Japonská armáda při páchání těchto zločinů proti lidskosti v Nanking, které japonské učebnice dějepisu dodnes bagatelizují, postupovala podle detailních instrukcí prince Asakasa, jak se má ve městě chovat – přesto princ Asakasa nebyl po válce vůbec trestně stíhán v rámci dohody o tom, že hrůzní japonští vědci převedou do US majetku veškeré výsledky a veškerou dokumentaci svých pokusů na lidech, přičemž budou sami recyklováni v rámci US vědy ( viz Poválečná recyklace nacistických vědců I) …

U příležitosti vzpomínkových akcí na Nankinský masakr se v Číně každoročně konají protijaponské demonstrace …

Mezníkem utrpení civilistů bylo i obléhání Leningradu v době od 9/41 do 1/44 , při němž zahynulo zhruba 1.500.000 civilistů, pro které Strana v čele se Stalinem nehnula ani prstem ( proto se o obléhání Leningradu v SU po válce nemluvilo) …

Bezskrupulózní bombardování velkých měst bez protiletecké obrany, je dalším výrazným aspektem 2.sv.v. – od 10.9.40 do 15.5.41 se pod nálety Luftwaffe ocitla britská města, mj. Coventry, zahynulo při nich na 50.000 civilistů.

Také počet obětí 2.sv.v. byl do té doby nevídaný – odhaduje se, že v 2.sv.v. zahynulo50 mil. lidí, z toho Rudá armáda v důsledku své taktiky „ co nejvyšších lidských ztrát“ ztratila zhruba14 mil. (11 mil. na frontě, z toho2 mil. na Dálném východě ), a3 mil. válečných zajatců, které Stalin do jednoho prohlásil za zrádce, a pokud někteří z nich nezemřeli na hlad a zimu v německých lágrech, ale probojovali se, nedej bože, zpět do ruského vnitrozemí, pochytala je NKVD a v dobytčích vagónech odvezla do sovětských lágrů, kde je smrt hladem, zimou a prací již neminula …

V bitvě u Stalingradu (9/42-2/43), při vylodění v Normandii (6/44), a v bojích o Berlín ( 20.4.-8.5.45) padlo v každé jednotlivé epizodě více vojáků než v nejkrvavějších střetnutích 1.sv.v. …

Avšak 4.5.45 Rusové reagovali velmi ostře na nový návrh, že třetí US armáda hodlá z prostoru KLV-Plzeň postoupit až k Vltavě , a vyčistit její západní břehy, takže se Američané zastavili, zatímco RA vyčistila východní a západní vltavské břehy a obsadila vlasovci již osvobozenou Prahu, která padla dva dny po všeobecné kapitulaci v Remeši.

8.5.45 kapitulovala Třetí říše, 2.9.45 podepsali bezpodmínečnou kapitulaci Japonci na palubě křižníku USS Missouri …

Od té doby se ve velkém chorálu médií připomínají nejrůznější epizody 2.sv.v. – vylodění v Normandii, osvobození Paříže, osvobození Osvětimi, pád Berlína, aj. – všechny tyto upomínkové ceremonie vedou k lepšímu zapomnění skutečné historie , kdy nás čas od událostí čím dál více vzdaluje, přímí svědci vymírají, a oficiální historici si historii vykládají ve světle oficiální velké historické mytologie …

2.sv.v. byla ústřední událostí 20.st., kdy se bitevním polem stal celý svět, snad vyjma Antarktidy …
V okamžiku pádu Třetí říše zůstaly oficiálně neutrální jen Švédsko, Dánsko, Švýcarsko, Španělsko, Portugalsko, Irsko, Afghánistán, Nepál a Mongolsko - dokonce i Brazílie sešikovala Expediční sbor a poslala jej bojovat do Itálie …

Churchill ve své knize pokračuje :

„ 1.5.45 mě prez. Truman informoval o operačním plánu generála Eisenhowera v Československu : „ Sovětský genštáb zamýšlí operovat ve vltavském údolí. Mým úmyslem je postupovat a zničit jakékoliv zbytky organizovaných německých vojsk. Bude-li poté postup do ČSR žádoucím,, a dovolí-li to situace,, náš logický pohyb bude směrem na Plzeň a KLV.“

Prez. Truman prohlásil, že s tím souhlasí. Pravé křídlo US armády jižně od Dunaje dosáhlo Lince 5.5.45, a později se setkalo s Rusy , postupujícími z Vídně. Levé křídlo Eisenhowerovy armády proniklo do ČSR až do Českých Budějovic, Plzně a KLV.

