Třebaže pro řešení moldavské otázky byli ustaveni tři vyjednavači – KBSE, Rusko a Ukrajina, Putin v 12/03 přišel s vlastním jednostranným návrhem, s tzv. Kozakovým memorandem ( Putinův poradce Dmitrij Kozak byl vždy vykonavatelem Putinovy nejtvrdší politické linie) :

Kozak v tomto memorandu požadoval vytvořit asymetrickou federaci, v níž by představitelé Podněsterské republiky/ tj. Kreml, měli právo veta na všechna rozhodnutí Moldavské republiky …

Na oplátku za to by Kreml z této provincie, postupně do roku 2020 ( !), stáhl své jednotky ( v případě, že Západ jejich nákladné stažení zaplatí – jen odvoz zdejších gigantických zásob ruské munice by údajně stál zhruba osm miliónů dolarů - podmínky, které Kreml ohledně již svých přijatých závazků ještě pokládá, uvádějí každého vyjednavače v úžas ) …

Tehdejší prezident Voronin jako typický chameleon nejprve Kozakovo memorandum přijal, poté, na nátlak Washingtonu a EU, toto memorandum odmítl, když Washington a EU Putinovi znovu připomněly, že v roce 99 Boris Jelcin na summitu KBSE v Istanbulu přijal zavázek, že se ruské jednotky z moldavských základen stáhnou nejpozději do konce roku 03 ( ruské jednotky mají v Moldavsku více vojáků než jich má samotná moldavská armáda ) …
Když v 2/04 na mnichovské konferenci o bezpečnosti ruský ministr zahraničí Igor Ivanov /98-04, poté Sergej Lavrov/vyhrožoval, že Rusko neratifikuje smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě/CFE, nikdo jej nebral vážně ( neprávem, protože jde o významnou smlouvu), protože současný text smlouvy představuje jen ubohou relikvii původního textu.

Kulisy i jména se změnily, ale primitivní metody nátlaku prováděné s Chruščovovou a Brežněvovou neomaleností vůči NDR, PL, Madˇarsku a ČSR, Kremlu zůstaly. V 10/1956 na zasedání ÚV PL Sjednocené dělnické strany Gomulka vznesl dotaz, že se po PL pohybují kolony SU tanků, zejména kolem Varšavy a Vratislavi, a že by ho zajímalo, za jakým cílem, a kdo jim vydal rozkaz.

Za 10 dní po tomto dotazu Kreml v deklaraci vlády slavnostně prohlásil, že sílu již vůči spřáteleným zemím nepoužije, načež Čou En-laj objížděl SU satelity a rozšiřoval výrok Mao Ce-tunga „ Je suis Gomulka „ …

Polská nepoddajnost dosáhla toho, že Kreml uznal právo PL na vlastní cestu k socialismu, nátlak byl použit jen natolik, nakolik se jím slabší partner nechal ovlivnit – když se ukázala jeho neúčinnost, byl odložen na jindy …

Poučení z tohoto příběhu prý o dobách dávno minulých je „ nedej se, a nenech se Kremlem zastrašit „ …

21.8.68 Kreml vojensky obsadil ČSR pod záminkou, že ČSR restauruje kapitalismus, přičemž nám bylo vytýkáno to, co jinde bylo dovoleno – drobné podnikání v NDR a v PL, přičemž PL vůbec neprovedlo kolektivizaci …
Kreml nám vytýkal obchod s NSR, jehož objem měla NDR mnohonásobně větší, vytýkal nám zahraniční licence, třebaže nejvíce je využívalo bolševické Rusko, a to nejvíce ve výrobě automobilů, přestože když licence při výrobě automobilů navrhli čsl. experti již v roce 49, Kreml jejich návrh označil za smrtelný hřích, v Praze za to byli obviněni a souzeni ( při procesu se Slánským ) …

Jak už zveřejnila některá média, americké tajné služby dostaly za úkol zahájit rozsáhlé vyšetřování kvůli podezření, že se Kremlu daří infiltrovat politické strany v několika evropských zemích a ovlivňovat tam dění a veřejné mínění. Vedle Francie, Nizozemska, Maďarska nebo Rakouska figuruje údajně na seznamu také Česká republika. Také se objevují informace o tom, že si některá média platí Rusové. Domníváte se, že je to pravda? A může takto Moskva štěpit Evropu ?

