-
Vzpomínám si na první regulérní misi v Hitmanovi 1. Byl tam za úkol zabít nějakýho toho číňana v parčíku, když se bavil s nějakym dalšim gangsterem. Pamatuju, jak jsem šel se svou sniperkou v kufříku, obešel jsem celý místo budoucího činu, až jsem si našel barák, ze kterýho budu střílet. Vyjel jsem nahoru, zatim přijeli oba šéfikové na jejich randevů, stoup jsem si k okraji střechy, otevřel kufřík a poskládal jsem si svou sniperku. Měl jsem pocit těžký profesionality :)
Zaměřil jsem... a najednou koukám, že přesně v místě, kde má můj cíl hlavu, mám v dráze kulky lampion. Sakra! Tak jsem si zase sniperku rozložil, zabalil do kufříku a sjel výtahem z budovy. Postranníma uličkama jsem náměstíčko obešel, až jsem našel další vhodnou budovu. Vyjel jsem na střechu, opět si požitkářsky složil sniperku a zaměřil jsem. Tentokrát jsem měl parádní místo. Pic ho, čistá rána! Přiletěl vrtulník s ozbrojenym týpkem. Zaměřim... pic ho, padá dolu. Složim si sniperku, páč na místě činu ji nenechám, a se svym kufříkem sjedu ze střechy. Zatimco je všude dole panika a číňani naháněj vraha jejich šéfa, já se potichu dostávám ke svýmu autu. Konec mise a krásnej pocit.
...
Pak jsem stejnou misi nechal zahrát bráchu.
Ten jde uličkou, až se zastaví na jejim okraji a čeká, než přijedou členové triád. Za chvilku se tak stane, vystoupěj hlavouni a jdou si pokecat. Brácha odkládá kufřík se sniperkou. Pak vystartuje, přiběhne k cíli, vytáhne bouchačku a vypálí do něj dva zásobníky, načež zdrhne k autu a dokončí misi.
Vždycky si na bráchu vzpomenu, když se to v Hitmanovi zvrtne. -
-
Aj, tuhle misi si pamatuji taky. Byla to jediná věc co jsem tam zkoušel. Tenkrát mi tyhle věci moc nešly, ale teď je Stealth můj nejoblíbenější styl. Skoro mám chuť si to nainstalovat a zkusit to konečně dohrát alespoň tuhle úvodní misi *14*
-
Tvůj brácha to hrál líp než ty, rychle a bez zbytečných caviků
-
-
az na to, ze pak z te hry vubec nic nemas.
-
-
A co zábavnýho je na tom jezdit hodinu výtahem a pak si jednou vystřelit? Přece si nekoupím drahou hru a pak si ani pořádně nezastřílím. Posledního Hitmana jsem hrál stylem gears of war a byl jsem nadmíru spokojenej.
-
-
Však kamaráde, hraj si Hitmana jak chceš, ale to neznamená, že ho hraješ správně a zábavněji, i když TheGGG je TheGGG a my nejsme TheGGG, takže přícházíme podle TheGGG o to, co je správného na TheGGG, ale proč si nedopřejeme odkazu TheGGG, aby si to každý dělal, jak mu to vyhovuje? To by nebyl TheGGG.
-
-
Toto bylo vtipné tak v komediích z 80. let
-
-
-
-
-
-
"Přichází nepozván, odchází nepoznán."
(obálka nějakého hodně starého Levelu) -
-
Tohle poznávám, starý dobrý časy. *1*
Ad. Gamestar, ještě pořád mám někde jeho historicky první (nulté) vydání s NFS 3. *4* -
-
jop, tehdy z invexu jeste... mel jsem asi tri a vsichni jsme byli odvazany, ze na cdckach budou konecne i nejaky poradny add veci ke hram..
-
-
Chybí mi starej Level *9*
-
-
level a gamestar :)
-
-
Ten mám pořád ještě někde doma :D je to snad ročník 2000, nebo 2001 a na obálce byl detail obličeje samotné čtyřicet sedmičky :D
-
-
Za vrchol považuju druhý díl, ale kulisy v Blood Money taky stály za všechny pence.
