Přesvědčivým důkazem komunistické zrůdnosti jsou fotografie lidí, kteří v Berlíně utíkali ze socialistického ráje na Západ. Takových lidí byly miliony. Reálný socialismus se obecně vyznačuje masovým exodem ze zemí, kde vládne.

V současnosti je klasickým příkladem Kuba. Tisíce Kubánců se každoročně snaží překonat na nejrůznějších plavidlech moře mezi „ostrovem svobody“ a americkou Floridou. Mnozí se přitom utopí, ale proudy uprchlíků nezeslabují. Nedávno hrála kubánská reprezentace na fotbalovém mistrovství severní a střední Ameriky v USA a čtyři její hráči emigrovali. A to se děje prakticky pokaždé, když kubánští sportovci vyjedou na Západ. Někdo zkrátka vezme roha, protože na Kubě odmítá žít.

Nechte mě jó, všichni ste blllpavlikuligrachbtwputinzlejtrollcaligula. Řeknu mamince. Tý né vlastně, kojí v chlévě. Tak tátovi, no tomu taky né, honí si u koní. Tak tak řeknu to, hmm

Někteří méně vzdělaní jedinci se snaží trvale zpochybňovat zločiny spáchané ve jménu komunistické ideologie, které se těm nacistickým vyrovnají anebo je dokonce i předčí - počtem zavražděných lidí určitě. Ty je potřeba opakovaně cejchovat jako lháře a darebáky.

Pěkně to vystihl ve své knize Rusko plné křížů Alexandr Jakovlev, který píše o neokainismu, což značí zabíjení lidí ve velkém. V Osvětimi pro příslušnost k méněcenným rasám a táborech Gulagu pro méněcennost třídní. Lenin, Stalin a Hitler jsou podle něj nejstrašnějšími zločinci 20. století. Ano, Jakovlev byl komunistou a dokonce za Gorbačovovy éry tajemníkem ÚV KSSS, ale o to je jeho svědectví cennější, že se dokázal se zločinnou ideologií rozejít a se svoji minulostí upřímně a vnitřně poctivě vyrovnat. Koneckonců kdo zná Bibli, ví, že ze Šavla se stal Pavel.

Rovněž spisovatel Vasilij Grossmann přirovnává ústy své hlavní postavy v románu Panta rhei stalinské vyvražďování dětí ukrajinských rolníků hladem k nacistickému vyvražďování dětí plynem. Pro Grossmanna a nejen pro něj spočívá podobnost obou tragédií v masovém zabíjení celých skupin obyvatel, v jednom případě z důvodů třídních, v druhém z rasových.

Je jasné, že ukrajinský hladomor, při kterém podle asi nejobjektivnějších historických údajů zahynuly tři až čtyři miliony lidí byl chladnokrevně naplánovaným zločinem spočívající ve vědomé likvidaci rolníků. S Irskem o osmdesát let dříve se to nedá srovnat. Irsko nemá tak dobré klimatické podmínky pro zemědělství jako obilnice Evropy Ukrajina a navíc sovětští bolševici místo pomoci postiženým rozsah katastrofy cynicky tajili, kdežto hlad v Irsku byl bez zlehčování medializován a Irům byla z ciziny poskytnuta pomoc. Není pravdou, jak se tady snažil namluvit jistý primitiv, že sovětské Gulagy byly div ne rekreačními tábory. To v žádném případě a mají na svém kontě více obětí než nacistické koncentráky.

Co to do těch nenávistných diskutérů zase dnes vjelo? *8* Asi svoje vlastní mindráky a nenávist svádět na jiné. Nojo, zpackaný život toť jejich boj. Tak jen do toho ať víme kdo jaký jste a co jste vlastně zač. *1* *1* *1*

Tak sem si dneska vyšila pár vložek, ale jenom pár. Víc času nemám, sedím tady nebo tady. A když ne tady, tak tady.

