Sami ruští letečtí experti i přes bombastické propagandistické výlevy přiznávají, že ruské vojenské letectvo je převážně zastaralé, a proto také jeho letadla padají častěji než jinde. A mrtvých také není zrovna málo. Ano, Rusko vyvíjí nové typy letadel, ale těch zatím v činné službě moc není. Navíc vzhledem k ekonomické krizi ač nerado škrtá i ve vojenském rozpočtu, takže modernizace jeho armády se celkově prodlouží minimálně o léta. To ani za bolševické éry nebývalo. Miliony lidí sice umřely hlady, ale na vojáky a kosmonauty peníze vždy byly.

Kromě zastaralých typů letadel a vrtulníků je v Rusku problém s všeobecným lajdáctvím. Údržba strojů se zanedbává také kvůli masivní korupci, kdy peníze na nákup opravárenské techniky končí v kapsách vyvolených. Dalším problémem je také v Rusku masivně rozšířený alkoholismus a na opilé opraváře se dá těžko spolehnout.

Klikám klikám ve jménu naziUSA. *14*

Podnikání v Rusku se stává nebezpečnou záležitostí. Tamní firmy patří mezi největší dlužníky České exportní banky. A nezměnilo na tom nic ani setkání Miloše Zemana s Vladimírem Putinem. Dluhy stále nikdo neplatí.

Této problematice se věnoval výborný článek ve včerejší MF DNES, „Hora dluhů v exportní bance roste. Kvůli Slovákům a Rusům.“ Pravdou je, že na Slovensku je také jeden sporný projekt, nicméně hlavními dlužníky státní České exportní banky jsou Rusové. Ke kritickým odvětvím patří energetika a sklářství. Nejhorší je situace u výstavby paroplynové elektrárny Polarnaja, za kterou Rusové dluží české straně 5,5 miliardy korun, které nikdo nesplácí. Její stavba stojí už rok a půl, na dokončení jsou potřeba čtyři miliardy korun, které nikdo nechce dát. Otrokovická firma PSG International jako hlavní dodavatel už odstoupila od smlouvy a přestala udržovat staveniště, za což utopila 121 milionů korun.

Miliardové pohledávky zbyly také českým investorům do ruského sklářského průmyslu, který se nachází v těžké krizi. Nelze se tedy divit tomu, že Česká exportní banka silně omezila poskytování úvěrů českým společnostem na investice v Rusku.

Generál Rudé armády Čerňachovskij je přímo zodpovědný za zajetí a deportaci do sibiřských lágrů osmi tisíc polských protinacistických bojovníků se Zemské armády. Čili soudruh generál-velitel 3. běloruského frontu, který zemřel v únoru 1945 po zásahu střepiny německého granátu, byl válečným zločincem.

Starosta Pieniežna Kazimierz Klejdo řekl, že odstranění generálovy busty bylo skvělou příležitostí, jak uctít oběti sovětské agrese. Naprostý souhlas, navíc když k demontáži došlo v den výročí zákeřného vpádu Rudé armády do Polska 17. září. Proti této akci protestovalo ruské ministerstvo zahraničních věcí, když si kvůli ní předvolalo polskou velvyslankyni v Moskvě. Čili samo Rusko se hlásí k temné minulosti Sovětskému svazu a není to tedy tak, že bylo něco jiného než Stalinova říše zla.

Poláci dokázali, že jsou hrdými vlastenci a na rozdíl od čecháčků, kteří vůči Rusku provozují rektální alpinismus, mají koule.

Polská obec Pieniežno, která se nachází nedaleko litevských hranic, dala odstranit ze svého náměstí bustu sovětského generála Ivana Čerňachovského. Rusko se rozčílilo do nepříčetnosti, avšak Polákům za to tleskám.

