Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit
  • Na fotce je panelák Simona Tečky. *1* *1* *1*
    • Ti dva neexistující dědkové straší pouze ve tvé rudé hlavě Ruský psychopate *1* *1*
  • Kreml vyhrožuje válkou jako nacisté v osmatřicátém

    Poradce prezidenta Putina pálil ve švédské televizi silnými slovy na adresu Estonska a Lotyšska, že prý Moskva nebude tolerovat špatné zacházení s tamní ruskou menšinou. Vypadalo to jako vyhlášení války. Pamětníci mají jasno, stejně takhle hrozili němečtí nacisté Československu na podzim 1938, kvůli údajnému útisku Němců v Sudetech. A že on český teror vůči svým soukmenovcům trpět nebude. Inu, ruští vládcové kráčejí ve stopách hákového kříže. Na Kremlu by mohl viset nápis: „Adolf Hitler, náš vzor.“

    Scénář je to naprosto stejný, jak nacisté, tak nyní Rusové zneužívají národnostních menšin k hrozbám brutálního násilí vůči malým sousedním zemím. Je to stejné, jako kdyby násilník přepadl na ulici dítě, vyhrožoval mu, zmlátil ho, oloupil a přihlížející mu k tomu ještě zatleskali. Přesně tak se chovají Ti, kteří Putinovy násilnické choutky obdivují.
    • 22 července tě měli hodit rybám *7*
  • Jak Putinovi poskoci ničí Rusko a okrádají jej o miliardy

    Řekl bych, že ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi válka na východě Ukrajiny a anexe Krymu vyhovují. Odvádí tím totiž pozornost od domácích a docela vážných problémů. V Rusku se staví jen málo dálnic a ještě jsou suverénně nejdražší na světě. Zato ruští představitelé z vládní strany Jednotné Rusko vlastní obrovské majetky, na které si oficiálně nemohli vydělat. Ruskou justici to ale nezajímá a rovněž českým komunistům „třídní vykořisťování“ v tomto případě nevadí.

    Ruští investigativní novináři a blogeři odvedli skvělou práci. Takže jenom několik ukázek, které ovšem tvoří pouze „špičku ledovce“.
    • přesně jsi popsal situaci v čechystánu - jsem rád že to tak vidíš. konečně se tu lidem otvírají oči, jak ta vládní s(e)branka krade a ničí republiku
    • Pohádka vypráví o chudé vdově, která má jedinou dceru. Vdova chodila v zimě do lesa na dříví, v létě na jahody. Dcera nosila do města vejce na prodej, co jim slepice snesly. Jednou v létě se matka roznemohla a tak šla dcera do lesa na jahody. Vzala si hrnec a kus chleba a šla. Když měla hrnec plný jahod, došla ke studánce, usedla, vyndala si ze zástěry chléb a chtěla obědvat. Najednou se objevila odněkud stará žena, vypadala jako žebračka a držela v ruce hrneček. Požádala jí, jestli by neměla kousek chleba k snědku. Dcera jí dala celý kus svého chleba. Žena jí poděkovala a za odměnu jí dala hrneček a pověděla jí, že když hrneček postaví na stůl a řekne: „Hrnečku, vař!“, hrneček jí navaří tolik kaše kolik bude chtít. A když bude mít kaše dost, tak je řekne: „Hrnečku, dost!“ a hrneček přestane vařit. Dcera se vrátila domu a pověděla matce vše, co se jí přihodilo v lese. Hrneček postavila na stůl a řekla: „Hrnečku, vař!“ a když měli kaše s matkou dost, poručila hrnečku: „Hrnečku, dost!“. Když se najedly šla dcera do města prodat několik vajec. Matka se nemohla dcery dočkat a měla už také hlad, postavila hrneček na stůl a sama řekla: „Hrnečku, vař!“. Matka však ale zapomněla, co má říct, aby hrníček přestal vařit. A tak se kaše valila z hrníčku na stůl, ze stolu na lavici, z lavice na zem, ze světnice, z chaloupky, až na náves. Dcera se mezi tím vrátila a hrnečku poručila: „Hrnečku, dost!“ Ale na návsi bylo už tolik kaše, že si sedláci museli cestu domů prokousat. A potom je bolelo bříško.
    • Například místopředseda ruské vlády Sergej Prichodko vlastní v luxusní moskevské čtvrti majetek za 184,5 milionů rublů, přičemž v roce 2008, kdy si ho koupil, vydělal oficiálně jen 5,3 milionů rublů.

