Rozhodně nejsem žádný hardcore hráč,
ale AVP1 mě tehdy tak moc chytla, že jsem si nedal pokoj dokud sem nedohrál za
Mariňáka na Directors Cut obtížnost ... neskutečně posr**ací a adrenalinová
záležitost, když si člověk musel dávat bacha, aby nepřešel přes mrtvého
vetřelce a nezabil se sám kyselinou. Na zvuk v blízkosti běhajícího facehuggera
už nadosmrti nezapomenu.

Těžká nostalgie, ale jedna z mála her co mám stále v paměti... :-) Kampaň za predátora, vetřelce a nakonec klasický mariňák. Vetřelec chtěl hodně cviku, udržet orientaci a koordinaci pohybu byl na začátku oříšek. Taky jedna z prvních her co podporovala prostorový zvuk. Hrát sám po tmě uprostřed velké místnosti a za vámi najednou...no často jsem si dával pauzu.

A multiplayer je kapitola sama pro sebe, coop proti nekonečným vlnám vetřelců a nebo lov :-D. Kamarád, zásadně jen tvrdej mariňák a moje oblíbená večeře, na tom málem zničil klávesnici (o mě :-) ). Nebo půlnoční souboje predátorů. Na disky. Ty jsem pro změnu zásadně prohrával já. Já ztratil hlavu a kolega si odcupital s jedním hitpointem. Vždycky. Predátorovi disky byly vůbec chuťovka, naváděly se a odrážely od stěn. Mariňákův zběsilý úprk do úzké pravoúhlé chodby na protější straně mapy, svist disku a obligátní "ty hajzle!" z vedlejší místnosti potvrzující úspěšné doručení :-D

AvP bylo určitě zajímavé, kampaň za predátora bavila nejvíc, ale na rozdíl od jiných klasik toho roku (ehm, Half-Life...) mi to teda k srdci nepřirostlo.

Když se řekne Aliens versus Predator tak já si teda především okamžitě vzpomenu na dvojku. Ta pro mě byla nesrovnatelně lepší a měla výborně zpracovanou příběhovou kampaň tak jak to Monolith v té době uměl. Ostatně, vyšlo to přesně mezi jinými legendami Monolithu - No One Lives Forever a a No One Lives Forever 2. Kéžby všechny tři hry dostaly nějaký poctivý remaster...

Tuhle hru jsem dostal tehdy jako dárek, vlastně první originálka, měla krásnou krabičku s takovým vystouplým potiskem. A tehdy naprosto špičková hra. Začal jsem mariňáka a neskončil, dokud ho nedohrál. Ale ty nervy... Jo a první střet s facehuggerem... po té chvíli ticha, když se najednou zjevil na xichtu, shodilo mně to dozadu se židle!

Jojo, souhlasím. Když jsem v prvním levelu za mariňáka poprvé sjel výtahem, detektor začal pípat a i přes zběsilé střílení kolem dokola se mi v mžiku na xicht nalepil facehugger, málem jsem se po.... A bacha, ty mrchy nebyli vždy na stejném místě, někdy tam nebyli vůbec! a to bylo jestě horší😱 Prostě geniální hra 😎

Mě z toho ten mariňák vždycky bavil nejmíň. Prostě voják co střílí různou havěť. Ale predátor a vetřelec, to bylo jiný pošušňáníčko. Predátorova výzbroj pro gore eliminaci a jeho řev. Vetřelčí rychlost a pohyblivost, syčení a cupitání, vykusování mozečků. Dohrál jsem nespočetněkrát a prázdninové dýchánky na LAN byly také skvělé. I pokračování bylo super.

Úžasné! Úplně jsem u toho trnul strachy. A když mi poprvé facehugger vlítl do obličeje, omlátil jsem se o stěnu za židlí :D

Bohužel škoda že to má mono zvuk, stereo by tomu sedlo jako zadek na hrnec. 

Pentium 200+Woodoo2+96Mb RAM, prvý počítač, krásne spomienky. Spolu s dvojkou, to bola moja Topka na dlhé roky, hlavne AVP2, a AVP2 mutiplayer, na ktorý sme chodili s kamošmi do herne. Miloval som hru, za všetky 3 postavy. V MP, sa len alieni delili na niekolko druhov, a za každý druh sa, hralo ináč. Kamarát hrával za Praetoriana, a ja za Predaliena. Škoda, že hier z touto tematikou je málo, a málo vydarených. Ako vyšiel slabý Aliens: Colonial Marines, tak si producenti myslia, že o takéto hry nie je záujem, alebo Aliens vs. Predator (2010 ), čo je celkom vydarená hra, ale zúfalo krátka.

AVP2, mala kampaň dlhú asi 12 hodín, za každú postavu, čo je 36 hodín spolu.

jedna z Pc lásek

Dodnes pamatuji ty bobky za mariňáka. Člověk šel na misi a prostě věděl že už už se z toho za dalším rohem stane klasický FUBAR. Bez 10 náhradních trenýrek po ruce se to hrát nedalo. Pípání detektoru považuji za jeden z nejgenialnejsich vynálezů ve filmech vůbec. Predátor a Alien mě moc nebral.