Chápu, Poláky, že neslaví 8. května, jako den osvobození. Nemají k tomu totiž důvod. Polský politolog Maciej Ruczaj připomněl v čísle 5 letošního ročníku časopisu Dějiny a současnost, že toho dne v roce 1945 vypálily jednotky sovětské komunistické policie NKVD vesnici Kurylówku v jihovýchodním Polsku a zavraždili přitom osm lidí. Ano, i nacisté vypalovali v Polsku vesnice a je tedy patrné, že nacisté a komunisté patří ke srovnatelným zločineckým gangům.

Když k tomu připočítáme katyňský masakr a nezpochybnitelná fakta, že Sověti v Polsku dosadili k moci komunistickou vládu, kterou tam nikdo nechtěl, že tzv. sovětští osvoboditelé zajímali a deportovali do gulagů a v mnoha případech dokonce vraždili hrdiny polského protinacistického odboje z nekomunistických složek, a zahájili masovou perzekuci polského obyvatelstva, pak nelze mluvit o osvobození, ale o nové okupaci, která sice byla mírnější než ta nacistická, ale okupací byla. Význam slova osvobození znamená dát druhému svobodu a ne ho zotročit.

Nebaví mně reagovat na výmysly komunistických aparátčíků a také to nedělám. Nyní však učiním výjimku. Nedávno se do mě v rudém plátku Haló noviny už poněkolikáté opřel bývalý komentátor Jaroslav Kojzar neblahé paměti.

Polemizoval s mojí kritikou vůdce českých komunistů Vojtěcha Filipa za jeho výrok, že Sovětský svaz nikdy nikoho vojensky nenapadl. Stačí ovšem jenom jediný moment, který vyvrací tuto komunisty vytrvale opakovanou lež. A tou je sovětské napadení Finska na podzim 1939, za které byl tehdejší SSSR označen za agresora a vyloučen ze Společnosti národů.

Co se týče Polska, tak komunistický Sovětský svaz napadl tuto zemi 17. září 1939 bez vyhlášení války, čímž hrubě porušil mezinárodní právo, protože tato země v té době z právního hlediska stále existovala. Navíc Stalinovo Rusko udělalo cár papíru z rižského míru z roku 1921 a z polsko-sovětské smlouvy o neútočení z roku 1932, které garantovaly východní hranice Polska.

Na Stalinově kontě i českoslovenští padlí

Jak správně připomněli sami ruští historici v nedávno vyšlé publikaci Dějiny Ruska 20. století, Sovětský svaz poslal v roce 1940, tedy v době kdy Spojené království bojovalo o holou existenci, do nacistického Německa 52 % veškerého exportu a výrazně tak pokrýval německou válečnou produkci. U fosfátů to činilo 50%, u chromu 62%, u ropy 75%, a u obilí 75% celkové německé spotřeby. SSSR tehdy rovněž nakupoval zboží pro Německo v třetích zemích. Jeho dodávky především barevných kovů pak oslabovaly britskou námořní blokádu a výrazně umožnily vést nacistům útočnou válku, tedy i proti československým vojákům a letcům bojujících na straně protihitlerovské koalice, kteří tak rovněž vinou Stalinova Ruska umírali v boji za svobodu své vlasti.

Co se týče sovětské agrese v Maďarsku v roce 1956, tak tehdejší legitimní maďarská vláda sovětskou invazi odmítla, vyhlásila neutralitu Maďarska a jeho vystoupení z Varšavské smlouvy. Čili šlo opět o typické komunistické násilí. Stejně tak v roce 1979 neměla Sovětská armáda v Afghánistánu co pohledávat. Na počátku invaze zastřelily sovětské speciální jednotky afghánského prezidenta Hafizulláha Amína a na jeho místo byl z vůle moskevského politbyra dosazen tehdejší velvyslanec v Československu Babrak Karmal. Jednalo se tedy o hrubé vměšování do vnitřních záležitostí suverénní země. Sovětský vpád znamenal rozvrácení Afghánistánu, který se z něho nevzpamatoval dodnes. A dále již na soudruha Kojzara reagovat nehodlám, protože by to byla ztráta času.

