Otázka na Rádio Jerevan: „Jaký je rozdíl mezi americkou a sovětskou pohádkou?”
Odpověď: „Americká pohádka začíná: Bylo jednou... A sovětská: Jednou bude... *15* *15* *15* *15* *15* *15* *15*

Pikantní je, že mezi dvanácti lidmi, na které vydala španělská prokuratura mezinárodní zatykač kvůli spolupráci s mafií, jsou i Putinovi blízcí. Není to překvapivé, v Rusku je stát pevně spojen s organizovaným zločinem.

Tuto zprávu přinesl web lidovky.cz. Španělé tvrdí, že mají velmi silné důkazy, že těchto dvanáct mezinárodně stíhaných Rusů se s mafiány skutečně zapletlo. Je mezi nimi například i bývalý ministr spojů a Putinův poradce Leonid Rejman. Kdysi jsem španělskou justicí ostře kritizoval za stíhání chilského generála Augusta Pinocheta kvůli jeho působení v čele chilské vojenské vlády. Podle mě k tomu nebyla kompetentní, nicméně nyní se jí omlouvám a uznávám, že postupuje stylem, padni, komu padni. Případné řeči o tom, že španělští vyšetřovatelé jednají na pokyn z USA, považuji za slabomyslné, stejně jako jejich šiřitele.

To, že v Rusku stát a mafie jedno jsou, dokazuje spousta kauz. Stojí za to číst blogy a články Alexeje Navalného, který zveřejňuje fotografie přepychových sídel ruských papalášů a vzápětí přesvědčivě doloží, že si na ně nemohli legálně vydělat. S mafii je podle tohoto elitního ruského blogera spojen i starší syn generálního prokurátora Ruské federace Jurije Čajky Arťom. Ten má patřit ke gangu, který na jihu Ruska povraždil skoro dvacet lidí.

Známý je případ právníka Sergeje Magnitského, který byl umučen v ruském vězení jenom proto, že upozornil na korupci ve špičkách ruské tajné služby FSB. Právě tato instituce je mafiánskými praktikami proslulá. Když se nějakému jejímu šéfovi zalíbí něčích firma, tak má dotyčný smůlu.

Otázka na Rádio Jerevan: „Je v SSSR dovoleno číst romány Alexandra Solženicina?”
Odpověď: „V principu ano, ale musíte umět anglicky nebo německy.” *15* *15*

Ztratil se Brežněv v lese a šli ho hledat. Potkali králíka a ptají se ho, jestli soudruha Brežněva neviděl.
„Ne,” povídá králíček. „Nikoho takového jsem tu neviděl.”
Potkají lišku a taky se jí ptají.
„Ne, taky jsem nikoho neviděla,” odpoví liška. „Ale běžte se zeptat medvěda. Určitě ho najdete doma, protože zrovna marodí. Už týden sere medaile!” *2* *2* *2*

Otázka na Rádio Jerevan: „Co by se stalo, kdyby byl místo Kennedyho zavražděn Chruščov?”
Odpověď: „Můžeme říci pouze to, že Onassis by si pak nevzal vdovu po Kennedym. *15* *15* *15* *15*

V září 1918 vyhlásili Lenin a spol. v Rusku rudý teror. Jen v Kyjevě bylo podle skromných odhadů kyjevskými čekisty za dva měsíce zavražděno a umučeno více než tisíc dětí důstojníků carské armády, žáků kadetských škol.

Na fotce je kadet Vladimirského Kyjevského sboru Ždanov se sestrou. Oba byli komunisty vyhozeni z okna na dlažbu. Zároveň bylo v hlavním ukrajinském městě rudými zločinci zavražděno na šest tisíc důstojníků carské armády.

Jeden z českých leteckých hrdinů II. světové války generál František Fajtl prohlásil moudrá slova: „Komunisté, co slovo, to lež, co čin to zločin.“ U ruských komunistů nebylo vraždění dětí v Kyjevě nic neobvyklého. Stejně ohavného zločinu se dopustili vojáci Rudé armády vedeni Tuchačevským při potlačovaní rolnického povstání v Tambovské gubernii. Ti na začátku dvacátých let minulého století použili bojové otravné plyny proti civilistům včetně žen a dětí, kteří se schovávali v tamních lesích. Tyto komunistické krutosti dokazují historici v knize Dějiny Ruska 20. století nebo Alexandr Jakovlev v knize Rusko plné křížů. Zločinná rudá diktatura má v Rusku na svědomí desítky milionů mrtvých.

Výsledky summitu G 20. Izolácia Ruska sa zmenila na fiasko politiky USA
http://www.srspol.sk/clanek-vysledky-summitu-g-20-izolacia-ruska-sa-zmenila-na-fiasko-politiky-usa-13018.html

Drsně řečeno, ale pravdivě a nemělo by nás to překvapit. To, že zločinci kolem Putina tunelují o sto šest a Viktor Kožený je proti nim učiněné nebeské neviňátko, je zkrátka fakt. A když na jejich zločiny člověk upozorní, dopadne jako právník Sergej Magnitskij, kterého umučili k smrti ve vyšetřovací vazbě. Titulek jsem mírně pozměnil z článku v Parlamentních listech.

