Jo, tohle je podle mě jedna z věcí, kterou nedokáže žádné nové MMO-WoWBased-RPG dokázat. Když jsem zkoušel WoWko na českém RP serveru, bylo to fakt lepší než normální PVP/PVE, kde každej hrál jen k vůli lvlu a lepšímu gearu.
Ale tohle, ztotožnit se s postavou, tu chuť postrádá dnes hodně hráčů (nic proti ostatním), proto by takové MMORPG neměly velký úspěch - stejně jako některé hry a tak podobně, žeee *10* *13*

... a k tomu nehledně na hatery, lamy a magory, kteří jen ostatní ve hře otravují *15* *15*

stvk: Yep, v tomhle musím souhlasit. Z hlediska kompozice to určitě mohlo být lepší (některé pasáže vata, jiné uspěchané, některým postavám se věnuje spoustu času, aby se však vzápetí ukázalo, že jsou v podstatě nedůležité a vyšumí do ztracena). Síla autora je hlavně ve vypravěčském umu, působivosti některých segmentů, v hloubce některých myšlenek a motivů a v komplexnosti postav. V rámci fantasy žánru pecka.

BTW, díky za tip!

PS: Zrovna Mieville jde totálně mimo mě. Uznávám ho, ale s tím jeho světem a hrdiny se nedokážu ztotožnit. Několikrát jsem ho rozečetl, ale vždycky jsem s tím sekl. Je na mě až moc velkej divňák. *1*

Jinak jsem především čtenář sci-fi (Dick, Simmons, Lem, Bacigalupi, ...), takže se na to samozřejmě nedívám naprosto objektivně, ale celkově mi přijde, že fantasy oproti sci-fi stále trpí lpěním nad určitými stereotypy, samozřejmě čest výjimkám (Mieville, Gailman, Barker).

Mě na MMO nejvíc štve to, že tomu chybí to, co miluju na klasických příběhových RPG - ztotožnění se s postavou, to že jsi najednou součástí úplně jiného universa. U MMO k tobě přiběhně chlapík, napíše "LOL WTF" a veškerá atmosféra je v hajzlu. Zkoušel jsem i nějaké RP servery, ale furt to není ono, málokdo se dokáže naprosto přizůsobit.

a co ty?

Zrovna samotná sága nějakou závratnou kompozicí taktéž neoplývá. Místy jde z toho cítit, že se to celé Sapwkoskému rozpadá pod rukama, např. ten náhlý přechod k Artušovské mytologii je vyloženě nepovodený. Stejně tak ten závěr, jde z toho cítit, že autor neměl úplně jasnou představu, kam vlastně směřuje, a zmíněné "neštastné" údalosti dle mého vyznívají dosti křečovitě. Nechápejte mne špatně, sám jsem se u čtení ságy náramně bavil, ale zkrátka si myslím, že se to celé dalo zvládnout i lépe.

Abych jen nekritizoval, tak přihodím i jeden tip: Jonathan Strange a pan Norell. :)

Konec povídek je fake! :-D Sapkowski ho napsal jen tak z legrace, pro sebe, či pro někoho blízkého, teď už nevím. Původně vůbec nebyl určen k publikaci... Každopádně netvoří kánon. Sága končí úplně jinak a můžu ti říct, že se žadný happy end nekoná, spíš jeho naprostý opak. Dokonce existují i fandové, kteří mají raději onen alternativní konec z druhé knihy povídek, jelikož konec ságy byl pro ně až moc velkej kopanec do genitální oblasti.

Povídky jsou oproti sáze slabý odvar. Resp. takhle: připadají mi spíš jako autorské cvičení, neoplývají závratnou kompozicí, jsou značně nevyrovnané, skáče se mezi žánry, často ani o nic nejde... Ale sem tam, vlastně docela často, člověka překvapí emocionálně silnou pointou, zajímavou myšlenkou apod. Jako kdyby se Sapkowski připravoval na to, co mělo později přijít.

Rozhodně ale stojí za přečtení, protože kromě toho, že talent autora se vždy otiskne do jeho díla (přestože k němu autor přistupuje ledabyle), jsou povídky jakožto konglomerát přece jen vcelku komplexním prologem k sáze. A jelikož je Sapkowski svérázný chlapík, nijak se v pentalogii neobtěžuje s retrospektivou (on to člověk pochopí i bez povídek, ale přesto mají přidanou hodnotu).

Mám k sáze opravdu blízko, jedna z postav mi dokonce učarovala tak moc, že jsem se rozhodl si z ní udělat svou virtuální identitu :-).

Co se Martina týče, tak vraždění hrdinů a celkový koncept je fajn a žánrová originalita se cení... Ale genialita? Nemyslím. BTW, usmrcení hrdinů si užiješ dost i v Zaklínači, možná víc než bys chtěl...

To zní dobře, popravdě mne ten happy end odrazoval od přečtení zbytku (mám naposlouchano do začátku Křtu ohněm), ale jestli bude konec zhruba v tom smyslu v jakém je naznačován v sáze... *14*

On ten happy end taky vůbec není oficiální. Jen počkej na konec ságy! :)

Zrovna dneska jsem četl druhou knihu povídek o Zaklínačovi a ten happy end si mohl odpustit. To vraždění "hrdinů" se mi na Písni a ledu líbí.

lugal:cos napsal ty??

No tak se poďme všichni modlit, ať nám vývojáři naservírují úplně nový systém MMO hry! už je to potřeba :)

Přiznám se, že mi to taky tak přijde. Je jedním z prvních fantasy autorů (alespoň mě známých), kteří se rozhodli inspirovat středověkými reáliemi probíhajícími u dvora. Dobře, je to fakt šokantní, jaký jsou lidi sv*ně - no a co jako??? Onen genius mi nějak stále uniká...

Osobně mi na písečku "šedé" morálky více vyhovuje Sapkowski, jehož považuji za nejen schopnějšího psychologa a hlubšího myslitele, ale i za tvůrce důmyslnějších point.

Škoda, že tá genialita stačila len na priemerné fantasy...

Tak tady mame novou definici typicke FB hry: "Game of Thrones je pro facebookovou, čili sociální hru vhodná kvůli spoustě postav, milionům intrik a absolutně neurčenou hranici mezi dobrem a zlem."

*8*

Kdyby radsi udelali klasickou strategii ve stylu Age of Empires, Rise of Nations, Cossacks atd. Popripade treba Total War...

Vlastně se tím ukázalo ještě něco: Martinova genialita.to je ale sakra pravda.

moje slova

Ale hodí jen to nikdo neumí pořádně udělat.