*1* takže chtěj vyrobit pět až řekněme devět her? :D

Grunwald nebo alespoň nějaká větší bitva týkající se řádu německých rytířů by ve třech aktech Deliverance, zřejmě prvního dlu trilogie (lol) být - soudě podle upoutávky - měla.

Vypadá to tedy že první akt bude příběh Jindrova "rituálu dosplělosti", a dva další akty završením jeho příběhu.

tady:
http://forum.kingdomcomerpg.com/t/story-split-into-three-acts/173/9

a o tom stim grunwaldem vim, zda se mi to divny, ze to tak nak potvrdili, mozna to ma byt az v planovanem pokracovani, ktere vyjde buhvi kdy po KC:D.

Nepleteš si to s Goat Simulatorem? *1*

To máš odkud? *8*

Protože na fóru defacto potvrdili Grunwald a ten je 1410. *8* Nevím jestli Tobi nebo přímo Dan reagovali na tip, že velká bitva z prvního traileru je Grunwald slovy, parafrázuji: "dobrej tip".

Sakra a ono se v tom game of thrones neco deje? Jako jo, v kazdym dilu tam nekdo vyvali kozy, ze by to ale bylo hodne zaznamenat do analu... Mozna kdyby to byly fakt pekny kozy.

2Forkys: No to že si to neřekl přímo je přeci naprosto nepodstatné.

2tunak: Kdepak, mě už nenachytáš a že mě prsty svrběly. *1*

ano, rikali, ze by chteli pokracovani nekdy ve vzdalene budoucnosti, ale akty 1, 2 a 3 budou jenom v 1403 a tvori jednu hru KC:D.

Mimochodem vypada to tak, ze Vavra ma stale zajem delat i jine hry, mluvil treba o strilecce nebo sci-fi. To sem zvedav jestli to za svuj zivot stihne...

Tvoje "argumentace" se nepříjemně podobá řečem sektářů člověče. Ateisté vůči křesťanům dneska tolerantní obvykle jsou. Nebo máš snad pocit, že by tě někdo perzekuoval za tvou víru? A k tomu "egu jedince" - to předpokládám byla sebektitka. Předpokládám, že nechceš druhého hodnotit na základě příslušnosti nebo nepříslušnosti k církvi a předpokládám, že mi nechceš brát právo na vlastní názor, založený na mém malém egu a nikoliv na jakémsi superegu odvozeném z davové psychózy příslušníka kultu. Myslím, že se západní kultura naučila už před několika stovkami let vážit si individuality jedince, tohoto malého ega, a považovat ji za svým způsobem cennější než je příslušnost k určité skupině, ať už je tímto diskriminantem rasa, barva kůže, národ, politické přesvědčení nebo vyznání.

To že ty jsi našel cestu od ateismu ke křesťanství přece neznamená, že je to cesta správná, rozumná nebo hodná doporučení či snad pochvaly. Je to tvá osobní volba. To je v pořádku. Já tvou víru respektuji a nebudu ti v ní nikdy bránit. Na druhou stranu se ale nebudu zdráhat říkat o křesťanství co si o něm myslím. Většina mých křesťanských přátel s tím problém nemá. Svoboda myšlení a vyjadřování pro ně má učitou hodnotu.

(Co se týče husitské církve, dovolím si vyjádřit svůj názor. Nezapomeň, že žiješ v násilím rekatolizované protestantské zemi, dokonce první protestantské zemi na světě. Husité mají bezesporu morální právo dívat se na katolíky zpatra. Až se katolíci vzdají po Bílé hoře nakradených majetků, až vrátí Týnský chrám a až se omluví za bezpráví a násilí, kterého se dopustili na Českých zemích, pak můžeš jako katolík husitům něco vyčítat. Do té doby jsi bohužel na straně těch, kteří nejsou a nebyli v právu.)

