jedině Stalin se uměl o své vojáky postarat, bojovali s radostí

NA POČÁTKU BYLO SLOVO A TO SLOVO BYLO OD RUSA A TO SLOVO BYLO RUS. Rus založil Vesmír. Pak vytvořil Zemi. A Země byla pustá. I dal Rus a bylo nebe a vody. Poté Rus z hlíny uplácal prvního komunistu. Jmenoval se člověk Cromagnonský. A od těch dob se to ve Vesmíru se..e..... *6*

Na zločinech spáchaných na tomto území je možno přesvědčivě doložit shodnost nacistického a komunistického režimu. Společnými atributy jsou bezesporu diktatura, vláda jedné strany a násilné ovládání společnosti, neexistence svobodných voleb, brutální represe vůči stoupencům jiného než oficiálního názoru a bezohledná likvidace skupin lidí. Mezi německým nacistickým a ruským komunistickým terorem v okupovaném Polsku nebyl rozdíl.

Pokud lze této práci něco vyčíst, tak jenom drobnosti. Německé zločiny vůči milionům sovětských válečných zajatců byly příšerné a jsou neomluvitelné, a to i přes vysvětlování některých německých maršálů, že Němci s tolika zajatými nepočítali, a proto nebyli schopni je uživit. To byl také jeden z faktů, který přinutil rudoarmějce k tvrdému odporu, protože věděli, že v zajetí by je nic dobrého nečekalo a Němcům prohrál válku. Nicméně slušelo by se připomenout, že svůj díl viny nese rovněž Stalin, který vytrvale odmítal respektovat ženevskou konvenci o civilizovaném zacházení s válečnými zajatci, protože ji považoval za buržoazní přežitek. Nepravdivé je pak tvrzení, že spolkovým kancléřem západního Německa byl v šedesátých letech bývalý nacista. Jak Konrad Adenauer, tak i jeho nástupce Ludwig Erhard, byli naopak nacistickým režimem perzekuováni.

Nedávno vyšel v jistém bolševickém plátku článek, který se údajně bral za právo Rusínů na sebeurčení. To samozřejmě rudí nemyslí vážně a lžou, jak je pro ně typické. Od komunistů, kteří tyto lidi zradili a vydali je do područí bolševického teroru, jenž na Podkarpatské Rusi začal hned po obsazení Rudou armádou v roce 1944, se jedná o hnusnou podlost.

Podkarpatská Rus neboli nyní Zakarpatská Ukrajina by mohla mít v rámci „velké“ Ukrajiny nějakou formu autonomie, ale to je věc místních lidí. Oni ať si vyřeší svoje vnitřní uspořádání sami. Ostatně komunisté vždy hlásali, že se druzí nemají vměšovat do vnitřních záležitostí jiného státu. Jenomže to právě oni nejvíce porušovali masivní podporou mezinárodního terorismu, kterému říkali národněosvobozenecký boj.

Komunisté měli hlavní podíl na tom, že Československá republika nebyla po II. světové válce obnovena v předmnichovských hranicích, což slibovaly všechny mocnosti včetně Sovětského svazu, který nám však uloupil tuto východní část naší země proti vůli většiny tamních obyvatel. Rusům se zkrátka nedalo a nedá věřit. Rudá banda je také zodpovědná za to, že na Podkarpatské Rusi začali sovětští bolševici s politikou teroru včetně vražd a deportací nepohodlných lidí.

Komunisté však po desítky let tvrdili, že Zakarpatská Ukrajina se tenkrát spojila se svoji matkou sovětskou Ukrajinou, žijí tam prý Ukrajinci a žádní Rusíni neexistují. Rusínská národnost byla podle našich komunistů výmyslem buržoazie a měla sloužit pouze k rozeštvávání Ukrajinců. A připojení tohoto území k Sovětskému svazu, respektive k sovětské Ukrajině, prý bylo v pořádku.
A nyní tedy máme soudruhům věřit, že se z nich stali bojovníci za práva Rusínů? Samozřejmě, že ne! Všechno, co komunisté dělají, jim slouží pouze k uchvácení moci. Lidé je nikdy nezajímali a klidně je nechali umírat hlady, jako v Leninově a Stalinově říši. A proto jsou schopni ze dne na den měnit své názory a spojit se i se satanem, jak to dokázali v případě paktu Molotov – Ribbentrop v srpnu 1939.

