Komunistický masový vrah bude mít v Rusku muzeum

Kdo tvrdí, že současné Rusko není Sovětský svaz, buď lže, nebo nemá informace. Nic jiného není možné. Já bych tomu také rád věřil, ale jaksi to není pravda. V Tverské oblasti chce totiž nějaký spolek otevřít muzeum jednoho z nejhorších netvorů a tyranů ve světové historii, tedy Stalinovo.

Tuto mantru si pořád opakujme, Josif Stalin byl zločinec stejné kategorie jako Adolf Hitler. Na svědomí má smrt milionů lidí, které nechal likvidovat jako třídní nepřátele, čili se dopustil genocidy skupiny obyvatel. Je například zodpovědný za hladomor na Ukrajině, při kterém umřelo minimálně pět milionů tamních obyvatel. Dále nechal okupovat Pobaltí a s pomocí domácích rudých kolaborantů zavedl proti vůli většiny tamních obyvatel zločinné komunistické režimy v zemích východní Evropy.

Prý však udělal také leccos dobrého. To ovšem Hitler také, nechal stavět dálnice, posílal dělníky na rekreaci, koneckonců i čeští dělníci jezdili za Protektorátu na závodní dovolené do Luhačovic, a především zlikvidoval v Německu nezaměstnanost. Tak proč mu také nezřídit nějaké to malé muzeum? Ne! Lidé, jako on Himmler, Stalin, Lenin a další, kteří cíleně vraždili skupiny lidí, se z hlediska vyššího principu mravního neoslavují.

Miliony zavražděných komunisty a nacisty, historická kniha roku

Mimořádně vynikající publikaci vydalo v minulém roce nakladatelství Paseka. Jmenuje se Krvavé země s podtitulem Evropa mezi Hitlerem a Stalinem a jejím autorem je vynikající historik a profesor univerzity v Yale Timothy Snyder. Popisuje území, které bylo vinou rudé a černé totality postižené demografickou katastrofou, při níž zahynulo čtrnáct milionů lidí.

Uznávaný britský historik Anthony Beevor o díle svého amerického kolegy prohlásil, že je to nejdůležitější historická práce za mnoho let. V superlativech ji hodnotí renomovaní odborníci, i kritici.

Z udavače komunisty Fučíka měli spoluvězni strach

Rudými ideology dlouhodobě budovaná lež se hroutí jak domeček z karet. Julius Fučík byl všechno možné, jen ne hrdinou protinacistického odboje. Průměrný novinář, lhář, rudý ideolog rádoby odbojář a nakonec zbabělec a zrádce. Když měl bojovat, nebojoval, a kvůli němu gestapo zatklo další lidi. Důkazů je proti němu víc než dost.

Kniha Ve znamení Temna s podtitulkem Sovětská špionážní a podvratná činnost proti Československu v letech 1918 – 1969 od autorů Františka Augusta a Jana Beneše přesvědčivě dokládá Fučíkovu zradu. Pan August byl významným špionem komunistického Československa, který později utekl na Západ i s mnoha cennými informacemi. On ví dobře, co říká.

Spolupráci Julia Fučíka s gestapem potvrdili nezávisle na sobě při výsleších u čs. policejních vyšetřovatelů dva agenti Gestapa Johan Siebert a Rudolf Nachtmann. „Spolupracoval s komisařem Gestapa Josefem Boehmem a zrazoval své přátele z komunistického odboje a intelektuálních kruhů,“ vypověděl

Jak Putinovi poskoci ničí Rusko a okrádají jej o miliardy

Řekl bych, že ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi válka na východě Ukrajiny a anexe Krymu vyhovují. Odvádí tím totiž pozornost od domácích a docela vážných problémů. V Rusku se staví jen málo dálnic a ještě jsou suverénně nejdražší na světě. Zato ruští představitelé z vládní strany Jednotné Rusko vlastní obrovské majetky, na které si oficiálně nemohli vydělat. Ruskou justici to ale nezajímá a rovněž českým komunistům „třídní vykořisťování“ v tomto případě nevadí.

Ruští investigativní novináři a blogeři odvedli skvělou práci. Takže jenom několik ukázek, které ovšem tvoří pouze „špičku ledovce“.

Například místopředseda ruské vlády Sergej Prichodko vlastní v luxusní moskevské čtvrti majetek za 184,5 milionů rublů, přičemž v roce 2008, kdy si ho koupil, vydělal oficiálně jen 5,3 milionů rublů.