Paradoxní je, že moje cesta je opačná. Za minulého režimu jsem byl pokřtěn (pravda, moc jsem s tím cca ve dvou letech věku nadělat nemohl) a rodiče, sami přesvědčení antiteisté, mi umožnili vybrat si, zda si k náboženství najdu cestu nebo nikoliv. Během středoškolských studií jsem dokonce s vírou koketoval. Potom jsem naštěstí zmoudřel. *1*

Jako přesvědčený antitheista (nikoliv atheista) a milovník pohanských mytlogických systémů (zejména řeckého) mám vůči křesťanství (a obecně levantskému monotheismu) dvě základní výhrady. První je představa že bůh stvořil svět pro člověka, podporující bezuzdou exploataci biosféry (ale spíš přírody obecně). Druhá je představa, že je možné etiku odvozovat ze vztahu k vyšší entitě. *7* (A v horším případě postulovat tuto etiku jako obecně platný řád společenských vztahů. Západní civilizaci trvalo cca patnáct století, než se od tohoto nesmyslu konečně alespoň částečně emancipovala.) Méně závažná výtka se potom týká monoteického nahrazení tragického vědomí konečnosti lidské existence (chabě parafrázuju velkého Patočku) jakýmsi postulátem věčného života a posmrtné spásy. Jako ideologický chyták k ovládání mas ideální. Jako útěcha z ontologie rovněž. A děkuju, já laciné útěchy nehledám.
Neočekávám, že se mnou budeš souhlasit a vlastně ani že mi porozumíš.

Simulator turistiky, no...

Já jsem neřekl, že všichni křesťané či katolíci jsou hloupí. Opravdu ne. Pokud ale začnou vykládat, že Slunce obíhá kolem Země, Země je stará 6 000 let, Archa byla pravá a kdo víc co, tak pak ano, tito jedinci hloupí jsou.

Ono se už to tak nějak stalo pravidlem, že ateisté nejvíce křičí ukažme si na toho křesťana, jak je hloupý a jak já jsem chytrý z toho titulu že jsem nevěřící. Obrácenej gard se objevuje maximálně tak na diskusích u husitské církve, kde mi občas připadá že by nejraději katolíky pálili, tedy vlastně se to ani ateistů netýká. Ono u většiny ateistů se to má tak, že jsou velmi tolerantní co se náboženství týče, jen do té doby než člověk "přizná" že je křesťan a ještě k tomu že je nedej Bože katolík, to pak často slovo tolerantnost dostává uplně nový význam.

On je vlastně problém řekl bych v určité zakomplexovanosti a samotné nabubřelosti malého ega jedince, ale vůbec se tomu nedivím. Než jsem takříkajíc procitnul byl jsem nevěřící, a velmi často jsem prezentoval různé zcestné bludy a naučené vnucené pravdy a útočil speciálně na katolickou církev a křesťanství samotné. A ze zkušenosti vím, že mi to nikdo nebyl schopen vymluvit. Takže jsem byl vlastně naprosto stejný a uváděl stejné či podobné jak nyní vím - pseudoargumenty, které dnes sám slýchávám.

No asi je to čistě na jedinci, jak tady kolega přede mnou, sám jsem jeden čas nemohl kostely ani cítit, bylo mi tam nepříjemně a teď je to naprosto opačně. Jen se občas v neděli pousměju, když sleduju jak někteří "křesťani" se tváří jak kdyby tam byli z donucení a po mši zdrhají jak sprinteři.

Vždyť mi ale dáváš v podstatě za pravdu téměř vším, co tu píšeš. :) (Jen se trochu divím, čím vlastně vystupuju tak bojovně.) Náboženství a ostatní mytologie (chceš-li ideologie) jsou vlastně útěchou z ontologie zmatenému a nejistému člověku, vrženému ve svět, kterému nerozumí. A uvěřit je bohužel snazší, než vždy a zásadně používat kritické myšlení. (Které je asi tak trochu protikladem samotného konceptu víry. Všimni si, že všechna náboženství, ať komunismus, katlicismus nebo třeba budhismus žádají od svých oveček především víru. Zde na západě to došlo tak daleko, že křesťana přinejmenším po dlouhé období západních dějin čekala věčná spása defacto jen na základě deklarace víry.)

Já nevěřím, že pocházím z opice, já to dostatečně jistě vím, dostatečně jistě na to, abych tento axiom považoval za stejně hodnotný jako axiom že země obýhá okolo slunce. To není akt víry, je to akt rozumu.

