Přejít na výpis diskuzí
Zoufalství uprostřed pekla: Proč armády riskují kvůli záchraně byť jen jednoho vojáka
21.8.2016
599 příspěvků
-
Kremlu však bytostně nevyhovovala „umírněná“ linie, potřeboval třenice a nestabilitu, aby se mohl realizovat : z politické nestability na jihu Ruska profituje ruská oligarchie, která si ze štˇavnatého armádního rozpočtového koláče může uždibovat, proto se s umírněnými čečenskými vůdci Kreml odmítal dohodnout, o to více, že umírněné muslimy kolem Maschadova podporovala EU , zatímco ruské tajné služby měly blíže k čečenským radikálům, které měly „zmapované“ ze sponzorování islámistických radikálů ze Severní aliance : podporovaly je proti umírněnému Maschadovi (narozený v roce 52 v Kazachstánu, kam jeho rodiče, stejně jako všichni Čečenci, byli deportováni v dobytčích vagónech v roce 44 na příkaz Stalina), a rozněcovaly konflikty mezi jednotlivými islámistickými frakcemi podle diktátorského hesla „ divide et impera“ …
Hranice kavkazských států byly stanoveny voluntaristickou politikou Stalina tak, jak ho svévolně napadlo, aby rozsévaly nenávist mezi jednotlivými etniky , aby je stavěly proti sobě, a byli nuceni se obracet se svými spory k „ tatíčkovi “ Stalinovi , který je poté rozšafně urovnával – opět jak jej potměšile napadlo : jedny národy trestal , druhé odměňoval , např . Severní Osetii připojil 1920 k Ruské federaci, zatímco Jižní Osetii daroval Gruzii. -
Komunisté zkrátka a dobře pouze využívají toho, že lidé obecně na to špatné zapomínají a připomínají si jen to dobré. Jejich režim nebyl žádnou selankou. Mnoho lidí bralo mizerné podprůměrné platy, ve velké míře s to týkalo například absolventů vysokých škol. Totiž to bylo něco jako skryté školné. Prostě jejich studium něco stojí, a tak jim pak dáme malé platy. Tohle bylo typické komunistické uvažování, a proto začínající inženýři brali jedenáct, dvanáct stovek čistého. Za komunistů ovšem nerozhodovaly jenom schopností lidí, ale především míra loajality k režimu, tedy vlastnictví legitimace Komunistické strany Československa, lidově zvané rudá knížka. Pak se ovšem mohlo stát, že de facto nejmocnějším člověkem za rudé normalizace byl vyučený krejčí Vasil Bilak, který měl ve výučním listě poznámku, na saka nepúšťat. Cílem komunistů je uvržení lidí do otroctví!
Nejhorší na komunistickém režimu bylo šíření nenávisti, což činí i současná KSČM. Komunisté podněcují mezi lidmi nejhorší lidskou vlastnost, kterou je závist. Rudá svoloč nevede lidi k tomu, aby vlastní píli dosáhli v životě úspěchu, ale jejich filozofie je taková, „tvůj soused se má líp než ty, tak to je buržoust, běž, zastřel ho a seber mu majetek.“ Jelikož srpokladiváci od této zrůdnosti neustoupili a nerespektují svobodu druhých, je proto třeba je ničit v krajním případě i s použitím těch nejtvrdších prostředků. Jestliže komunisté podněcují teror a násilí, nelze s nimi jednat v rukavičkách. Generálové Pinochet a Franco nám mohou sloužit jako vzor. -
Když Putin poté, co se 31. 12.99 stal úřadujícím prezidentem RF, nařídil závěrečný útok, včetně totálního rozbombardování Grozného s tím, že v Grozném nezůstal ani jeden civilista – novinář z Rádia Svobodná Evropa Andrej Babitský *1964 (pokrýval již puč ze 8/91 ) se do Grozného tajně přesunul, a zůstal v něm po celou dobu ruského bombardování – ve svých reportážích obvinil Putina ze lži s tím, že většina civilistů , naopak z Grozného neodešla
Babitský se tak dostal mezi prominenty, kteří měli být při vstupu ruských jednotek do Grozného, zatčeni protože si dovolil usvědčit Putina ze lhaní -
-
Se divím proč už tam nejsi a nestřílíš? Nebo nejsou lidi nebo jsi na to sám? Nebo jak? *1* *1* *1*
-
-
SNS nikdy nefungovala, do Eurasie se nikdo nehrne, chudé totalitní Rusko sousední státy nepřitahuje, Putin je nahání ekonomickým vydíráním či brutální silou . Protože se EU začíná poohlížet po jiném než ruském plynu,
Kreml není ani vlastními silami schopen pokračovat ve výstavbě ropovodu z východní Sibiře k Tichému oceánu/ESPO.
Putinovy zahraniční agrese dokazují, jak málo atraktivní je RF a Putinův režim pro své sousedy, Putinův režim nesvedl ani středoasijské státy.
