HAVLÍČEK František

Čestín

příslušník SNB

věznice Praha Pankrác


12.11.1952

Začněme však jedním ze »zajímavých analýz«. Je z pera Jacquese Rupnicka:

»Vzestup marxistické levice, která se stávala většinovou, se potvrdil na jejím sjezdu (konaném 26. září 1920). Ze čtyř stovek řádně zvolených delegátů bylo přítomno tři sta dvacet a jejich složení ukazovalo, jak silná je orientace v Brně, Hodoníně, Jihlavě, Olomouci a zejména v Kladně, které zůstane ‚rudou zástavou‘ českého komunismu až do roku 1948. Přestože se levice těšila podpoře většiny členů a později i voličů sociálně demokratické strany, podařilo se jí získat pouze menšinu vedoucích činitelů strany a jejích poslanců v parlamentu. Z toho nevy­hnutelně vzešla konfrontace, v níž šlo nejprve o sídlo strany. Pravice se v prosinci 1920 pustila do zoufalého pokusu ‚zahradit komunismu cestu‘. Tiskárna Rudého práva, nového orgánu levice, se nacházela v Lidovém domě, který patřil straně: ­oficiálně byla vypovězena jménem bývalého předsedy strany A. Němce. Dne 9. prosince 1920 vedení sociální demokracie požádalo o ‚vrácení svého majetku‘ a povolalo policii. Ta po tvrdých střetech budovu obsadila a vydala ji vedení strany. Již druhý den se ve velkých městech konaly pouliční demonstrace…

Jaké byly politické následky prosincových událostí roku 1920? Sociální demokracie se obětovala na oltář republiky. Pro vládu zbavenou ‚anarchokomunistické hrozby‘ to znamenalo také zpomalení pokrokových legislativních reforem: už nebylo třeba brát zřetel na krajní levici, protože byla poražena, a vlastně ani na sociální demokracii, protože ztratila kontrolu nad většinou dělnické třídy…«

Bouřlivý rok 1920

Čtrnáctého prosince byli četnictvem zastřeleni čtyři dělníci ve Vráblech na Slovensku. Těžce raněných bylo deset. Byla to v pořadí třetí střelba do demonstrantů ve čtyřech dnech. Prvním mrtvým byl v Praze dělník Kulda. Při tom právě v hlavním městě se střílelo dokonce dvakrát. Jednou před budovou tehdejšího parlamentu, tedy před Rudolfinem, po druhé před Ringhofferovou továrnou na Smíchově. Den nato, šlo o úterý, četníci střelbou rozehnali demonstraci před hejtmanstvím v Mostě, kde asi šest set dělníků žádalo pro­puštění zatčených členů akčního výboru, tedy levicového vedení sociálně demokratické strany, které bylo zvoleno v souvislosti se zářijovým sjezdem.

K zásahu dokonce armády došlo 14. prosince v Oslavanech a Hodoníně. Oslavany byly velmi významným místem, protože zdejší elektrárna dodávala elektřinu do Brna. Dvě jednotky vojáků, které sem přijely zklidnit situaci, byly na nádraží odzbrojeny. Další den přijely silnější útvary, které vytvořily souvislou frontu, a přesto jim trvalo značnou dobu, než se podařilo dělníky porazit. Podobná situace byla i v Hodoníně. Největší odpor v následujících dnech byl však na Kladensku. Jen v Praze a na Kladensku bylo zatčeno na osmnáct set osob. Celkem se ve věznicích ocitlo více než tři tisíce lidí.

Kdy k tomu bylo? Dva roky po skončení prvé světové války, v roce 1920.

HAVLÍČEK František


Praha

strážmistr SNB

věznice Praha Pankrác

06.09.1950

HARAZIN Antonín

Neplachovice

elektrikář

věznice Praha Pankrác


30.10.1953

HÁJEK Karel Praha dělník

věznice Praha Pankrác

09.09.1952

Parlamentnílisty: ČTK informovala, že německá kancléřka A. Merkelová vyzvala státy EU k pokroku v dohodě o azylovém systému a varovala, že státy očekávající finanční podporu EU musí v řešení migračního problému projevit solidaritu. Některé země EU dle ní ale nadále brání přijímání uprchlíků. Co si o tom myslíte?

Leo Luzar, poslanec PS PČR za KSČM: Paní Merkel je nepoučitelná! Nevím, proč by problém, které způsobila Itálie, Francie a havně Německo měla řešit celá Evropa! Nejdříve ať ukáže fungující systém navrácení migrantů, kteří nemají nárok na azyl! A také stále očekávám zahájení vážné debaty o plíživé islamizaci evropského prostoru, toto cizorodé náboženství ohrožuje naši tradiční společensko kulturní historii. Je jasné, že Merkelovou to už nebude zajímat co bude za 10 let, bude odpočívat v pokoji pod německou zemi a hlas meuzínů z blízké mešity vyzívající k džihádu ji trápit nebude.

Zdeněk Odráček, poslanec PS PČR za KSČM: Paní Merkelová se stále dokola opakuje a už je s tím vyloženě trapná. Bohužel nedokáže pochopit, že mít jiný názor není zatím ještě zakázáno. Až to pochopí, vydá příkaz a nikým nevolený eurohujerský úředník vymyslí novou směrnici. Jestli však máme její vyjádření chápat jako výhrůžky, tak je třeba ve stejném duchu odpovědět. Třeba: Trhni si nohou, a dodat: jestli se vás jinde bojí, my se vás tady nezaleknem. Ale je také možné, že se jedná o diagnózu a pomůže správně podávaná medikace.