Vrátil jsem se k tomuto bodu ještě o týden později, a napsal jsem generálu Eisenhowerovi : Doufám, že váš plán vám nezabrání v postupu na Prahu, jestliže vás Rusové nepředejdou. Domníval jsem se, že jste se nezamýšlel zastavit, máte-li dost jednotek, a je-li země prázdná.“
Eisenhowerův plán byl zastavit postup na břehu Labe a na čsl.hranicích z roku 37 - když by mu to dovolila situace, zamýšlel postoupit na linii KLV-Plzeň –České Budějovice.

V šestém svazku své knihy The Second World War v kapitole 30 Churchill popisuje tyto události takto :“ Německá armáda se rozpadla před našimi zraky. Za první tři týdny jsme zajali přes milión válečných zajatců, avšak gen. Eisenhower usoudil, že fanatičtí nacisté se pokusí zaujmout pozice v bavorském a západorakouském pohoří, proto stáhl americkou třetí armádu k jihu.

Platila však předchozí dohoda, že neobsadí Prahu, bude-li to vojensky možné.

Proto jsem se obrátil 30.4.45 na prezidenta Trumana a zdůraznil jsem, že osvobození Prahy a podstatné části západního Československa by pozoruhodně ovlivnilo poválečnou politickou situaci v ČSR a v jeho blízkém okolí, a naopak, jestli spojenci nebudou hrát významnou úlohu při jejím osvobození, půjde tato země stejnou cestou jako Jugoslávie „ … (Churchill se velmi, ale marně snažil o vytvoření prozápadní „Balkánské federace“) .

Gen. Marshall informoval o naléhání Churchilla generála Eisenhowera s poznámkou :“ Osobně, nepřihlédnu-li k zásobovacím, taktickým a strategickým důsledkům, jsem proti tomu, aby bylo hazardováno s americkými životy kvůli čistě politickým zájmům „ , na což mu gen. Eisenhower odpověděl : „ Nepodniknu žádné tažení jen kvůli tomu, že by to bylo politické výhodné, bez předchozího rozkazu od společného spojeneckého velení „ … viz US čas. World Politics ze 3.4.1952.

Já jsem holka Simona a narodila jsem se v demokratickém roce 1990.

Můžeš se vzteky pdělat a naklikat si třeba milion bodů ruský teplouši semjone BTW
ale nic na tom nezměníš *1* *1* *1* *1* *1* *1* *1* *1* *1* *1* *1* *1* *1*
Rudá swině budeš spíše ty když se rudých swiní jako jsou Zeman Putin a sTalin zastáváš.

Starej teplej pračůrák Semjon Gayínek s láskou vzpomíná na 50-tá léta. kdy si jako zarytá rudá swině mohl dělat co chtěl!!!
Dnes ale prdlajs!!!
YEAH!!!

Slánský, když dostal do ruky protokoly o výslechu svědků, obviněných a udavačů této „ skupiny „, podle Aloise Samce, pracovníka STB, posměšně řekl :¨“ To bude mela!“ ( Slánský neprotestoval ani proti krutým výslechům 49-50 mladé medičky Vlasty Veselé, účastnice zahraničního odboje, která byla v roce 37 i v lékařském týmu ve Španělsku, a která se údajně otrávila prášky na spaní v 6/50 - jen pokrčil rameny) …

Podle Aloise Samce byl Slánský ochoten zmáčknout každého, a také to dělal, kromě Gottwalda, kterého se bál, a jít proti němu odmítl, ale Lichačev mu řekl : „Budˇ ty nebo Gottwald „, ale Slánský opět odmítl, tak Lichačev zpracoval Gottwalda, který zatykač na Slánského po dvou dnech přesvědčování podepsal …

Antonín Zápotocký nebyl o nic lepší. V roce 54 leželo na jeho stole mnoho žádostí o milost, včetně žádosti Osvalda Závodského, přesto milost neudělil nikomu.

