Právě že to soutěž není, takže není důvod řešit, že on to hraje jinak. Každej má jinej vkus. Každej hraje kvůli něčemu jinýmu. Jeden přeba kvůli výzvě. Druhej třeba kvůli příběhu a nemá potřebu se někde zasekávat. Ani jedno snad není blbě ne?

Já bych nezatracoval ani jeden přístup. Někdo chce vyzkoušet co nejvíc různých her a mít přehled třeba i za cenu, že mnohé nedokončí. Jiný se věnuje jen jedné po několik let, ale zase je na ni expert.

copak to je nějaká soutěž? To je spíš nějaká obsese v tom zahrát si všechno co vychází, nejlíp všechno co nejrychleji projet podle návodu a moci si to odršktnout ze seznamu. Je mnohem lepší hrát míň, ale víc si to užívat.

kolik her takhle stihneš dohrát za rok?

Ja to mam podobny taky delam se servery a presne jak rikas po osmi hodinach ruznych jednani a dohadovani ohledne vylepseni infrastruktury si mam sednout a zacit se ucit neco komplexniho. Na to uz mi taky nezbyva mozkova kapacita. To je taky duvod proc v DCS mam malo nalitano. Jit si otevrit 500strankovy manual k F/A18 Hornet a studovat radar je proste moc. A o vikendu chci vypadnout z Prahy do prirody abych nesedel furt pred obrazovkami. Zase nadruhou stranu interaktivni filmy od Sony me nebavi, takovych prumernosti jako Horizon nebo GoW jsem hral mraky a ztracet cas hranim vic toho stejneho je podle me skoda.

Tohle dela spolubydlici, najde si na netu online odkrytou mapu a jde podle toho, to je tak desne nezabavny. Nechapu, jak to nekdo takhle muze hrat s tim, ze si da treba jeste easy obtiznost. Zasadne vsechno hraju na hard apod., protoze me pak bavi cely vecer delat jednu skupinu nepratel, nez probehnout pulku hry...

Přesně, starší hry šlo rozbít často snadno a obzvlášť ty open world rpg a nemusíme jít tak dozadu, ale třeba ještě Morrowind nerozlišoval předměty důležité pro quest, takže člověk vymáltil dungeon, našel prsten, x hodin ho používal, později prodal a po dalších x hodinách hraní se dozvěděl, že ho potřebuje na splnění questu... stejně tak npc, která šlo zabít nebo spíš je něco zabilo, když se courali venku, případně nebylo výjimečné, že někam spadli.

Přemýšlím jestli vůbec šlo dohrát morrowind bez wiki s quest ID, NPC ID a item ID a konzolovými příkazy na oživení a respawn.

Oh yeah. Dynamický HUD by měl být standard. Dobrý článek.

U her mi ten excel nevadí, typicky factorio a podbné, nicméně i tam třeba wiki obsahuje spoustu užitečných informací a propočtů, které hru ve výlsedku zpříjemní. Podobně anno, kde jsou pěkné přehledové tabulky, kde se dá celkem pohledně zjistit kolik potřebuji produkovat, abych uspokojil všechny obyvatele a v jakém poměru stavět továrny v řetězcích. U A1800 už to konečně není tolik potřeba, protože hra už vám to konečně lépe prezentuje, ale zejména starší hry ze sériie v tomhle byly dost hloupé.

Jo, přesně tak. Taky hraju dle svého vlastního role-play. Navíc už mám dost zkušeností s hraním, takže si myslím, že bych ani nedokázal vytvořit nějaký fail build.

Návody má smysl řešit jenom při online hraní, kde tě nějaký slabší build fakt znevýhodní vůči ostatním hráčům.

BTW: Ale pamatuji si jednu takovou kuriózní situaci před 20 lety u KOTOR. Měl jsem kamaráda, kterému se podařil udělat takový build, že prostě nemohl porazit finálního bosse (Darth Malak) a musel začít hrát od začátku. 😂

Ale tam to zase taková tragédie nebyla, protože KOTOR je jedna z mála her, kterou většina lidí dohrála aspoň 2x (jednou za Jedie, podruhé za Sithy).

