fotografický a literární přínos, Wim je skvělý a vyjímečný fotograf i esejista..
-
Zaslouží si obdivuhodný respekt a naši lidskou uctu, protože svým životem a prací dalece přesáhl rámec filmu, o čem svědčí právě jemu udělená vysoká čestná státní vyznamenání. Wim je proslulý i jako dobrý a nadaný fotograf a spisovatel... a vášnivý cestovatel, při natáčení svých filmu procestoval řadu zemí.
-
Na svých filmech spolupracoval s jedním z vubec s nejlepším ocenovaným kameramanem s Franzem Lustigem.
-
citát o duvěře, přátelství a lásce: "Duvěra,
to je to jediné co vám člověk muže dát. Láska, to je to
když člověk muže být už plně sám sebou před druhým člověkem a nemusí mít už žádné přetvářky ani masky, ani si
už dávat pozor na to co druhým lidem říká. Chovat se mezi sebou
nezištně a bezelstně jako malé děti, ale přitom milovat se svědomitě a zodpovědně pak jako už právě dospělí mezi sebou.
Přátelství, to je to co by se nemělo nikdy už využívat.
Přátelé jsou rodina, kterou si jednou vybereme. Mnohem častěji však
většinou
bohužel přicházejí už lidé, kteří si na naše přátelé jen uspěšně
hrají. Sebeláska, to je to co
většina lidí už nemá, ale v životě potkáte jednou vždy nějakého člověka,
který vám dá tolik, že si dokážete věřit a milovat pak i sami sebe..." (věnováno Wimu Wendersovy, bohužel si to Wim nepřečte, ale moc si ho lidsky vážím, mám k němu silný respekt)
-
Blíží se mu narozeniny, přeji mu už ted vše nejlepší k jeho narozeninám, hlavně hodně pevného zdraví, lásky, klidu a štěstí.
-
Vedle německých režiséru Rainera W. Fassbindera a Wernera Herzoga pomohl Wim Wenders nejvíce formulovat "Německý Nový Film", zasloužil se o novou německou kinematografii ve světě asi nejvíce.
-
Přes všechnu dnešní komerci a masový konzum v dnešní kinematografii velice vysoce kvalitní nezávislý filmař, založil vlastní produkční společnost, aby udržel nezávislost svých filmu a kvalitu své tvorby. Miluji a znám u Wima spíše jeho pozdní tvorbu v letech 2003 až 2017 či do dnes, čítající road-movie film. snímky jako jsou "Land of Plenty" a "Palermo Shooting" až po "Every Thing Will Be Fine" či "Submergence" a "Perfect Days", Wim je i uspěšný a ceněný fotograf a také i dobrý spisovatel se zájmem o teologii coby jako v osobním životě je Wim hluboce věřící zbožný člověk, zároven ale i překvapivě miluje klasickou anglo-americkou rockovou hudbu, které dává tolik prostor ve svých nejen už road-movie filmech, resp. už jinými slovy, která častěji doprovází jeho filmy.
-
Doslova živá legenda Německého "Nového Filmu."