Přejít na výpis diskuzí
Podle tvůrce Deus Ex vypráví Uncharted filmový příběh a je to špatně
3.11.2015 | Aleš Smutný
126 příspěvků
-
ja bych spis rekl, ze hlavni myslenka od spectora je: pro velke penize a rozmachle pribehy, nezapominejme, ze prave moznost hrace ovlivnit vyvoj pribehu - at uz treba tim, ze neco nezvladne, umre, a zkusi to znova - je jadro toho, co odlisuje hry od jinych forem umeni.
pokud to mam prirovnat k necemu predchozimu, tak si predstavte film v kontrastu treba s rozhlasovou hrou (a ano vybiram to tak cilene). kdyz udelam film z rozhlasove hry a nedam duraz na obrazovou stranku, tak se na me celkem prirozene snese kritika, ze nevyuzivam moznosti media. musim rict, ze ve hrach jsme k tomuto DALEKO liberalnejsi, a je to dobre, ale chce to mit na pameti, co hry dela hrami. telltale hry jsou fajn, ale pokud by tam byl vetsi duraz na zpracovani hracovych rozhodnuti, tak by to nebylo vubec na skodu, jejich smer je totiz dnes spise opacny.
myslim, ze to perfektne podrthuje tenhle vykus s puvodniho clanku:
"Heavy Rain is an amazing experience. They can tell great stories; better than I can tell in my life as a game developer. But they tell better stories because no player will ever do anything surprising or unaccounted for. They’re basically like five movie scripts all mashed together, and you’re just picking which script you’re telling at any given point in time." -
Tak ale ono to suvisi aj s nastupom Lets playerov a Twitchu. Nedavno bol na Gamasutre clanok v zmysle designovania hier pre publikum a divakov primarne, nie pre hraca. A Spectrom spominane hry sa daju prave v pohode "zahrat" na youtube.
Hlavne to ale cele vtipne vyznieva v kontraste s tym ako recenzenti (score,level atd.) v 90tych rokoch nadavali na interaktivne filmy ked sa objavili cdcka a mechaniky. Samozrejme vtedy to bolo o niekolko levelov primitivnejsie ale podstata sa dnes reinkarnuje. -
Jsem rád za filmovost Uncharted nebo Last of Us. Ale jsem i rád za možnosti volby v Deus Ex. Co tomu člověku vadí? Chodí asi málo mezi hráče.
-
-
A nebo spíš chodí právě mezi hráče, ale jenom ty, co pořád brečí nad stavem herního průmyslu a her celkově (takže třeba místní diskuze).
-
-
myslím, že vím co chtěl Spector říct :) Ono nejde o to "hrát", ale tu hru i prožívat. Třeba moje malá dcera poslední dobou hraje Skyrim. Postavil jsem ji dům, adoptoval sirotky, koupil zvířata. A ji baví jezdit po mapě, sbírat bylinky, lovit zvířata a občas objeví nějakou zajímavost kterou běžný hráč prostě přehlídne. Hru a příběh prakticky nehraje, ale tahle hra ji umožnila si tam tvořit svoje vlastní příběhy a dobrodružství. Pak není těžké pochopit WS.. když si vzpomenu na můj strach ze Shodan, já sám jsem byl Garrettem plížícím se stíny a já si s Cormackem prožil nádhernou námořní bitvu o osmi lodích. A i v takovém Unrealu, ač střílečka.. tak hudba + hvězdy, prostě jsem se zastavil a koukal. Jde o to, ZDA HRA umožní hráči něco prožít, získat zážitek nebo možnost se i zastavit. Ale chápu, že je dost hráčů, které by to zmátlo :D
-
-
Tvoje mala dcera ma vic inteligence nez většina zdejších uzivatelu která Skyrim nepochopila a nikdy nepochopi.
-
-
Hrát ve Skyrimu příběhovou linii = nepochopení hry? Možná nevyužití plnýho potenciálu, ale pokud to tak někoho baví, ať si to tak hraje. Nebo jsi to myslel jinak?