HADAŠ Ladislav

Skalička

věznice Praha Pankrác


30.10.1953

Turecký režim prezidenta Recepa Erdoğana a vládnoucí Strany rozvoje a spravedlnosti pokračuje v perzekucích namířených proti demokratickým a pokrokovým silám v zemi. Ty se nevyhýbají ani tureckým komunistům, stojícím v principiální opozici proti současné turecké vládě. K trestu vězení tak byla pro své politické postoje odsouzena již řada členů Komunistické strany Turecka (TKP), včetně čtyř členů jejího Ústředního výboru.

Nejnověji byl k 11 měsícům a 20 dnům ve vězení v lednu odsouzen také generální tajemník TKP Kemal Okuyan. Perzekuce vedoucího představitele tureckých komunistů byla soudem zdůvodněna údajnou urážkou prezidenta země Erdoğana, který byl v jednom z Okuyanových textů, publikovaném v červenci 2015, označen za diktátora.

TKP vydala v souvislosti s odsouzením svého generálního tajemníka prohlášení, v němž se mimo jiné uvádí: "Zatímco je Turecko systematicky proměňováno v obrovské vězení, Komunistická strana Turecka a její vedení i nadále vytrvale a odhodlaně pokračuje v politickém zápase. Komunistická strana Turecka má dostatečné síly a zkušenosti, aby dokázala podniknout účinné politické, organizační a právní kroky proti soudnímu teroru perzekuujícímu její členy a stoupence."

GRUBER Karel

Rapšach

dělník

věznice Praha Pankrác

29.05.1954

Pozvánka na tiskovou konferenci KSČM -27. 2. 2018
23. 2. 2018
V úterý 27. února se od 12.20 hodin koná v novinářském atriu Poslanecké sněmovny PČR (Praha 1, Sněmovní ul. 4) tisková konference
Téma:
aktuální politická situace
Účast:
Vojtěch Filip, předseda ÚV KSČM
Pavel Kováčik, předseda poslaneckého klubu
Hana Aulická – Jírovcová, místopředsedkyně poslaneckého klubu
Leo Luzar, místopředseda poslaneckého klubu

GRUBER Bohumil

Tišnov

poručík ČSA

věznice Praha Pankrác

21.04.1953

GONIC Josef pplk.

Praha

voják z povolání

věznice Praha Pankrác

18.07.1949

GOLDŠMÍD Josef

Praha

knihař

věznice Praha Pankrác

23.09.1950

Vstup do KSČM

Vážení uživatelé webových stránek, připojte se k nám!
Máte-li zájem pomoci při realizaci politiky a programu KSČM, nabízíme vám v naší straně členství. Za tímto účelem jsme pro vás připravili dvě možnosti:
vyplnit elektronický formulář, na základě kterého vás bude kontaktovat příslušný okresní výbor KSČM
vytisknout si formulář přihlášky, tento vyplnit a zanést či zaslat na jakýkoliv okresní výbor KSČM nebo přímo na ÚV KSČM (Praha 1, Politických vězňů 9, 111 21)
VZNIK ČLENSTVÍ:
Za člena KSČM může být přijat na základě dobrovolného rozhodnutí občan, který je starší 18 let, ztotožňuje se s programem a Stanovami KSČM a není členem jiné politické strany nebo politického hnutí. Právo přijímat nové členy má základní organizace KSČM (ve zkratce ZO KSČM).
Se členstvím v KSČM je neslučitelná podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačování práv a svobod nebo jiná činnost, která je v rozporu s Listinou základních práv a svobod a s mezinárodními dokumenty o lidských a občanských právech.
Těšíme se na váš zájem a chuť pracovat s námi!

GAVENDA Štefan

Vizovice

dělník

věznice Praha Pankrác


28.06.1954

FUKSA Rudolf

Chrastava

typograf

věznice
Praha Pankrác

09.08.1952

FRYČ Václav

Vyškov
(Vyškov)

příslušník SNB

věznice Ostrava

12.04.1951

FRANC Miloslav Ing.

Hodkov
(Ledeč n. Sáz.)

věznice Praha Pankrác


10.11.1951

Z několika pohledů

Stojí za to si připomenout, jak jednání viděli lidé z okolí jednajících nebo autoři věnující svou pozornost právě Eduardu Benešovi:

»Ripka pokládal za velkou chybu, že se Beneš v Moskvě pouštěl do jednání s českými a slovenskými komunisty. Byl v Moskvě proto, aby tam sjednal smlouvu se Sovětským svazem a projednal se sovětskými představiteli naše a mezinárodní problémy, a nikoli, aby jednání zatěžoval stykem s jednou čs.politickou stranou…« (Ladislav Feierabend Soumrak československé demokracie).

»Nebylo vinou Benešovou, že se z těchto plánů mnohé nerealizovalo. Je třeba připomenout, že anglosaské velmoci neprojevily až do roku 1945 nejmenší zájem garantovat obnovené státy na východ od Německa, ba – což se málo ví – Britové dokonce ještě roku 1945 zrazovali Francouze, aby se znovu v tomto prostoru vázali…« (Jindřich Dejmek Edvard Beneš. Náčrt kariéry a osudových dilemat československého politika).

A Beneš? »Odjížděl jsem se svými spolupracovníky z Moskvy 23.prosince 1943 krajně spokojen a s pocity uznání a vděčnosti ke všemu sovětskému lidu a k jeho vůdcům Stalinovi, Kalibánovi, Molotovovi a všem ostatním – především k sovětským vojákům – za vše, co pro nás v této válce vykonali, za opravdu přátelské a srdečné přijetí, jehož se nám v Moskvě a v celé zemi dostalo… Děkuji zde za sebe i za vás a za celý národ zplna srdce Sovětskému svazu a jeho vládě… bez rozdílu za jejich opravdu oddanou, vlasteneckou a záslužnou práci pro naši vlast a svobodu československou« (Edvard Beneš Šest let exilu a druhé světové války).