Jsem na tom podobně, možná jsem to vzdal ještě dřív. Prostě už mě nebavilo "opisovat návod do hry". Navíc jsem v té době neuměl moc anglicky, takže jsem skoro nevěděl, co se tam děje. Souboje jsem si ale v zásadě užíval, když jsem se trochu naleveloval (nesmíš zapomínat často měnit povolání). Akorát bossové byli vždycky na stopadesát pokusů, protože rádi posílali nějaké kouzlo, co spláchlo půl party (někdy rovnou celou). Prostě "Skvělý devadesátkový gamedesign(TM)". Osmička byla mnohem přístupnější a i když neměla až tak dobrá hodnocení, dohrál jsem ji a bavil jsem se.

Wizardry jsem nedohrál ani s návodem... pořád se odhodlávám to znova zkusit, ale nevím nevím jestli ještě budu mít tu trpělivost. Skončil jsem někde ve witch mountains. Už jsem měl samuraie s maximálním kirijutsu a stejně ty souboje byly pekelné, furt mě někdo z kouzelníků chcípal a byl to očistec. Ale pořád asi nej RPG co se týče vzpomínek a prožitku.

Nemam zadny problem se zjednodusovanim ani s opakem. Her je tolik, ze si muzu vybirat co mi vyhovuje. Reagoval jsem na tezi, ze "drive to byvalo jine" s kterou souhlasim, pricem si nemyslim, ze driv to bylo rekneme lepsi.

jo, to byla radost když člověk prošel Simon The Sorcerer, The Dig, The Longest Journey nebo Monkey Island zcela bez návodu. Ale je fakt že některé hry byly bez návodu nedohratelné, třeba už mnou zmíněná Wizardry 7 - kombinace obrovské mapy a obskurních hádanek byla prostě moc

taky se snažím hrát bez návodu a bez sledování buildů jiných lidí, a ten zážitek je prostě mnohem lepší. Teď např. hraju Pathfinder WOTR a jediná věc co jsem si vyhledal bylo občas návod jak fungují některé mechaniky (třeba metamagic), jinak hraju zcela na blind, tj vytvořil jsem si postavu co se mi líbila z hlediska role-play (ne abych někde sledoval OP build z internetu), nevím kde najít společníky ani kolik ta hra má aktů

Jj, a třeba u skutečných simulátorů jako např. Falcon 4.0 byly manuály, které by vydaly na samostatnou knížku. Někde ještě mám krabici od F4.0 a je tam přiložena bichle, co má snad 500 stránek včetně grafů a dalších detailních informací o systémech toho letadla.

Jo to bylo peklo. Bez internetu. Člověk to někdy řešil i několik dní. To platilo hlavně v adventurách, procházet znovu všechny NPC, pixel hunting:) A ta radost potom. Dneska deset minut nevim a zapínám google:D Jediná pomoc tenkrát, návody v levelu-score.

Nemyslím si. Některé základní herní mechaniky se někde zjednodušily (např. autoheal ve střílečkách), na druhou stranu mám pocit, že některé velké franšízy (konkrétně z relativně poslední doby třeba Horizon nebo God of War) s každým vydáním přidávají další a další herní mechaniky, které sice nejsou třeba stěžejní, ale přidávají další úrovně komplexity a občas si říkám, jestli se mi ještě chce takovou hru hrát. Jak jsem řekl jinde v diskusi, dneska sedávám ke hrám po 8+ hodinách programování složitých serverových systémů a pálit další mozkovou kapacitu učením se čím dál většího počtu herních systémů se mi chvílemi začíná zajídat.

qwe5 to v zásadě řekl za mě. Já už jsem ve věku, že u her hledám primárně uvolnění a odreagování. I přesto si rád zahraju třeba Diablo nebo něco, kde se musí aspoň trochu přemýšlet. Na druhou stranu ale se mi nechce sedět nad Excelem a počítat statistiky, aby mi co nejlíp vyšel build. V tu chvíli si najdu nějakou wiki nebo návod s doporučeními a postupuju podle nich.

Na výzvy jsem měl třeba Alien: Isolation. Tam jsou herní mechaniky jasný a intuitivní a přesto ta hra není zrovna procházka růžovým sadem, obzvlášť na ty nejvyšší obtížnosti.

No, ono je rozdil mezi "blbuvzdorne" a "dobre vysvetlene"

Hry by mely byt minimalne to druhe. U Army to jde hezky videt, spousta lidi netusila a bylo jim treba vsechno vysvetlit, dneska uz staci rict "projed si Bootcamp, tam je to vysvetlene" - za me to byl jeden z nejlepsich, ne-li TEN nejlepsi update v historii cele serie.