-
-
-
To jsou hrozne bludy, vsichni prece ku.va nejsou stejni a nekoho hry jako Heavy Rain a Uncharted proste bavi, kdyz se podivam na prodeje, tak tech lidi evidentne neni malo.A stejne tak naopak se najde spousta lidi, kterym Dishonored a Deus Ex vyhovovat nebude.Rozhodne by tu meli zustat vsechny druhy her a zachovat dnesni rozmanitost zanru.Me osobne cim jsem starsi, tim spise me bavi ty linearni hry, ktere maji dobrej pribeh a zacinaji me tezce nudit vsechny ty genericke open world hry, kde clovek dela 100 hodin tri veci dokola.
-
-
tohle je to nejlogictejsi co sem tu precetl.. nesouhlas stimhle davaji jen ty zakomplexovani protoze takhle to proste je.. pokud se vam linearni hry nelibi tak je preci nehraju .. ale je jasne ze lidi to bavi.. a jak je tu zmineno ze jich evidentne neni malo.. tak podle prodeju a recenzi jich je mnohem vic
-
-
Koncepty interaktivity, které byly načrtnuty v prvním DeusEx jsou dodnes nepřekonané - nikdo nemá koule je rozvíjet, je to bludný kruh. Na jednu stranu Warren nemá pravdu, na stranu druhou pravdu má a má koule říct nepopulární názor.
Už by se ksakru mohl vrátit k dospělácké návrhařině... -
Já bych rád viděl samotnou přednášku, ale vypadá to, že žádný záznam není *9*
"“If all you want to do is show off how clever you are, get out of my medium! Go make a movie or something, because that’s what you should be doing.”"
Těžko vůbec říct jak to myslel, vždyť je to úplně vytržené z kontextu, což se herním novinářům hodí od krámu. Netvrdím že zrovna tady na Games, ale přesně to generuje články který vznikly na zahraničních webech - Warren prohlásil toto a Naughty Dog na to reagovali zase takhle a co na to Jan Tleskač? *1* -
-
On je celkově ten článek postavený jako by to byl od Spectora hejt na moderní hry. Pochybuju, že to tak v rámci přednášky bylo. Zaměřil se na ovlivnitelnost prostředí a děje hráčem, to je celý. Stejně je to, kdo ví kolikátý, přepis a překlad nějakýho původního článku.
Vydedukovat z toho ale, že nechce žádný jiný druhy her, a ještě mu to rozporovat, to už chce kumšt a silnej matroš :D
-
-
Kdyz jsem tu nedavno pod live ukazku z Uncharted 4 napsal vicemene to samy, co ted rika Spector, tak muj komentar bez jedinyho sprostyho slova do hodiny zmizel.
To se asi da cekat na strance, kde TW: Rome 2 a Dragon Age Inquisition dostanou 9/10. Holt hry jsou ted mainstream a byznys je byznys, takze nesmime konzolovym oveckam kazit iluze.
Akorat se divim, ze tu ted publikujete takovy kacirsky nazory. Asi uz Sony vyprselo PR predplatny. -
Já s ním souhlasím. Pokud budou hry pořád vzhlížet k filmům a kopírovat jejich postupy, tak se nikdy nedostanou na jejich úroveň. Samozřejmě že kvalitní lineární hry by tady měly zůstat, ale ty, které se zaměřují na silné stránky videoher, na jejich interaktivitu a nelinearitu, by měly být víc ceněné, protože právě ony posunují tohle médium dál. Vývojáři by měli více experimentovat s nefilmovým vyprávěním a tvořit příběhy, které by nebyly realizovatelné v žádném jiném médiu.
Ruští a Američtí filmaři v 10. a 20. letech se odlišili od divadla dynamickou prací se střihem a kamerou, čímž zavedli postupy používané dodnes, zatímco tehdy uznávané "divadelní" filmy byly dávno zapomenuty. Teď potřebujeme něco podobného pro hry.
