Každého asi nejdříve napadnou argumenty mikroekonomické, ty však velkou sílu nemají. Tak například argument směnárenský – s eurem bychom nemuseli měnit bankovky třeba před odjezdem na lyžařský víkend v Rakousku. Ovšem s postupujícím přechodem na bezhotovostní platby kartou význam tohoto argumentu klesá. Dále se uvádí, že by se nám s eurem lépe srovnávaly ceny zboží v různých zemích. Ani tento argument není nijak silný, protože vzhledem k jazykovým, kulturním, daňovým a právním odlišnostem – třeba co se týče případných reklamací – kupujeme v eurozóně jakékoli dražší zboží nebo službu, které lze pořídit i v Česku, stále ještě spíše výjimečně. Mnohé české firmy mají příjmy nebo náklady v eurech, takže by jim přechod na společnou měnu usnadnil účetnictví a zbavil je rizika nečekaných změn kurzu. Přesto však český firemní sektor má podle opakovaně prováděných průzkumů o euro jen vlažný zájem, mimo jiné zřejmě i kvůli velkým nákladům na samotný přechod.

O nás bez nás? Oproti tomu zřetelně pro euro vyznívá argument "stolový". Vstupem do eurozóny získáme místo u pomyslného "eurostolu", kde vznikají a budou vznikat mnohá významná rozhodnutí. Brexit (pokud k němu tedy dojde) výrazně oslabí skupinu těch členů Evropské unie, kteří u tohoto stolu nesedí. Je pak otázka, zda chceme zůstávat v této skupině, která bude vystavena potenciálně nevybíravému zacházení dohodnutému u eurostolu.

A lze přidat jeden dosud nediskutovaný argument. Je možné, že díky užším vztahům v oblasti finanční jsou mezi členy eurozóny silnější i vazby bezpečnostní a vojenské, byť jen neformálně a nevyřčeně? Není riziko napadení jiným státem nižší v případě člena eurozóny než v případě člena EU bez eura? Starou moudrost, že ti, kdo spolu obchodují, proti sobě neválčí, nebo si dokonce ve válce pomáhají, bychom rozšířili na ty, kdo spolu sdílejí měnu a bankovní dohled.

Až bude eurozóna méně špatná Nakonec tři typy argumentů, které jsou z mého pohledu nejzajímavější, protože jejich síla závisí hodně na nás samotných:

1. Argumenty makroekonomické. Vstupem do eurozóny přijmeme měnovou politiku tvořenou pro celou eurozónu. Nevýhodou je, že měnová politika ECB nikdy nebude sedět domácí ekonomice tak dobře jako měnová politika ČNB (pokud ji ČNB bude vykonávat kvalitně). Vstup do eurozóny tedy dává makroekonomický smysl jen v případě, že výkon ČNB na poli měnové politiky bude podle našeho očekávání mizerný. Pro úplnost zmiňme, že v posledních letech zřetelně narostl podíl úvěrů, které si české firmy nabraly v eurech. Tato rostoucí "euroizace" českého hospodářství oslabuje měnovou politiku ČNB a svědčí ve prospěch převzetí eura. Až ECB začne (možná již letos) zvyšovat úrokové sazby, zmíněná "euroizace" ovšem může opět zařadit zpátečku.

2. Argument dohledový. Vstup do eurozóny bude znamenat, že ČNB předá do rukou ECB i své pravomoci v dohledu nad zdravím velkých českých bank. I toto předání má smysl pouze v případě obav, že budoucí dohled ČNB nad českými bankami bude mizerný.

3. Argument pojišťovací. Vstup do eurozóny je možný jen v případě, že se Česko zaváže v případě potíží některého státu eurozóny na jeho záchranu půjčit a v extrémním případě obětovat až několik stovek miliard korun v rámci mezivládní "europojišťovny" zvané Evropský stabilizační mechanismus. Z tohoto pohledu je vstup do eurozóny krokem tím racionálnějším, čím silnější máme podezření, že do zásadních finančních potíží se dostaneme a pomoc od jiných členů eurozóny budeme potřebovat spíše my než naopak.

Přijetí eura tedy hodně stojí na této otázce: Jsme schopni nadále volit nebo jmenovat do klíčových pozic ve veřejné sféře takové lidi, aby česká měnová politika, finanční dohled a veřejné finance fungovaly aspoň tak dobře jako v posledních dvou dekádách? Pokud ano, s eurem podle mého názoru spěchat nemusíme. Pokud se bojíme, že uplynulé období bylo spíše výjimkou a že nás ze strany českých vlád a ČNB čekají spíše národohospodářské chyby a selhání, bude lepší se uchýlit do ochranné náruče institucí eurozóny. A doufat, že samotná eurozóna přežije déle než dalších dvacet let.

Že by chtěl zkusit prezidentovat? 

"Dokonce pražská měna by měla být pravděpodobně odlišná proti měně třeba v Jeseníku."

.

Myslím si, že pánovi už poslední dobou trochu hrabe. Co by řešila jiná měna v Jeseníku, než v Praze?

Nic se nezmění na tom, že v Praze budou dražší byty, hůře a dráž se bude shánět podnájem, že tam bude více pracovních míst a větší mzdy, než v Jeseníku. Co z toho by změnila ta "jiná měna"?

Diky ne

Hurvínek Špidla 😂

Tady tento Špidla? A ředitel Akademie? Ale to musí být nějaká socanská kamarádšoft partajnická partička.Takoví co pumpují státní rozpočet o dotace a tváří se důležitě.Jak vzpomínají ostatně v novinách komentátoři té doby - joo  Špidla býval kvalitní figurka v rukou druhých.Tedy, že byl takovým kašpárkem, co jej vodili jiní.Na zasedání vlády chodil nepřipraven.Naprosto mimo realitu v projednávaných věcech.A takový "odborník" je nyní citován?To už tady může mluvit i Pepek Vyskoč ze Švejka. Kvalifikovaně.

Špidla je zkratka Špidla...

Nejak se snazi posledni dobou zviditelnit...