Přejít na výpis diskuzí

Persona 5 - recenze

18.5.2017 19:58
Vilém Koubek 44 příspěvků

Osmileté čekání sice bylo kruté (obzvláště poté, co se naplno rozjela marketingová mašinérie), v případě Persony však zároveň ozdravné a do jisté míry prospěšné. O málokterém japonském RPG totiž platí ono otřepané tvrzení, že se nehrají, ale spíše se do nich chodí žít. A takový život při nikterak drastickém...

Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit
  • Nevím proč ale zjistil jsem až ted ( jsem si nevšiml že nahoře v článku u verdiktu je i PS3 )
    Což je + pro lidi co nemají PS4 a jinak ta hra není co jsem četl krom horší grafiky a kvalit textur o moc ochuzená ,což pozná jen někdo kdo zkoumá detaily lupou i když tam je trochu v krajích rozmazáno a jedeto jen 720P oproti 1080p PS4 je tam všechno.

    Jinak jako jiné hry měla vyjít ještě primárně na PS3 a taky vyšla a PS4 je prý port ale vylepšený.
  • Jsem tu sice s křížkem po funuse, ale jsem v pátém dungeonu a hra mi přijde pořád podobně nudná, jako na začátku. Příběh je o ničem, postavy jsou nezajímavé a dungeony jsou OK, ale nic, co by nebylo v jiných (J)RPG. Absolutně nechápu, čím se tahle hra tak proslavila. Jsem odhodlaný ji dohrát, abych to zjistil. Možná musí být člověk ve věku hrdinů, možná hra vyjadřuje nějaký pocit mileniálů, který nechápu? Já vidím jen hezky udělanou, ale jinak velmi průměrnou hru, 7/10 max.
    • asi to bude otázka vkusu...
      Každopádně za mě platí těchto několik bodů:
      1) Skupina lidí, kteří mají možnost měnit stav vědomí špatných lidí a de facto tak léčit společnost, to je zajímavý námět na knihu nebo film. Na herní poměry je to námět zajímavější na druhou. To, že hra pod slupkou roztomilého anime působí dospěle, vážně, narativně vyzrále (za scénář by se nemusela stydět žádná dobrá kniha ani film) a především jakoby nesla jisté poselství, tak už jen toto mě naplňuje přesvědčením, že tohle je jedna z největších a nejzásadnějších her celé videoherní historie.
      2) Soubojový systém je navržen jednoduše a zábavně a zároveň má obrovskou hloubku, která vyloženě žádá o studium. Čistě jen tato vrstva hry mi přijde na 10/10 (je to stereotyp, ale asi takový, jako je hrát Fifu nebo NHL – tedy stereotyp, který ani po tisících zápasech hráče neomrzí), o to víc mě zaráží, že je to jen jedna vrstvička z celé hry. Další v pořadí jsou: průchody dungeonem (vrstva sice nepříliš zajímavá po hratelnostní stránce, ale pro dotvoření atmosféry funguje perfektně), levelování postavy v reálném světě a levelování confidentů tamtéž (což je obojí tak trochu grind, ale je velmi dovedně zapuštěn do narativu celé hry... takže za mě opět palec nahoru). To jsou celkem čtyři hlavní vrstvy hry. Každá perfektně odladěná.
      3) Už jsem to nastiňoval v bodu č. 1, ale ještě jednou: tahle hra má famózní flow. Kromě strhujícího narativu také neustále překvapuje novými hratelnostními prvky (i po čtyřiceti hodinách hraní na mě dosud vyskakují tutorial okýnka... a není to otrava).
      4) Hudba. Co k ní říct? Něco je vata, asi jako všude jinde u velkých projektů. Ale pak tu jsou kusy, které... si prostě zasluhují hlubokou poklonu. Jako třeba https://www.youtube.com/watch?v=_rmthuXOuzs
      Nebo viz fajn reakci tohoto chlápka (skrývá se v ní hodně pravdy :D): https://www.youtube.com/watch?v=_yYf-tV79tQ

      Imo hra her. Za mě určitě v TOP 5 co se svět točí dokola i s mou osobou na evropském kontinentu.
      Otázka pro tebe: napiš mi, když jich je tolik, tři oblíbené (J)RPG, které jsou dle tebe stejné jako Persona. A ke každému napiš, co sis vzal z jejich příběhu. :)
  • Hra roku.
    Adventura roku.
    RPG roku.
    Soundtrack roku.

    Shrabne to tenhle klenot vsechno? :)
  • 9/10 jenom proto, že tam není Chie.
  • Je to moc pěkný, ale ta hra překročila můj limit pro snesení hry, kde klidně i hodinu vůbec nehraju a jen odklikávám dialogový bubliny
  • zřejmě poslední velká hra, která vyšla na PS3.