Jenže spousta lidí je daleko víc fascinována filmovostí hry, než skutečnou kvalitou jejího zpracování a příběhu, a tak tomu bylo už od 90. let. FMV hry jako 7th Guest měly být budoucností videoher, přitom dnes působí jen směšně. Fahrenheit vzbudil podobné nadšení před 10 lety, ale s odstupem času vypadá jeho příběh jako příšerná fan-fiction Dark City a Matrixu a hratelnost je založená na nesmyslných QTE. -
-
Neni to o hrach, je to o preferencich hracu a toho, za co jsou ochotni nejvic platit.
-
Hry dávno překonali úroveň filmů.. Je tahle diskuze vedena v současnosti nebo jsem se nějakým portálem dostal do minulosti? Jsou lidé, kteří si užívají hry se silným příběhem, který je hráči servírován. Já osobně mam rád open-world a sandbox hry, ale neignoruji to, že jiní hráči preferují, když jim je příběh spíše servírován. Jsou lidé, kteří rádi tvoří svůj příběh a jsou lidé, kteří chtějí vidět příběh vytvořený někým jiným. Tyto dva přístupy většinou mají problém být v jedné hře a proto existují takové věci jako jsou herní žánry, které hráči předem dají vědět o tom, jakým směrem se hra ubírá a pro jaké hráče je dělaná. Někteří vývojáři rádi tvoří otevřené hry s mnoha možnostmi a ti mají své publikum, pak jsou vývojáři, kteří umí hezky vyprávět a ti mají své publikum. Nevidím v tom žádný problém. To o čem se tu bavíme je vkus. Mě se také některé žánry her líbí více než jiné, ale to neznamená, že kuli své preferenci budu chtít ochuzovat ostatní.
-
-
Já mám lineární příběhové hry rád, ale hodně z nich se zaměřuje spíš na kopírování hollywoodského filmového stylu než na originální vyprávění a zajímavý příběh. Když se hra prosazuje jako "cinematic", tak to většinou znamená kopírku Michela Baye a nevýrazných akčňáků, ne inspiraci u Kubricka, Hitchcocka, Leoneho, Coenů nebo Windinga Refna. Battlefield Hardline nebo L.A. Noire může mít všechny možné filmové hvězdičky, ale pokud je příběh jak vystřižený z průměrného televizního krimi a styl cutscén je rutinní a nezáživný, tak je to prd platné.
Já bych rád viděl příběhové hry, které by mazaly rozdíl mezi hratelností a vyprávěním příběhu a nespoléhaly se jen na cutscény nebo extrémně skriptované sekvence ala CoD. -
Herni pribehy jsou brakove, bez vyjimky u akcnich her, nelze jinak, pokud zcela nemaji potlacit hratelnost. Takze me pribehy ve hrach nezajimaji, ve hrach me zajima hratelnost. Kdyz chci kvalitni pribeh, prectu si dobrou knihu. Ani film neni dobre medium na pribehy, byt lepsi nez hra.
-
Pointa je spíš v tom, že jestli jsou hry v něčem unikátním médiem, pak je to interaktivita, a namísto toho, aby na své nejsilnější stránce stavěly, pořád vedou technologický závod o co nejvěrnější filmový zážitek. Nebrblám, také rád žasnu nad technologií, přesto, hry rostou spíše do vizuálního zpracování a na kvantitě od sebe separovaných vymožeností, nežli na skutečné provázanosti hráče a jeho rozhodnutí se světem, A.I. nebo propracovanosti ve smyslu skutečné hráčské svobody. -
Jestli hry překonaly úroveň filmů, to tedy nevím. V některých případech jistě dosáhli úrovně těch nejlepších filmů, ale nezevšeobecňoval bych to. A už vůbec bych netvrdil, že je překonali. -
-
Myslím, že to je jen klasické naříkání shrzelého hráče. Žádný film mě nikdy nedokázal tak dlouho zabavit, jako mnoho her, které jsem hrál. Hry jsou uplně na jiném levelu. Hlavně pokud hráč jede třeba v MMO, tak to je asi jako hulit trávu (koukat na film) vs šňupat kokain (hrát MMO). Proto jsou také hry mnohem rychleji rostoucí a dražší médium než filmy. Zde několik měřítek, která jsou společná pro hry i filmy:
Zábava (emoční odezva u hráče) - u her je mnohem delší, než u filmu a díky interakci je intenzvnější, protože je hráč více zapojen fyzicky i psychicky.