      Soudruh generál FSB, nástupkyně nechvalně proslulé KGB Sergej Beseda si pro změnu postavil nedaleko Moskvy odporné sídlo v byzantinském stylu. To dokazuje člověka absolutně omezeného, bez slušného vkusu. Kde na něj ovšem vzal desítky milionů rublů, když jeho plat je mnohokrát menší, zůstává záhadou.

      Místopředseda ruské Státní dumy Sergej Neverov je také neobyčejná šikulka. Vlastní pozemek s přepychovým sídlem v Moskevské oblasti o rozloze 16 122 m2. Pro srovnání, jsou to taková čtyři menší fotbalová hřiště. Náklady na správu jeho vlastnictví činí 112 milionů rublů ročně, zatímco průměrný roční příjem Neverova a jeho ženy činí 6,4 milionů za rok. Pro srovnání kurs je zhruba takový, 0,6 Kč = 1 rubl.

      Další místopředseda Státní dumy Sergej Železňak platí svým třem dcerám drahé špičkové zahraniční školy ve Švýcarsku a v Londýně. Starost o potomky je jistě chvályhodná, ale jejich školné vysoko přesahuje jeho přiznaný plat.
      • Lotrando a Zubejda - ČT 1
        Laskavá pohádka s písničkami pro celou rodinu. Za lesy hlubokými a kopci oblými se rozkládá půvabná česká kotlina. Kromě obyvatel počestných a pracovitých tu ale bydlí také loupežníci. Nejhorší z nich, starý raubíř Lotrando (J. Pecha), si pro samé obírání pocestných málem ani nevšiml, že mu z jeho syna vyrostl pěkný, ale nevzdělaný mladík. Pošle proto mladého Lotranda (J. Strach) do kláštera, aby se mu dostalo řádného vychování. Z chlapce, který dosud rostl jako dříví v lese, se mezi mnichy stane jemný mladý muž. Jako poslušný syn svému umírajícímu otci slíbí, že řádně převezme jeho řemeslo. Když se duše starého arcilotra konečně odebere do pekla, nastanou mladému Lotrandovi těžké chvíle. Jako slušně vychovaný člověk není schopen obrat ani toho nejobyčejnějšího kupčíka. Ještě, že potká drvoštěpa Drnce (P. Zedníček), který se s ním rozdělí o kus chleba s tvarohem. S fortelným dřevorubcem se Lotrando dostane také do daleké Solimánie. Tam už dlouhou dobu shánějí pravého studovaného doktora. Člověka, který má před svým jménem lékařskou slabiku "Dr.". Jedině takový muž by - alespoň podle světaznalého cesťáka pana Lustiga (A. Lustig) - mohl vyléčit stonavou princeznu Zubejdu (B. Seidlová), nad níž se sultánovi Solimánovi (M. Labuda) bolestně svírá jeho široké otcovské srdce. Jenže drvoštěp Drnec, přestože má u jména hned dvě slabiky "dr.", o opravdické medicíně nic neví a nad hlavami vážených hostů z Čech se začnou stahovat černé mraky. Princezna však projeví nečekaný zájem jak o pěkného drvoštěpova pomocníka, tak i o přitažlivý zvyk, podle něhož si zamilovaný muž bere za manželku pouze jednu ženu.V sultánově paláci je naštěstí také krajanka La Mad (L. Krbová), která dobře ví, co vlastně Zubejdě schází: slunce, vzduch a... samozřejmě láska mladého Lotranda
  • bezregistrace
    Náš dědek
    Dědek seno obrací,
    myslí jenom na práci.
    Potom hrábě
    půjčí bábě
    a utíká do chládku
    povídat nám pohádku.
  • Rusko je tuhou centralizovanou diktaturou

    Oficiální název této země zní Ruská federace, ale ve skutečnosti se o žádnou federativní zemi nejedná. Prezident Vladimír Putin v ní rozhoduje o všem, kolik má kde jezdit vlaků, jak mají soudy soudit, může klidně poslat i nevinného do vězení atd. To není demokracie, ale diktatura! Jiné země Kreml nabádá k větším pravomocím pro regiony, ale sám to doma nedělá. Tomu se parafrázovaně biblicky říká, kritika třísky v oku bližního, ale přehlížení trámu v oku vlastním.
    • V 19. století byly J. a V. Grimmům vyprávěny dvě různé německé verze; první Jeanette Hassenpflug (1791–1860) a druhá Marií Hassenpflug (1788–1856). Bratři z první verze vytvořili obsah příběhu a z druhé dodatek k němu. Příběh vyšel pod jménem Rotkäppchen v prvním vydání jejich sbírky Kinder- und Hausmärchen v roce 1812.