Od roku 36, kdy WM získal od Theo Croneisse kontrakt na Bf109, třebaže Milch Messerschmittovi zakázal se o kontrakt ucházet, se WM stal dvorním dodavatelem ministerstva letectví, od roku 38 se WM stal šéfem BFW, kterážto firma byla přejmenována na Messerschmitt AG ( do té doby mu firmu BFW nedovolil převzít Milch, proto až do 7/38 musela letadla WM používat předponu Bf ) .

Po válce byl WM souzen denacifikačním soudem za to, že jeho továrna používala otrockou práci, po dvou letech vězení byl propuštěn, a opět se stal šéfem své firmy, ale protože do roku 55 Německo letouny nesmělo vyrábět, WM pro Německo vyráběl všechno od šicích strojů po automobily, a letouny projektoval pro Španělsko …

V roce 68 se jeho firma sloučila s firmou Bölkow, v roce 69 s firmou Hamburger Flugzeugbau, a vznikla tak MBB/Messerschmitt-Bölkow-Blohm , které šéfoval do roku 70.

Gen. Milch ( v 1.sv.v byl jen leteckým pozorovatelem, nikoliv pilotem) byl jedním z mála Židů ve vysoké funkci Wehrmachtu ( když se Gestapo začalo o Milchův židovský původ v roce 35 zajímat , šetření osobně zastavil Göring, jenž pro Gestapo obstaral přísežné prohlášení od Milchovy matky, že „ Anton Milch nebyl generálovým biologickým otcem, ani otcem jeho 6 sourozenců „, takže mu Hitler osobně vystavil potvrzení o etnické čistotě, zatímco Göring pronesl pamětný výrok „ Wer Jude ist, bestimme ich/Já určuji, kdo je Žid“ ( jinak platilo, že Židem je dítě narozené židovské matce , ale i ten, kdo má 3-4 židovské prarodiče, bez ohledu na to, zda konvertovali na křest´anství, prohlašovaly Rosenbergovy rasové zákony/Nürnberger Gesetze, vyhlášené 15.9. 35 na sjezdu NSDAP v Norimberku) …

V roce 33 s příchodem nacistické vlády, Erhard Milch, kterého Hitler jmenoval šéfem Reichsluftfahrtministerium/RLM, přímo odpovědným Göringovi, musel firmu WM se skřípěním zubů vzkřísit, třebaže Messerschmitta ponížil tím, že mu nařídil, aby stavěl letouny v licenci Heinkel , ale WM prokázal stejnou dávku politického machiavelismu jako Milch, a našel si cestičku přímo ke Göringovi, nadřízenému Milche …

Milch Messerschmitta ujištˇoval, že od něho žádné státní zakázky nedostane, proto WM uzavřel smlouvu s Rumunskem na vysoce moderní letouny M36 + 37, což Milch nazval zradou, WM veřejně označil za „zrádce Říše“ , a poslal na něj Gestapo …

Gestapo nevyslýchalo jen WM, ale i šéfy z BFW, avšak po intervenci Croneisse, Göringova kámoše z 1.sv.v, zájem Gestapa o WM skončil - Messerschmittovy kontakty na Rudolfa Hesse, a přes Theo Croneisse i na Göringa a Alberta Speera, jej tak zachránily před osudem Huga Junkerse, kterému Milch rovněž nemohl přijít na jméno …

WM vzápětí pro firmu BFW vyprojektoval úspěšný Bf 108 Taifun, ze kterého vznikl stíhací letoun Bf109.

V roce 26 se Junkersovi nepodařilo dostat kontrakt od bolševické vlády v Kremlu, ani splatit včas vládní půjčky, takže přišel o většinu kontroly nad svojí firmou …

V 1/33, jakmile se nacisté dostali k moci, okamžitě požadovali převzetí celé firmy, včetně vlastnictví nad Junkersovými patenty – podvolil se až po hrozbě vězením, do kterého jej stejně v roce 34 zavřeli ( domácího vězení), o rok později Junkers zemřel, a kontrolu nad jeho firmou převzala Luftwaffe .

Willy Messerschmitt/1898-1978/, jeho nevlastním otcem byl US malíř a prof. Mnichovské akademie výtvarných umění Carl von Marr/1858-1936/, spolupracoval s Friedrichem Harth, dokud se tento těžce nezranil, a nezačali mít spory.

Nejdůležitějším a nejmasovějším Messerschmittovým letounem byl Bf 109 z roku 34, další letoun, původně nazývaný Bf 109R /BFW (Bayrische Flugzeugwerke v Augsburgu), později přejmenovaný na Me209 držel až do roku 69 rychlostní rekord turbovrtulových letadel.
Firma Messerschmitt také postavila první tryskový letoun Me262.

