Přejít na výpis diskuzí
Rozvětvené příběhy v RPG hrách ocení jen hrstka hráčů. Co s tím?
17.3.2016 | Petr Poláček
98 příspěvků
-
Začnu asi nejdřív Pillars, ta hra mě hrozně bavila,a le když jsem dostal do té místnosti s těmi bohy, tak mi to přišlo jak nastavovaná kašička, aby to bylo o něco dělší. Možná se pletu, ale mě osobně přišlo, že mě někdo zbytečně nutí, dělat x questů be nějakého posunu.
Já mám osobně problém s hrami, které jsou na 50 hodin. Já u nich už prostě nevydržím. Mám radši intezivnější kratší zážitek. Pokud by příběh byl neuvěřitelně větvený, ale krátký řekněme na 10 hodin. Ale pokaždé by to znamenalo kompletní změnu příběhu, tak s tím problém nemám ani na 4 zopakování. -
-
jo, ty questy pro ty bohy byly trochu o ničem - jdi a zabij draka, jdi a zabij toho nebo toho atd. Ale to finální odhalení o podstatě bohů stálo za to.
-
-
ta hra je dnesne uzvanena, je skvela, bavi me, parim ji uz pul roku, ano je to dlouhe a jako otec od rodiny nemam cas tolik, ale je to porad parada, ve vysledku je vse nejak linearni vic ci min, nikdy asi zadny vetve s totalne odlisnym pribehem nikdo neudela, protože to by vlastne delal několik her a ne jednu, uz z podstaty je to kravina, nicmene PoE je fakt desne uzvaneny, takze se nakonec trosku clovek ztraci když nechapu důvod tech detailních popisu a spousty smyslenych malych pribehu, kde proste chyby znalost nake historie, podstaty, proc k necemu doslo, hodne věci je podavano jakoby z doslechu, ze tam a tam byl konfilkt, bitva, valka, apod. ty questy pro bohy nejsou nic spatneho, je jedno kdo vam ty questy nakonec zada, zabava je v jejich plneni a ne v tom, ze nekoho potkam a on mi rekne pomoz a jdi tam a tam, mate ale moznost volby jestli splnite bohum prani nebo ne, ja třebas nektere questy failoval, protože jsem se rozhodl jit proti bohum a pro jinou moznost reseni
-
-
Víš jde o to, že mi o připadalo, že se pomalu blížím ke konci a už by mělo nastat nějaké finále. "Teď se rozjede epická výprava". Něco jako když jedeš na motorce, v 8k otáčkách to teprve cukne, že to chce pořádně ject. Ale tohle mi přišlo, jak když jsem dopadnul do molitanu, jak když mě to všechno zpomalilo. V tu chvíli už se mi nic nechtělo.
A máš pravdu, tuny textu. Jestli chci číst, tak si vemu knihu. Nikdy jsem nebyl fanouškem sbírání knih a čtení všeho ve hře. Sezení u PC a čtení je mi značně nepřijemné, stačí, že se u PC kroutím v práci. Chci si odpočinout a né zase číst tuny textu. Co si v PoE pamatuju byl ten předlouhej rozhovor s tou matkou, nevím jak se jmenuje, ale může se přidat do party. Ten jsem prostě vzdal a skipoval.
-
-
-
-
nevím co za lamu si koupí hru, aby ji pak nedokončilo. Nechápu, že PoE dohrálo jen 9% a D:OS tak málo, že je hanba o tom hovořit. D:OS mne taky někde v té ledové pustině přestalo bavit, ale donutil jsem se to dohrát. (příliš mnoho soubojů, málo zajímavého příběhu, trapný pokus o humor)
Jen málo her má opravdu větvený příběh. Napadá mne třeba Witcher 2, kde celá půlka hry byla uplně jiná v závislosti na frakci. Další příklad je třeba Vampire The Masquerade, kde bylo asi 10 různých klanů atd. Bioware hry většinou vytváří jen iluzi větvenosti, tj. ať člověk volí jakkoliv či to hraje jakkoliv, tak hra je v podstatě stejná. To ale nevadí, protože příběh stál většinou za to. -
-
presne tak, naprostej souhlas, je to jedno, pribeh byl bozi a to jak je podavany je skvele, a vlastne jeden velky pribeh je mnohdy mnohem lepsi nez spousta malejch, ale ty questy nakonec clovek proste oceni, ze jich je hodne, a ze na ne narazi nahodou, me to tak proste vyhovuje, spis mi vadi pak ty pidi kde mas jen něco donest, to je nuda, ocenim spis vetsi hlubsi quest na několik hodin, kde dochazi ke stretum, zahadam, konfilktum, rozcarovani a vyhroceni situace s dopady na část prostredi
-
Alpha Protocol. Asi nejhorší RPG co jsem kdy hrál a stejně jsem to dokončil alespoň 5krát. Tam bylo větvení příběhu panečku.
