Přejít na výpis diskuzí
Proč nás záplavy v Houstonu šokují víc, než ty v Indii
2.9.2017 | Lukáš Strašík
123 příspěvků
-
Jaké hlavní cíle si vytyčili jednotlivé sjezdy KSČ?
XV. sjezd: Doběhnout a předběhnout kapitalistické státy.
XVI. sjezd: Udržet s nimi krok.
XVII. sjezd: Neztratit stopu. *2* *2* *2* *2* -
Ve vězení na Kubě se na cele sejdou tři chlápci.
Jeden říká: "Já jsem tady proto, že jsem chodil pozdě do práce. Že prý jsem se tak snažil snížit produktivitu práce."
"To mě zavřeli, že jsem chodil do práce moc brzo. To prý dokazovalo, že jsem kapitalistický špión."
"Já jsem tady kvůli tomu, že jsem do práce chodil vždycky přesně na čas. Říkali, že to dokazuje, že mám americké hodinky!" *15* *15* *15* *15* -
Speciální organizace
Po osmačtyřicátém americká CIA vyslala do Československa agenta s cílem rozvrátit naše národní hospodářství. Po nějakém čase agent odeslal kódovanou depeši: "Moje práce je zcela zbytečná. Mají tu na to speciální organizaci se zkratkou KSČ řízenou z Ruska. *15* *15* *15* *15* *15* *15* -
Ani v rozvojových státech už dnes nevypouštějí sajrajt z hajzlů do příkopů před barákem, jako ty prasata v Houstonu! A tenhle dobytek si hraje na velmoc, hnus!
-
-
To v Ruské federaci nic nevypouští leč nemají co jíst *1* *1* *1*
-
"nevypouštějí sajrajt z hajzlů"
Chudinko, tebe take jeste nikdo nevypustil?☺☺☺
-
-
Ruský státní statistický úřad v roce 2014 evidoval na 11 700 havárií na ropovodech a plynovodech. Pokud tuto statistiku porovnáme například s Kanadou, bude Rusko jasným poraženým. V Kanadě totiž za stejné období zaznamenal pouhých 133 událostí.
Dopady na zdraví lidí
Mimo životního prostředí mají úniky ropy také velké dopady na místní obyvatele. Výsledkem jsou znečištěné vodní zdroje, otrávené ryby a prudký nárůst chronických onemocnění. Ve vesnici Ust-Usa lékaři zaznamenali například rozvoj nemocí centrálního nervového systému. V roce 1995 zde u dospělých registrovali 25 případů, v roce 2009 už 70. U pacientů pod 18 let pak toto číslo vyšplhalo dokonce na 254. -
Nejvíce znečištěná města na světě
Moskva - Rusko
Ačkoliv je Moskva považována za nejdůležitější ruské město a lidé zde platí v průměru 3000 dolarů na měsíc za třípokojový byt, i tak se řadí hned na druhé místo. Lidem zde často neteče čistá voda. Některé části města sužuje zvyšující se výskyt cholery, protože v nich chybí adekvátní systém pro odvoz odpadků. Hlavní město Ruska se také často utápí ve smogu, v červenci roku 2007, když propukly velké požáry v okolí města, byly průměrné ukazatele čistoty ovzduší překročeny až osmkrát. -
Oni tam nemají ani kanalizaci, splašky tečou v příkopech, vivát jůesesej!
-
Na úbočí Uralu poblíž Čeljabinska leží jedno z největších jaderných pracovišť na světě - zařízení Maják. Již půl století produkuje plutonium do jaderných bomb z vyhořelých palivových článků. Dne 29. září 1957 způsobil defektní chladící systém, že do ovzduší uniklo neznámé množství radioaktivních látek srovnatelné s černobylskou katastrofou. V následujících desetiletích bylo ozářeno více než 272 tisíc obyvatel. Oblast patří mezi nejradioaktivnější místo planety. Hlavním místem utrpení je vesnice Musljumovo, vzdálená 30 km od atomového komplexu. Zde už není zdravý prakticky vůbec nikdo.