Prof.ing. Hugo Junkers /1859 -1935/ byl socialista a pacifista, který si nerozuměl s žádnou německou vládou, v roce 1917, aby zvládl zakázky pro frontu, byl německou vládou donucen se spojit s Anthony Fokkerem /pilot + letecký mechanik 1890-1939 na meningitidu / z nizozemské Východní Indie/dnes Indonésie, jenž za 1.sv.v. pracoval pro německou vládu , poté pro NL, nakonec se v roce 22 stal US občanem, jeho druhá žena spadla v roce 29 záhadně ze schodů a zabila se/její smrt byla vyšetřována.

Junkersův letoun J.I s opancéřovaným trupem,který chránil motor , pilota a pozorovatele/přezdívka „ opancéřovaná vana , byl nejlepším letounem 1.sv.v. - pravděpodobně jej okopíroval Sergej Iljušin ve svém Il-2 Šturmovik (Junkers měl v MOW svoji pobočku) , ale také Andrej Tupolev a US William Stout se inspirovali v modelech Huga Junkerse.

V roce 45 bolševici obsadili továrnu Junkers v Dessau, a zmocnili se všech tří prototypů tryskového těžkého bombardéru Junkers 287 ( vyvíjen poté v SU), taktéž zcizili konstrukční plány Junkers EF 132 ( po válce svědci z Argentiny tvrdili,že tajemný letoun Junkers viděli v celé kráse na letišti Gualeguay v provincii Entre Rios, v tom případě by se však Falklandy nazývaly Malvíny, nicméně po válce vítězné mocnosti produkovaly nadzvukové letouny nacistických inženýrů pod názvy vlastních konstrukčních kanceláří) …

Přesto téhož dne 22.5.41 Hitler svému ojedinělému osobnímu příteli diplomatu Waltheru Hewel /1902-2.5.45/ svěřil, že „ jestliže tažení do Ruska nevyjde, tak je stejně všechno ztracený“ …

K bombardování NYC BER potřeboval bombardéry s dalekým doletem – šestimotorový firmy Focke-Wulf/Fw zůstal jen na rýsovacím prkně, zatímco Messerschmittův Me 264V-1 s doletem něco pod 15.000 km , byl vybaven nosičem bomb, prototyp byl testován v 12/42.

Tajná zpráva společnosti WM z 12.41 výslovně uvádí, že „ US bombardér může být pro speciální účely použitý ještě před dovršením testovacích letů „ – ale WM, přítel Führera, nasliboval příliš mnoho – k prvním testovacím letům ( mělo jich být přes 70) došlo až o rok později – v 12/42.

Také firma Junkers, „zkonfiskovaná“ ze strany Luftwaffe, pracovala na US bombardéru.

Prozatím úspěšně vyráběla bombardér středního doletu Ju-290, a vyvíjela šestimotorový Ju-390, největší bombardér 2.sv.v., byl 2x větší než B-29 Superfortress, a pro důmyslné řešení mohl vzlétat i s velkým nákladem z nekvalitních letištˇ s krátkou délkou RWY/dráhy.
Firma Junkers vyvinula obří Ju390, šestimotorovou variantu Ju290, zejména pro námořní průzkum + vojenský transport, testovány byly nad územím Německa a Protektorátu Böhmen und Mähren, jeden z prototypů doletěl z Bordeaux k US pobřeží, poté se vrátil – o 6 měsíců později spojenečtí sabotéři program firmy Junkers zničili …

Hitlerův prominentní Me264 měl rozbombardovat východoamerická pobřežní města a zbrojní průmysl rozmístěný kolem Great Lakes , jak např. potvrzují briefingy nacistického námořnictva , mj. ze dne 14.11.40, ve kterém se uvádí , že „ Hitler chtěl v případě války s US bombardovat východoamerické pobřeží z Azorských ostrovů, aby Washington přiměl, aby začal budovat protileteckou obranu, místo aby Britům dodával dělostřelecké batérie …

Podobné citace uvádějí deníky Wehrmachtu , které shromáždil major a budoucí historik Percy Ernst Schramm.

