Přejít na výpis diskuzí
Návrat starých časů: NATO oprašuje osvědčenou strategii z dob studené války
11.2.2016 | Alina Holušová
594 příspěvků
-
Je k smíchu a pláči zároveň, když se k mistru Janu Husovi a husitům hlásí komunisté. Ti se tak vlastní hloupostí dostávají do prekérní situace. Na jedné straně prosazují tzv. vědecký (ve skutečnosti nevědecký) materialismus a náboženství je pro ně opiem lidstva, na straně druhé pak obdivují zapálené boží bojovníky. Inu těžká schýza
Husité by se ovšem s komunisty také nepárali a ničili by je. Zajaté bolševiky by podle dobových zvyklostí upalovali jako odporné kacíře a nepřátelé Boží. Stoupenci kalicha se nepárali s katolíky, kteří pekel nich byli antikristy, i když věřili ve spásu prsotřednictvím Božího syna Ježíše Krista. Je tedy logické, že daleko hůř by u nich dopadli kovaní bolševici, kteří by tvrdili, že žádný Bůh neexistuje. Takoví by neměli šanci přežít. A upřímně řečeno, velká škoda by to nebyla. -
-
Nějak si opomněl vzpomenout svůj vzor Hitlera, jeho plynové komory a vraždy lidí. Pročpak, nácku? Včera ti to šlo podstatně více.... *12* *16*
-
-
Tiradore! Ty komunistický odpade,.
Buď přžestaneš lhát nebo ti tu rudou držku rozflákám.
Já se s tebou ty STb8ku párat nebudu.
Ty tu podporuješ vrahy a zloděje Kadyrova Putina a Asada. Takže mlč a zalez do kouta
když se mluví o vrazích ty rudá špíno
-
-
-
Nikdy není pozdě, a tato lidová moudrost platí i pro případné zrušení KSČM. Souhlasím názorem, že komunisté měli být postaveni mimo zákon už dávno, ale to neznamená, že zlu musíme pořád dávat zelenou. S vládou proto v tomto úsilí souhlasím.
Právníci, kteří kabinetu Petra Nečase nedoporučili zakázat Filipovu squadru, se ovšem sami chytli do pasti. Oni rovněž uznávají, že KSČM je nástupnickou partají po KSČ a připouštějí, že s nejedná o milovníky demokracie. Naopak lze souhlasit s tím, že kdyby se komunisté opět dostali k moci, tak by neváhali rozpoutat teror vůči svým oponentům. Jenomže to prý k zákazu politické strany nestačí, demokracie musí tolerovat i ty, kteří ji nechtějí.
V tom případě by nám ovšem znalci ústavního práva měli vysvětlit, proč tedy došlo k zákazu Dělnické strany, jejíž nebezpečnost není o nic menší než rudého bratrstva. Podle této logiky bychom se tedy měli Vandasovi a spol. omluvit a znovu je legalizovat. Nevidím jediný důvod, proč měřit stejné nebezpečí dvojím metrem. Možná proto, že „Dělnicí“ jsou mladší a umí to pořád rozpálit, kdežto většina mužských členů KSČM má vzhledem ke svému věku potíže s prostatou, dělá jim problémy přejít přes ulici a zadýchají se při chůzi do prvního patra. -
-
Komunisté se zaštiťují lidem, kde mohou, ale když se dostanou k moci, tak je lid vůbec nezajímá, jeho míněním, názory a tužbami okázale pohrdají, zakazují svobodné volby a ty kdo si dovolí mít jiné názory zavírají nebo rovnou vraždí.
„Dnes se konaly v Československu tzv. volby, jež měly vyjádřit souhlas národa s nynějším režimem. Byla podána jediná kandidátka Národní fronty a záporný postoj mohl volič projevit tím, že vhodil do urny prázdnou (bílou) volební listinu. Ve volebních komisích, střežících průběh voleb, fungovali kromě úředních zástupců Národního výboru pouze komunističtí straníci. Ačkoli bylo možno vykonat volební akt (tj. vložení hlasovacího lístku do obálky) za plentou, málokterý z voličů této možnosti použil, aby nebyl podezříván, že vkládá do obálky bílý hlasovací lístek.