      První část příběhu se natolik kryje s Perraultovou verzí, že z něj Grimmové téměř jistě čerpali. Konec je ale jiný – dívka a její babička jsou zachráněny lovcem; konec je identický se zakončením příběhu O vlku a sedmi kůzlátkách, který je zřejmě zdrojem.

      V druhé části příběhu dívka a babička chytí a zabijí jiného vlka, využívají přitom zkušenosti z předchozího zápasu a předvídají jeho jednání. Dívka mluvila s vlkem, ale nedbala jeho rady a z pěšiny nesešla, naopak co nejrychleji běžela k babičce a společně se zamkly v domku. Vlk ale vylezl na střechu a čekal. Babička, která se obávala, že by si na Karkulku počíhal na zpáteční cestě, nechala dívku do necek před domem nanosit vodu z jitrnic. Vlk čenichal, nakláněl se, až spadl, a v neckách se utopil.

      V pozdějších vydáních, kdy editaci pohádek přebral po Jacobovi bratr Wilhelm, prošla většina příběhů drobnými úpravami. Jednalo se především o sjednocení stylu, přidání přímé řeči a zjemnění temných motivů. V roce 1857 dosáhl příběh dnešní podoby. Podle této verze byl také pořízen český překlad.
    • to je jako myslet si že u nás je demokracie *1* *1*
    • Blbej dotaz, co to má společného s paneláky?
      • Takže vlastně vůbec nic. Je placen od kusu, tak to tapetuje kamkoliv. Je to mentální chudák. *12* *16* *12*
        • Mentálního chudáka Miloše Lukoila Zemana tu podporuješ jenom ty ulhaný Ivane *2* *2*
          • Postavou Červené karkulky se inspiroval malíř a fotograf Anton Solomucha ve svých cyklech Červená karkulka na návštěvě Louvru a Červená karkulka na návštěvě Černobylu. Anton Solomucha metodou klasického umění a "ironickou alegorií" vytvořil díla ve stylu připomínající malby v Louvru a zároveň zobrazil morbidní scény černobylské katastrofy.
          • Prosím odpověz?
  • Češi obstáli, komunističtí kolaboranti nikoliv

    Tak dneska jsem žádný blog psát nechtěl, ovšem bolševický plátek Haló noviny rozhodl jinak. Soudruzi se rozepsali o mohutných protinacistických demonstracích v protektorátu Čechy a Morava dne 28. října 1939, kdy jenom v Praze vyrazilo do ulic na sto tisíc lidí. Opět tragikomedie v rudé režii, protože komunisté v té době žádné odbojové aktivity nevyvíjeli. V podstatě kolaborovali s nacisty a za úhlavní nepřátelé považovali anglické „plutokraty".

    Ten rázný odpor tehdy nacistickou okupační správu překvapil. Ulice ve výroční den vyhlášení československé samostatnosti zaplavily davy s trikolórami na oblečení, mnoho mužů mělo na hlavě tzv. „masaryčky" čili čepice, kterou měl v oblibě první československý prezident. Provolávala se sláva Československé republice, čeští policisté a četníci dělali, že nic nevidí a nějaké razantní zásahy proti demonstrantům se z jejich strany nekonaly.

    Tvrdě však zakročila německá Schutzpolizei, která střílela do lidí. Na místě zůstal mrtvý dělník Václav Sedláček, o několik dnů později umírá v nemocnici medik Jan Opletal.

