Letošní kolotoč testů začal v Rusku 27. května. Státní maturity se tu postupně zaváděly od roku 2001, od loňska jsou povinné pro celou zemi. Provází je však řada skandálů.
Například letos policie vtrhla do "Domu pionýrů" v Morozovsku u Rostova na Donu, kde se sedmdesát učitelů se slovníky, učebnicemi a příručkami potilo nad testy žáků, jejichž rodiče za výpomoc zaplatili úplatek 40 tisíc rublů (asi 27 tisíc korun).
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/ruske-statni-maturity-testy-pisi-ucitele-univerzity-zaplavuji-negramotni-studenti-gab-/domaci.aspx?c=A100609_113017_studium_bar

Kantoři nejprve odmítali policii otevřít a žádali ji, aby nerušila "pedagogický seminář". Ale policisté vyrazili dveře a všechny přítomné zatkli. Stíhán je však pouze kurátor okresního školství, který podle prokuratury podvod zorganizoval a měl na něm vydělat nejvíc.
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/ruske-statni-maturity-testy-pisi-ucitele-univerzity-zaplavuji-negramotni-studenti-gab-/domaci.aspx?c=A100609_113017_studium_bar

Stalinovo Rusko v pětačtyřicátém roce nikoliv osvobodilo, ale opět okupovalo východní Evropu. Inu stav, kdy jsou lidé zbavení práva svobodně rozhodovat o svém osudu, není osvobozením.

„Osvoboditelé“ jim také vnutí komunistický teror podle svých představ, majetek podmaněných masivně rozkrádají a celkově jim brutálně zasahují do života, to je přece okupace. Je třeba si vážit obyčejných vojáků Rudé armády, kteří mají velkou zásluhu na porážce hitlerovského Německa a přinesli často oběti nejvyšší. Jenže bojovali za režim, který se od toho nacistického zase tolik nelišil. Komunistický vůdce Josef Stalin má na svědomí víc obětí než Adolf Hitler. Dnes 8. května si připomínáme výročí porážky nacismu, ale je potřeba upozornit i na pravdu, která se komunistům a rusofilům moc nehodí.

Chování Rusů v pětačtyřicátém u nás také popisuje ministr financí v čs. londýnské vládě Ladislav Feierabend v knize Politické vzpomínky, díl III., kterou vydalo brněnské nakladatelství Atlantis. „Rusové si nic nepřivezli sebou a žijí ze země. Vybíjejí dobytek, hlavně dojnice, a hromadně porážení prasata. Kdyby to tak šlo delší dobu, nebude ani maso, ani mléko, ani hnůj.“

Jeho mínění potvrzuje i článek v dubnovém čísle Osvoboditelé i zločinci v magazínu Revue Válka. Toto je zpráva ze Svitav z června 1945. „Obchody vydrancovány do posledního kusu zboží, sklady vyrabovány, zařízení ukradeno, nesmyslně rozbito a poškozeno, na vesnicích hospodářství bez drůbeže a dobytka.“

Soudruzi si rádi hrají na rozhodné protinacistické bojovníky. To je ovšem velká lež! Právě v těchto dnech, kdy si připomínáme konec největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva, je dobré si připomenout smutnou pravdu. Komunisté neváhali v době, kdy se jim to hodilo, s nacisty spolupracovat a dokonce jim vydávat i vlastní lidi!

Sbližování komunistů s nacisty pokračovalo pak v roce 1939 po uzavření neblahého paktu Ribbentrop- Molotov. Jednotky Rudé armády vpadly po uzavření tzv. smlouvy o neútočení (ve skutečnosti spojenecké smlouvy) mezi komunistickým Sovětským svazem a nacistickým Německem 17. září 1939 zákeřně do zad Polákům statečně bojujících s nacisty. Čtvrté dělení Polska se stalo skutečností. Rudá armáda se též podílela na deportacích nepohodlných obyvatel z východních polských území, které byly násilně připojeny k SSSR. V nelidských podmínkách bylo v letech 1940 až 41 vyvezeno na Sibiř více než milion Poláků včetně žen a dětí, mnozí z nich zahynuli. Situace na polském území okupovaném nacisty a bolševiky byla srovnatelně hrozná, obě diktatury si v teroru vůči polským civilistům nezadaly. Stalin v té době dokonce veřejně obdivoval Adolfa Hitlera, kterého považoval za svůj vzor. Sovětský svaz také až do vlastního napadení nacisty v roce 1941 ostře kritizoval státy, které s Německem vedly válku o holou existenci.

Rovněž ruští bolševici vydali v té době nacistům stovky německých komunistů, kteří v Sovětském svazu hledali ochranu před Hitlerem.

pokud ten milý sovětský homosexuál nebude rehabilitován tak Eurovizi znárodníme *10*

miluji sovětská svaz *14*

BTW tak jsi to shrneme : Tobě se libí ponížení vozíčkáři při orálním sexu a k tomu ještě plačící ???

tak kdo je tu divný si musí udělat obrázek každý sám *13*

Kážou vodu, pijí víno.“ Běžná taktika bohatých Rusů, kteří sice navenek hlásají věrnost své zemi, ale ve skutečnosti se přetvařují a dobře ví, že se bez Západu neobejdou. Nyní k nim přibyl i Putinův stoupenec zpěvák Josif Kobzon.

Zajímavý článek od Ivety Polochové o něm vyšel ve čtvrtek 3. září v MF DNES. Zpěvák Kobzon, který bývá přirovnáván k americké legendě Franku Sinatrovi nejen kvůli podobnému hlasu, ale i kvůli údajným stykům s mafií. Vůči Západu se stavěl velmi pohrdlivě slovy: „Plivu na jejich sankce“ a chtěl s ním dokonce přerušit diplomatické styky. Nyní však onemocněl rakovinou a pojede se léčit do Itálie, která mu udělila mimořádné humanitární vízum ze zdravotních důvodů, přestože tato ruská hvězda je na sankčním seznamu Evropské unie. Nicméně v tomto případě i já bych se přimlouval za jeho udělení, protože i razantní kritika vůči kremelskému režimu má své hranice. A tady jde o zdraví člověka. Je to také další důkaz, že se Rusko bez Západu ve skutečnosti neobejde.

Nicméně v Rusku se pan Kobzon dostal do palby pořádné kritiky. Sami Rusové mu na webech a sociálních sítích spílali a nadávali do pokrytců a dostalo se mu například rady, ať se léčí jako obyčejný Rus a vyzkouší si jaké to je.

vivat Putin
vivat Zeman
vivat Grebeníček
vivat Noční Vlci

Ruský prezident Vladimír Putin a spol. neustále kritizují kult Bandery na Ukrajině. Měli by ovšem být zticha, protože sami oslavují masového vraha a komunistického zločince Vladimíra Iljiče Lenina, jehož sochy jsou prakticky v každém ruském městě.

Přitom kult této zrůdy je v Rusku stále živý, v oficiálních historických publikacích podporovaných současnou kremelskou propagandou, se stále udržuje již mnohokrát vyvrácená teorie o hodném Leninovi a zlém Stalinovi. To není pravda, Lenin byl zločinec a je dobře, že i slušní ruští historici, kteří jsou bohužel nyní v menšině, to potvrzují. Mezi ně patřil také již zesnulý Dmitrij Volkogonov s výbornou publikací Lenin, počátek teroru.