    Všem, kterým se zalíbila, doporučuji Catherine od stejného studia. Podobný model realita | sny (tj. hra).
    • Souhlas, ta hra je absolutní bomba. Catherine skvěle klame tělem - od kombinace logické hříčky s lehkou adventurou jsem tak promakaný příběh a dospělé dialogy fakt nečekal..
      • Catherine je jedna z nejzajimavejsich her minule generace.
  • Nechci předčasně soudit, ale zatím jsem asi 12 hodin ve hře a nebavím se skoro vůbec. První dungeon nic zajímavého nepřináší, rozhovory a příběh ve škole mě nudí a aktivity mě nezajímají.

    Samozřejmě vytrvám a budu hrát dál, ale zatím to rozhodně na žádnou bombu nevidím.
    • Chápu na co narážíte. Myslím si, že ten záčátek byl nudný úmyslně. Dokonce jsem se u toho i usmíval :)
      např. začátek je prošpikováný úkoly typu "Jako správný hodný student běž po škole hned domů". Jenom z té věty je jasné, že to je nudné úmyslně a že brzy už z vás "hodný" student opravdu nebude :D
    • Měl jsem úplně stejnej problém. Taky jsem si říkal, že tomu dám ještě tak max 2-3 hodinky a položím to. No a kolem 14. - 15. hodiny hraní to dostane ty správný grády. Teď mám nahráno asi 65 hodin a začínám mít depku z toho, že už mám víc jak půlku za sebou.
      • JNSCZ: Díky moc za povzbuzení, vytrvám! Chápu to správně, že ten rozjezd je zhruba kolem dokončení prvního dungeonu? (časově by to tak nějak odpovídalo...)
        • řekl bych, že ještě před dokončením - trošku víc se rozjede příběh, víc to začne dávat smysl, tu a tam se objeví nějaký zajímavý twist. A ty dungeony pak taky dostanou celkem drajv, protože se do toho víc promítne systém získávání Person.

          Během těch prvních cca 15 hodin tam byly momenty, kdy jsem fakt skuhral, že jenom hodinu odklepávám dialogy a ptal jsem se všude možně, jestli to fakt mám hrát dál. No a pak se povede ten první de facto "heist" a tam mě ta hra chytla totálně.

          Bohužel i po 60 hodinách je Ryuji totální pako...
      • Známka každýho dobrýho JRPG přece je, že prvních 10 hodin je nuda :D
        • Já teď poprvé hraju FF7 mám tam tři a pul hodiny napsaný na save a taky se nebavím. Rozjede se to?
          • Me to chytlo uz s intrem a nepustilo az do konce.
          • IBUKRETEN (?!): Podle mě se to ještě rozjede. Po 3,5 hodinách totiž ještě nemáš v podstatě vůbec představu, o čem hra bude. Mě kdysi v roce 1998 hra začala bavit, když jsem potkal -SPOILER- v kostele a doprovázel ji domů. Ale kdyby tě to nechytlo ani tam, tak si určitě počkej, až hrdinové odejdou z města Midgaru (zhruba 10. hodina). V první hospodě ve vedlejším městě je dlouhá scéna, kde se vysvětluje hlavní dějová linie, tak tam uvidíš, jestli tě to začne zajímat. Hrál jsem FF7 naposledy letos a je pořád výborná. PS: Taky se pak snaž pochopit RPG systém a matérie, je s nimi spousta zábavy.
        • aka tutorial ;)
  • Kdyz vidim anime, nebo neco s podobnym visualem a neni to nadabovane v japonstine, tak mi to prijde neprirozene. Jde to ve hre nastavit + anglicke titulky?
    • Ano jde, resp. si jej musis stahnout dodatecne ze storu.
  • Děkuji za recenzi na hru, kterou jsem už dohrál.
  • stojí ty Persony za to? O čem to je? Má to nějaký smysluplný příběh nebo je to nějaká naivní přeslazená teenager hra typu Life is Strange?
    • Persona 3 má temnější ladění(Inspirace v Neon Genesis Evangelion je velmi znát.), Persona 4 je "comfy" detektivka a Persona 5 je něco mezi. Persona využívá právě tématiky teenagerů(a tedy školního roku) ve zpracování vývoje postavy. Pokud chceš ještě něco temnějšího než Persona 3, tak doporučuji Shin Megami Tensei: Nocturne.

      Edit: Pokud chceš hru s dospělou tématikou, tak doporučuji Catherine, která je také od tvůrců Persony.
    • jestli byla skolni dochazka aveci kolem ni jednou z tvojich vyznamnych zivotnich zkusenosti je velka sance ze by se ti to mohlo libit. A ne preslazeny to neni, kupodivu to je vic ,,dospely,, nez hodne her ktere to o sobe tvrdi.
    • Není to přeslazení dáno tím a vztahy že si získáváš partáky do party a máto celé více smysl?

      Life is Strange to se snad ani v tomhle nedá srovnávat lol. Jern citruji cop jsem četl v recenzi Levelu a slyšel v Replay *3*

Pokud chcete přidávat komentáře, musíte se:

Registrovat nebo Přihlásit