    Nacisté rozpoutali teror vůči odbojnému českému obyvatelstvu a v první řadě to odnesli studenti, devět funkcionářů studentských spolků bylo 17. listopadu prvního válčeného roku popraveno. Je příznačné, že mezi zavražděnými studenty převažovali stoupenci čs. pravicových politických stran.
    • Cimrman získal rekordně největší počet hlasů v celonárodní anketě Největší Čech, ale byl z konečného pořadí vyřazen a byla mu udělena jen čestná cena.[10][11] V roce 2010 získal Jára Cimrman nejvíce hlasů v televizní soutěži o sedm divů České republiky, kde porazil např. Karla IV., kontaktní čočky nebo české pivo.[12] V červenci 2007 v anketě idnes.cz, v níž čtenáři navrhovali možné protikandidáty Václava Klause na funkci prezidenta České republiky, získal Jára Cimrman druhý nejvyšší počet nominačních hlasů, po Karlu Schwarzenbergovi. Z dalšího hlasování byl však redakcí vyloučen.[13
    • akmile totiž vrchní bolševický guru Stalin podepsal za Sovětský svaz 23. srpna 1939 s hitlerovským Německem spojeneckou smlouvu o neútočení a rozdělení sfér vlivu v Evropě, tak evropští komunisté včetně českých dostali rozkaz z Moskvy, že úhlavním nepřítelem není nacismus, ale buržoazie. Proto to od českých bolševiků schytávaly od té doby hlavně Anglie a Francie, coby hlavní válčení štváči, kteří na rozdíl od Adolfa Hitlera nechtějí v Evropě mír. To trvalo až do 22. června jednačtyřicátého roku, kdy nacisté zaútočili na Stalinovu říši.

      Komunisté by v proto v souvislosti s tímto datem měli mlčet, jelikož nemají žádné morální právo se k němu hlásit, protože v té době nacisty de facto podporovali.
  • Putin a jeho banda řídí Rusko jako zločinecký podnik

    Drsně řečeno, ale pravdivě a nemělo by nás to překvapit. To, že zločinci kolem Putina tunelují o sto šest a Viktor Kožený je proti nim učiněné nebeské neviňátko, je zkrátka fakt. A když na jejich zločiny člověk upozorní, dopadne jako právník Sergej Magnitskij, kterého umučili k smrti ve vyšetřovací vazbě. Titulek jsem mírně pozměnil z článku v Parlamentních listech.
    • Bill Browder žil déle než 10 let v Moskvě a řídil nejúspěšnější investiční fond v Rusku. Tento úspěšný americký podnikatel původně Putina podporoval, avšak v roce 2005 byl z Ruska vyhoštěn. Zkorumpovaná skupina ruských činitelů totiž prý vykradla jeho investiční fond Hermitage Capital a zneužila ho k podvodnému daňovému přiznání, což dokázal právě jeho právník Magnitskij. Ukradeno mělo být 230 milionů dolarů (zhruba 4,6 miliardy korun.). Bowderův příběh jako první u nás zveřejnil server Britské listy, který jej přeložil ze serveru britských novin The Guardian.

      Tyto zprávy by nikoho, kdo nemá tmu před očima, neměly překvapovat. Ovšem, když zloději spjatí s vládní mocí, kradou takto veřejně miliardy a ve vězení nakonec skončí ten, kdo na tuto loupež upozorní, tak to je vážně síla. Státní moc si může v Rusku s vámi dělat, co chce. Stalin dal nejvýrazněji najevo, že lidský život pro něj nemá cenu a Rusko tuto tradici dodržuje pořád. Koneckonců Putin a jeho nohsledové jsou z velké části bývalí kágébáci a komunisté, a jak se říká, bývalý komunista je něco jak bývalý černoch.
      • Nejstarší známá tištěná verze jménem Le Petit Chaperon Rouge pramení z francouzského folklóru 17. století. Byla vydána v roce 1697 ve sbírce Pohádky matky Husy Charlese Perraulta. Tato verze byla daleko temnější a také daleko zřetelněji moralizující než ty pozdější. Perrault do příběhu vložil mimo jiné právě červenou čepičku, resp. kapuci, které mnohé z výkladů příběhu připisují symbolický význam.

        V tomto příběhu prozradí půvabná a dobře vychovaná vesnická dívka vlkovi to, co potřebuje vědět, aby se dostal k domku její babičky a tu sežral, aniž by ho viděli dřevorubci pracující v nedalekém lese. Příběh pokračuje nastražením pasti na Červenou karkulku, vlk ji sežere a tím příběh končí. Vlk je zde vítězem střetnutí a žádný happy end se nekoná.