Jak uvedl iDNES, Kubánci mají opět "důvod k radosti", po počítačích, mikrovlnkách a DVD přehrávačích jim prezident Raúl Castro povolil i mobilní telefony. Lži českých komunistů tak opět dostaly pořádně na frak.
Pro normálně myslícího člověka je otřesné, když slyší o tom, že diktátor musí obyvatelům země povolovat tak běžné věci jako jsou mikrovlnné trouby a mobily. Navíc mobily nebudou moci mít všichni Kubánci, ale jenom ti, kteří mají přes své příbuzné v zahraničí přístup k dolarům anebo jiným tvrdým měnám. Když připočtu skutečnost, že i Raúl Castro uznal, že z normálního platu, který na Kubě činí 400 až 700 pesos se v této zemi nedá přežít, tak to s kubánskou realitou dopadá hodně bledě. Jen tak pro srovnání, půl kila slaniny či kilo fazolí tady stojí na černém trhu kolem dvaceti pesos. Na Kubě je totiž nedostatek potravin, které jsou navíc na příděl. A to už pomíjím stovky vězňů svědomí, kteří tráví deset i více let v tvrdých káznicích třeba jen za to, že si dovolili vydávat nepovolené noviny nebo jim přátelé přivezli z ciziny zakázanou literaturu. To ale mimochodem naši rudokožci považuji za normální. Možná by nebylo od věci, kdyby čtenáři Haló novin chodili za trest tak na deset let do pořádně ostrého kriminálu, nejlépe na Bory či do Valdic. Ovšem asi největší nebezpečí komunistů spočívá v tom, že lež povýšili na pravdu a vůbec se za to nestydí. Krásně to bylo ukázáno v nádherném filmu Bílá paní, který dávala v pondělí ČT a zrůdnost tzv. reálného socialismu ukazuje v plné nahotě. Tam stupidní komunističtí funkcionáři a lidé zblblí bolševiky oslavovali nový most, který ve skutečnosti nestál. Davy se brodily řekou a křičely „sláva hurá, ať žije nový most.“ A tady lháři z KSČM oslavují na Kubě ony pomyslné mosty, které ve skutečnosti nestojí. Kuba není žádným ostrovem svobody, ale utiskovanou zemí, kde jsou lidé věznění názory a bez povolení nesměli mít ani počítače či mobily. Kubánci nyní doufají, že časem budou mít i neomezený přístup k internetu. To je strašné! Komunističtí podvodníci ale mají v sobě tolik drzosti, že si dovolují Kubu a její tyranský režim oslavovat. Oni se řídí goebelsovským heslem „tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou.“ A je na nás slušných lidech, abychom tyto darebáky rázně odkázali do patřičných mezí.

Let's go ouchylo alias fake Simone, go.: D

Jak odpověď odborářskému bossovi panu Zavadilovi (i když to pak odvolal), který současnou vládu označil jako nejhorší od roku 1950, stručně uvedu. Ne, že bych Nečasův kabinet považovala za výkvět světa, jenomže za něj se nestalo, aby v obchodech nebyly k dostání takové základní věci jako jsou toaletní papír a dámské hygienické vložky. Komunistické Štrougalově vládě se tento husarský kousek podařil.

A to nebylo všechno, soudruh Bálek sám přiznává, že po celou dobu trvání socialismu u nás setrvával nedostatek určitého druhu zboží na trhu.

Tak nebývaly k dostání mléko, maso (proslulý Novotného výrok maso v brzku bude soudružky, a bodrý lid se ptal, kde že se nachází to brzko?), dále třeba čočka, fazole, kakao, jízdní kola, šicí stroje, sádlo, ovocné šťávy, porcelán, plechové nádobí, špičková elektronika a mnohé další druhy zboží. V letních vedrech pravidelně mizely z regálů limonády, minerálky a pivo. Plánované hospodářství jaksi nedokázalo reagovat na potřeby trhu respektive lidí a tak průběžně docházelo k výpadkům v zásobování. Fronty se tedy nestály jen na obligátní mandarinky a banány, ale na všechno úzkoprofilové zboží, kterého bylo požehnaně. Moje kamarádka čekala za totáče v dlouhém zástupu lidí celý den před Domem bytové kultury v Praze na tu svoji vytouženou stěnu a následně ulehla se zápalem plic. Vyhlášené fronty se ještě na konci osmdesátých let stály třeba celou noc před prodejnami Elektro na barevné televizory. Podobně to bylo i před mototechnami kde se dlouhé hodiny čekalo na auta značky Škoda Favorit. Z té doby pochází také půvabný vtip.

Stojí fronta na favority a najednou vyjde z mototechny vedoucí a ptá se, kdo má dolary. Tak se jeden člověk sebere, jde dovnitř a za chvíli odjíždí s novým favoritem, za chvíli vyjde opět vedoucí ven a zavolá, kdo má marky, tak asi tři čekající jdou dovnitř a i oni jedou pryč s favority. Do třetice vyjde vedoucí ven a ptá se kdo má VUML (večerní univerzita marxismu-leninismu), ticho, až po nějaké době jeden člověk nesměle přichází dopředu.. Vedoucí povídá, výborně, tak vy si stoupněte sem a těm lidem vysvětlíte, proč favority nejsou.

Clintonovou, která má na svědomí vpády do zemí, dámy s podivnou cukaturou a kašlem a tučnými honoráři za nic nebo Trumpa, který chce volit dialog a jehož potomci mluví česky a jezdí do Česka k babičce?

http://prvnizpravy.parlamentnilisty.cz/zpravy/politika/huffpost-hlas-pro-clintonovou-je-hlas-pro-valku-s-ruskem-a-cinou/

ale není, haajzl je starej chlap co si říká Simona a krade nicky