Podle Amy Hennig otevřené světy omezují tradiční způsoby vyprávění
-
Ano to má sice pravdu, ale já si rád vychutnám i netradiční způsob vyprávění příběhu a čím víc stárnu tím mám raději hry které to dokážou i beze slov nebo psaného textu. Hry jako GTAV dokazují, že kvalitní příběh se dá vyprávět i v otevřeném světě víceméně tradičním a hlavně uvěřitelným způsobem, ale hlavně my milovníci otevřených světů nehledáme u hry příběh, ale hlavně hratelnost která vydrží zábavná i po desítkách hodin a zkoumání světa, psaní vlastního příběhu. Mnohem větší zážitek je pro mě když se mi podaří nějaký husarský kousek v otevřeném světě než to že jsem zkouknul stejnou cutscénu jako miliony hráčů přede mnou a po mě.
-
-
Ja hľadám oboje, ako milovník otvorených svetov. Množstvo zaujímavých aktivít ako GTA, či Sleeping Dogs, mnoho možností postupu ako MGS: Phantom Pain a navyše aj skvelý príbeh, ako Zaklínač. Nehovorím, že každá jedna hra to musí mať a že niektoré nemôžu mať viac jedného na úkor druhého, ale aspoň by sa o to mali snažiť.
Skvele si užívam aj TES, ale sú tie príbehy naozaj slabé a utvárať si vlastný príbeh tým, že bojujem s banditmi, či vlkmi nie je naozaj príbeh ako ten, čo mi napíše dobrý scenárista. To všetko sú u mňa len aktivity, že niekoho okradnem, zotročím, zachránim, vyzvem na preteky, či súboj - príbeh je postupovať niekam, nie len mať sériu dobrodružstiev. To je ako vzťah so ženou. Je rozdiel mať dlhodobý vzťah a len sériu jednorázových nočných aktivít. bez ohľadu na to, aké sú skvelé a intenzívne, nevedú nikam.
-
Však ona taky neříká, že by open-worldy měly zmizet, ale že je škoda, že příběhové lineární hry s ne moc dlouhou hrací dobou pomalu mizí z tříáčové produkce. S čímž se asi dá souhlasit. Sice úplně nejede o můj šálek čaje, ale stejně platí, že čím pestřejší výběr, tím lépe.
-
-
Velká pravda, tudle jsem dohrál Game of thrones RPG, a i s tím uzavřenějším světem mě to bavilo podstatně lépe (díky dokonalému příběhu a perfektním postavám), než Origins s obrovským a prázdným světem, nudným příběhem a nudnými postavami.
Velký a otevřený svět neznamená dobrou hru, obávám se že je to spíš naopak.
-
Je to pravda ale co s tím zmůže ?
-
Kvalitní příběh společně s open worldem se přece nemusí vylučovat. Ano, vždy bude jedna složka dominantní, ale existují hry, kde můžete jít po příběhové lince anebo naopak blbnout po svém. Možná to paní myslela tak, že dnes je větší poptávka po něčem typu Anthem než po kvalitní singleplayer hře se silným příběhem. Za mě taky škoda, ale co už.
-
Radši velkej otevřenej sandbox, než něco co mě tahá v koridoru. Hry které dají hráčům prostor na to aby si dělali příběhy samy, než za 20h dohranej příběh a nic moc z toho.
Třeba proto mě za posledních pár let hodně bavilo Far Cry 5... absolutně si nepamatuju o čem byl jeho generickej příběh, ale to jak sme s kámošem lítali po mapě a dělali co nás napadlo si budu pamatovat ještě celkem dlouho.
Fakt pokud chci silnej příběh, tak si přečtu knížku... Nebo se při nejhorším podívám na film. Ale hry mě příjdou jako médium, které dovolí i něco víc, než jen to běhání za předem připraveným příběhem.
-
-
To, že FC5 příběh tě netáhl je spíš otázka toho, že je ten příběh špatný. Kdyby byl lepší, určitě bys nepohrdl(?). Osobně mi právě kvůli smysluplnému příběhu hry jako FC5 nesedí a po chvilce hraní u mě končí v "koši". Málokterý openworld má smysl, většinou je to jen velká generická mapa kde se dá dělat docela dost věcí, ale dost rychle to omrzí. Navíc takové hry jsou řekl bych časově náročnější, takže i proto se k tomu nijak nehrnu. Ale třeba Metro Exodus je pro mě ideální poměr volnost vs příběh.
-
-
Když pominu různý MMO, tak si vezmu třeba Mount & Blade, kde mám stovky hodin... a tam příběh nebyl a pochybuju, že by příběh nějak hru samou obohatil. To je hra kde bych zase ocenil ten multiplayer v open worldu abych to mohl hrát s kámošema a ne jen sám. Ale po příběhu tam ani v nejmenším netoužím...
Je to dost člověk od člověka, záleží i na tom kolik má člověk času na hraní... Ale pro mě pokud hra má open world, dost moností co dělat a co-op tak u ní vydržím mnohem dýl, než u čehokolik co má 8 nebo klidně i 20h příběhu. A nemyslím, si že by mě ta absence příběhu nějak ochuzovala.
-
Tak metro je taky koridorovka, co si budem povídat. Ale souhlasím že je lepší trošku lineárnější postup, než otevřený svět vyplňěný ničím .. kór když na víc nemá dané studio prostředky ani čas.
-
-
-
Příběh je sice fajn, ale zase je potřeba i nějaký prostor pro vlastní hraní, to o čem paní sní je spíš psát scénář pro film, ale hra je něco trochu jiného a složitějšího. Ideálně mít příběh jako nosnou kostru, pár vedlejších linek a do toho funkční svět, ve kterém se dá i něco dělat a naslouží pouze jako pasivní kulisa. Dále je dobré ovlivnit příběh a mít i několik alternativních scénářů, které pomůžou kdyby to náhodou člověk chtěl hrát i vícekrát. Suma sumárum paní chce 2h film, tak by spíš měla jít pracovat tam.
-
Dáma ví o čem mluví. Příjemná změna.