Soudruh generál FSB, nástupkyně nechvalně proslulé KGB Sergej Beseda si pro změnu postavil nedaleko Moskvy odporné sídlo v byzantinském stylu. To dokazuje člověka absolutně omezeného, bez slušného vkusu. Kde na něj ovšem vzal desítky milionů rublů, když jeho plat je mnohokrát menší, zůstává záhadou.

Brusel není mým šálkem čaje, ale mafiánská Moskva je děsivější

„Vystoupit z Evropské unie by bylo horší, než v ní zůstat,“ řekl proslulý euroskeptik senátor Jaroslav Kubera, který jinak na Bruselu nenechá niť suchou, v reakci na návrh Václava Klause. Evropský superstát není ideálním řešením, ovšem náš příklon k Rusku, kde chybí úcta k právu, vládnou zákony džungle a nepohodlní lidé jsou vražděni nebo zavíráni do vězení, by byl cestou smrti. Na hulvátské a sprosté chování jedné ruské výpravy dodnes vzpomínají na zámku Hluboká.

MH 17 sestřelili buď sami Rusové, nebo separatisté, to je jasné jak facka

Důkazů o tom, že za sestřelením civilního malajsijského letadla, jsou proruští separatisté, je poměrně dost, nicméně ten hlavní a rozhodující dodali oni sami. A ten zpochybnit nelze v žádném případě.

Nedávno se objevilo v médiích video, na kterém vyděšení proruští teroristé zjistili, že právě zavraždili na tři sta nevinných civilistů, když předtím sestřelili systémem BUK dopravní letadlo. Stačí použít obyčejný selský rozum a je jasné, že nikdo jiný než Rusové nebo doněčtí zločinci to udělat nemohli.

V době, kdy byl letoun malajsijských aerolinií sestřelen, se tamní proruští separatisté ve stejný čas na svém serveru chlubili zásahem ukrajinského vojenského transportního letadla. Takové tam ovšem v tu dobu neletělo. Když pak zjistili, že se jaksi pořádně sekli, tak záznam odstranili z internetu. Tím se ovšem sami usvědčili ze zločinu. Pak nastaly zmatky, Rusové předložili několik často amatérský zfušovaných důkazů, které měly dokázat ukrajinskou vinu.

Pak si stoupenci Kremlu vymysleli báchorku o ukrajinské stíhačce. Proč by ji tam ovšem Ukrajinci vyslali, když separatisté nemají letectvo. Takže pak se objevila varianta s bitevním letounem Su-25, přičemž sami ruští letečtí odborníci dokázali, že tento být nemohl, protože je primárně určený k boji s pozemními cíli a nikoliv k sestřelování jiných letadel. Pak sami Rusové přišli s tím, že to fakt tedy byl BUK, ale stříleli prý Ukrajinci. Těžko říci proti komu by tam ovšem měli protiletecké komplety, když jejich protivník tam žádná vojenská letadla neměl. To, jak ruská strana často měnila varianty sestřelu a vyráběla falešné podvrhy, ji rovněž usvědčuje z viny.

Rusko se víc než velmoci podobá rozvojovým zemím

Největší země světa nejspíš čekají velké problémy. Na rozdíl od ostatních zemí skupiny BRIC jeho ekonomika roste daleko méně a podle některých pesimistických odhadů letos nepřekročí růst HDP 2%. Slabinou je také zoufale nízký podíl konkurenceschopných výrobků ruské produkce. Ruský medvěd je zkrátka zesláblý a silně opelichaný.

Nedávno v rozhovoru pro Magazín Víkend MF DNES uvedl fotbalista Jan Koller, který hrál mimo jiné za ruskou Samaru, řekl, že v tomto městě na březích Volhy stojí sto metrů od luxusního hotelu Hilton chatrče bez elektřiny, ve kterých lidé jedí psi. Čili výjev bližší spíše třetímu světu než vyspělé Evropě.

A nejhorší je, že za sto let se v Rusku prakticky nic nezměnilo. Bývalý prvorepublikový politik Rudolf Beran navštívil tuto zemi začátkem 20. století. Města v okolí Volhy včetně Samary popsal takto: „Z přístavu vede ulice do centra města, po které jezdí tramvaj a stojí na ni krásné výstavné kupecké domy. Stačí však sejít do bočních ulic a člověk je v jiném světě, plném bídy a nuzných chatrčí.“

Rusku vládne mafie, děsivých důkazů je víc než dost

Ty zprávy z Ruska jsou děsivé. Během krátké doby se stalo několik tragédií. V Petrohradu se zastřelil podnikatel Grigorij Chibovskij, protože už dál nemohl snášet korupci. V malé vesnici u Moskvy bylo nalezeno tělo poslance města Lipecku Michaila Pachomova zalitého do betonu kvůli nesplácení dluhů a v Moskvě popálil útočník kyselinou uměleckého šéfa baletu Velkého divadla Sergeje Filina, který málem oslepl. To bohužel nejsou náhody, ale důkazy tristního stavu ruské společnosti, kde lidský život nemá žádnou hodnotu. Už proto musíme být ve vlastním zájmu ve vztahu k Rusku opatrní.

