Já právě včera na doporučení redakce  (asi jim vadili mé OT témata 😂) si to zalozil. A přihlásil se tady na gamescz discord. A je pravda, že tam ta diskuze jakoby víc žije a hlavně je to všeobecně o hrách, tak se tam resej vsemozny témata. 

Nikdy jsem discord nezkoušel ale asi bych se mohl trochu "odkopat" a pokusit se do toho proniknout. Až se tak stane dám ti určitě vědět... můžeš nějakej doporučit?

Chtěl jsem se zeptat jestli náhodou nejsi tady na gamesackym discordu? 

Pro mě je to příjemný odreagování od ostatních her. Taková mlátička...Ovšem velmi těžká mlátička. Nepamatuji si, kdy naposledy jsem musel tolik misí hrát znovu. A zde začínají problémy s padáním hry. Když už se dostanu opravdu blízko k dokončení hra mi sem tam spadne. Ovšem po vyzkoušení všech super hrdinů a zjištění, že se úkoly stále opakují mě to už nebaví....

U mě to spíš záleží hru od hry. Např. Far cry 5 mě ke konci už moc nebavil, ale musel jsem to dohrát 😂 tak jsem pak ty otazníky vyloženě probíhal, aby se jen jak si psal odskrtly.

Jo s těma openworldama to mám taky tak jako ty. Protože všude jsou sidequesty kolikrát taky s vlastníma minipribehama (viz např zaklínač 3). A pak když si uvědomím co dělám (jako avatar ve hře), že hra na mě tlačí nějakou blížící se neodvratnou hrozbou a já místo toho zabíjím 10 krys u někoho ve sklepě 😂

Ale to je podle mě možná daný i tím, že už hrajeme dlouho a v každý druhý hře zachraňujeme svet a už taknějak vime, že příběh ty hry na nás stejně počká. 

Aaargh! Jo má to být enviromental :D silly me. 

Tak to jsem byl asi já příliš dlouho slepý a hrál jen pro odškrtávání položek ze seznamu :/ znovu... silly me :) 

To co tu píšeš je asi můj největší problém s nelineárníma open world hrama. Nevím jak u tebe ale já u spousty takových her, ať už to byl zaklínač, skyrim, gta nebo ubisoftí openworldy (sakra i fallout :D) jsem měl skoro vždycky problém se úplně ponořit do hlavní dějové linky protože byla protkána tolika odbočkami které s hlavní zápletkou nějak nesouvisí. Když to srovnáš s hrama jako mass effect, KOTOR nebo třeba Half-Life kde všechno co děláš nějak doplňuje cestu k vyřešení hlavní zápletky. Třeba je to jen moje mizerná schopnost udržet pozornost ;)

To právě v tom oddysey bylo kolikrát na tom otazníku něco právě zajímavého. I když to bylo třeba ,,jen,, hezké panorama, nebo třeba zajímavé sousoší a nebo jak rikas skrz ten storytelling (nemá to být enviromental?) třeba odkaz na nějakou řeckou báji. Kolikrát jsem si právě říkal, ze to se autorům povedlo a kdyby tam ten otazník nebyl a já tam kvůli tomu nešel, tak bych to neviděl. 

A jak si předtím psal, že tím sbíráním věci kolikrát trpí příběh hry. Tak to je taky i můj problém. Když dohraju přibeh, tak pak už mě nebaví běhat po svete a hledat collectibles. Nějaká hra tě upozorní, že máš poslední možnost to vyzobat. Ale když to ta hra nemá, tak prostě v určitý chvíli kašlu na příběh a hledám kraviny. A to je pak třeba divný, když ti hra říká, že jsi vyvolený co zachrání svět a konec světa se blíží a já místo toho běhám po mapě a sbírám kraviny 😂

A nemáš někdy pocit že jen přijdeš počkáš až hra potvrdí že je místo navštívené nebo "vyčištěné" a vlastně si z něj nic neviděl? 

Oddysey jsem nehrál ale můj poslední AC byl Origins a tam jsem vyzobal vše a bylo mi líto že toho není víc protože mně asi baví courat se pouští :) ale když si ty lokace projdeš znova tak zjistíš že některý mají zajímavý detaily který nejsou nutně interaktivní spoty ale prostě to prostředí vypráví nějakej příběh (inveromental storytelling). Snažím se poslední dobou soustředit ve hrách na podobný prvky ale někdy je to těžký když je hratelnost tak zábavná a návyková... skoro se zdá že si tím herní médium podraží nohy.

Jako já to taky chápu. Přesně z těch důvodu jak říkáš. Ale me na těch otaznikach vyhovuje, že mám pak takovou jistotu, že jsem všude byl, vše viděl a nic mi neuteklo 🙂

Třeba když jsem poprvé viděl tu obrovskou mapu plnou otazníků v assassins creed oddysey. Hned mi bylo jasný, že to bude hodin, než je všechny vyzobu 😂 (nakonec přes 120 hodin) 

Taky jsem si všiml že na to lidi často nadávají a tak nějak to chápu... mapa plná otazníků může působit trochu děsivě (když vidíš co všechno můžeš/musíš navštívit) a chaoticky (někdy mám problém v tom najít kde je další příběhová mise). Možnost koupit si u obchodníka mapu a odhalit si třeba pevnosti nebo collectibles v určitý oblasti by mohla být docela dobrým řešením pro všechny. 

Tjn s těma collectibles to mám stejně. 

