Pavel Dobrovský = Rick
Aleš Smutný = Neil

N: Ricku, nemyslíš, že jsme to s tím hodnocením ME3 přehnali?
R: V čem je problém Neile? Na krabičce bylo přece napsáno 9-10, uvidíme se v
Londýně na párty. John C.
9,10 = párty v Londýně , 8< žádná party v Londýně. Chápeš to Neile?
N: Ricku, není to tak trošku korupce...

Ten Konec bil luxusni jak tam tn Shitprd umře nebo co,sice sem to nepochopyl ale je to drsny :D

Výborný článek, tak nějak víceméně shrnuje co si o tomhle všem myslím. Myslím že ta hysterie okolo konce Mass Effectu je vážně úplně zbytečná. Kdyby se to tak neřešilo, tak polovina lidí co se tu v těch internetových diskuzích rozčiluje jak je to od Bioware hrozný podvod, by nad koncem ani nevzdychla. Prostě Mass Hysteria... Tohle papouškování argumentů, který si ty lidi přečetli někde na netu je fakt trapný. A je dobře, že se na to dokáže někdo podívat taky trochu z jinýho úhlu pohledu.

BTW muze mi nekdo vysvetlit, kde jste vzali Jack u tech biotiku? Ja ji tam teda nemel... Stejne tak Wrexe ani Grunta jsem nepotkal, tusim o Wrexovi se zminovali ze umrel... pritom si neuvedomuju, ze bych o to nekde zavadil v tech otazkach na zacatku...

pokud si chcete něco dobrého o konci ME přečist kupte si nové Score dost mě pobavilo

Vsetci rozoberaju koniec Mass Effectu z hladiska tych volieb... Ale stale mi nijaky zastanca toho vysvetlenia, ktore ponukol Catalyst, nebol schopny odpovedat na otazku, ktora ma stve uz od druheho dielu:

Preco Collectori pod velenim Harbringera unasali ludi a stavali z nich Human Reapera? Lebo ja som to z reci Catalysta nepochopil ani nahodou...

Takže, jak jsem slíbil, tak jsem se podruhé ke článku vrátil a po večerní sprše jsem si ho znovu v klidu přečetl.
Asi je to tou narážkou na to, že spokojená strana mlčí a jen nespokojená se ozývá, ale už tam ve mně začíná vřít krev. *1* Pak má člověk číst článek v klidu.
Argument, že konec není stejný, protože pro každého je jiný stav vesmíru, přijmout ale nemohu. To bych mohl říkat, že Assassin's Creed má několik set konců, protože jsem mohl, ale i nemusel, plnit vedlejší mise, kde například zabiji nějakého současného nepřítele navíc (viz. úkoly přes holubník). Takže na konci, mohou někde žít anebo být mrtví (za předpokladu, že když jsem je nezabil já, tak je nezabil někdo jiný) a tzn. různé stavy situace a další vývoj světa. Na jednu stranu je to pravda, ale upřímně, mě zajímá, co se děje na konci hry a to, jestli bude po mé misi vydán zákon na zákaz držení zbraně nebo klesne porodnost není úplně to s čím jsem do konce šel. Asi to není úplně povedené přirovnání, ale Assassina jsem hrál teď v poslední době a tak je mi přirovnávat k němu nejbližší.
To, že na tom, co bude ona Deus ex machina, nezáleží, není tak úplně pravda. Jsou postavy, které by byly asi klišé (Harbinger), protože v každé hře to k takovému bossovi směřuje. Ale pro mě by to bylo akceptovatelné asi už kvůli tomu, že jsem to snad i čekal. Ale Starchild vyvolává mnoho nevystvětlených otázek a nepůsobí jako nejvyšší síla ( i když se možná tak chová).
Vím, že Mass effect 3 má rating nad 18, tudíž vydavatelé nepočítají s nějakými mrňaty a mohou jim ukázat krutou realitu. Ale když v každém filmu (dobře možná se najde pár filmů, jako byl onen western) dobro zvítězí a hlavní hrdina s potrhanými kusy oblečení a pár modřinami vždy vyleze z trosek, aby objal svoji milou. Lidé jsou tím krmeni ze všech stran a pak je takový zvrat může asi dost zaskočit, že vše nekončí úplně růžově. Navíc u postavy, se kterou jsem strávil i přes 100 hodin, takže zklamání je si myslím na místě. A přiznám se, já jsem z těch, co by onen Happy end i uvítali.
K tomu bodu, že né každé rozhodnutí se musí reflektovat nutně na konci, jsem už psal, že bych se spokojil s videem, kde by byly rychlé střihy na to, jak ony získané síly vlastně bojují. Pohled na Wrexe s Gruntem a jeho jednotkou, jak se vrhají na hordy nepřátel, ale jak je takticky vede Eva (to kroganské jméno už nevím :-) by byl pro mě k nezaplacení... A v tomhle duchu ukázat, jak moje námaha se získáním posil, měla nějaký užitek.
Na celé rozuzlení mám ohledně logiky pořád jiný názor, ale o tom jsem psal už několikrát a nebyl jsem sám.

No tokový je můj názor po druhém přelouskání tohoto článku. *4* Ale vím, že 100 lidí 100 chutí a někomu mohl tenhle konec "chutnat". Ale já v něm pořád vidím tyto díry. Těm spokojeným, kteří si tyto "díry dokázali zalepit", to přeji a nám ostatním snad přinese klid v duši Extended Cut DLC. A už pudu asi taky spát. *1*

a samozřejmě bych rád viděl po konci jak to koexistuje s mými rozhodnutími... třeba jako že Krogani začnou/nezačnou válku a podobně... vidět jak ta moje rozhodnutí ovlivnila nějaké události i po sebevražedné misi...

Mě se teda nelíbilo že jsou všechny konce téměř totožné.. jen se mění barvy a pár dalších drobností.. to mě naštvalo asi nejvíc... Myslím že by měli ty dopady jednotlivých rozhodnutí být vyobrazeny více rozdílně a více do hloubky... nemyslím teď teda to co která postava dělala... ale myslím tím v globálním měřítku... Třeba ukázat jak vypadá společnost po sintetické symbióze.. jak vypadá společnost uvržená do doby bez strojů a tak dál... stačil by jen krátký náhled s komentářem... ale pokaždé to dopadlo stejně tim že posádka Normandy přistane na nějaké zalesněné planetě... a že teda buď se reapeři vypnou nebo se zníčej... a pak se pokaždé zníčí Mass Relay... Já bych uvítal větší rozdíl v těch koncích a taky nějakou představu o tom jaký to bude mít dopad na galaxii...

Podle mě je třeba to říct na rovinu. Že se někomu něco nelíbí na ději, je jeho problém a není to zajímavé. Ale ti, kterým jednoznačně vadí, že NEVYHRÁLI blbou hru, jsou podle mě opravdu dost střelení. Jste snad tříleté děcka, aby vás při Člověče, nezlob se museli rodiče nechávat vyhrát, protože byste se jinak urazili? Vy nechápete, že tou psychickou odměnou má být fakt, že jste to dohráli a tím pádem viděli celý příběh? Většina her "americké školy" jsou jen konzumní braky. A ME by s heroickým koncem alá "Push this button to kill all bad guys and save the world." byl jen další capinou do řady. Ale tak, jak to je, závěr povýšil ME na umění. Umění vyvolat emoci neschopnosti naplnit předpokládané cíle. A to i přesto, že múžete sami rozhodnout, co bude dál.