Umění - kousek od kousku, napříč všemi medii stejné
Tržby - hry už nějakou dobu silně převyšují tržby filmů -
-
Film trvá dvě hodiny a jakmile je jednou odvyprávěn, bývá na nějakou dobu odložen. Na tom není nic nelogického, že hry baví déle. Jsou to naprosto odlišná média a srovnání nemá význam. Pokud by mělo, je třeba se zamyslet, zda hodnotím hru nebo interaktivní filmy, i když i to by byla zcela jistě jiná kapitola.
-
-
Srovnání má význam pokud mezi objekty porovnání existuje shoda, která může určit společnou měrnou jednotku. Hry i filmy toho mají mnoho společného a dají se poměřovat mnoha měřítky. Stejně tak by se dalo říct, že nelze porovnávat meč a útočnou pušku. Jenže to jde, a výsledkem toho porovnání je to, že jsme do jisté míry zahodili meče a začali používat pušky, ačkoliv se meče stále vyrábějí a používají, tak je pušky nahradili ve velké míře. Hry jsou vyšší evoluční stupeň zábavy a ačkoliv budou existovat paralelně s filmy, tak začnou (již začínají) převládat v určitých směrech, třeba v tržbách. A to je sakra důležité měřítko porovnatelnosti, hlavně pro investory.
-
-
-
Hra snad nemá dosahovat úrovně filmu. Je to jak kdyby film měl dosáhnout úrovně knihy. Naprosto jiné médium a naprosto jiná měřítka.
-
-
Kromě toho, že to je jiné médium, tak proč by nemohl? Řekněme, že třeba Mass Effect je docela obstojným soupeřem třeba pro takový nový Star Trek, stejně tak filmovému Pánu Prstenů nebo nejnověji Marťanovi se podařilo docela dobře přenést knihu na stříbrné plátno. Neříkám, že perfektně, ale dobře ano.
-
-
Mám pocit, že prozatím je tu hlavní hledisko porovnání filmů a her typická hráčská nevděčnost. Zajímalo by mě, zda zastánci filmů tráví tolik času na diskuzích o filmech jako na diskuzích o hrách? Ale radši na to neodpovídejte, ať nemusíte lhát ve prospěch svého argumentu. Mass Effectu by se z mého pohledu vyrovnal tak akorát dvoudenní mraton nejlepších filmů co se zábavnosti týče. Příběh možná není tak kvalitní, ale je tam velká kvalita hratelnosti, která přináší vysokou úroveň emoční odezvy po docela dlouhou dobu, nikoliv jen pár hodin.
-
To už ale mluvíš o specifickém typu lineárnějších, filmových her. Uznávám že příběh například ME může být podobně kvalitní jako příběh nějaké hollywoodské produkce. Nicméně kvalitu hry mnohem více určují další aspekty, které se už od těch filmových obrovsky liší. Jak porovnáš kvalitu Skyrimu s filmem, když jádro zážitku leží úplně jinde, nežli u filmového Pána prstenů. Filmové vyprávění ve smyslu přístupu k předávání informací leží úplně jinde než "hratelnost", která často stojí na nějaké jednoduché herní smyčce. (např. zábavné střílení, zábavné skákání, zábavní jízda)
-
-
-
jaká hra dosáhla třeba úrovně Útěk z věznice shawshank *15*
-
-
Nechytej mě za slovo. Když píšu těch nejlepších nemyslím tím absolutní vrchol filmového průmyslu. *3*
-
-
hry nedosáhly nejen vrcholu ale ani užší špičky, ty nejlepší můžeme zařadit někde mezi průmer, snad lehčí nadprůměr...
-
-
-
-
-
-
Nesouhlasim. Kazdy hrac si muze vybrat co si chce zahrat takze at si kazde studio dela co chce. Sam mam rad u her volby, ale vzdycky tam bude jenom urcity pocet koncu, ktere nastavi vyvojari coz sice dava hraci nejakou tu svobodu, ale stejne jsou ty moznosti uz predem definovane....tohle jsou jenom hry a ne zivot :-P