Podle komentu ve zdejších diskuzích bych řekl, že jsem asi jeden z mála hráčů, kterýmu nevadí otazníky v ubisoft hrách (vždycky je musím všechny navštívit) . Naopak mi i vyhovuje, že např. V novějších dílech far cry se dají koupit (myslím za in game menu, reálný peníze bych za to nedal) mapy, které ti ukazují místa, kde jsou collectibles. 

Hehe... to je super. Tak to má být ;)

S tím vyzobáváním mám stejnou diagnózu jen mi to občas pokazí hru a místo abych si užíval příběh nebo gameplay tak vyzobávám collectibles.

Tak hlavně že víš jak oddělit pracovní a osobní život :D

Díky za info. Já po tom pokukuju víc a víc. Počítám že max tak 14 dní ještě odolam a pak to koupím. Já jsem notoricky dohravac a teď mám doma cca 300 krabicovek a z toho jen 16 jsem nedohrál, nebo vůbec nehrál. A strašně mě tam ty nedohrany hry iritujou 😂 Zarekl jsem se, že nic nekoupím, dokud alespoň 10 z těch 16 nedohraju. Ale ty avengers mě nehorázně lakaj. A příští měsíc cyberpunk. 

Teď mam kolem 70h, příběh 12-15h max. Solo jde hrát celá hra od začátku do konce všechny mise.

Já právě horory taky nehrál, az s ní 😂

Na tom someday mám asi 15 hodin. Ale určitě se to dá dohrát rychle. Já jsem tip hráče, který musí všechno prolezt  a tak. 

Jo. Ten death stranding je bych řekl  promakana a náročná hra. Musel jsem se do toho zase dostat. Ale po dnešní propareny noci už tam zase jsem 🙂

A dneska mám noční, takže na řadě je baldurs gate 

Tak to bude asi problém se zase dostat do death stranding co? Vyměnit Lost Haven za americkou pustinu :) 

Ani jsem netušil že someday you'll return je tak dlouhá hra... Já myslel že je to na 5-6 hodin.

To máš dobrý... já mám na steamu několik hororovek ale nemám na to koule :D 

Já to mám stejně jako ty. Vždy hraju jednu ,,hlavní,, (to je ten death stranding) hru a jinou nerozehraju, dokud ji nedohraju. Akorát teď jsem udělal výjimku, protože už jsem nevydržel čekat na tu mafii 🙂. A je pravda, že co jsem hrál tu mafii, tak jsem death stranding nezapnul. A pak mám rozehranou jednu hru ,,dlouhodobe,, (to someday you'll return hraju už asi dva mesice) s přítelkyní. Ona nehraje, ale jednou za čas se ráda koukne jak hraju. Většinou v noci na nějakou hororovku. Takhle s ní už jsem dohrál pár resident evilu a nebo třeba evil within 2.

A to baldurs gate. To jsem teď poprvé takhle rozehrál něco dalšího v práci. A je pravda, že když teď třeba konkretne to someday zapnu třeba po dvou týdnech, tak se do toho chvíli zase musím tak jakoby dostat. 

Tak jsem dokončil závěrečnou misi END GAME obsahu, tedy porazil Rapaccini v tom exoskeletu ve čtrnáctém podlaží, kde to musíme hrát sami a spoléhat na co-op AI kdy ta když padne i vy, je totální konec. Napoprvé se mi hra sekla v sedmém patře ve výtahu, a když jsem dal načíst kontrolní bod, nenačetli se mi už soupeři takže 40 minut hry v pr... naštěstí napodruhé sice to bylo těžší, samý děsbot, exoskelet, špičkový syntetoid a adaptoid, všichni silové pole a tak nějak jsem to skrze nastavení na padání hrdinských koulí za dorážení udělal. Prostě jsem si takto stále obnovoval hrdinský útok, resp. dobíjel ale musím říct, že to je pěkný opruz, to hrát. Jinak to nastavení padání hrdinských koupí je potřebné udělat v těch schopnostech postavy i se šikne nějaký ten artefakt na to nebo vybavení s podporou tohoto, pak je to prostě pohodička. Mě to padalo skrze dorážení, takže je třeba aplikovat na postavu schopnost vytvářet na to příležitost. Prostě strašná babračka to nastavovat na boj. Ještě že to je alepsoň v ČJ. Jinak dal jsem to za Kamalu. Ta sekvence po dohrání END GAME byla pěkná, řekl bych že Crystaláci umí dobře vyprávět příběh i udělat pěknou grafiku, bohužel gameplay je už horší článek. Myslím, že definitivní ukázka toho jak mají postavneou gameplay byl Tomb Raider Underwolrd, tedy ten jejich styl, prostě repetetivní činnosti bez napětí, strachu  a potřeby hráčského umu, tam ale bylo parádní prostředí a hudba, což zde chybí.

A jak to děláš že hraješ několik plnohodnotných her najednou? Já se pak ztrácím v tom kde jsem v jaké hře skončil a co je kde hlavní motivace mojí postavy. Já můžu hrát jen jednu hru a občas jí prokládám něčím nenáročným (třeba nějaký ten truck sim apod) 

Já dohral předevčírem mafii remake i s volnou jízdou. Teď finisuju death stranding (na tom mám už k 70 hodinam) a someday you'll return. Tam jsem taky už na konci. A pod tíhou diskuze k baldurs gate 3 jsem v práci na notebooku rozehrál baldurs gate 2 🙂