Nevíte náhodou, jestli je tu ještě ta rudá teplá swině Semjon Gayínek???

Makej buzno z chrchlu na chodníku zrozená!

"sTálinskej rybník"

To je blbec *15* *15* *15*

Také významný obchodní partner Japonska, Austrálie, podporovaná Novým Zealandem, přitvrdila, a podala 31.5.010 na Japonsko stížnost k Mezinárodnímu soudnímu dvoru v Haagu s požadavkem, aby průmyslové masakrování velryb v Jižním Pacifiku ze strany Japonska pod záminkou „vědy“ jednou provždy přestalo ( Japonsko zadrželo dva aktivisty Greenpeace, které obvinilo z krádeže, poté, co oba prokázali, že v Japonsku existuje spokojený trh s velrybím masem a (za války tvořilo velrybí maso v Japonsku 50% konzumního masa). Japonsko 6.1.010 zatklo i Petera Bethune z Nového Zealandu z ochranářské organizace Sea Shepherd, a 27.5.010 jej postavilo před soud : za nedovolené vniknutí na japonskou rybářskou lodˇ mu v Japonsku hrozilo 15 let vězení ) .

Japonsko pro US TV stanici ABC 16.6.010 popřelo jak tvrzení listu Sunday Times, tak tvrzení Austrálie s tím, že Japonsko, podporované svým disciplinovaným veřejným míněním, podnikne „odvetné kroky“ , nicméně i Čína a Jižní Korea, které Japonsko tradičně v jeho požadavcích na plenění moří podporovaly, se postavily proti zrušení moratoria na průmyslový lov velryb …

Z Kaspického moře pochází 90 % světového kaviáru. Organizace výše zmíněné úmluvy CITES 3.1.06 zakázala na neomezenou dobu jakýkoliv obchod s kaviárem, aby zachránila jesetera před vyhynutím (Rusko,Kazachstán a Írán s ním obchodují úspěšně ilegálně, což prohlásil ruský ministr zemědělství Alexej Gordějev 3.12.06 :“ V Rusku se s kaviárem obchoduje nezákonně, proto veškerý obchod s ním přejde pod kontrolu státu“, aby si státní pokladna vylepšila příjem, většina zabaveného kaviáru se obratem objeví na trhu, kilo je asi za 2OO euro) …

V roce 04 kaviár z tohoto důvodu bojkotovalo Švédsko, které o vánocích provedlo policejní razie v obchodech a v restauracích , což v roce 05 učinily i US, které do té doby byly největším dovozcem nejdražšího kaviáru .

Lov velryb

Také v Mezinárodní velrybářské komisi /IWC je Japonsko hlásnou troubou zemí brutálními metodami vybíjející živočichy v moři, které využily výjimku z moratoria z roku 86 ( „vědecký výzkum“), zatímco velrybářské země Japonsko, Island, a Norsko moratorium rovnou odmítly jako nezávazné , přesto však raději pokračují v průmyslovém lovu pod záminkou „ vědeckého bádání“ …

Když jsme této komisi navrhli přísné kvóty pro jeho výlov, evropské státy ječely jako pominuté. Ochrana tuňáka je jejich problém, pro našich 200.000 rybářů je tuňák strategickou „surovinou“ „ (80% výlovu tuňáka připadá na Japonsko) … Japonsko tím naznačovalo, že zasedání v Doze mělo projednávat ochranu výše naznačených zvířat, ale nebylo oprávněné projednávat ochranu ryb, které se loví průmyslově ve velkém …

Japonsko mělo pravdu , Monako + EU se uchýlily ke komisi CITES právě proto, že komise ICCAT je velmi laxní (nevzrušuje ji, že výlov 3/4 ryb je nad kritickým stavem).