Také deník gen. Wehrmachtu Gerharda Engela, jenž se účastnil Anschlussu Rakouska, obléhání Leningradu, operace Bagration , a mnoha dalších bitev, uvádí Hitlerovu poznámku ze dne 24.3.41, že „ teror proti US městům je nezbytný, abychom US Židy, kteří vyhrožují financováním války, naučili, zač je toho loket „ …

Když Hitlera v 4/41 navštívil japonský ministr zahraničí Yosuke Matsuoka, Hitler jej ujištˇoval, že Německo proti US povede lítý boj ponorkami a dálkovými bombardéry, a totéž vykřikoval před námořními veliteli na poradě ze dne 22.5.41, jistý si svoji Blitzkrieg proti Kremlu , kdy volal po obsazení Azor a Kanárských ostrovů, „aby útok proti US mohl být uskutečněn ještě na podzim 41 „ …

Já jsem holka Simona ruský teplouši tiradore.

Kradete můj nick. Komolíte moje jméno. Jsem zde urážena jen proto že jsem měla
jiný než Kremelský názor což vy po komunisticku nesnesete.

Nedožaduj se debaty a slušnosti. Vy Putinovští gauneři se chováte jako dobytek a debatovat
neumíte

Skutečnost byla taková, že Göring sice na průmyslnících požadoval dálkový bombardér, který by mohl zasáhnout východoamerické pobřeží, ale finanční podpora ze strany Třetí říše byla ještě na konci 30.let mizivá (stejně jako později finanční podpora kosmickému programu Wernera von Brauna ze strany US vlády, nejen bolševické družice již létaly na oběžnou dráhu, zatímco US kosmický program finančně rozjel až JFK , přesto o 6 let později, když Washington finančně krvácel ve vietnamské válce, byli Američané/US již „ na Měsíci “ ) …

Němečtí vojenští stratégové neprojevovali o letectvo valný zájem – v jejich plánech hrálo jen podpůrnou úlohu při zajištˇování postupu armády, a protože genštáb Wehrmachtu, navzdory přáním Göringa, se neplánoval vylodit v US, pro evropská bojiště genštábu stačily bombardéry středního doletu, zejména když za cenu jednoho dálkového měli dva a půl bombardéru středního doletu …

Teprve když se Blitzkrieg Třetí říše vyčerpala, konflikt se vlekl, a obě strany se snažily vyhrát válku odříznutím protivníka od zásobovacích linií, filozofie genštábu Wehrmachtu o nepotřebnosti dálkových bombardérů se začala jevit jako zásadně chybná …

Teprve v 8/40 armádní genštáb rozhodl, že Wehrmacht potřebuje pro své africké tažení dálkový bombardér, druhý den nato Göring vážně oznámil, že jeho Luftwaffe zaútočí na východní pobřeží US z Francie, a k tomuto taktéž potřebuje dálkový bombardér …

Nemám sebemenší problém napsat na fejsu Alině Holušové a zveřejnit tam ten hnus, který tady tapetář simon zveřejňuje. Ale, to není má práce a když budu chtít něco někam poslat, vidím, že adresa by byla jiná, než ta redakční. Nabízí se více variant. A je mi jedno, kam to pošlu. Já tady nechci ztrácet čas s tapetujícím frustrátem. *16* *16* *16*

Bývalý námořník z německé ponorky Baires tvrdil, že z 5/6.4.45 si jeden Ju-290 z DLH Condor zlomil ocas při přistávání v Barceloně, a zůstal uvízlý na letišti. Podle Bairese převážel do španělského úkrytu záznamy o pohybu německých ponorek v posledních měsících války, včetně mikrofilmů zpráv, které byly posílány digitálním šifrovacím systémem SFM43 Krokdil, jehož kódy spojenci nikdy nerozluštili …

James O´Donnell ve své knize Bunkr uvádí, že Hanna Reitsch při svém výslechu uvedla, že když s von Greim z bunkru krátce před půlnocí 28.4. v Arado 96 odlétávali, viděli zde stojící letoun Ju-52 připravený i s pilotem – O´Donnell naznačuje, že letoun ( o kterém Bormann ani Baur nemuseli vědět, protože Baur svoji TWR v té době již uzavřel , navíc jakýkoliv pilot od Himmlera by byl po 21.00 28.4.45 zatčen, protože Himmlera Bormann v té době již označil za zrádce, jenž vyjednává se spojenci) poslal Himmler pro gen. SS Fegeleina , který však byl , jak výše zmíněno, Bormannem/Hitlerem údajně popraven pro zradu 28.4., když 26.4. zmizel z Bunkru, přičemž jeho zatčení se údajně odehrálo v jeho bytě za přítomnosti jeho madˇarské milenky, když balili kufry plné cenností, které v BER nakradl, do Švédska …