-
Teda zestarnuli ty hry hodne to je pravda, ale dohral jsem ted tu edici celou a bavil jsem se narame.Ani jsem se moc nevztekal, je to tezsi nez dnesni hry, ale pro nas veterany je to pouze navrat domu.
-
"Nezaručím vám, že vás budou Silent Assassin a Contracts bavit. Tyhle hry, na rozdíl od Blood Money, zestárly nejvíce a v mnoha ohledech tohle zjevné ohlodání zubem času narušuje pohodové hraní a atmosféru."
CO prosím? Silent Assassin je ze všech dílu nejlepší a nezestárl ani o chlup, atmosféra skvělá. -
Já se teď neuvěřitelně zamiloval do Absolution. Nezdá se mi ani moc, že by se konalo nějaké zjednodušení a celý to na mne působí hodně pozitivně.
Ok příběh moc smysl zatím nedává. Jsou tam neuvěřitelný nesrovnalosti. Ale je to v podstatě jedno, když to celý beru jako nějakého bratříčka Kill Billa a při nějakých scénách vyprsknu smíchy. Ty Danové jsou zpropadeně cyničtí, když dokáží vymyslet takový chujoviny (Heyyy that was my coffee you asshole!)
Na Hitmanovy jsem měl taky rád vždy drobný náznaky, kdy autoři jakoby trošku nechávají člověka se zamyslet nad jeho postavou. Nejradši mám asi jeho vztah k víře. Nebezpečný zabijácký stroj co dokáže bez mrknutí oka někoho odpravit, najednou změkne co je poblíž nějaký církevní instituce. V Absolution taky miluji střídání prostředí mokrého Chicaga a zlato-prosvětlené Dakoty. Jsou tam pěkný okamžiky a náznaky pro drama, takže si fakt připadáte, že policie po vás set-sakramentsky jde, i když AI je nakonec dosti podobné jako v trojce. Teď jsem v misi, kdy si musím vystřílet nebo zpátky pro sebe ukrást svoje pistolky.
PS: Na Square Enix se mi líbí, že na steamu jejich hry nezůstávají dlouho drahé. Snad jim to zajistí potřebný kapitál... *13* -
-
Absolution je na posledni nebo predposledni obtiznost opravdu slozity. To je tak kdyz si nekdo dobrovolne zapne obtiznost pro zacatecniky/děti/casual hrace a pak vsude breci a pomlouva tu hru
-
-
Já to hrál na střední a kolikrát jsem měl sakra problém některé mise projít... *1*
-
-
Za to dostaneš zaracha, mladý muži!
-
-
Tady očividně nikdo nepochopil mou narážku na StanleyCZho profilovku. *1*
-
-
You're grounded, mister!
-
-
Kdyz uz chces chytat za slovo, tak muze byt casual hrac :)
-
-
-
Hraji to na předposlední a někdy mám co dělat... Dost musím uvažovat nad postupem. Takže jo, máš pravdu. *4*
-
-
-
Nejlepší stealth byl stejně Messiah *5*
-
-
jedna z Nejoriginálnějších her :). Hrálo se za anděla, ale bylo to peklo.
-
-
A ještě s parádním soundtrackem. :)
-
-
-
Občas si lehnu na břicho a představuji si, že je Ježíš ve mně.
-
ad AI:
Myslím si, že ve stealth hrách umělá inteligence musí být "tupá", aby vůbec hra fungovala. Ať už Commandos, Deusex nebo Hitman.
Vždyť to celé stojí na situacích :
- dva vojáci stojí na rohu
- jeden se chodí co dvě minuty vychcat
- toho, co nechodí teda podříznete a narvete do popelnice
- vychcaný voják se vrátí, kámoš nikde, z popelnice trčí nohy
- cogárko a za další minutu už zase musí :)
Úplně jiná věc je, a to se rozhodně hodně zlepšilo, když vás vidí/nevidí za rohem i když by neměli/měli. Nebo hodíte kámen a přiběhnou se podívat všichni z okruhu sta metrů... -
-
Jako máš pravdu, ale to je proto, že jinak by v tý misi nebylo co dělat. Objekty, který infiltruješ ve hře by reálně hlídal zlomek vojáků/bodyguardů, akorát by se nechodili tak často vychcat. Jsou to své druhu puzzle podobný těm v logickejch hrách.