Konference tak kvůli japonské delegaci neochránila ani polárního medvěda, zato přinesla ochranu skarabů a mloků skvrnitých …

Posedlost Japonců jídlem sushi, které úspěšně v posledních 40 letech vyvezli i do západního světa, značně ohrožuje populaci unikátních tuňáků ( zejména červeného tuňáka obecného + nejcennějšího modrého, největších a nejkrásnějších ryb na světe (až 4 metry,900 kg) ), jejichž lov pro sushi byznys se stal pro japonské rybáře bonanzou , zdrojem vysokých příjmů ( za posledních 20 let jeho populace klesla z 200.000 tun na 60.000 tun ) …

Tuňáky, pány moří, jako jiné lovené mořské živočichy, decimuje především rozsah průmyslového způsobu výlovu za pomocí satelitů a pozorovatelských letadel (tento druh výlovu ruinuje i malé rybáře, které nemají co lovit) gigantickými sítěmi, obrovskými dlouhými háky v řadě a harpunami, nechybí ani chovné ohrady, ve kterých se tuňáci vykrmují jako vepři, veškerý tento průmyslový výlov se uskutečňuje čistě pro účely japonského sushi byznysu …

Tuňáci, krokodýli, žraloci, velryby, primáti, tygři, sloni, polární medvědi : šéf japonské delegace na zasedání členských států organizace Úmluvy o pravidlech mezinárodního obchodu s faunou a flórou ohroženou vyhynutím/CITES se sídlem v Ženevě , která se konala v 3/010 v katarské Doze (na prvním seznamu je fauna a flóra, se kterou se nesmí obchodovat vůbec, do kterého chtěl monacký/EU návrh zařadit i tuňáka, což by se rovnalo vyhlášení války Japonsku , na druhém ta, se kterou se smí obchodovat jen minimálně) , blokoval všechna opatření ve prospěch jakéhokoliv ohroženého živočišného druhu, a získal všechno, co chtěl, pouze obchod se slonovinou, o kterou je v Japonsku velký zájem, nebyl Japonsku povolen …

Sebejistý šéf japonské delegace Masanori Miyahara, doprovázené 20 japonskými novináři („Japonský tisk,“ chlubil se Miyahara , „ předkládá jen názory vlády“), a zástupci 17 japonských lobbistických skupin, které žijí z lovu a z rybolovu ( +jedním skromným japonským ekologem), se posadil do první řady , a bral si slovo ohledně každého návrhu na ochranu ohrožených živočichů, aby proti jeho ochraně důrazně protestoval ...

Byl oceněn bouřlivým potleskem zástupců Japonského svazu lovců tuňáků, Svazu lovců velryb, Svazu rybářů, a podobných predátorských organizací, kteří mávali transparentem Trvalý a neomezený lov čehokoliv pro Japonsko, a ostentativně předváděli boty z krokodýlí kůže a peněženky z kůže žraločí …

Jejich další transparent s obrázkem žraloka šipkami předváděl, jak se z mrtvého žraloka dá upotřebit úplně všechno – maso na sashimi/“probodnutý mozek“, vnitřnosti na polévku, kosti pro léky (nenasytný asijský trh se žraločími chrupavkami), kůže na boty i tašky, a zuby jako nožíky na otevírání obálek …

Putin byl na oslavy varšavského povstání pozván , ale odmítl se jich zúčastnit, hluboce uražen, že tehdejší PL premiér a ministr zahraničí prohlásili, že „ očekávají, že se Putin veřejně omluví za to, že jednotky RA úmyslně nechaly příslušníky povstání zmasakrovat, a ty, co přežili, zmasakrovaly, po svém vstupu do Varšavy „ - Putinův ministr zahraničí tento PL požadavek 4.8.04 označil za„ nehorázný“ …

O katyňském masakru se Putinova propaganda poprvé zmínila v 9/04 , poté co v 8/04 MOW navštívil PL právník Leon Kieres, šéf PL Institutu národní paměti, který shromaždˇuje dokumenty o komunistických a nacistických zločinech na území PL – přijel s ruskou vojenskou prokuraturou jednat o výsledcích jejího 14letého „šetření“ katyňského masakru a odjel s prázdnou …