Společenství nezávislých států/SNS z roku 91 se nikdy pod nadvládou RF společným trhem nestalo. -
„Od Štětína na Baltu po Terst na Jadranu byla přes kontinent spuštěna železná opona.“ Od těchto slavných slov uplynulo včera sedmdesát let. Troufám si říci že, britský expremiér tak přispěl k zastavení komunistické rozpínavosti.
Svůj vynikající projev za přítomnosti amerického prezidenta Harryho S. Trumana pronesl Winston Churchill na Westminsterské koleji univerzity v americkém Fultonu 5. března 1946. Brilantně v něm analyzoval brutální sovětský komunistický útisk východní Evropy. Tato řeč tehdy bývalého britského předsedy vlády nebyla počátkem studené války, jak lžou podle svého zvyku komunisté, ale konstatováním faktu, že Rusové nedodržují ujednání Jaltské dohody, které národům osvobozeným od německého nacismu slibovalo svobodné a demokratické volby.
Dá se říci, že také toto razantní Churchillovo vystoupení přispělo k rozhodnějšímu postupu prezidenta Trumana k Sovětskému svazu. Ten se totiž jako jeho předchůdce Franklin Delano Roosevelt zpočátku stavěl k Stalinovým nárokům smířlivě a byl ochoten k ústupkům. Pak však správně pochopil, že bolševický vůdce chápe jeho smířlivost jako slabost a přitvrdil. Výsledkem byla tzv. Trumanova doktrína v roce 1947 o zadržování komunismu -
-
Americký prezident si uvědomoval, že SSSR má sice větší armádu, nicméně on atomovou bombu, která tuto nevýhodu jasně smazala. Truman skvěle využíval svého trumfu a při jednání se sovětskými představiteli správně hrál s hrozbou jaderné karty. SSSR totiž provedl svůj první pokusný výbuch atomové bomby v roce 1949.
A tak už v srpnu 1946 vyslaly USA do Bosporské úžiny bitevní loď USS Missouri jako rázné varování Stalinovi, aby upustil od svých nároků na vojenské obsazení úžin Bospor a Dardanely. I když oficiálně Sovětské Rusko žádalo Američany o spoluúčast při okupaci těchto oblastí. Takový nehorázný požadavek byl ovšem pro Západ nepřijatelný a Sověti nakonec pochopili, že nemají šanci uspět a upustili od něj.
Další ránu dostala Moskva v Iránu, který její vojáci, jež obsadili severní část země v roce 1941, museli rovněž v roce 1946 po hlasování v OSN opustit.
A do třetice zahájilo sovětské vedení v červnu 1948 blokádu pozemních cest do Západního Berlína, která měla být odpovědí na měnovou reformu v západní části země. Ta však o pro ně skončila fiaskem a o necelý rok později musela být bez úspěchu ukončena. Západní spojenci totiž dokázali americký, britský a francouzský sektor města zásobovat letecky.
Sovětským neúspěchem byla i válka na korejském poloostrově, kterou v roce 1950 rozpoutala komunistická severní Korea přepadením Korejské republiky na jihu. Tento střet skončil v roce 1953 příměřím, které v podstatě zachovalo status quo, když se Severokorejcům nepodařilo dobýt jih země.
Dá se tedy říci, že Churchillův projev utvrdil prezidenta Truman, že vůči komunistům a SSSR je potřeba postupovat velmi razantně, protože oni rozumí pouze síle. A výrazně tak přispěl k razantnímu odporu proti pokusům nastolit v dalších zemích tyranský socialismu.
-
-
Jestliže dnes Lukašenko stojí na straně liberálně demokratické revoluce na Ukrajině, je to z důvodu systematického a nevybíravého nátlaku Putinova okolí. Ruským bratřím se moje upřímnost nelíbí, ale prostě nemám rád chaos, a zejména ne uměle vytvořený chaos na Ukrajině, který ohrožuje nás všechny.
Současná Putinova zahraniční politika je Putinovou historickou chybou, za kterou zaplatí nejen na Ukrajině a v US, ale také v Bělorusku „ …
Lukašenko svůj projev k národu zakončil výzvou, aby Bělorusové „ bránili svoji vlast před ruskem všemi prostředky „ … -
Rusko také trápí masivní odliv mozků, který přiznává i vedení tamní akademie věd. Jen v minulém roce odešlo ze země za prvních osm měsíců 203 tisíc lidí, většinou inženýři, vědci, lékaři, zkrátka elita. To už je horší jak v krizovém roce 1999, kdy Rusko opustilo 215 tisíc obyvatel. Důvody odchodů jsou různé, někdo emigruje kvůli pronásledování z politických důvodů, například dcera zavražděného opozičního politika Borise Němcova, Žanna, které bylo rovněž vyhrožováno zabitím, a někdo jde za lépe placenou prací. Jelikož je v Rusku průměrný plat v přepočtu kolem 16 tisíc korun při cenách stejných a vyšších jako u nás, nelze se tomu divit. Pravda, do Putinovy říše se také lidé přicházejí, ale většinou se jedná o chudé a málo vzdělané přistěhovalce ze střední Asie.
Takže prezident Vladimír Putin by se místo snah o obnovení SSSR měl věnovat důležitějším domácím záležitostem, aby měl v budoucnu vůbec komu vládnout.