*12* *11* *16* *16*

V plejádě ruských válečných násilností začneme v Afghánistánu. Ruská komunistická armáda se tam po vpádu v roce 1979 dopustila mnoha válečných zločinů. Bývalí ruští vojáci sami přiznávají, že v Afghánistánu se svými nepřáteli nijak nemazlili. Tak poru­čík Igor Kotov, který v osmdesátých letech válčil ve východním Afghá­nistánu, prohlásil zcela otevřeně: „Za­jatce jsme nelitovali, často jsme je mučili.“ Ten také přiznal, že Rusové běžně zabíjeli zajatce tak, že je shazovali z vrtulníků z velkých výšek. Hodně se o zločinech ruské armády v Afghánistánu píše v Černé knize komunismu.

Ruští vojáci postupovali vždy stejně. Nejdřív hodili do vesnického domu granát a pak pro jistotu ještě postříleli všechny přítomné muže. To, jestli patřili k protikomunistickým bojovníkům nebo se jednalo o civilisty, samozřejmě nezjišťovali. Asi k nejhoršímu masakru došlo 20. prosince 1980, kdy byla zničena městečko Tarinkot u Kandaháru. Sověti tam během jediného dne povraždili na tři tisíce lidí včetně žen a dětí. To bylo daleko víc obětí než v Američanům tolik předhazovaném vietnamském My – lai. Je jasné, že ruské komunistické běsnění v Afghánistánu bylo hlavní příčinou vzniku fanatického muslimského Talibanu a rovněž radikála Usáma bin Ladina, zakladatele teroristické al-Káidy. Kdyby Rusové nechali Afghánistán na pokoji, Taliban by neexistoval. Rusové jsou tedy v případě Afghánistánu hlavní příčinou islámského terorismu.

Častým evergreenem různých rádoby milovníků spravedlnosti jsou rovněž indiánské války v Americe. Jenom připomínám, že ve stejné době, kdy ve Spojených státech amerických válčili bílí s Indiány, tedy v první polovině 19. století, zahájily ruské armádní sbory dobývání Kavkazu. Nakonec obrovské přesile - půlmilionové carské armádě – tamní horské kmeny podlehly. Tato brutální invaze si vyžádala 8 milionů mrtvých Kavkazanů (Toto číslo je uvedeno v knize Dějiny Ruska, str. 237, nakladatelství LN, Praha 1995), tedy daleko víc než zahynulo Indiánů v severní Americe.

V roce 2007 rozhodly estonské úřady o přemístění sochy rudoarmějce z centra metropole Tallinnu na vojenský hřbitov. Stalo se tak na základě zákona přijatého tamním demokraticky zvoleným parlamentem o odstranění památníků, které urážejí city obyvatelstva. A jelikož je Rudá armáda vnímána v Pobaltí jako symbol sovětské okupace z roku 1940, jednalo se o pochopitelný krok. Navíc nešlo odstranění pomníku, ale pouze o jeho přemístění, což se dalo od Estonců ocenit jako vstřícný krok.

Bohužel radikálové z tamní ruské menšiny pod taktovkou Moskvy vyprovokovali v tallinnských ulicích násilnosti, při kterých byli zranění, a lůza ničila soukromý majetek. Estonsko se také stalo terčem masových kybernetických útoků a ruská policie v rozporu s mezinárodním právem nedokázala ochránit estonské velvyslanectví v Moskvě. My to známe z vlastní zkušenosti, když hitlerovské Německo na podzim roku 1938 vyvolalo násilnosti a teror německé menšiny v Sudetech. A putinovské Rusko kopíruje v Pobaltí nacistické vzory, když popouzí své tamní krajany k útokům na místní legitimní vlády.