Zlej trolle, to že Simoně ukradneš jméno ti nepomůže.
Tvoje podvádění s bodama aneb plus mínus 6 za vteřinu tě vždy prozradí§
ty smradlavý ruský lejno z redakce tiscali. chi chi *2* *2* *2*

a dalších 7 bodů za vteřinu. Brzdi tzy ruský prase. Nebo si zavaříš klik mašinku,. *15* *15* *15* *15*

To bych nebyl Čapisrál, abych to tu tapetkama nezasrál. *15*

Aktivní sovětská pomoc německým nacistům

Pobaltské republiky okupoval SSSR v roce 1940, kdy donutil tamní prezidenty jmenovat komunistické vlády připravené v Kremlu, Poté v Litvě, Lotyšsku a Estonsku nová komunistická vedení zorganizovala volby dle sovětského vzoru, které se vyznačovaly terorem vůči nezávislým nekomunistickým kandidátům a pro jednotnou kandidátku údajně hlasovalo ve všech třech případech více než devadesát procent voličů. Pravdou však bylo, jak uvádějí historici Luboš Švec, Vladimír Macura a Pavel Štol v knize Dějiny pobaltských zemí, že v Litvě dosáhla volební účast odhadem 18 – 32% registrovaných voličů. Tyto volby byly tak dokonale zmanipulované a chybějící domácí obyvatele nahradili sovětští vojáci. Čili k regulérnosti měly hodně daleko. Sovětská okupace znamenala prudké snížení životní úrovně Pobalťanů, nastal nedostatek spotřebního zboží a potravin, před obchody se objevily pro socialismus tak typické fonty. Nelze se tedy divit, že již v prosinci prvního roku okupace stávkovali proti drahotě, vynuceným přesčasům a zrušení nezávislých odborů dělníci v továrně Rudý Krull v Tallinu.

V Pobaltí také nastaly typické brutální komunistické represe, popravy, zatýkání nepohodlných lidí a jejich masové deportace na Sibiř. Nelze se tedy divit, že většina Litevců, Lotyšů a Estonců vítala v červnu 1941 německé vojáky jako osvoboditele a v protisovětských a protikomunistických partyzánských jednotkách bojovalo celkem na sto tisíc Pobalťanů. Pravdou tedy je, že velká většina obyvatel pobaltských zemí sovětskou nadvládu odmítala.

Byl to Sovětský svaz, který v roce 1939 podpisem tzv. smlouvy o neútočení se stal přímým spojencem nacistického Německa. Rudá armáda tak prostřednictvím svých vysílačů v okolí Minsku naváděla německé bombardéry na cíle při náletech na polská města. Bylo to sovětské vojenské námořnictvo, které při německém útoku na Norsko umožnilo plavidlům německé Kriegsmarine kotvit v ruských přístavech a výrazně tak napomohlo okupaci této skandinávské země. Její velitel velkoadmirál Erich Raeder za to poslal svým sovětským kolegům děkovný dopis.

Je třeba udělat všechno pro zničení islámského terorismu v oblasti, o tom není sporu. Potíž je ale v tom, že syrský diktátor Bašár Asad sám podporuje fanatické islamisty z hnutí Hamas a Hizballáh hlavně proti Izraeli. Obě tyto radikální muslimské teroristické organizace podnikly nespočet zákeřných útoků proti Židovskému státu, při kterém umíraly i ženy a děti. A Basad je svoji podporou muslimských zabijáků za tyto zločiny zodpovědný. Podrobnosti se dají najít například na eretz.cz. Izrael je nejslušnější stát v oblasti a je třeba ho bránit proti muslimským fanatikům a zločinným státům, jako jsou Irán a Sýrie.

Pravdou také je, že jako první rozvrátily tuto oblast Sovětský svaz a jeho komunističtí satelité, kteří sem už před desítkami let dodávali v rámci tzv. národněosvobozeneckého boje různým arabským teroristickým partám zbraně. Dostalo se i na radikální islamisty. I proto mají bojovníci IS ve výzbroji tolik kalašnikovů.

