Mně strašně mrzí, že se u toho dneska už nějak nebojím :/ Ne že bych se nedokázal vžít do hry, ale někde něco zaburácí, prásknou dveře a já se tam utíkám podívat a když na mně něco vybafne, udělám maximálně juj? :/ Pořád nějak podvědomně vím, že jsou to polygony, pixely a nic hmotného, co by mi mohlo ublížit. Naposledy jsem se hodně bál, když mi bylo 7 a koukal jsem na poltergaista a taky když jsem viděl úplně poprvé vetřelce, ale pak to šlo nějak z kopce a horory se poslední dobou zmůžou spíše na lekačky. Díky právě za tu Amnesii, kde když jsem se poprvé schoval do skříně a bezbranně čekal až to cosi odejde působilo docela parádně. Vlastně ještě Sillent Hill 2 a 3 měl docela silné momenty. Ale jinak upřímně závidím některým těm letsplayerům, taky bych chtěl mít strach to hrát v noci. To já můžu hrát i o půlnoci v úplné tmě a když se někde něco děje, tak se tam jdu v klidku podívat :) Ale aby jste si nemysleli, že si hraju na hrdinu. Když na mně nějaké velké hov*do zařve, tak se schoulím do klubíčka :) Případně nedávno byl plánovaný výpadek elektřiny od půlnoci do rána a když to vyplo, celý ten obrovský barák stichl, všechny ty klimošky, servery, počítače a najednou bylo o spoustu nových zvuků vystaráno, já tady úplně úplně sám, jen s tím malým kuželem světla prolamující absolutní, ale absolutní tmu a venku ještě docela větrno, to jsem se při bouchnutí okenice málem pos... :D Právě že ten kužel světla mi připomněl některé ty hororové hry a čekal jsem, že na mně fakt něco skočí, i když jsem věděl, že je to blbost :)

Tož tu jsem nehrál.