A pokud se tady někdo hodlá ohánět Majdanem, tak pouliční výtržnosti v Estonsku se odehrály daleko dříve. Rusofilové by si tedy měli nejdříve zamést před vlastním prahem.

*5* *6* *7* *8* *12* *12*

Dnešní Západ je daleko jednotnější v odporu proti současnému ruskému fašistickému režimu a připraven zajít dál, než byl ochoten postupovat proti Hitlerovi. Má k tomu také víc nástrojů než kdysi, světové hospodářství je mnohem víc propojené a jestliže by se v třicátých letech Hitlerova režimu jakékoliv sankce nejspíš nedotkly, Putinovo Rusko je daleko zranitelnější a má oproti nacistickému Německu slabinu ve své národnostní heterogenitě a obrovské rozloze vylučující úplnou kontrolu. Německo sice bylo nejsilnější ekonomikou Evropy, ale i po ovládnutí kontinentu proti němu stály USA produkující polovinu světové průmyslové výroby a silná Británie, ke kterým se přidalo Rusko. Poměr sil byl přibližně 2 ku jedné v průmyslové výroběv neprospěch Německaa jeho spojenců, zatímco dnes osamocené Rusko čelí Západu v poměru 15 ku jedné. Ve skutečnosti na měření sil nemá dostatečnou sílu, Hitler se svými spojenci byl 4x až 5x slabší co do populace, zatímco Rusko dnes téměř žádné spojence nemá a je oproti Západu s jeho spojenci populačně slabší asi desetkrát. Nemá k dispozici krom jaderných ponorek námořnictvo schopné kontrolovat důležité námořní cesty a ani opěrné body v zahraničí. To je rovněž často užívaný ruský argument, mající dokládat údajnou ruskou mírumilovnost, ale tento nedostatek na druhé straně vyvažuje jeho nesmírná rozloha a dosažitelnost případných protivníků pro pozemní armádu. Přesto není schopno vést válečný konflikt podél svých hranic a muselo by se soustředit na omezenou lokální válku. Díky ztrátě Ukrajiny nepromyšlenou anexí Krymu a pokusu o vytvoření Novoruska, je v horší situaci než před třemi lety. Chová se nyní spíše jako Castrova Kuba v 70.letech minulého století, kdy Kubánci válčili v Africe nebo severní Koreji s jejím ustavičným vyhrožováním. Náklady takových dobrodružství jsou však vysoké. Až opět vzplanou národnostní konflikty na Kavkaze, přenesou se bojové linie do samotného Ruska.

I komunistické materiály uvádějí, že produktivita práce byla v socialistickém Československu na 30 – 40% úrovni proti vyspělým západním zemím. Lidově řečeno, československý pracovník toho vyrobil zhruba dvakrát až třikrát méně než jeho kolegové v západních zemích. Také na počet patentů socialistický blok za tím vyspělým kapitalistickým výrazně zaostal.

Nejhorším zločinem komunistů však byla naprostá devastace morálky lidí, protože dali najevo, že krást cizí majetky je dovoleno a zabíjení lidí nesprávného třídního původu rovněž.

Znárodnění bez adekvátní náhrady není ničím jiným než zlodějnou. Není divu, že si mnozí i řekli, že tedy brát z cizího není žádným zločinem. A nebýt komunistických krádeží, nebylo by ani privatizačních problémů. Jak prosté milý Watsone!

Ještě připomenu, že komunisté nechali v letech 1948 – 1989 popravit 250 nevinných odsouzených z politických důvodů, dalších asi osm tisíc zahynulo v důsledku rudých represí a dalších 250 tisíc lidí věznila zločinecká bolševická banda z třídních důvodů. Škody po jejim působení jdou do bilionů korun.