Hm, to už je s USA fakt zle, pokud hledají vnitřního nepřítele. Možná by měly respektovat, že si vládci světa stěhují sídla svých korporací na ostrovy okolo Číny a nechtít po části inteligentních evropských politiků, aby si toho nevšímali.

Pokud Rusové komukoliv za propagandu platí, tak by toho měli ihned zanechat, protože tak blbou píár, jako mají Rusové v Evropě, už nikdo jiný nemá. Nikdo mne nemůže podezřívat z toho, že bych Rusko neměla ráda, ale jejich mediální práce v Evropě je jedna velká katastrofa a každý, kdo nepodlehl rusofobii, si zaslouží můj obdiv. Pokud by pan Lavrov potichu zavřel Velvyslanectví Ruska v Praze a nikomu by nic neřekl, tak by si toho nikdo ani nevšiml. Takový je jejich výkon. V médiích se lže o Rusku od rána do večera a reakce téměř nula. Dále Rusové vůbec neřeší stokrát opakované lži, které slyšíme mnoho let, neobtěžovali se vysvětlit Evropanům například historii Jižní Osetije. Dodnes si lidé myslí, že to je historicky gruzínské území, které v roce 2008 přepadl Putin. Fakt, že tam žije zcela samostatný národ Osetinců, který historicky patřil carskému Rusku, málokdo ví. V roce 1918 je přepadli Gruzíni. Rusové se chovají ve stylu:„My máme pravdu, a co si myslíte vy, je nám jedno.“

Jinak se mi samozřejmě dostaly do rukou výplody serveru think-tanku a je škoda, že tito agilní juesejsvazáčci nemohou žít v padesátých letech minulého století. Mohli shánět podpisy na petici za popravu Milady Horákové. Už jsem řekla, že EU se rozpadne i bez Ruska. S takovými figurkami, které si Američané dosadili do národních vlád, můžete hrát Člověče nezlob se, ale politické šachy v rozbouřené Evropě určitě ne.
Z výše uvedeného rozhovoru s paní Hustákovou vyplývá přesně situace a popis skutečných událostí, ne těch podsouvaných proamerickými presstituty.
Simon, nacista a frustrát v jedné osobě nemá protiargumenty, ani v těch tapetkách. *14* *14*

Přišel Semjon Bukvič k doktorovi, že je asi homosexuál.
"A je ještě někdo ve vaší rodině homosexuál?"
"Můj bratr je homosexuál, můj otec je homosexuál a můj děda byl taky homosexuál."
"Ježíšmarjá, je v té vaší rodině taky někdo na holky?"
"Ale jó, moje sestra!"

Ani dnes Kreml tradičně nebojuje proti fašistům, naopak sponzoruje a spolupracuje s ultrapravicí po celé Evropě, nemluvě o ruských fašistech, kteří úspěšně infiltrovali instituce současného ruského režimu .

Jaké ruské štvavé rozhlasové vysílače a štvavé TV stanice se dají krásně poslouchat v dnešní ČR, víme všichni.

PL vlastenci vstupují před hrozbou vanoucí z Kremlu do vojenských milic, zatímco Čechům se nedostává Husovy odvahy stát na svém do posledního dechu i před hučícími plameny, a se vší pravděpodobností se opět připravují na kolaborantství .

Pomineme-li různé mystické thrillery, o Ježíšův život a s ním spjaté problémy,které z Evangelií vyplývají ( politický rozměr jeho učení „království Božího na zemi“ , ohlas křestˇanství, rozkol Židů kvůli jeho učení na pozadí římské okupace, pochybnosti samotného Krista) se zajímali filmaři již z počátku 20.stol. (např. snímek Ben Hur z roku 1907) .

Zfilmovat Ježíše Krista/JK je stejně nebezpečné jako zfilmovat Proroka Mohameda.

Již první životopis JK Cecila DeMille film Král králů z roku 1927 vyvolal bouřlivou kritiku bigotních katolíků i katolické církve (v době nejtužší prohibice JK skandálně nepil vodu, ale víno ...). DeMille chtěl natočit film i o matce JK Královnu královen, ale projekt ztroskotal na hollywoodském katolickém lobby. (Další snímky mezi jinými : 1935 Julien Divivier Golgotha, 1951 Quo Vadis Mervyna Le Roy,1959 Ben Hur Wylera,1961 Král králů Nicholase Ray).

Frankistický stát tvrdě potrestal katalánského studenta, jenž si 1966 zahrál "marxistického " JK ve filmu Evangelium podle Matouše Piera Paola Pasolini, třebaže film dostal požehnání od Vatikánu. U filmu Ježíš (1999) Claude Moati, zfilmovaného podle knihy bývalého vatikánského novináře, se katoličtí integristé pohoršovali, že JK měl bratry a sestry, třebaže aramejština nerozlišuje mezi sourozenci, bratranci a sestřenicemi.

NATO je přece schopno napadnout každého, kdo je slabší, ale nemůžeme čekat, že ochrání své členské státy. Národní armády, vojska ministerstva vnitra si naše i další země oficiálně zlikvidovaly proto, že budeme chráněni společnou aliancí NATO. K tomu ale přece nikdy nemělo dojít, byl to jen zastírací manévr. Měli jsme tím jednoznačně přejít pod hegemonii USA. Bylo to tak důležité, že se pro jistotu nekonalo ani referendum o vstupu do NATO. Občané by s největší pravděpodobností rozhodli, že vstoupit nechtějí a tím bychom nemohli být v rukou Američanů. Kdo věří, že NATO je zde od toho, aby zajistilo bezpečnost lidí v Evropě, tak mi nezbývá, než suše sdělit: „Věř a tvá víra tě uzdraví.“

V prvé řadě si musíme uvědomit, že vojska na cizím území mohou být v souladu s mezinárodním právem pouze ze dvou důvodů. Pokud je pozve legitimní vláda, nebo na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN. Ani jednu podmínku koalice vedená USA nesplňuje, tedy není dle mezinárodního práva nic jiného než agresorem. To se nám nemusí líbit, ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat. Jsem právník a tyto věci jsou jasné. Jediným cizím vojskem na území Sýrie, které tuto podmínku splňuje, je Rusko. Asad byl jako prezident řádně zvolen ve volbách a pokud se to USA nelíbilo, tak měly dát více peněz jeho oponentům do volební kampaně a ne je vyzbrojovat. Jak by se líbilo české vládě, kdyby se pánové Tomio Okamura, Petr Fiala a Vojtěch Filip nazvali mírnou českou opozicí a se samopalem by si to šli se Sobotkou vyřešit do Strakovky? Ptám se, jak je možné, že tady je to nepřijatelné a jinde tomu slavná EU fandí ?

USA již 4 roky tvrdí, že Asad musí odejít. Jako samozvaný četník světa toho po desetiletí opravdu natropily ve světě mnoho, ale jak je vidět, už jim nestačí dech. Kdo sleduje na youtube.com zpracované vojenské mapy Andrejem Barminem, tak vidí, jak se situace vyvíjí nejen v Sýrii, ale i v Iráku a Jemenu. Saudská Arábie díky úspěchům šíitů v Jemenu již není schopna ohlídat ani vlastní hranice, šíitové prokazatelně již bojují i na území Saudské Arábie, vystřelují rakety na letiště, odkud vylétají Saúdové bombardovat Jemen. Spojené arabské emiráty tam posílají kolumbijské žoldáky, protože samy již ztratily své a nemohou si dovolit další ztráty. Nejchudší arabská země je napadena nejbohatší zemí a vidíte, že výsledky jsou nečekané. Rusko po svém zapojení výrazně využilo nejen spolupráce s Asadem, ale i částí syrské opozice, která mu zpočátku nedůvěřovala, ale nakonec se spolupráce rozběhla. Pokud jsou zničena centra teroristů díky syrské opozici, tak to Rusové zveřejňují. Je mi líto, že dosud není osvobozena Palmýra, ale v jiných územích je úspěch Asada nevídaný. Do jeho armády se denně hlásí stovky dobrovolníků, Syřané začali věřit, že vyhraje a bude v zemi mír.

Makej zrůdo teplá, Semjone Gayínku!!!