V Sýrii není jenom islámský stát, ale i další muslimští radikálové, které naopak podporuje Asadova vláda. Syrský diktátor je zodpovědný za vraždy desítek tisíc civilistů. To dokazují vyšetřovací komise OSN a také bývalý syrský policejní fotograf, který nafotil přes padesát tisíc snímků lidí umučených syrskými vládními silami. To, že Asadův režim použil proti civilistům zakázané barelové bomby, je rovněž dokázané. Čili není důvod držet u moci válečného zločince Asada. Zločiny islámského státu jsou odporné, ale nelze jimi omlouvat zločiny Damašku.

Zlej Troll je tradičně v koncích.
zase mluví sám se sebou protože BTw jest on sám. *1* *1* *1*
To podvádění s hlasováním, semjonování a čapisrálování ho vždy prozradí.
Mění jména častějn než rudé trenky ale k prdu. Deset lidí nemá stejný slovník.

Jsi odepsaný ruský špínavý grázle. *15* *15*

zase mluvíš sám se sebou ruský cvoku. Máš stejnou IP adresu BTW zlej trolle. *15*
To podvádění s hlasováním tě vždy prozradí.
a to že Simoně zkoníš jméno na Semjon také ty ruský komouši homouši *2* *2* *2*

To bych nebyl ruský čapisrál abych to tu nezmínusoval a nepokadil. Jupí

v minulém roce odešlo z Ruska přes 300 tisíc obyvatel do některé ze zemí EU a USA. Tato emigrace předčí i Jelcinovu éru, kdy v posledním roce jeho vlády v roce 1999 odešlo do zahraničí na 214 tisíc lidí. A podle průzkumů veřejného mínění se chystá Rusko opustit asi 20 milionů obyvatel. Inu, je to jak za socialismu, kdy moskevská propaganda hlásala, jak se prohnilý Západ hroutí, ale fakta dokazovala něco jiného. Západ se prý hroutí, ale do toho „úžasného“ Ruska odešel pouze francouzský herec Gerárd Depardieu. Inu každá doba má nějakého toho pomýleného Deana Reeda. Opačným směrem je ale jaksi přesun lidstva poněkud živější.

Tak už ho máme v koutě, Čapisrála. *15*

Budliki budliki *1*

Škůdce člověk nepřesvědčí, ale musí je zastavit. V oblasti svobody podnikání si Česko nestojí úplně špatně, nicméně příklady má na Západě, nikoliv na Východě, a to přesto, že někteří neznalí jedinci tvrdí opak.

Renomovaný kanadský institut Fraser nedávno zveřejnil žebříček ekonomické a podnikatelské svobody za letošní rok. Mezi tři nejsvobodnější ekonomiky světa patří Hongkong, Singapur a Nový Zéland. Desátou příčku obsadila Velká Británie, USA jsou šestnácté, Německo je 29. a Česká republika drží 42. pozici ze 157 hodnocených ekonomik. To není nejhorší, ale ani k chlubení. Asi nemá cenu psát o překážkách, které u nás brání větší podnikatelské svobodě. Jistě k nim patří třeba poměrně zdlouhavé zakládání firem. Máme zkrátka, co zlepšovat.