        Během osvícenství, Perraultovy doby, byly motivy pohádek silně upravovány a přizpůsobovány módnímu rokokovému stylu. Byly prezentovány spíše s ironickým odstupem a s násilně připojovanými moralitami. Tato verze je adaptací příběhu pro kulturu francouzských salónů konce 17. století, tedy pro úplně jiné posluchače než dříve, a stal se poučným příběhem, varujícím ženy před sbližováním s muži.
      • Současná kremelská věrchuška své bolševické způsoby pouze kryje do rádoby vzletných vlasteneckých hesel, přičemž uvnitř zůstala rudá, což dokazuje její obdiv k masovému vrahu a jednomu z nejhorších tyranů v lidských dějinách Stalinovi.

        Nedávno státní ruská společnost Rosněfť nepřátelsky převzala část společnosti Basněfť, která patřila podnikateli Vladimíru Jevtušenkovi. Tomu bylo „vlídně“ naznačeno, že by bylo rozumné tak učinit. Koneckonců Michail Chodorkovskij kdysi podobnou „velkorysou“ nabídku odmítl a všichni víme, jak dopadl. Může však mluvit o štěstí, že zůstal naživu, to právník Magnitskij, který upozornil na masivní korupci ve špičkách státní správy, neměl.

        V Rusku, když bude někdo z Putinova gangu chtít, se zmocní cizí firmy a nic mu v tom nezbrání. Dělá se to znárodněním a další postup bývá takový. Buď si dotyčný zakoupí výhodně akcie této firmy, nebo si ji sebere celou. Žádná jiná civilizovaná země si nedovolí, tak provokativní miliardové krádeže a nerespektování ochrany svobodného podnikání a soukromého vlastnictví, jako současná kremelská říše. V Rusku si také mafiáni, kteří mají blízko k Putinovi, žijí očividně nad poměry a nikomu to nevadí.
        • Holka ty musíš být hnusná a tlustá.Kdo jiný by byl doma u PC celí den a psal ho.na, než člověk kterého nikdo nechce *1* *1* *1*
          • Předtím jsi tvrdil že jsem děděk.

            Ivane ty jsi tak ulhaný že se v těch lžích přímo topíš. *1* *1* *1* *1* *1* *1* *1*
            • Koukám že jsi dobře nemocná ale brát ti to nebudu. *7*
              Každopádně jsi mimo téma diskuse. *13*
            • Ale ale Rusáčku.

              Lžeš jako Zeman!

              Předtím jsi otravoval s nějakým Tečkou. Jednou jsi tvrdil že je to nemohoucí
              vozíčkář a podruhé jsi z něj udělal čilého tanečníka.

              To je taky protimluv Ivane. *1* *1* *1* *1* *1* *1*
            • Nevím s kým si mne pleteš?Ale díky za potvrzení toho co jsem psal.
  • Komunisté chtějí jen moc a na lidi zvysoka - však víte

    Je to jeden z největších podvodů lidských dějin v režii komunistů. Socialismus žádnou rovnost mezi lidmi nepřinesl, ale existovala kasta vyvolených a těch druhých, kteří prakticky neměli žádná práva. Tak zatímco například v padesátých letech si naši komunisté užívali západního luxusu, zároveň nebyly peníze na léky pro děti. Inu Sovětský svaz náš vzor.

    Inspiroval mě vynikající blog naší mladé naděje Lucky Sulovské, která má v hodnocení komunistického pokrytectví naprostou pravdu.