Jenomže kdyby tam mafiánovu vilku (viz první mise Hitman II) hlídali tři čtyři chytří chlapi s vysílačkami (a ne šestnáct robotů), tak by byla hotová raz dva. Otázka je, jestli by to byla zábava.
(BTW. filtr vulgarismů mi zakázal slovo "chcát", takže jsem to opravil na již legálně použité "vychcat")
-
-
Ja jsem si par misí ze starších dílu zahral celkem nedavno, po znechuceni z hitmana 5. Za archeologii to rozhone nepovazuju. vsechny dily vcetne prvniho petku prekonavaji ve vsem krome grafiky a animací.
-
-
To já se musim zase přiznat, že mě pětka dost baví. Zezačátku jsem se toho hodně obával, všecky ty změny a tak, instinkt a podobný chujoviny... to všecko jsem si povypínal, dal si to na jednu z těžších obtížností a nemůžu si stěžovat. Teda můžu samozřejmě. Pro kovanýho Hitman fanouška (he, původně se mi popletly písmenka a já napsal "fanošuka" :D), za kterýho se považuju, je tam spousta věcí, na který si jde stěžovat. Ale jak to tu vždycky někdo napíše, už nemám holt tolik volnýho času, abych u Hitmana vysedával dvě a půl hodiny nad jednou misí.
Beru to prostě tak, že se hratelnost musela uzpůsobit dnešnim standardům. A všecky ty změny a novinky jsou (teda pro mě) udělaný asi nejlíp, jak mohly (když už tam musej být). Je to evoluce a ač na Silent Assassina nedám dopustit, Absolution mě prostě baví hrát. A o tom to je. -
-
hitmana 5 jsem koupil v den vydani na steamu, strasne jsem se na tu hru tesil, po tech letech cekani. na zacatku jsem si porad rikal ze to je jen rozjezd, a byly tam naznaky neceho dobryho (jako mise ve strip baru nebo v cinsky ctvrti) ale proste to je, ve srovnani se starsima dilama, strasne malo.. tesil jsem se na otevrenou mapu, kde budu moct prozkopumavat a hledat zpusoby, pritom zustat nezpozorovan, a dostal jsem sice kvalitni, ale velmi linearni skriptovanou pribehovou hru. problem je ze me tenhle moderni typ her prave moc nebavi.
-
-
Jako jo, taky bych byl radši, kdyby mi tam dali víc volnosti a vůbec tam bylo víc klasicky střižených levelů - prostě máš cíl, ňák ho zab. Ale zvyknul jsem si na to, co můžu dělat. Jasně můžu si to nekoupit, ale... pořád je to Hitman. A toho můžu.
Doteď si pamatuju, jak pětku oznámili a já se zaradoval, ale zároveň zděsil, protože jsem věděl, že už to nebude jak díly předtim. Nainstaloval jsem si Blood Money, který jsem měl doma už dlouho jako restík (kvůli fakt starýmu kompu jsem si to nemoh zahrát). A když jsem to hrál, užíval jsem si to ještě víc, než díly předtim, protože mi hlavou neustále rotovala myšlenka: "Jó, užij si to pořádně. To je poslední klasickej Hitman..."
A taky je. -
-
V čem vám chyběla volnost? Způsobů řešení úkolů bylo v Absolution pořád mnoho.
-
-
U Absolution jsem si prostě připadal, že mě do těch úkonů autoři trochu tlačej. A to se mi u žádnýho ze starších dílů (krom tutorialu Blood Money) nedělo. Tam jsem byl svym pánem.
Pětka je prostě oproti staršim dílům tak trochu podbízivá. -
Jo, volnosti bylo dost v momentě, kdy tam byly klasický mise se zabitim cíle. Bohužel tam ale převládaly mise typu "dostaň se z bodu A do bodu B".
-
-
Reakce na příspěvek:
Dostaň se z bodu A do bodu B bylo i v Blood Money. Ano, někdy bod B byl na stejném místě jako bod A, ale nevím proč by to mělo nějak zásadně měnit tu volnost.
-
-
-
-
-
-