A co se týče etiky, naopak bych se nebál postulovat (vskutku s Kantem a modernisickými osvícenci), že jedinou skutečnou etiku je možné založit pouze v protikladu k víře ve vyšší moc. Já děkuji, ale nestojím o to uzavírat s efemérním božstvem smlouvy. (Je zajímavé nastudovat historický vývoj desatera, mimochodem, původní verze klade zdaleka největší důraz na uctívání jednoho boha, jaké dobře známe z jistých směrů moderního sunitského islámu - především wahhábismu - nesnášenlivých vůči "modloslužebnictví" - což byl pochopitelně základní prvek boje proti tolerantnímu polyteismu. Koneckonců i křesťané měli své obrazoborecké období. Nejedno.) Skutečná etika musí být odvozena z podstaty člověka a jeho vztahu ke světu, nikoliv ze smlouvy s postulovaným božstvem (tj. defacto klérem).

Moše samozřejmě byl s mírou pravděpodobnosti hraničící s jistotou historická postava.

A je to tunak. Děkuji.

Jj. Jsem si delal (_,_). Ale to asi fanboyove nepochopi *1* Uz od clanku na fallout z nej mam trochu srandu. *2*

tak dalo se čekat, že se tu vyrojí tyhle objevitelské teze "osvícenců". Nemám nic proti ateistům a jejich analitickýmu myšlení, kdy si potřebují všechno osahat, změřit, protože co se nedá exaktní vědou dokázat - neexistuje. Proč ne, někdo holt věří, že je z vopice, někdo, že je z rukou božích. Někdo nemá smysl života, je prostě jedno, jak se bude v životě chovat, nemá to přeci vliv - chcípnu, shniju, nebo mě spálej a vo co gouu :-D a věřící jsou bráni jako slaboši, kteří věří absolutně nesmyslně ve vyšší moc.

Jsem tolerantní vůči náboženstvím, jsem tolerantní vůči ateistům - dokud svým jednáním neomezuješ nebo neohrožuješ druhého, čiň jak uznáš za vhodné. Z čeho mě ale mrazí v zádech jsou ty moderní sekty, který se rojej jak houby po dešti - odkazují se na Ježíše Krista, ale obrací naruby výklad starého i nového zákonu.

Já nevím co se tu dělo v dávné historii, nevím jestli existují ve vesmíru jiné kultury, nevím jestli existoval Mojžíš - a neví to na tomhle světě nikdo :) vždycky se ale v duchu pobavim, když padá letadlo, někomu zemře důležitá osoba, člověk je nešťastnej protože třeba umírá na nevylečitelnou nemoc - to se pak najednou všichni intuitivně modlí a věří - i ti největší ateisti :)

Věřím v boha, ale nevím jestli existuje, snažím se víceméně žít podle desatera, protože na těch doporučeních není nic zpátečnického ani po 2 000 letech. Církev jako takovou moc nemusím, ač jsem křesťan. Debaty o víře podle mne nejsou určeny hloupým lidem ( počítám se mezi hlupáky )
Neumím na určité věci fundovaně odpovědět ( ale kdo to opravdu neumí vůbec je Tuňák ) protože Tuňáku, tvoje tapeta, kterou si tady postnul je jak vícuc z wikipedie a Rudého práva zároveň :-D.

Domnívám se, že by si neměl vystupovat tak bojovně, protože to, za co se pereš, nemůžeš prokázat....a argumentovat tím, že jsme v 21. stol a snad je naše kultura dostatečně vyspěla na to, abychom nepotřebovali berličku v podobě víry ve vyšší moc - nevím. Můžeš v tom žít a podle toho žít, ale neměl by si to vydávat jako neotřesitelnou pravdu a srážet křesťanství.

Já jsem člověk tolerantní. Mně je opravdu jedno, kdo v co věří, dokud mě tím neotravuje život a nesnaží se prosadit tu svojí špatnou, zpátečnickou formu života, jako jedinou správnou nebo když si tito lidé hrají na "vědce" a říkají, že evoluce nebyla, že Země je stará 6 000 let a podobné hlouposti. Když tyhle a podobné věci nedělají, tak je mi to upřímně jedno, v co věří, ale hlavně s rozumem.