    Už ve třicátých letech byla od soudruha Gottwalda drzost kritizovat jiné lidi za nákladný život, když jeho spolusoudruzi, tedy respektive šéfové, v Sovětském svazu ve srovnatelné době v třicátých letech minulého století žili v přepychu, zatímco miliony obyvatel Stalinovy říše umíraly na hladomor. Nomenklaturní kádry bydlely v přepychových bytech, nakupovaly v pro ně vyhrazených obchodech s vybraným zbožím, k dispozici měly auta a na víkendy jezdily na luxusní dače, tedy chaty v okolí Moskvy.
    • rostí ruští lidé, kterých mně bylo moc líto, žili v horších případech v chatrčích bez elektřiny, vody a dalších civilizačních vymožeností, v lepším případě v tzv. komunálkách. To byly byty ve větších městech, ve kterých žilo třeba i deset rodin, z nichž každá měla vyhrazena jeden pokoj. Kuchyně, WC a případně koupelny byly pro všechny společné. V obchodech pro tuto horší kategorii sovětských lidí toho k dostání moc nebylo, na základní potraviny se stály hodinové fronty a navíc byly na příděl. Krásně to vystihl běloruský novinář Ivan Soloněvič v knize Koncentrační tábor Rusko, kde se mimo jiné zmiňuje o tuhé zimě ve dvacátých letech. „Zatímco v Kremlu měli všeho dost, tak Moskva oficiální chudá Moskva umírala hlady,“ napsal. T. G. Masaryk vystihl sovětskou bolševickou realitu výstižně slovy, že „Rusové se sice zbavili cara, ale nikoliv carismu.“
      • Od Masaryka, který neváhal využívat dítěte jako služku, nenosil peníze, protože on i s rodinou žili na státní účet, takže neměl tušení kolik co stojí a navíc si vesel budoval kultík :tatíčku drahý náš. kéž se nám zachopváš , zpívala školní mládež povinně....to tedy sedělo *15* *15* *15* *15* *15*
      • to museli mít v Moskvě veliké byty, když měly deset pokojů a ještě kuchyň koupelnu a záchod *15* *15* *15* *15*
        • Naopak ulhaný Ivane.
          SSSR - chudá zaostalá země nacpala deset rodin do jednoho bytu.
          • ale sám jsi psal, že měli každý jedne pokoj.... už nevíš, co píšeš, viď, anmkonec ty jen přenášíš *15* *15* *15* *15*
            • SSSR nechal vlastní lid chcípat hladem zatímco si komunistická smetánka hodovala
              v luxusních vilách.
      • Žádný zázrak to nebyl ani v padesátých letech po komunistickém převratu u nás. Ti rovnější si také uměli užívat. Manželka Klementa Gottwalda, který dříve tolik kritizoval buržoazii za rozmařilý život, Marta si v roce 1952 si objednala v Belgii krajky za 82 tisíc korun. Ve stejné době přitom odmítly československé komunistické úřady žádost matky dítěte umírajícího na tuberkulózu na dovoz potřebného léku ze Švýcarska. Na jedné vládní recepci v Brně soudružka prezidentová Gottwaldová pak seřvala pořadatele, že nezajistili ty nejlepší francouzské koňaky. Píše o tom ve své knize V zajetí stalinismu brněnský spisovatel Čestmír Jeřábek. Ten dále popisuje realitu počátku „budování socialismu,“ u nás. Namátkou, domácnosti v Brně byly v té době i dvanáct hodin bez elektrického proudu, z obchodů zmizelo, máslo a cukr a na chléb se stály i několikahodinové fronty. Inu žilo se lépe a radostněji.
  • K smíchu jsou mně lidé, kteří v Rusku sice nikdy nebyli, ale nemohou si je vynachválit. Ti, biblicky řečeno neví, co činí. Přitom nadávají, že si údajně vydělají málo peněz. Ty bych rád upozornil na fakt, že v Rusku činí průměrné platy v přepočtu cca 16 tisíc Kč a důchody i přes loňská zvýšení necelých sedm tisíc korun.

    Na základě nezpochybnitelných faktů je jasné, že Rusko může sloužit jako vzor pro mafiány a zločince, nikoliv pro normální lidi.
    • Příběh vypráví o dívce přezdívané Červená karkulka, podle karkulky (karkule byla druh čepce), kterou stále nosí. V některých verzích jde o kapuci nebo kápi. Dívka jde lesem za svou babičkou, které nese něco k jídlu. Vlk chce dívku sežrat, ale bojí se to udělat přímo v lese (v některých verzích přihlížejí setkání dřevorubci). Dá se proto s dívkou do řeči a ta mu naivně prozradí, kam má namířeno. Navrhne jí tedy, aby nasbírala kytici květin, což udělá. Mezitím vlk přiběhne k domu babičky, předstírá, že je Karkulka a vloudí se dovnitř. Babičku sežere, oblékne se do jejích šatů a čeká na dívku. Když Karkulka přijde, sežere ji také. Poté přichází dřevorubec, rozřízne vlkovi břicho a babičku s Karkulkou, obě zcela v pořádku, zachrání. Poté naplní vlkovo břicho kameny, takže má vlk po probuzení těžké břicho a když se chce u studny napít, kameny ho převáží a on se utopí. Podle jiných verzí příběhu vlk babičku nesežere, ale zavře ji do komory, v některých je zase Karkulka zachráněna dřevorubcem ještě před sežráním.