*15* *15* -
-
Nic co by tě mělo zajímat v zaprděném česku *15*
-
-
Ruský prezident Vladimír Putin a spol. neustále kritizují kult Bandery na Ukrajině. Měli by ovšem být zticha, protože sami oslavují masového vraha a komunistického zločince Vladimíra Iljiče Lenina, jehož sochy jsou prakticky v každém ruském městě.
Rusové tak nemají morální právo vytýkat svým západním sousedům jeho kult, když sami velebí daleko horšího zločince. -
-
no bandera šel s náckama tak že asi tak *1* *1*
-
-
SSSR s Nácky podepsal v roce 1939 pakt o napadení sousedních států
ty ruská swině. -
-
no a nás zase naši spojenci nácku předhodili kjako kost aby odvedli pozornost od sebe.
a pak nás zase nechali v osvobozovací zoně cccp
a pak nás v roce 1968 zase nechali cccp
co je horší viď?
když máš podepsané smlouvy a spojenci věříš a on tě obětuje.
a těm co spíláš tě osvobodí *7* -
-
Západ pro nás v roce 1968 nemohl nic udělat ty proruský šmejde.
Kdyby zasáhl proti sovětským okupantům vojensky tak je š světová jaderná válka.
Takže zločin Rusáků trapně nepřehazuj na západ
-
-
-
-
-
Šamil Basajev svoji dráhu „teroristy“ zahájil jako příslušník elitní výsadkové jednotky KGB v Abcházii na straně proruských separatistů v boji proti Gruzii …
Když Jelcin 11.12.94 zahájil válku proti čečenským separatistům, Šamil Basajev se v rámci své výsadkové jednotky KGB přesunul do Čečenska, a přesně podle scénáře alžírského „bin Ládina“ počátkem roku 95 přeběhl na stranu Čečenců, a to přímo do tábora islámistických radikálů, kteří bojovali proti vládnímu táboru umírněných, a postrádali šéfa s elitním voj. výcvikem ( oficiálně byl jedním z polních velitelů náčelníka čečenského genštábu Maschadova ) …
Obrat v první čečenské válce, ve které ruská armáda nic nepředvedla ( zato mrtvých bylo přes 100.000 ), přinesla až překvapivá teroristická akce čečenského komanda, které v 6/95 pod vedením Šamila Basajeva před zraky ruské armády obsadilo nemocnici v Buděnovsku (asi 1.700 rukojmí) .
Protiakce ruských sil nejprve zapříčinila obrovská jatka (150 mrtvých), a teprve poté Rusové s čečenskými teroristy začali vyjednávat, a „přemluvili „ Basajeva, aby se se svými jednotkami stáhl do hor …
Touto svoji první akcí Šamil Basajev prokázal své velitelské kvality, a potvrdil čečenským radikálům svoji věrohodnost „ přeběhlíka “ .
V 12/95 čečenská armáda na několik týdnů dobyla 2. největší čečenské město Gudermes. -
Zaostávání socialistického Československa za vyspělými západními zeměmi totiž potvrzují i samotní soudruzi. Viz následující text.
…„Tempa růstu produktivity práce v České republice[1] a v Československu byla přibližně do roku 1970 u nás vyšší, avšak po tomto roce nižší. Produktivita práce (národní důchod bez zahraničního obchodu na pracovníka) v České republice rostla v letech 1978 – 1989 průměrně ročně o 0,9% (odhadneme-li český národní důchod včetně zahraničního obchodu, pak průměrné roční tempo růstu produktivity práce v uvedeném období klesne na 0,4%. V letech 1980-1987 rostla produktivita práce (HDP na pracovníka) průměrně ročně v Belgii o 2,4%, v Rakousku o 1,6%, ve Švédsku o 1,5%, v USA o 1,2%. Tak došlo k tomu, že rozdíl mezi námi a hospodářsky vyspělými státy západní Evropy jsme nedokázali snížit. Po roce 1970 se tedy začalo opět zvětšovat naše zaostávání za západní Evropou. Bylo provázeno skutečností, že rozvoj výrobních sil, rozvoj vědy a techniky a jejich aplikace v praxi byly na Západě rychlejší a s větší invencí než u nás resp. v socialistických zemích (snad s výjimkou zbrojní a kosmické oblasti)…,“ přiznává komunista Alexej Bálek ve zprávě pro ÚV KSČM, Proč ztroskotal socialismus v Československu. A že by soudruh soudruhům lhal, to se mi nechce věřit.
Tato slova potvrzuje i ekonom Aleš Michl v MF DNES, který se odvolává na odbornou studii odborníků z ČSÚ a VŠE v Praze. Podle ní rostl HDP v ČSSR v letech 1981 – 85 v průměru o 0,9% ročně, kdežto ve vyspělých kapitalistických zemích ve srovnatelném období o 1 – 3%. Fakta drtí komunisty i v letech 1986 – 1990. ČSSR tehdy rostla průměrně o 1,7% ročně, kdežto Západ o 2,5 – 4% ročně. Holt Západ nabral tempo a my jsme mu nestačili.