Bill Browder žil déle než 10 let v Moskvě a řídil nejúspěšnější investiční fond v Rusku. Tento úspěšný americký podnikatel původně Putina podporoval, avšak v roce 2005 byl z Ruska vyhoštěn. Zkorumpovaná skupina ruských činitelů totiž prý vykradla jeho investiční fond Hermitage Capital a zneužila ho k podvodnému daňovému přiznání, což dokázal právě jeho právník Magnitskij. Ukradeno mělo být 230 milionů dolarů (zhruba 4,6 miliardy korun.). Bowderův příběh jako první u nás zveřejnil server Britské listy, který jej přeložil ze serveru britských novin The Guardian.

Tyto zprávy by nikoho, kdo nemá tmu před očima, neměly překvapovat. Ovšem, když zloději spjatí s vládní mocí, kradou takto veřejně miliardy a ve vězení nakonec skončí ten, kdo na tuto loupež upozorní, tak to je vážně síla. Státní moc si může v Rusku s vámi dělat, co chce. Stalin dal nejvýrazněji najevo, že lidský život pro něj nemá cenu a Rusko tuto tradici dodržuje pořád. Koneckonců Putin a jeho nohsledové jsou z velké části bývalí kágébáci a komunisté, a jak se říká, bývalý komunista je něco jak bývalý černoch.

Současná kremelská věrchuška své bolševické způsoby pouze kryje do rádoby vzletných vlasteneckých hesel, přičemž uvnitř zůstala rudá, což dokazuje její obdiv k masovému vrahu a jednomu z nejhorších tyranů v lidských dějinách Stalinovi.

V Rusku měli před přestavbou veliké problémy na silnicích s překračováním rychlosti. Proto se vláda rozhodla pro tvrdá opatření a nařídila, aby úplně každý, kdo bude přistižen, dostal velikou pokutu. Jednoho dne Gorbačov zaspal a tak, když spěchal ze své rezidence do Kremlu, řekl řidiči, aby si sedl dozadu, že bude řídit sám. Cestou profrčel kolem dvou policistů na motocyklech. Jeden z nich za ním vyrazil. Za pár minut se vrátil ke svému kolegovi, a ten se hned ptá: "Tak co, dal jsi mu pokutu?" "Ne." "Jak to? Přece máme dávat pokutu každému." "Ne, tohle byl někdo moc vysoko." "Kdo to byl?" "Nevím, nepoznal jsem ho. Ale jeho řidič byl Gorbačov."Na stranické schůzi povstal jeden soudruh a pravil: "Mám soudruhu referente, jeden dotaz: Je pravda, že se soudruh Gottwald rád napije?" V odpovědích na dotazy soudruh referent na tuto otázku jaksi pozapomněl. I byla další schůze, na níž se o slovo přihlásil jiný soudruh a pravil: "Mám, soudruhu, dva dotazy: První, zda se soudruh Gottwald rád napije, a druhý, kde je ten soudruh, co se na to minule ptal..."Víte něco o výměně telegramů mezi Ruskem a Kubou? - jistě: Kuba: "Celá země hladoví, pošlete obilí!" Rusko: "Utáhněte si opasky." Kuba: "Pošlete opasky!" *2* *2* *2*

Jedou Husák se Štrougalem na zasedání strany, jedou kolem kostela a tak přijde řeč na náboženství a co ti lidi na tom mají a proč tam chodí, vždyť Lenin řekl, že už Marx řekl, že Engels řekl, že Bůh není a z dialektického hlediska je to naprosto pochybený. Kazí to kredit naší lidově demokratické republice a škodí to myšlence internacionálního socialistického společenství v čele se SSSR jako takové. Tak nad tím špekulují a pak Husák říká: "Víš co, Lubomíre, běž tam na výzvědy, co se tam vlastně děje."
Štrougal se teda proplíží do ztemělého kostela a vidí na klekátku v kapli babičku, jak se úpěnlivě modlí: "Milosrdný Bože, mám velké trápení a prosbu - blíží se zima a já v tom svém sklepním kamrlíku asi umrznu, z důchodu sotva vyžiju, nikdy jsem tě tak neprosila, jako teď - spočítala jsem si to, a kdybys mi nějak seslal tisíc korun, tak by mi to moc pomohlo. Koupila bych si svetr v partiovce, nějaký to uhlí, to by mi zachránilo život..."
Štrougal se vrátí do auta, povykládá co a jak, Husák na to, že to je teda ostuda, takhle dostat lidi ke konkurenci kvůli pár stovkám, hele, já jí to dám ze svého, ať už tam nepropadá takovým bludům. Začne se šacovat, ale ať hledá jak hledá, nestluče do kupy víc než sedm stovek.
"Tak jí dej, Lubomíre aspoň to, ať už jde pryč."
Stane se, jedou už pozdě večer zpátky ze zasedání a u kostela vidí, že se tam babička pořád ještě modlí. Tak zastaví a Štrougal zas jde na výzvědy, proč tam ta babička ještě straší, když už dostala, co chtěla. Přiblíží se a slyší tato slova: "... tak Ti, Pane Bože, nastotisíckrát děkuju za peníze, které mi zachrání život, ale příště to, prosím Tě, neposílej po těch komunistických sviních, oni mi z toho tři stovky sebrali..." *15* *15* *15*