Někdo by to tady měl uklidit. Takovej smrad. To je tak, když se sejde hovňousek, jetej tuňák a nemytej kaštan...

No jo, jenže tyhle questy (možná až na to shánění krav po okolních vesnicích) nic nepřinesly z hlediska gameplaye, byl to jen doprovodný text, který popravdě podruhé zbytečně zdržoval a potřetí už dost štval.

Já hrál vanillu už od první vydaný bety ještě snad s jedním městem. *4* Těším se na Bannerlorda a pevně doufám, že koncept hry někam posune, protože popravdě M&B je vždy po čase už jen stereotyp. Asi jako každá hra samozřejmě, ale jakmile v M&B překonám těžké začátky (a ty teda těžké jsou, ačkoliv ve Warbandu už míň, to je pravda) tak už vlastně nemám proč hrát dál.

ja mluvil o vanille, a ta až tak težka nebyla pokud človek trochu planoval a myslel strategicky. co se týče questu, jak rikam jsou jen do začátku hry a mne osobne se naopak líbili. Víc se mi líbi questy typu osvobod unesene NPC, pobij bandity, ochran karavanu nebo zažen stádo, než radoby "epicke" questy v nekterych jinych AAA rpg, ktere si na neco hrajou a pritom za pozlatkem je to prazdnota a odpad.
P.S. - jasne že tam není pribeh, je to totiž ryzí sandbox

M&B je výborná oddechovka, ale zároveň taky brutáně těžká hra (zejména některé módy - Brytenwalda). Neobsahuje žádný příběh, questy bych raději vůbec nezmiňoval (patří k tomu nejhoršímu v dějinách herního dizajnu). Herní systém je ovšem nesmírně chytlavý. Není to fantasy, spíš jakási alternativní realita (bojují zde Němci proti Italům, Rusové proti Turkům, Arabové proti Seveřanům, jenom se trochu jinak jmenují bydlí od sebe tři dny jízdy karavany *1*).

Podle mne spíš Vávra vidí v nepříliš známém příběhu soupeření králů - bratrů Václava a Zikmunda velký potenciál. nedivil bych se, kdyby ani druhý akt (a případně ani třetí) do husitské doby nespadal. A stejně tak bych se nedivil, kdybych ve hře potkal budoucí velké postavy středoevropských dějin Žižku, Husa nebo i Prokopa Holého.

Celkem se mi líbí doposud odhalený příběhový rámec KCD - země rozvrácená válkou, soupeření šlechticů v něm, víceméně historická detektivka... je to osobnější, detailnější a myslím že potenciálně zajímavější, než velké dějiny. Jsou to třeba i velké dějiny (v jednom aktu bude první bitva na Tannenbergu / bitva u Grunwaldu, jedno z vůbec nejrozsáhlejších vojenských střetnutí středověku, kterého se třeba zrovna Žižka mohl také zůčastnit) prizmatem osobního individuálního příběhu obyčejného nebo nobyčejného člověka.

Tohle ale není nic nového, takhle historický film funguje už desítky let a historické romány (samozřejmě i odvozené žánry typu fantasy) přinejmenším stovky let. Co jiného jsou třeba Tři mušketýři, Robin Hood nebo i Pán prstenů (hlavní postavy jsou mnohem spíš Hobiti, případně Aragorn a Gandalf, nikoliv Elessar a Mithrandir).

Myslím, že Vávru možná trochu inspiroval Sapkowski výbornou husitskou trilogií (imo zdařilejší než Sága o Zaklínači a Ciri) a že "husitská hra" by byla opravdu zajímavá, ale to neznamená, že hra zasazená do méně známého období našich dějin musí být nutně méně zajímavá, naopak. Méně známé události dávají autorům přeci jen větší licenci psát příběh dle vlastního uvážení.

Popravdě se na příběh a syžet KCD těším asi víc než na ostatní stránky hry. Vávra vždycky uměl příběh brilantně vyprávět a nebál se přeahů mimo střední proud, teď má šanci ukázat, že se dokáže posunout od (jistě osobitého) opisování Scorseseho filmů.