Od 9/04 se ruští vládní představitelé začali hromadně vyjadřovat o masakru v Katyni, např. Michail Margelov, tehdy předseda zahraničního výboru Dumy, původně tlumočník zahraničního oddělení ÚV KSSS , poté postupně šéf volební kampaně Grigorije Javlinského z bloku Jabloko, koordinátor volební kampaně Jelcina z roku 96, jeden z šéfů RIA Novosti, volební poradce Putina pro volby z roku 00 …

Michail Margelov ve svém článku z 10.11.04 v Izvěstijích prohlásil, že nejprve se musí omluvit Poláci za maršála Pilsudského, jenž dal rozkaz povraždit 80.000 sovětských válečných zajatců držených v PL zajateckých táborech v letech 1919-20 ( ve skutečnosti v těchto táborech na hlad a úplavici zahynulo kolem 17.000 sovětských vojáků, po podepsání polsko-sovětské mírové smlouvy z Rigy z 3/21 , která má článek o výměně válečných zajatců, se mnoho z nich naopak odmítlo vrátit do SU a zůstali v PL – škoda, že si Putin nepřečetl článek z listu Nezavisimaja gazeta z 19.10.00, z doby, kdy média ještě neměl pod kontrolou, ve kterém se píše, že „ srovnávání katyňského masakru s postavením sovětských válečných zajatců z let 1919/20 je nesrovnatelné „ …

K odstartování první Putinovy propagandistické kampaně za utvrzení bolševické interpretace historie dalo v roce 04 podnět 60. výročí varšavského povstání, ve své době významné události v poválečné historii naprosto nedoceněné ( bylo zorganizováno Zemskou armádou věrnou PL exilové vládě v LON, jeho účelem bylo osvobodit Varšavu ještě před příjezdem RA, aby zde Stalin nemohl nastolit loutkovou bolševickou vládu ) …

Polské velkolepé oslavy varšavského povstání v předvečer Putinových oslav 60. výročí „ osvobození“ Evropy Rudou armádou /RA silně ohrožovaly Putinův mýtus o RF …

Putinova propagandistická kampaň začala v 7/04 , když redakce listu ministerstva obrany Krasnaja zvězda zorganizovala a moderovala TV diskusi u kulatého stolu veteránů z 2.sv.v. , ve které ospravedlňovala Stalinovo rozhodnutí nepodpořit varšavské povstání – z diskuse vyplynulo, že naopak, RA se povstalcům přizpůsobila …

Další propagandistický útok přišel v 8/04 z měsíčníku Spetsnaz Rossii bývalých důstojníků protiteroristických jednotek Alfa, z jehož článku vyplynulo, že „ v závěrečné fázi války RA nedobývala území s cílem okupovat, ale jen s dobrodinským úmyslem osvobozovat „ ….
Natalija Jelisevaja na webové stránce Strana.ru, kterou řídí Putinův image-maker propagandista Gleb Pavlovskij , vystudovaný historik ( viz zde Putin překvapivě nevyhrál volby) ve svém článku ze dne 17.1.05 Kdo zdržel RA při viselsko-oderské operaci (začala 14.1.45 s cílem prolomit německou liniii, která se táhla 500 km od Varšavy k městu Jaslo v Podkarpatském vojvodství, podle původních představ Stalina mělo jít o tažení přímou čarou na BER ) , který je zářnou ukázkou Putinovy propagandy za bolševický výklad historie , tvrdí, že „ viselsko-oderskou operaci významně zdrželi PL ultranacionalisté ze zemské armády svým nečekaným povstáním ve Varšavě , a tito nacionalističtí teroristé poté podnikali útoky i na RA, a to i po válce. Třebaže jsou dnes příslušníci zemské armády opěvováni jako hrdinové“, tvrdí Jelisevaja, „ používali teroristické metody, uchylovali se k vraždám a drancování , kterými trpěli i PL civilisté „ …