Člověku bylo k pláči z této komedie, jež tak nestoudně odhalila pravou tvář toho, co si přezdívá „lidová demokracie“.“ To si zapsal brněnský spisovatel Čestmír Jeřábek do svého deníku 30. května 1948, který vyšel knižně v roce 2008 pod názvem V zajeti stalinismu s podtitulem Z deníků 1948 – 1958.
Volby v režii komunistů byly jedním velkým podvodem na lidech. Ano, komunisté zvítězili v relativně svobodných volbách v roce 1946, do kterých byly připuštěny pouze čtyři politické strany, v Českých zemích, kdy dostali 40% hlasů, na Slovensku je však volilo pouze třicet procent občanů a byli poraženi Demokratickou stranou, která dostala 62% hlasů.
Ve většině západních zemích komunisté působili legálně a mohli kandidovat ve volbách. Ovšem všude tam, kde se rudí zmocnili moci, najednou lidé, jejichž právy se bolševičtí podvodníci předtím tak oháněli, najednou museli lidově řečeno držet hubu a krok. Svobodné volby po pádu Batistova režimu na Kubě sliboval místním obyvatelům na léto 1959 i nějaký soudruh Fidel Castro, ale také z nějakého důvodu na ně zapomněl. -
-
Já fakt nerozumím tomu, proč komunisté prý toužící po svobodě zakázali a tam, kde mají moc, stále zakazují svobodné volby a nedovolují lidem svobodně kandidovat do zastupitelských sborů. Ptám se proč, když údajně za sebou mají podporu drtivé většiny národa?. Tak si to logicky nechám většinou národa potvrdit ve volbách a regulérně rozdrtím opozici.
Pravda je však jednoduchá. Komunisté jsou obyčejnými zbabělci a podvodníky, kteří se lidí ve skutečnosti bojí, ví, že většina obyvatel je moc nemusí a proto obyvatele mění v bezprávné poddané, kteří nemají právo odporovat vrchnosti. Proto komunistická moc byla všude tam, kde znemožnila svobodné volby, nelegitimní a i ozbrojený boj proti ní byl legální, spravedlivý a hodný úcty.
-
-
-
No vidíš jak si šikovný Semjine Bukviči. Tak pokračuj.
šašek z Šapito -
Proti Stalinovým gulagům je koncentrák Ravensbrück zotavovnou
Jsou to silná provokativní slova, ale vzhledem k tomu, že zazněla z povolaných úst, můžeme jim věřit. Němka Margarete-Buber Neumannová totiž na své kůži zažila bolševický gulag i nacistický koncentrák. Její příběh je důkazem toho, že netvor Josef Stalin myslel spojenectví se svým zločineckým druhem Adolfem Hitlerem vážně. Na druhé straně ale sovětský bolševický vůdce přezdívaný též v dávných lupičských dobách Koba dokázal něco co jistě nechtěl, vyléčil z rudých ideálů mnoho lidí.
Vzpomínky bývalé německé komunistky, které pod názvem Zajatkyní Stalina a Hitlera s podtitulem Svět v temnotě vydalo nedávno brněnské nakladatelství Barrister&Principal mají snad jednu jedinou chybu, v českém překladu vyšly příliš pozdě.