Úděsnou situaci ohledně kolem moskevského Velkého divadla popsal přesně ve svém šestém čísle časopis Reflex. Už samotná rekonstrukce tohoto jednoho z hlavních symbolů ruské kultury byla velkým průšvihem. Během šesti let oprav se cena z úvodních odhadů zvýšila šestnáctinásobně na konečných 34,5 miliard rublů (cca 23 miliard korun). Je jasné, že tato rekonstrukce byla silně předražena a zjistilo se, že například firma Kurortprojekt si nechala třikrát proplatit přípravu dokumentace a místo původních 98 milionů vyinkasovala 1,5 miliardy rublů. Další důkaz toho, že navyšování cen je na ruských stavbách normální.

Konkurence mezi baletními umělci je tvrdá všude, ovšem jen v Rusku se jde do extrémů, když šéfa baletu někdo na ulici polije kyselinou a málem oslepí.

Stejně tak vražda městského poslance Pachomova, kterého podle Deníků Bohemia nechal brutálně zavraždit a před smrtí krutě mučit bývalý vysoký státní úředník - exministr bytového hospodářství Moskevské oblasti Jevgenij Charitonov, protože mu dotyčný dlužil 80 milionů dolarů. Nabízí se také otázka, jak si mohl státní úředník ze svého oficiálního platu našetřit tolik peněz a ještě je půjčovat? Je jasné, že takové peníze získal Charitonov jen z úplatků.

Volba KSČM znamená volbu lží, korupce, podvodů a neschopnosti

Komunisté se rádi kasají svoji údajnou neúplatností, slušností a schopností v politice. To jsou ovšem lži první kategorie. Komunisté jsou stejně úplatní jako ti druzí a jejich starostové rozhodně nepatří k výkvětu České republiky. Spíše opak je pravdou a obce s rudým vedením moc nevzkvétají. Kraje, kde se rudí soudruzi podílejí na vládě, také nijak nezáří.

Komunistický předák Jiří Dolejš byl v září 2009 usvědčen novinářem z MF DNES z pokusu o korupci a praní špinavých peněz. Spolu s dalším tehdejším místopředsedou KSČM Čeňkem mIlotou byl ochoten lobovat za úplatek jednoho milionu korun za změnu loterijního zákona. Tyto peníze měly být vyprány přes inzerci v Haló novinách. Čili údajná neúplatnost komunistů patří do říše pohádek.

Komunisté zase lžou, oni zlikvidovali českou ekonomiku

Příspěvky blogera Štefka patří z velké části do říše lží a pohádek. Zrovna nedávno se tady mladý soudruh zmínil o tom, jak prý za komunistů jsme byli světoví a konkurenceschopní v mnoha průmyslových oborech. Musím ho zklamat. I sami jeho spolusoudruzi tvrdí něco jiného a svůj krach přiznávali a přiznávají.

Stačí se začíst do tajných zpráv určených pouze pro ÚV KSČ a člověk se nestačí divit. Tak se dozví, že textilní stroje z podniku Elitex v Ústí nad Orlicí neobstojí v mezinárodní konkurenci, a že bratislavská Tesla vyrábí na sklad počítače, které nikdo nechce a naopak její radiokazeťáky po kterých byla poptávka, na trhu chyběly. V socialistickém podniku totiž nikdo nebyl tuto s odpuštěním nebetyčnou hloupost schopen změnit. Ale to jsem si nevymyslel já, to se píše v materiálech KSČ. Že by tedy soudruzi lhali sami sobě?

A pojďme dále. Rudá debilita začala už v padesátých letech, ale to nelze divit, když naši zemi řídili diletanti, nevzdělanci a opilci Gottwald se Zápotockým. Skutečně idiotským nápadem bylo masivní budování těžkého průmyslu, pro který u nás nejsou vhodné přírodní podmínky. Úplným zločinem proti lidskosti se stala výstavba Východoslovenských železáren u Košic, kde nebyla žádná naleziště uhlí a železné rudy a navíc v místě, kde je sucho a nedostatek vody. Odborníci nad touto šílenou koncepcí lámali rukama, v Československu se měly rozvíjet lehký, strojírenský a spotřební průmysl a nikoliv budovat obrovské železářské hutě, jenomže soudruzi se holt řídili komunistickou ideologii a nikoliv rozumem.