Jak se nám pamětníci s tajnými službami vysmívali, dokládá pluk. von Below, jenž ve svých Pamětech uvádí, že Fegelein byl popraven „ v polovině dubna 45“ …

Na tomto provizorním letišti bylo velmi rušno, neustále zde přistávaly z Rechlinu , poté co byla letiště Gatow a Kladow uzavřena, dvoumístná či třímístná průzkumná letadla Fieseler Storch, také zde údajně bylo několik vrtulníků Flettner FL Kolibri282 – některé zdroje uvádějí, že byly v podzemních hangárech Luftwaffe na berlínském Schoeneweide, podle knihy Koop + Schmolke z roku 02 jeden vrtulník Fa223 z těchto hangárů uskutečnil koncem března 45 let do Gdaňska/Freie Stadt Danzig …

Pro evakuaci Hitlera byl údajně určen vrtulník Focke Achgelis Fa223 , se kterým Hanna Reitsch a Hans Ulrich Rudel od 11/44 nacvičovali únikovou cestu pro Hitlera z Tiergarten, ale tento vrtulník, určený k evakuaci Hitlera, byl v Rechlin zničený spojeneckými nálety ještě před 29.4.45 …

Baur podle svého tvrzení byl až do 30.4. připraven Hitlera z BER vyvézt do jakéhokoliv místa na světě , a oficiálně se k tomu chystal i podle Pamětí Speera, večer 28.4. a ráno 29.4.45 , ale apatický do paranoji se propadávající Hitler, průkopník VIP letů , jenž byl na palubě letadla jako doma, údajně trval na sebevraždě …

Hitlerovo osobní letadlo Ju-290 A-6 s pilotem Heinz Baurem podle několika autorů uskutečnilo jeden jednosměrný let do Madridu s 50 cestujícími na palubě, jejich seznam ze strany OSS zveřejněn nebyl – údajně si od té doby gen. Franko nechal kolem svého sídla vystavět vysoký plot , je známo, že v jeho ochrance působili i Němci …

Pluk. von Below byl Hitlerovi loajální do morku kostí, proto byl jedním z mála z důstojníků ze zástupců aristokracie (které Hitler chorobně nevěřil, to již více věřil Britům), v Hitlerově užším kroužku .

Po válce ve svých Pamětech Po Hitlerově boku (1937-45) uvádí, že mu Hitler o vánocích 44 řekl, že „ ví, že je válka již prohraná nejen v důsledku převahy nepřítele, ale hlavně v důsledku zrady německých důstojníků „ , a svoji „ úvahu“ zakončil slovy „ nevzdáme se však nikdy, a celý svět i s Německem vezmeme do záhuby s sebou „ …

Von Below byl po svatebním obřadu Hitlera ( uvádí den 29.4.45) neoficiálním svědkem sepsání poslední vůle a politického testamentu Hitlera, 30.4. von Below podle autorů knih z Bunkru 100% odletěl, podle Pamětí/“ Po Hitlerově boku“ samotného von Below von Below tvrdí, že z Bunkru odešel pěšky …

Letiště Gatow a Kladow byla pod prudkou dělostřeleckou palbou od 24 .4. 45, dobyta byla 27.4.45, zatímco Templehof byl dobyt již 25.4., přesto gen.SS Hans Baur si zachoval kontrolu nad svým provizorním „letištěm“ v Tiergarten, ohledně kterého se 24.4.45 ve slavné hádce do krve pohádal se Speerem, jenž jako architekt Berlína/BER se rozčiloval, že Baur nechal vykácet pro účely letové dráhy stromy lemující Unter den Linden - v Anglii koloval vtip, že vykácení těchto stromů bylo dílem proněmeckých „ Irish Freikorps“ /byl i Britisches Freikorps jako jednotka Waffen SS alias Legie sv. Jiří, podle Britů neměla více než 27 mužů ( někteří tvrdí, že Baur toto provizorní letiště vybudoval pro letouny Ju-52, které měly do BER přivážet jako posily jednotky SS ) …