Greta Neumannová utekla do vysněného Sovětského svazu se svým mužem významným německým komunistickým funkcionářem Heinzem Neumannem v roce 1933 poté, co se v Německu dostali k moci nacisté. Místo toužebně očekávaného ráje je však čekal šok. Gretina manžela zatklo na jaře 1937 NKVD čili gestapo v sovětském provedení a na podzim téhož roku jej bolševici ve vykonstruovaném procesu odsoudili k trestu smrti a popravili. Paní Neumannová přišla na řadu na jaře v roce 1938, kdy ji zatkli a komunistická justice zcela bezdůvodně poslala na pět let do pracovního tábory, z nichž si dva roky odseděla v lágru v Karagandě. -
-
V roce 1940 pak Stalin vydal Hitlerovi asi pět set Němců, převážně komunistů vězněných v gulazích. Nemůže být přesvědčivějšího důkazu, že sovětský vůdce to myslel se spojenectvím s nacistickým Německem vážně. On obětoval lidi, kteří věřili socialistické myšlence a v dobré víře hledali v Sovětském svazu záchranu, jenomže netušili, že jednomu zlu sice unikli, ale druhému se poddali dobrovolně a to s nimi ještě navíc naložilo takto hanebně.
Němci si převzali své občany na mostě v Brestu Litevském a většinou se zachovali velkoryse. Pochopili, že tito lidé jsou z komunistických snů nadosmrti vyléčeni (v drtivé většině oprávněně) a tak je poslali domů, s tím, že se jednou týdně musí hlásit na gestapu. To štěstí, ale bohužel jako vdova po komunistickém činiteli neměla paní Neumannová, která skončila v koncentračním táboře Ravensbrück.
A tam zažila další šok, všude mezi bloky bylo čisto, uklizeno a ve vězeňských barácích byly dokonce evropské splachovací záchody. Jejím prvním jídlem byl oběd a k němu sladká kaše s ovocem. Vězněné ženy pak ještě dostaly velký porci bílého chleba, kus salámu, asi pětadvacet gramů margarínu a lžíci sádla. V špinavém sovětském gulagu si o něčem takovém mohla nechat jen snít. Samozřejmě tohle bylo ještě na začátku války a později se i situace v Ravensbrücku zhoršovala. Navíc i tady byly vězenkyně terčem brutálních útoků surových dozorců, docházelo k masovému vyhlazování lidí, takže o procházku růžovým sadem samozřejmě nešlo. -
-
Závěrečný verdikt Neumannové je proto jasný, mezi komunistickými gulagy a nacistickými koncentráky není prakticky žádný rozdíl!
Ona sama válku přežila, z komunistických myšlenek byla nadosmrti vyléčena, a do konce života v roce 1989 žila v západoněmeckém Frankfurtu nad Mohanem. Celou tu dobu veřejně odhalovala skutečnou pravdu o Sovětském svazu, že socialistický režim tamních bolševiků není žádným rájem na zemi, ale ve skutečnosti je to ztělesnění teroru a zla. -
-
V SSSR se konají olympijské hry a Brežněv má při jejich zahájení pronést slavnostni projev.
Přijde s ochrankou k tribuně, dostane do ruky papír a začne číst: "Oooooo..."
Lid začne tleskat a jásat.
Brežněv mávne rukou, aby je uklidnil a pokračuje: "Oooooo..."
Lidi zase jásají, mávají a tleskají.
Opět, mávne rukou a zase: "Oooooo..."
Situace se opakuje, davy šílí, úplná euforie.
K Brežněvovi se nahne člen ochranky a povídá: "To jsou olympijské kruhy, to nečtěte." *15* *15*
-
-
-
-
Na stranické schůzi povstal jeden soudruh a pravil: "Mám soudruhu referente, jeden dotaz: Je pravda, že se soudruh Gottwald rád napije?" V odpovědích na dotazy soudruh referent na tuto otázku jaksi pozapomněl. I byla další schůze, na níž se o slovo přihlásil jiný soudruh a pravil: "Mám, soudruhu, dva dotazy: První, zda se soudruh Gottwald rád napije, a druhý, kde je ten soudruh, co se na to minule ptal... *15* *15* *15*
-
edou Husák se Štrougalem na zasedání strany, jedou kolem kostela a tak přijde řeč na náboženství a co ti lidi na tom mají a proč tam chodí, vždyť Lenin řekl, že už Marx řekl, že Engels řekl, že Bůh není a z dialektického hlediska je to naprosto pochybený. Kazí to kredit naší lidově demokratické republice a škodí to myšlence internacionálního socialistického společenství v čele se SSSR jako takové. Tak nad tím špekulují a pak Husák říká: "Víš co, Lubomíre, běž tam na výzvědy, co se tam vlastně děje."