      Příběh vytváří jasný kontrast mezi bezpečným světem vesnice a nebezpečným temným lesem, což je pojetí v zásadě středověké, ačkoliv nejsou známé žádné tak staré verze. Zřejmý je také morální důraz – jak je důležité nesejít ze stezky.

      Motiv vlka, který svou kořist spolkne, ale ta pak vyvázne z jeho břicha nezraněna, se objevuje také v ruském příběhu Petr a vlk a v dalším příběhu bratří Grimmů O vlku a sedmi kůzlátkách, v podstatě jde o téma staré nejméně jako Jonáš a velryba.
    • Ptám se co to má společné s paneláky?

      Jinak jsem byl v Rusku pře půl rokem na 14 dni na dovolené a mne se ta zem líbí.Lidi jsou tam v pohodě ochotní a slušní.I tak nechápu souvislost s článkem?

      Jinak u nás nemáme ani ten průměr platu. *9*
      • Chudé Rusko s vrahem a zlodějem Putinem u moci se ti líbí?
        Tak tam táhni vlastizrádné *12*
        • Jste nemocný člověk píšu tu o Rusku,dovolené a lidech a vy jste agresivní blbec.
          Nevím co vám kdo z Ruska udělal, ale evidentně vás to dost poznamenalo.
          Nechte se léčit.
          A laskavě pište k tématu.
  • Zeman plácá hlouposti a o Stepanu Banderovi nic neví

    Miloš Zeman chtěl poučovat ukrajinisty, ale jenom ze sebe udělal šaška. Opět vypustil do éteru kolosální nesmysl. V odpovědi lidem, kteří se zabývají historii, vložil do úst ukrajinskému nacionalistickému vůdci Stepanu Banderovi, slova, která dotyčný nikdy neřekl. Nicméně udivit by nás to nemělo, protože vědomá lež je jeho častou zbraní.
    • „Za prvé, znáte Banderův výrok ‚Zabij každého Poláka mezi šestnácti a šedesáti lety!‘? Pokud neznáte, nejste ukrajinisté,“ napsal Miloš Zeman ukrajinistům. Má to však zásadní chybu, a tu, že Bandera nikdy nic takového neřekl.

      Jak uvedl webový portál novinky.cz, citát, který Zeman přisoudil Banderovi, patří podle polského historika Władysława Filara prvnímu veliteli UPA Dmytru Kljačkivskému, jenž ho použil v červnu 1943 v tajné direktivě svým jednotkám. „Musíme podniknout velké akce k likvidaci polského elementu. Při odchodu Němců bude třeba tento vhodný moment využít k likvidaci celé mužské populace ve věku od 16 do 60 let,“ citoval historik z direktivy, jejíž text má být ve vyšetřovacím spisu v archivu tajné služby SBU pro Volyňskou oblast.
      • Červená karkulka je známá pohádka o setkání mladé dívky s vlkem. Tento příběh se během své historie velmi měnil a stal se předlohou pro obrovské množství moderních adaptací. Nejstarší psaná verze pochází z pera Charlese Perraulta, dnes asi nejrozšířenější verze je založena na zpracování bratří Grimmů.

        Slovo karkulka pochází z latinského slova carracalla a znamená čepec, čapku, či pokrývku hlavy.

        Poznámka k pravopisu: V souladu s Pravidly českého pravopisu se jméno dívky píše jako „Červená karkulka“ nebo jen „Karkulka“. V některých překladech se ale objevuje i verze „červená Karkulka“. Obě možnosti lze považovat za správné.
      • Pro pochopení složité ukrajinské historie a vztahů Ukrajinců s Poláky, Litevci a Rusy atd. je třeba toho znát víc než pouhý citát. Je nutné porozumět protipolskému povstání ukrajinského hejtmana Bohdana Chmelnického z poloviny 17. století, je potřeba znát rusifikační útlak Ukrajiny po polovině 19. století, který vyvrcholil roku 1876 carským zákazem používání ukrajinského jazyka. Nelze zapomínat ani na miliony mrtvých Ukrajinců za hladomorů na počátku třicátých let minulého století, který vyprovokovalo ruské komunistické vedení v Moskvě, na obranu proti polonizaci atd. Stepan Bandera jistě nebyl ukázkovým čítankovým hrdinou, ale bez pochopení složitých staletých dějů nelze vynášet soudy nad ukrajinskou historii.

Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit