Marx pokračuje ve zkoumání forem existence relativního přelidnění (plynulé, skryté - jako v zemědělství, váznoucí - prekariát, pauperismus). Rozšiřování o ty, kdo dosud stál mimo námezdní pozici (rolníci, řemeslníci, neúspěšní kapitalisté čelící poklesu míry zisku a feudálové). A v současné době, jestliže je působení kapitálu skutečně celosvětové, je nutné do tohoto obrazu zanést i migraci - a to i tu ekonomickou. Vojensky i ekonomicky jsou rozvraceny tradiční vztahy, lidé se stěhují do metropolí. To je nutnou součástí akumulace kapitálu.

Rezervní armáda má vnitřní kvalitativní strukturu. Nejde o číslo, výši nezaměstnanosti, ale obsahuje pododdíly: národní, regionální, rasové, dělí se dle pohlaví, věku. Politická ekonomie se tak projevuje v sociologických důsledcích.

S rozsahem společenského bohatství tedy podle Marxe

zvyšuje se velikost proletariátu a síly jeho práce; a tím
zvětšuje se rezervní průmyslová armáda; a tím
zvětšuje se přebytek obyvatelstva a i útrapy práce a chudoba; a tím
zvětšuje se absolutní pauperismus (zbídačení)