Štrougal se teda proplíží do ztemělého kostela a vidí na klekátku v kapli babičku, jak se úpěnlivě modlí: "Milosrdný Bože, mám velké trápení a prosbu - blíží se zima a já v tom svém sklepním kamrlíku asi umrznu, z důchodu sotva vyžiju, nikdy jsem tě tak neprosila, jako teď - spočítala jsem si to, a kdybys mi nějak seslal tisíc korun, tak by mi to moc pomohlo. Koupila bych si svetr v partiovce, nějaký to uhlí, to by mi zachránilo život..."
Štrougal se vrátí do auta, povykládá co a jak, Husák na to, že to je teda ostuda, takhle dostat lidi ke konkurenci kvůli pár stovkám, hele, já jí to dám ze svého, ať už tam nepropadá takovým bludům. Začne se šacovat, ale ať hledá jak hledá, nestluče do kupy víc než sedm stovek.
"Tak jí dej, Lubomíre aspoň to, ať už jde pryč."
Stane se, jedou už pozdě večer zpátky ze zasedání a u kostela vidí, že se tam babička pořád ještě modlí. Tak zastaví a Štrougal zas jde na výzvědy, proč tam ta babička ještě straší, když už dostala, co chtěla. Přiblíží se a slyší tato slova: "... tak Ti, Pane Bože, nastotisíckrát děkuju za peníze, které mi zachrání život, ale příště to, prosím Tě, neposílej po těch komunistických sviních, oni mi z toho tři stovky sebrali..." *15* *15* *15* -
Tak nelelkuj a makej Semjine Bukviči. Za co tě platím.
šašek z Šapito -
-
Neexistujícího semjona kterého jsi tu vytvořil si strč za rudé trenky zlej BTW homosexuále
trolle. *15* *15* *15* *15* *15* *15* *15* *15* *15* *15* *15* *15* *15*
Nejsem nikým placen. Jen si dovoluji mít jiný než Kremelský názor, což je v demokratické
EU společnosti běžné že lidi mají jiné názory.
Jen staří komouši jako ty s tím stále mají problém a místo debaty chtějí po sovětsku jen monolog jedné nikým nevolené vládnoucí komunistické mafie
-
-
Bandero vzbuď se a střílej. Ruští teroristé zase vraždí Ukrajinské ženy a děti.
-
-
Bývalý vrchní bolševik se obul do církevních restitucí, že prý katolická církev se dosud nekála za zlo, které způsobila českému národu a tak ať na vrácení majetku zapomene. Ovšem z úst komunisty Miroslava Grebeníčka jsou taková slova drzostí a zpupností.
Potíž je v tom, že o pokání mluvil člověk, který sám neví co to je a není něčeho takového schopen. Je to jako kdyby masožravec dělal přednášku o vegetariánství a vytýkal lvovi, že požírá jiné savce. Člen tvrdého stalinistického jádra uvnitř KSČM, syn mučitele politických vězňů a estébáckého násilníka, který si nijak nezadal se svými gestapáckými vzory, Aloise Grebeníčka, by měl být raději zticha, někam zalézt a neohánět se morálkou.
To je to samé, jako kdyby potomci Heinricha Himmlera vytýkali komunistům zločiny proti lidskosti. Ne, že by neměli pravdu, ale od nacistů jaksi takové výtky zní opravdu hodně nepatřičně. A to samé platí i o Grebeníčkovi a jeho výpady vůči katolické církvi. Navíc papež Jan Pavel II. se za příkoří způsobené katolíky opakovaně veřejně omluvil, kdežto od českých komunistů zatím upřímná lítost nad jejich vraždami a terorem nezazněla.
Inu v tomto případě platí známý citát z písně Karla Kryla „Na rohu ulice vrah o morálce káže.“ -
-
Daleko víc slz než radosti, a ještě lépe onen výrok amerického prezidenta Ronalda Reagana - říše zla, to je přesná charakteristika Sovětského svazu, jehož nynější dvacáté výročí rozpadu v prosinci 1991 můžeme považovat za jednu nejšťastnějších událostí 20. století. Nabízím pár postřehů o skutečném životě v této zemi, nikoliv vylhané nesmysly zveřejněné například v nepovedeném díle O zemi, kde zítra již znamená včera z pera českého komunisty Julia Fučíka. Tento stát trvale něco jiného hlásal a něco jiného činil, čili byl založen a existoval na podvodu a lži. Důkazů je více než dost.
Na jednu stranu se sovětští bolševici oháněli humanitou a lidskostí, jenomže v SSSR došlo k masovému vyvražďování lidí z třídních důvodů a daleko horším zločinům, než kterých se dopustili nacisté. Sovětský vůdce Stalin má na svědomí životy zhruba 20 – 25 milionů nevinných lidí, jak píše v knize Rusko plné křížů bývalý přední sovětský komunista Gorbačovovy éry Alexandr Jakovlev, který důkladně prostudoval i tajné sovětské archivy, takže jeho číslům můžeme věřit. Kromě komunistické Číny se žádná jiná země na světě v dějinách lidstva nedopustila tak otřesné genocidy na vlastním obyvatelstvu.
Stalinova hrůzovláda tak zavraždila víc obyvatel Sovětského svazu, než kolik jich údajně zahynulo za nacistické okupace. Dokonce někteří historici tvrdí, že údaje o 20 milionech sovětských obětí nacistické okupace jsou nadsazené, aby Stalin zakryl své vlastní zločiny. Bolševik a masový vrah Josef Stalin byl minimálně stejným zločincem jako nacista Adolf Hitler!
Samotné tvrzení o státu dělníků a rolníků bylo mimo realitu. Jak trefně poukázal Tomáš Garrigue Masaryk, bolševici v Rusku svrhli cara, ale zachovali carismus. Chudí zůstali, akorát carské bojary nahradila rudá vrchnost. Jinak se nezměnilo nic a dělníci s rolníky dál žili v obrovské chudobě. -
-
Další sovětskou lží byla údajná péče o chudé a vyrovnávání tzv. třídních rozdílů. To vyvrací spousta děl ruských autorů. Tak například v knize Mechlis Jurij Rubcov přibližuje přepychový život komunistického funkcionáře a Stalinova poskoka Lva Zacharoviče Mechlise. Ten bydlel s rodinou v přepychovém čtyřpokojovém bytě v centru Moskvy a v létě třiadvacátého roku poslal svoji ženu na chatu do Stříbrného Boru - luxusního letoviska, kde, jak Rubcov výstižně napsal, starou šlechtu vystřídala nová.
Obyčejní chudí lidé v komunistickém ráji ale hladověli a po milionech umírali. Otřesné svědectví podává bývalý vězeň gulagu Ivan Soloněvič, autor vynikající knihy Koncentrační tábor Rusko. Hned v úvodu píše: „Vzpomínám si na strašnou moskevskou zimu v letech 1929 – 1930, kdy Moskva, samozřejmě ta obyčejná, neoficiální Moskva umírala hladem a umírala zimou.“
Asi nejděsivější horor popisuje Soloněvič v kapitole Děvčátko s hrncem zmrzlé polívky. „Hned od samého rána, ještě před odchodem trestanců do práce, a večer, během jídla, postávaly před našimi stany desítky otrhaných vesnických děcek, žebrajících o zbytky. Bylo to absurdní vidět děti „svobodných občanů“ žijící ještě ve větší nuzotě a chudobě než my, vězni na nucených pracích, kteří jsme přece jen každý den dostávali svých půl funtu (1 funt = asi 400g) chleba, zatímco vesničané neměli ani těch půl funtu.“
Autor dále popisuje scénu jak malá holčička po něm muklovi zoufale žadonila o hrnec zmrzlé polévky, který se pokoušela zahřát na holém podvyživeném těle s ostře vyčuhujícími žebry. „...najednou mně došlo, že děvčátko chce teplem vyhládlého těla rozehřát půlpudovou (1 pud = 16,38 kg) kouli zmrzlé odporné polívky, a i když to bylo spíše žrádlo pro prasata, pro ni představovalo alespoň nějaké jídlo….Ne, ani kdyby se opravdu podařilo vybudovat takový ráj na těchto kostřičkách, tak tento ráj nechci“ -
-
Za komunistů do nás Rudé Právo cpalo horem dolem zkazky o údajných sovětských ekonomických úspěších. Ve skutečnosti však sovětské hospodářství po celou dobu trvání SSSR charakterizovala bída, chaos a trvalý nedostatek většiny druhů spotřebního zboží.
Nevýkonné zemědělství bylo příčinou opakovaných hladomorů, přičemž se nejednalo jenom o předválečné období. Ještě v šedesátých letech za Chruščova panoval v SSSR v některých oblastech hlad.
Smutnou sovětskou skutečnost drsně a bez příkras vystihuje rovněž Zvláštní zpráva 4 z šedesátých let minulého století od českých cestovatelů Hanzelky a Zikmunda, kteří tuto zemi poznali dokonale. A ti otevřeně napsali o tom, že produktivita práce v SSSR je oproti USA ani ne poloviční. Jinak to být ani nemohlo, když například v Kazachstánu zůstávaly nesklizeny i dvě třetiny obilnin, atak tomu bylo i jinde v celé zemi.
Dále oba cestovatelé viděli na vlastní oči, jak na cestě mezi Alma-Atou a Taškentem potkali 84 kombajnů, z čehož jich v akci bylo jen 14, ostatní ve dne a ideálním počasí stály.
Další zápisy jsou rovněž tristní. „V roce 1950 byl otevřen železniční most přes Angaru na tamní nové trati. Ale o pět let později byla trať i s mostem odsouzena k zaplavení. Překotně se postavilo 240 km trati Bratsk-Železnogorsk, po níž však rychlík nemůže jet rychlostí větší než 25 km/h….
Holou skutečností je, že až na některé výjimky je úroveň služeb obyvatelstvu na úrovni a často i pod úrovni některých rozvojových zemí. V SSSR se nechodí kupovat, ale shánět…“ -
-
Víte kdysi navštívili francouzský prezident Charles de Gaulle s německým spolkovým kancléřem Konrádem Adenauerem výstavu svých karikatur a upřímně se jim smáli. Podobně nad věcí dokázal být nad kreslenými vtipy týkající se jeho osoby americký prezident Ronald Reagan.
Západní státníci se vtipům smáli, komunisté za ně zavírali. To normálním lidem stačí. Stoupenci rudé hvězdy dokazují, že jsou jenom ubožáci, kteří nerozumí legraci. O tom nás koneckonců opakovaně přesvědčuje zdejší diskuterská spodina, která je schopna schvalovat ubližování studentům za pouhou recesi, obhajuje vraždy nevinných lidí atd. A tito brutální nenávistníci si dovolují osočovat jiné z nenávisti. Názory tohoto odpadu mně ale nezajímají a nečtu je, protože je to jenom ztráta času.
Při drzosti zdejších rudochů si někdy říkám, že protikomunistický odboj měl být důslednější a těch zločinných bolševiků zlikvidovat víc. Škoda by jich nebyla. -
To byl zase kvikot rudé sebranky po mém včerejším blogu o vyhazování studentů ze školy kvůli nevinné recesi. Je to vážně tragikomedie, když jeden ze srpokladiváků mně viní z nenávisti, kdežto jeho soukmenovci dokazují, jací jsou to ubožáci, kteří nemají smysl pro humor. Komunisté vyžadují lidskost až když jim teče do bot, ale druhým ne, stejně jako nacisté.
Děkuji všem normálním lidem, kteří mně seznámili s podobnými příběhy, kdy komunisté kvůli malichernostem ničili lidi. Další takový příběh se stal v Nivnic a poslal mi jej pan Wachtl a že mu něco podobného vyprávěl kamarád, rodák z Nivnice, malé vesnice na Slovácku u Uherského Brodu. O prázdninách se tam pravidelně v místní hospodě scházeli všichni kamarádi, včetně těch, kteří byli na studiích někde ve městě.
A jak už to tak na Slovácku chodí, když se všichni řádně posilnili, vyrazili na náves a nevěděli roupama co dělat. Jeden z šuhajů dostal výborný nápad a tak dělo, které stálo na návsi jako památník z druhé světové války, otočili směrem na hospodu a všichni se tomu hrozně smáli. Jenomže jeden z místních uvědomělých soudruhů to vzal politicky a prohlásil, že dělo otočili záměrně směrem na Východ. To bohatě stačilo k tomu, aby tato recese dopadla pro některé ze studentů tragicky.
Špatně dopadl také bývalý člen skupiny Taxmeni, hodný kluk, kterému říkali Bolestín. Toho komunistický režim nechal zavřít na půl roku na Bory mezi vrahy za vtip o Brežněvovi, který řekl někde v hospodě. Psychicky se z toho nevzpamatoval dodnes.
Vím také o příběhu, kdy kluk ze Zlína dostal ještě v osmdesátých letech rok basy, kterou si odseděl v obávaných Minkovicích za to, že v Rudém Právu poněkud upravil fotografii soudruha Husáka. -
V šedesátých letech se v SSSR stavělo 100 až 500 km asfaltových silnic ročně, v Brasilii mnohonásobně víc. V důsledku nedostatku kvalitních silnic přicházel SSSR o 3 miliardy rublů ročně. Tak třeba z jistého kolchozu vedla k nádraží třicet kilometrů daleko jenom blátivá polňačka, a za dešťů musel kolchozní nákladní auta doprovázet pásový traktor, který je vytahoval z bahna. Kolchoz za třicet let existence tak zaplatil pětkrát víc, než kdyby k němu vedla normální asfaltka.
Od konce války do poloviny šedesátých let se do nových bytů nastěhovalo asi 40% sovětských obyvatel. V letech 1949 až 1964 dostalo v SRN nové byty o průměrné velikosti 75,2 m2 45,7% obyvatel, z čehož 74% byly čtyř a vícepokojové! Lidé v kapitalistickém západním Německu dostávali ovšem celé byty, nikoliv jen jejich části. V Sovětském svazu byly totiž obvyklé komunálky, čili společné byty, ve kterých jedna rodina dostala pouze vlastní pokoj, ale kuchyni a sociální zařízení měla společné třeba i s dvaceti dalšími nájemníky.
Sovětský svaz hlásal navenek také právo národů na sebeurčení, a jedním z prvních bolševických zákonů byla deklarace práv národů Ruska. SSSR byl ovšem ve skutečnosti žalářem národů a koloniální mocností, ve kterém Rusové utiskovali neruské národy a ty jakmile mohly, daly ruským bolševickým násilníkům rázné sbohem, nejdůrazněji pak Pobalťané.
-
-
-
-
-
-
Výborně Semjone Bukviči, výborně. Jen tak dál.
šašek z Šapito -
Tak co Simone, ty k r e t e n e tapetujes, tapetujes. Jen tapetuj ty smradlava bukvice..hi..hi..hi
-
-
Nula jako ty mě urazit nemůže. Takže smůla IQ Tykve kulihrachu *15* *15*
-