-
I u nás ve středověku se dbalo víc na hygienu, než ty prasata z Houstonu
-
-
"u nás ve středověku"
Bud rada starenko, ze ti odmitli udelit visa, mozna bys tam jeste neco nehygienickeho chytla. -
Nikdo nemůže za to že žiješ ve středověku tak vypni pc a jdi se umýt *1* *1* *1*
-
-
Černobyl a Fukušima, dvě nejznámější a také největší jaderné havárie dějinách. Těsně za nimi je co do rozsahu Kyštymská katastrofa. Událost z roku 1957, o které se svět začal dozvídat až po desítkách let. Odehrála se na jižním Urale a paranoidní sovětský režim ji zamlčel nejen před světem, ale i před vlastními lidmi.
29. září 1957 je datum, které dlouho znalo jen málo lidí. Datum, které připomnělo člověku, co se může stát, když si zahrává s peklem. Ten den selhal chladící systém v jedné z nádrží obsahující 70–80 tun kapalného jaderného odpadu. Teplota začala stoupat. Kapalina se začala odpařovat. Pak došlo k chemické explozi. Podle odhadů měla sílu 70–100 tun TNT. Samotný výbuch neměl žádné oběti, ale uvolnil do vzduchu obrovskou masu radioaktivního materiálu, který se rozšířil stovky kilometrů daleko.
Většina kontaminovala bezprostřední okolí a také řeku Teča, zamořenou již z dřívějšího jaderného odpadu. Během 10 až 11 hodin zanesl vítr radioaktivní mrak severovýchodně a dostal se 300-350 km daleko od místa neštěstí. Zasáhl oblast velkou 20 000 km2, zhruba čtvrtina České republiky. Tato oblast nese označení EURT (Východouralská radioační stopa). Mezinárodní atomová agentura ji ve svém žebříčku jaderných katastrof vede na třetím místě za Černobylem a Fukušimou. -
-
Podle studie Institutu biofyziky při sovětském ministerstvu zdravotnictví, kterou v roce 1992 provedl v Čeljabinsku, zemřelo následkem havárie v předcházejících 32 letech 8015 lidí.
Až v roce 1976 konečně katastrofu potvrdil sovětský emigrant, biochemik Žores Medvěděv, když v článku pro New Scientist o disidentských vědcích v SSSR jako by mimochodem zmínil „větší neštěstí na Urale“. Malá zmínka strhla vlnu zájmu. „Medvěděv a další badatelé začali pátrat dále a byla nalezena řada sovětských ekologických vědeckých sdělení, udávajících, že byla radiací kontaminována jezera, půda a více než 200 živočišných a rostlinných druhů v blíže neidentifikované oblasti pokrývající několik tisíc čtverečních kilometrů,“ popisuje John May v knize The Greenpeace Book of the Nuclear Age: The Hidden History, the Human Cost (1990) .
Pár let po havárii, v roce 1960, cestoval oblastí sovětský fyzik Leo Tumerman, který později emigroval do Izraele a v roce 1977 své zážitky popsal. „Sto kilometrů od Sverdlovska výstražná tabule u cesty varovala řidiče, aby následujících třicet kilometrů nezastavovali a jeli maximální rychlostí se zavřenými okénky. "Na obou stranách cesty byla krajina všude na dohled mrtvá: žádné vesnice, žádná města, jen komíny zbořených domů, žádná obdělávaná pole či pastviny, žádná stáda, lidé ...nic.“ -
-
Asi 3000 km od Mosky leží na Sibiři u řeky Tomsk jeden z nejhorších ekologických malérů planety, vojenský závod na výrobu a skladování plutonia známý jako Tomsk-7. Dne 6. dubna 1993 explodoval ve zdejším chemickém provozu kontejner obsahující obohacený uran a plutonium. Radioaktivní materiál zamořil oblast 120 čtverečních kilometrů. Musely být vystěhovány mnohé vesnice a jsou dodnes neobyvatelné. A hezky dlouho zůstanou, plutonium má poločas rozpadu 88 let. Obyvatelé tohoto území trpí klasickými nemocemi z ozáření. A co je nejhorší: oblast je dále zamořována, protože radiokativní odpad se jednoduše pumpuje hluboko do země.
-
-