Ve třetí fázi do veřejné diskuse vstupují představitelé ruského státu a ruských vládních institucí, kteří nabídnou „oficiální“ výklad s tím, že stát musí razit „objektivní historickou pravdu“ , nikoliv interpretaci „několika nesouhlasících akademiků“ …

V duchu směrnice z 11/90 Putinovi činovníci mj. odmítli odpovědnost Stalina za rozpoutání 2.sv.v , a naopak obvinili PL vládu z předválečné spolupráce s nacisty (termín „Velikaja otěčestvennaja vojna/VOV „ Stalin poprvé použil ve svém rozhlasovém projevu 3.7.41 , kdy mj. ohromil národ, když jej poprvé oslovil „ bratři a sestry“ , a vybídl je k boji proti „německým fašistům“ ), za obsazení pobaltských států v roce 40, za katyňský masakr, a za promyšlené odmítnutí pomoci varšavskému povstání (1.8-3.10.44) …

27.5.05 Duma jednomyslně přijala rezoluci odsuzující „ fašismus a revizionismus“ poté, co 26.5.05 europarlament ( stejnou debatu vedl US Kongres) přijal rezoluci požadující, aby MOW uznala svoji zodpovědnost za utrpení pobaltských národů pod její okupací …

Postřílení PL důstojníků a intelektuálů v Katyni na přímý rozkaz Stalina z 5.3.40 vraždícími „sonderkomandy“ NKVD Putin dlouho popíral, teprve v roce 09 za své druhé protihistorické propagandy zločin Stalina a NKVD „přiznal a nepřiznal“ : komanda NKVD důstojníky povraždila z vlasteneckých pohnutek v době obklíčení SU státu „fašistickými spojenci“ …

Proto na Putinův příkaz gen. prokurátor RF odmítl zahájit stíhání pachatelů tohoto zločinu , a Putinovi činovníci a média RF pokračovala v banalizování tohoto masakru s tím, že „Poláci vyhladili ruské válečné zajatce 1919-20 (zemřeli na epidemii úplavice, zatímco katyňské oběti byli postříleni zezadu kulkou do temene), a polští občané se podíleli na holokaustu ( rolníci z vesnice Osvětim dodávali seno pro koně ) „ …

Další otázkou je, proč měl Iljušin za Putinovy příkladné demokracie zákaz výjezdu do zahraničí , a proč byl 24 hodin denně odposlouchávaný a střežený, když 7.4.61 nebyl na oběžné dráze …

Proč Iljušin ani za pěrestrojky ani za demokratů Jelcina a Putina neřekl ke Gagarinovi ani slovo ? Z jednoho důvodu : Iljušin nebyl ochoten veřejně lhát .

Putinovy propagandistické kampaně začínají odbornou publikací specializovaného nakladatelství napojeného na tajné služby, která jistým netradičním způsobem vykládá historickou událost ...

Následuje fáze, kdy se o této publikaci mluví v médiích, včetně v diskusích na internetu – tím se nenápadný incident s vydáním knihy stává veřejnou diskusí, ve které „překvapivě“ vyjde najevo, že původně marginální či kontroverzní výklad historie má širokou podporu (vládních) historiků, publicistů, novinářů , umělců …
Současně se podobné názory na historii objeví v zahraničí od odborníků z levicového/liberálního proputinovského spektra .

Putin vrchovatě naplnil lidové rčení v „ Izvěstijích není pravda a v deníku Pravda nejsou informace“ …Relativní svoboda tisku v Rusku skončila s nastolením Putina na prezidentský stolec v 5/00, třebaže mnohé šlo ještě uveřejnit do jara 04 … Pevný náhubek média definitivně dostala po Putinově znovuzvolení v roce 04 a totálním potlačení (včetně úmrtí/Chlebnikov) či zakoupení odbojných médií provládními miliardáři …

Po svém znovuzvolení Putin rozjel svoji první kampaň za správnou verzi historie stanovenou v bolševické směrnici z 11/90 , jejíž „správnou“ interpretací ( „očistu RF, jejíž pověst byla nepřáteli Ruska těžce pošpiněna „) pověřil nejvyšší veřejné a akademické činitele RF, jakož i ruskou obec novinářskou, která předvedla mimořádně sladěný propagandistický koncert v roce 05 při oslavách 60. výročí „osvobození Evropy Rudou armádou“ (předpřipravené propagandistickou kampaní z roku 04), a při oslavách 65.výročí ( mj. nejrůznější oficiální Paměti o SU kosmickém programu, či rozhovory v novinách vedené v duchu Putinova výkladu historie s nejrůznějšími pamětníky – mimořádně zajímavé je, že ani jeden rozhovor nebyl uskutečněn s Iljušinem, jenž nikdy nepromluvil ani v tisku, ani v rozhlasu, ani v TV …

Jestliže nebyl na oběžné dráze 7.4.61, proč tohoto hodně pamatujícího pamětníka nikdo nevyzpovídal ? Proč, když nebyl na oběžné dráze, jej nikdo nekonfrontoval se zahraničními novináři, aby již neměli příčinu ke svým spekulacím ?

Na tiskové konferenci Dumy ze 17.9.99 svolané k útokům proti panelákům, tvrdí socialistický novinář Lev Moskvin, pouze Vladimír Žirinovskij pronesl narážku na Selezněvovo prořeknutí, když zmínil, že „ FSB nepodnikla nic, aby zabránila útoku ve Volgodonsku, o kterém tři dny předtím Dumu informoval Selezněv „ ( lenta .ru ze 17.9.99) …

Novinář Genadij Nikolajevic Selezněv*1947 byl dlouholetým zástupcem šéfa Komsomolu při ÚV , v letech 81-88 byl šéfredaktorem listu Komsomolskaja Pravda, v letech 91-93 šéfredaktorem listu Pravda, poté předsedou a mluvčím Dumy do roku 03, kdy Putinova strana Jednotné Rusko získala většinu v Dumě, a novým mluvčím Dumy se stal Boris Gryzlov …

V roce 91 byla KS SU postavena mimo zákon, v roce 93 Selezněv vstoupil do KS RF Genadije Zjuganova, a jako poslanec Dumy ostře vystupoval proti reformám Borise Jelcina … V roce 02 Zjuganov Selezněva z KS vyloučil, protože Selezněv podporoval Putina, a vyjádřil se, že se KS RF „nereformovala“ , a že by se měla v Evropě vytvořit „ eurokomunistická „ strana , což Zjuganov odmítl.

6.2. 08 vědec Sir David Anthony King*1939 , prominentní vědecký poradce britské vlády (jenž mj. v 2/07 pro list The Guardian prohlásil, že „ biopotraviny nejsou o nic lepší než potraviny chemicky upravené“ ) prohlásil, že za „útoky na paneláky stál Putin, jenž by bez uměle vyrobeného terorismu nebyl v 3/00 zvolen prezidentem, protože v době útoků byla jeho popularita nulová, zatímco po útocích se svojí siláckou protiteroristickou rétorikou veřejnost zaujal ( Nezavisimaja gazeta ze 6.2.08) …

Exposlanec Dumy za liberály Konstantin Borovoj, matematik milionář, jenž podepsal petici Za odchod Putina, 19.8.010 v moskevském rádiu Echo uvedl, že od svého známého ve FSB si jako poslanec Dumy mohl přečíst dokument, který potvrzuje , že útoky na paneláky zorganizovala FSB – „což jsem tvrdil již dávno před Borisem Abramovičem Berezovským (viz Terror 99.ru., včetně článku v listu Novaja gazeta z roku 01) …

13.9.99 po explozi bomby v panelácích při dálnici Kaširskaja, mluvčí Dumy Gennadij Selezněv z Komunistické strany, stoupenec Putina, se podřekl, a při zahajování běžného zasedání Dumy letmo kondoloval rodinám pozůstalých – ve Volgodonsku , kde se útok proti panelákům odehrál až o tři dny později …

Podle oficiální verze výbuchy zorganizovali jordánský emír Chatáb (otráven kožním jedem v roce 02, když četl dopis od matky) , zástupce Šamila Basajeva, a abú Umar, kteří šéfovali nelegální údajně islámistické organizaci Kavkaz, „pobočky alKajdy“ … Jejich cílem podle oficiální verze bylo zmasakrovat a zastrašit ruské civilisty jako odvetu za Putinovo zmasakrování dagestánských civilistů v 8/99, kdy čerstvý premiér Putin přišel maličkému Dagestánu „ napadenému oddíly Šamila Basajeva, na pomoc“ …

Britský list The Independent , který o útocích proti panelákům napsal 6.1. 00 článek , vlastní videokazetu , na které čečenskými rebely zajatý ruský důstojník, jenž se představil jako Alexej Galtin, v rozhovoru s novinářem v 11/99 uvádí, že „ útoky na paneláky naplánovaly ruské tajné služby FSB (v té době FSB vedl z pověření Putina Nikolaj Patrušev) + SVR, taktéž naplánovaly útoky v Dagestánu, a uvedl i konkrétní jména … ( lenta.ru 6.1.00 Russian agents blew up Moscow flats) …

Významný matematik ruské Akademie věd Andrej Pjontkovský z opozičního bloku Jabloko, kterého Putin postavil před soud, ve své knize tvrdí , že útoky na paneláky spáchali agenti FSB ( viz kniha „ Za vlast! Za Abramoviče ! Palte ! “ „ , vydala Ruská demokratická strana Jabloko v roce 05), taktéž Alexandr Litviněnko a Jurij Felštinský v knize „ FSB vyhazuje Rusko do povětří“ …

To samé tvrdí na této knize založený filmový dokument, z 25% financovaný Borisem Berezovským, s názvem Atentát proti Rusku, a druhá Litviněnkova kniha s názvem „ LCG“ /Zločinecká banda z Ljubljanky …

Po předání žádosti byla Peunová, matka dvou dětí, prohlášena za extrémistku, a v 5/011 bylo proti ní zahájeno trestní stíhání …

Peunová musela po vyhlášení své strany pod tlakem výhružek smrtí Rusko opustit, ale v roce 010 se vrátila – od té doby nad jejím venkovským domem a přiléhajícími pozemky pravidelně přelétávají vojenské vrtulníky a nízko letící vojenské letouny, tajní agenti její dům sledují ve dne v noci, třebaže si na všechny tyto skutečnosti úřadům denodenně stěžuje.

Peunová ve své žádosti uvádí, že na své tiskové konferenci v Astaně v roce 99 po útocích na paneláky premiér Putin prohlásil:“ Teroristé/aneb ti,co půjdou proti nám, před námi neutečou, atˇ se ukryjí kdekoliv na světě, chytíme-li je na WC, nemilosrdně je spláchneme do toalety“ , výrok, který mediálně obletěl svět …

Peunová ve své žádosti ze 16.2.011 na Putinovi požaduje odpovědi na nejvážnější zločiny terorismu, ke kterým v Rusku za jeho vlády došlo .

Na Západě oblíbená autorka knih z oboru psychologie s modrou krví Světlana Michailovna Peunová, šéfka úředně nezaregistrované „strany“ Volja naroda , usilovala o kandidaturu na starostu Samary, ale místní úřady tři nezávislé kandidáty pro říjnové volby 010 odmítly zaregistrovat ( Peunovou, Michala Matvejeva, šéfa zdejšího opozičního bloku , a Alexeje Oficerova z opoziční strany Spravedlivé Rusko ) s tím, že jejich „ mezinárodní pasy vypršely, takže jsou neplatné i jejich vnitrostátní pasy „ …. Demonstraci jejich přívrženců pořádkové jednotky rozehnaly.

Peunová 16.2.011 předala Vyšetřovacímu výboru RF žádost, aby prošetřil aktivity premiéra Vladimíra Putina a ruských tajných služeb od jeho jmenování premiérem v roce 99, které naplňují skutkovou podstatu paragrafu 205 ruského trestního zákoníku (terorismus) a 293 ( zneužití pravomoci veřejného činitele) , kterou podepsalo 3.872 občanů.

Žádost odůvodňuje „dostatečným“ množstvím informací, které jsou k dizpozici v papírové či v elektronické formě ze strany mj. přímých svědků teroristických událostí ( útoky na paneláky, Dubrovka, Beslan, bombové útoky v MOW metru apod.) , které doposud nebyly řádně či vůbec vyšetřeny.

Oficiální verze těchto útoků obsahují nelogické a nepřesvědčivé závěry, které se diametrálně liší od výpovědí svědků, nezávislých expertů a nezávisle vedených vyšetřování, přičemž většina přímých svědků a nezávislých vyšetřovatelů předčasně a záhadně zemřela ( mj. hlavní svědek z Dubrovky , agent provokatér FSB Chanpaš Terkibajev měl autonehodu pár dní poté, co se tajně sešel s Annou Politkovskou, která v Dubrovce „soukromě“ vyjednávala s teroristy) …

Již v roce 53 byl Pich-Tůma odsouzen pro porušování „ socialistické zákonnosti“ na 15 let, v témže roce mu byl trest po odvolání snížen na 11 let, v roce 56 byl trest přeměněn na podmíněný, a v roce 60 mu byl zbytek trestu po amnestii prominut, v roce 64 inspekce ministerstva vnitra potvrdila, že Pich-Tůma a dalších sedm osob zlikvidovaly tři osoby, proto proces z 12/68, v 6/91 byl profesionální vrah Gestapa/ NKVD/STB Pich-Tůma vojenským soudem v Příbrami rehabilitován ( !) , v roce 95 se údajně oběsil …

Sedmi nejznámějším profesionálním vrahům komunistického režimu, kteří byli Stranou při „obrodném“ procesu čsl. komunistů obětováni , byly vraždy před soudem prokázány, desítky dalších svoji profesi provozovalo dál, a mnuli si ruce, když jejich zločiny byly oficiálně Stranou promlčeny ( mj. v kauze záhadné smrti čihoštského faráře Toufara, třebaže jako zločiny proti lidskosti neměly být nikdy promlčeny) .

Kocourkovský dopis vedoucího sociálního úseku Hlavní vojenské prokuratury podpluk. dr. A. Šaldy ze 8/67 jednomu z rehabilitovaných dokladuje, jak beztrestnost komunistických vrahů pokračovala i v době „ obrodného“ procesu ze 60.let :

„ K vaší stížnosti na pana XX zaslané Hlavní vojenské prokuratuře, sděluji, že Hlavní vojenská prokuratura přezkoumala Vámi uvedenou stížnost a zaujala stanovisko k eventuální trestní odpovědnosti pana XX.

Ochránci lidovědemokratického režimu nacpali do kufru i živé a zmučené tělo důstojníka SNB Františka Novotného , se kterým zajeli na Kladno, kde v martinských pecích svoji obětˇspálili ( soudruhům dělníkům namluvili, že musí spálit přísně tajné stranické dokumenty, a poslali je pryč ) …

Sedm vrahů z procesu Miroslav Pich-Tůma a spol. před soudem vraždy přiznali, ale uvedli, že se „ necítí vinni“ v žádném bodě obžaloby, protože vraždami chránili bolševický režim, vrah a mučitel kpt. STB Pich-Tůma, mj. předseda Čsl. svazu partyzánů, u soudu prohlásil :

“ Nejvyšším zákonem byl pro mne zákon třídní, pokyny svých nadřízených jsem plnil do puntíku bez nejmenšího zaváhání. Při nebezpečí z prodlení jsme měli Stranou povoleno používat i mučení a likvidaci člověka . Každý zatčený byl pro nás vinen, protože o jeho zatčení rozhodla vyšší místa „ …

Hrůzné vraždy a mučení komunisté používali ve jménu komunistických ideálů, pro třídní lásku ke komunistickému slepě poslušnému člověku.
Přesto čsl. veřejnost již sto let řeší jedině skutky bratří Mašínů, kteří proti takovýmto komunistickým profesionálním vrahům bojovali …

Pich-Tůmovi a jeho vraždícímu STB gangu byla prokázána vražda ing. Konečného, uneseného hned po Únoru z jeho bytu do mučírny STB ve vile v Dejvicích , přezdívané „ Statek“ - když se ani po mučení nepřiznal k velezradě, naložili jej svázaného drátem s poloodumřelými dolními končetinami do kufru auta, a odvezli na Slovensko, kde si musel v lese vykopat hrob, načež profesionální vrah STB, vyškolený NKVD k likvidaci partyzánských velitelů, kteří odmítli slepě poslouchat politruky (do SU odjel roce 40), a poté k téže činnosti byl jako politruk NKVD v 10/44 vysazen s 12člennou partyzánskou skupinou na Českomoravské vrchovině ( kde měl rovněž oddělovat zrno/gottwaldovce od plev/ti, kteří nebyli ochotni špehovat a udávat své spoludruhy v boji), kpt. Miroslav Pich-Tůma ukončil jeho život dvěma ranami do týla ( třetí vyslýchaný Wiesner zemřel při mučení, podle zprávy STB „ spadl ze schodů“ ) …

Pich -Tůma byl po válce vyšetřovaný pro spolupráci s Gestapem – mj. z jeho iniciativy a z iniciativy dalších československých konfidentů Gestapa, Gestapo zlikvidovalo sedmičlenný ruský ( + jedna neznámá Češka) štáb partyzánské skupiny majora Fomina , se kterým jako politruk Pich-Tůma přiletěl …

Jediný Pich Tůma, osmý člen partyzánského štábu, při zátahu Gestapa pobýval „ zrovna někde jinde“ , a poté se prohlásil za velitele partyzánské brigády Mistr Jan Hus sám – konfidentka Gestapa z donucení, zatčená partyzánka Věra Pilařová, která byla po válce vyslýchána ohledně konfidentské činnosti Pich-Tůmovy, spáchala zvláštní sebevraždu, stejně jako někteří další konfidenti Gestapa …

STB z tohoto vlastního gangsterského boje učinila „rozsáhlé spiknutí v Únoru poražených třídních nepřátel – do mlýna mučíren čsl. komunistů se dostali samozřejmě jenom nevinní lidé, kteří se však k velezradě/ke spolupráci s cizí rozvědkou ani po mučení nepřiznali, a protože byli svědkové mučících praktik, STB vyšetřovatelé ( expolitruci NKVD či konfidenti Gestapa) je zlikvidovali ( ti, co se dostali až k soudu byli usvědčováni agenty STB, kteří se předtím chtěli vetřít do jejich přízně pod identitou důstojníků USA či jiné rozvědky) …

Za vraha majora Schramma bolševici prohlásili studenta Miloslava Choce, národněsocialistického aktivistu, jenž se se svými kamarády ani ne po měsíci vrátil z emigrace z německého utečeneckého tábora, a jako takový byl v 6/48 zatčen STB, a technika Slavoje Šádka, žádný z nich se však k zastřelení Schramma nepřiznal ani při mučení, ani při procesu s „ jejich skupinou „ ( jeden z prvních zinscenovaných procesů ze 3.11.48, politické procesy se konaly až do roku 54 ), ani zpovědníkovi před popravou v 2/49 ( Schramma zastřelil někdo, koho znal, jeho manželka vypověděla, že dokud nepadl výstřel, Schramm se s ním přátelsky bavil, a že na chodbě zahlédla prchajícího tmavovlasého muže, Choc byl světlovlasý) …