To nemá co do činění až tak s volným časem, ten si člověk většinou (alespoň příležitostně) udělá, ale ten volný čas už prostě věnuješ úplně jinejm aktivitám, než aby si freneticky klikal myškou po monitoru. Je to vcelku přirozené. V dospělosti už si taky nehraješ s legem a zadnici si prostě utřeš sám. Nebudeš čekat, až to udělá tvoje přítelkyně/manželka.

S harním je to velice podobné. Jasné, jednou za čas přijde prostě nějaká subjektivní pecka (pro každého to bude jiný titul, ale věřím, že v dospělosti hrajeme podobné hry) ale už ten čas prostě nevěnuješ každé hova*ině, která vyjde. To jsme totiž mnozí nedělali ani v těch 9 - 15 -20 letech. I tehdy jsme si vybírali, v čem utopíme volný čas. Je dobře, že se člověk postupem života přirozeně vyvíjí. Pak ti YT v nabídce vyhodí nabídku na nějaké lobotomní, DOSPĚLÉ, hova*o, které streamuje z dětského pokojíčku, kvíká při tom do mikrofonu nějaké ubber tvrďácké infantilní skřeky a máma mu do toho přinese svačinu. Takhle dopadnout fakt nechceš, to je životní marast a zoufalství jedince.

Je to o prioritách. Nejsem nerd ze sklepa, a stejně mám času na hraní vcelku dost. Prostě koníček číslo jedna. 

U mě (jakožto kompletisty) panuje spíš znechucení příliš dlouhými hrami, kde je délka nastavována různými otravnostmi typu vybíjení stovek malých základen, vysbírávání collectibles, bloudění po velké mapě nebo stereotypní rubačkou kvůli vytěžení materiálu na craftovací prvek.  Typický pro série typu Assassin´s Creed, kde jsem si naposled užil Syndicate, v Origins už jsem otráveně jezdil po prázdné poušti a vysbírával a Odyssey jsem ani neměl chuť po 30 hodinách generického stereotypu dohrát. Elden Ring pro mě jako fandu DS je sice propracovaná hra, ale oproti designově sevřeným a vypiplaným DS tu hru o podstatnou část prodloužil prvek open world, kde prostě buď cváláte po velké mapě nebo v obrovském podzemí, abyste neminuli důležité kouzlo nebo prsten schovaný za sloupem ve tmě. Pillars of Eternity 2 - monstrózně rozhlehlá hra jako jednička a ještě k tomu mám menedžovat loď? Proboha.

Pak se z takových her musím léčit u zábavných indie her, které jsou svěží a hraju je třeba jen pár dní.

já nehraju pravidelně, naštěstí, ale mám spíš binge epizody hraní asi v ročních nebo dvouročních intervalech mezitím. Tj teď jsem třeba půl roku vůbec nic nehrál, a pak zničeho nic chytne chuť si něco zahrát, a tak doháním ty největší herní resty co jsem si vytipoval. Při poslední binge epizodě to byl Elden Ring, Amnesia Rebirth, Pathfinder WOTR. Je to vždycky jako jet nějak na dovolenou, vypadnou na čas z reality, pobavit se. Neumím si ale představit že bych hrál pořád, z toho bych brzy vyhořel a přestalo by mne to bavit. Docela mi to takto vyhovuje, takže i jako čtyřicátním jsem občas schopen zažívat takovou tu radost ze hry jako to bylo za mlada, a myslím že je to právě tím že hraju takto epizodicky.

No, já se spíš přistihl, že hraju hrozně pomalu. Když dohraju hru s polovinou achievementů (nijak je nehoním, zvlášť ne ty časově náročné), srovnám svůj herní čas s howlongtobeat a vidím, že jsem se hrou strávil víc než dvakrát tolik času než průměrný completionist, tak si říkám, že bych toho vlastně mohl odehrát dvakrát tolik. Jenže když mě baví ve hrách se kochat, prolézat každý kout, roleplayovat i tam, kde to není herní náplní, zkoušet, co se stane, když provedu nějakou blbost...

Je mi pětatřicet, a času na hraní mám mraky. Je to o tom, jak si člověk ten život zařídí a jaké má priority.

Stále  vyhlížím den, kdy si konečně najdu čas zahrát si Kingdom come deliverance… o RDRII nemluvě.

To je všechno o prioritách. Čas se vždycky najde. Buď chcete mrhat čas prací kde to stejně nikdo neocení, trávit čas s manželkou a dětma, který vás nakonec opustí, nebo zažívat rozmanitá dobrodružství ve hrách, které s váma budou navždy a když vás nahodou budou štvát, tak se dají narozdil od manželky vypnout. Za mne je volba jasná 😁

U RPG je třeba čas na to aby se rozvinuli mechaniky, příběh, postavy a tak. Za mně rpg na 10 hodin ztrácí smysl. To samé hry které těží z velkého světa, tam už z principu krátkost moc fungovat nemůže. Jsou žánry kde krátká herní doba stačí aby to bylo ok. Fps, survival horory, bojovky a tak.

Jinak pokud má někdo náročnější práci a rodinu logicky chuť a čas na hraní ztrácí. Ale tak to přeci chtěl ne? Nechtěl do smrti zůstat nerdem ve sklepě s hrami, tak jim není. Ale nebojte, ono se to vrátí až budete mít aktivní část života za sebou, když pak budete chtit sedět u hry od rána do noci v pohodě to půjde. :)

Ja bych mel na hrani casu dost, ac mam dve male deti.. ale k PC usedam az tak kolem osme... kdy mam za sebou sporty a veceri. No pustim internet, postu, reddit, utube a je deset.. pak se jeste premlouvam, ze bych mel zapnout nejakou hru aspon do jedenacti.. tak hraju 45 minut a jdu spat.. takze u me je to spis o prioritach a chuti.. a posledni dobou na hry nemam chut, tak snad to prejde s podzimem a zimou.. jinak Jagged Alliance 3 na jeden sektor, spravu inventare a vedlejsi operace je 45 minut naprosto perfektni😊