Nicméně v tomto žebříčku obsadila Ruská federace 99. místo, čili se nachází ve spodní polovině. To jasně dokazuje, že podnikání v Rusku je rizikovou záležitostí. Proto je pro mě těžko pochopitelné, že někteří jedinci a to včetně těch ze Strany svobodných občanů, pro které je údajně svoboda jednotlivce tou nejvyšší hodnotou, vzhlíží s nadšením k Rusku, které prokazatelně svobodu lidské individuality dusí a slušné podnikatele likviduje.
Vysvětlení je několik. Buď jsou vážně tak neinformovaní, ideologicky zaslepení bývalým rudým režimem nebo šíří lži vědomě, a to je horší. Anebo jsou spjati s mafiemi, které likvidují slušné lidi, a tento styl jim vyhovuje. To je také vysvětlení.
Je obecné známou skutečností, že v Rusku dosahuje korupce tragických rozměrů, justice soudí podle příkazů mocných a právní ochrana podnikatelského prostředí de iure neexistuje. Pokud člověk nemá v kremelské říši za sebou starosty, gubernátory či šéfy místní policie, pak je jeho podnikání stejně rizikové, jako hrání si se sirkami na benzínové pumpě.
Doložil jsem více příkladů, kdy lidé v Rusku přišli o své firmy, protože stáli v cestě mafiím. Krásně to uvedl server Patria Online, že současné Rusko je v podstatě zločineckým syndikátem, který se schovává za stát.

je potřeba si přiznat pravdu, že ruské letectví není v nejlepší kondici. Příčina neštěstí francouzského stroje A-321 zatím není známá, ale vypadá to na technický problém zaviněný špatnou údržbou. Piloti si totiž už delší dobu stěžovali na potíže s motory. Nelze se divit problémům v ruském letectví, když je všeobecně známo, že údržba nejen letadel je špatná a tamní letečtí dispečeři i někteří piloti holdují alkoholu. Nejvíc problémů je právě mezi menšími leteckými společnostmi, mezi které patří i Kolavia/Metrojet. Naopak je třeba přiznat, že největší ruská společnost Aeroflot patří mezi ty solidní.

Statistiky Úřadu pro civilní letectví hovoří jasnou řečí. Podle nich v USA na jednoho cestujícího, který zahyne při leteckém neštěstí, připadá 13 milionů bezpečně dopravených lidí, kdežto v Rusku je tento poměr 1 ku 370 tisícům!

Samotní ruští experti vystavili své zemi v letecké dopravě velmi nelichotivé vysvědčení. V odborné studii (viz link dole) mimo jiné napsali. „Rusko překonalo Černou listinu zemí pro leteckou dopravu. Lety civilních letadel v Rusku mají 2x větší pravděpodobnost, že skončí katastrofou než v Africe, a 13x větší než je světový průměr. Od roku 1953 měla letadla společnosti Aeroflot celkem 127 nehod, při kterých zahynulo 6895 lidí.“

I mnozí Rusové si neberou servítky a obviňují své papaláše, že letecký šlendrián jim nevadí, a pouze když se něco stane, tak je na okamžik křik. Putin a Medvěděv se krátce bijí v prsa, jak zakročí, jenomže za nějaký čas to dál pokračuje ve starých kolejích.

souhlas, zelj trol dnes havloidům natrhl rrrdel *15*

Je poněkud schizofrenní, jestliže prezident republiky varuje před přistěhovalci, kteří nebudou respektovat naše zákony, ale sám je porušuje. Jestliže je někde zakázáno kouření, tak to platí pro každého i pro hlavu státu.

Já souhlasím s názorem Miloše Zemana, který varuje předtím, že islámští uprchlíci nebudou respektovat naše pravidla. Toto nebezpečí nelze podceňovat. Nicméně od prezidenta České republiky bych žádal, aby on sám šel lidem příkladem v respektování práva, protože kdo jiný by to měl dělat.

Jenomže on bohužel dává najevo špatné příklady. Kouřil v poštovně na Sněžce, kde je to zakázané, a zapálí si i na jiných místech, kde to není dovolené. Naposledy v jistém britském nekuřáckém hotelu, kde byl na summitu NATO. Hotel si kvůli tomu údajně naúčtoval pokutu 60 tisíc korun, ale to není podstatné. Převažuje mezi lidmi názor, že je třeba respektovat pravidla hostující země. S tím souhlasím a platí to pro každého, i pro hlavy států. Obecně, když je někde zákaz kouření, tak je třeba to respektovat. Ti, co to nedělají, jsou burani a vidláci.