-
-
To je zvláštní že protiargument jsou obrovské náklady i když herní business je největší v historii.
Tohle je totiž uvažování markeťáka které nemálo her dostalo do pekla a i zbytek to pomalu transformuje do plytké břečky.
- Dohrálo to jen 10% lidí -> takže to v závěru můžeme odrbat
- Když bude hra na 4 hodiny, tak to dohraje 90% -> fenomenální úspěch (koho by zajímalo že pak hráč řekl "to je jako všechno?" - už zaplatil a prachy se nevrací)
Markeťák chce maximalizovat zisky, nehledí na prostředky a důsledky. Dopadá to pak tak že se nasypou prachy do masivního hype místo do vývoje a jede se jen na to oblbnout zákazníka.
Je to tak čtyři roky co jsem si začal všímat jedné věci - a tou je pocit okradení o peníze při hraní her (stalo se mě zatím tuším 2x).
Nikdo nechce tu vaši "miliardu konců", ale neodfláknutou práci.
Pokud se někdo nechce drbat s příběhem tak ať dělá jinej žánr. -
Trošku mne mrzí, že se autor článku nevěnoval Zaklínači 2. Ten předvedl v téhle věci docela extrém
-
-
Ano. A je to taky dobry priklad toho, ze ackoliv si s tim dali strasne moc prace, tak to oceni jenom cast hracu.
Treba za sebe muzu rict, ze je uplne jedno, kolikrat budu Zaklinace 2 hrat, ja s temi nacky ze Scoia'tael nechci nic mit a nebudu hrat Iorvethovu pribehovou linii. -
-
To je vtipny to jsem si rikal taky ale pak mi Iorweth prisel jako mnohem lepsi varianta potom co jsem se dostal hloubeji do pribehu.
-
-
Mimochodem neví se něco o W3 Blood and Wine? Už to dávno mělo vycházet.
-
-
A tak to mi vysvetlete toto jak je to "neekonomicky". Ve chvili kdy si hrac hru koupi nalakan na rozsahly obsah, pak uz je jedno vyvojarovi jestli hru dohral, nebo ne. Maximalne ho muze mrzet "zbytecnost" prace. Pekarovi je taky fuk jestli si rohlik po zakopeni snim, nebo hodim do kose. Hlavne ze se koupi a neukradne...
-
-
Jedna linearni vetev = cena 1000 zlatych.
Jedna linearni vetev do pulky = 500 zlatych. Nasledujici dve plnohodnotne a srovnatelne vetve kazda o rozsahu poloviny hry (a obe ktere ne kazdy zkusi) = 2 x 500 zlatych. Celkova cena = 1500 zlatych.
V okamziku, kdy na zlatacich vydavatelum nezalezi, pak prichazi jeste jedna moznost. Jedna linearni vetev, ale o polovinu lepsi/delsi/vetsi/zajimavejsi (a kterou si navic uzije kazdy, kdo hru dohraje) = cena 1500 zlatych.
Je to az prehnane primitivni priklad, ale v zakladu je to proste tak.
-
-
Z môjho pohľadu je najlepšie RPG také, ktoré nechodím hrať, ale do ktorého chodím žiť - BG, IWD, PST, NWN.
-
Asi tady RPG hry trochu ponížím.. ale mám je fakt rád, je to můj nejoblíbenější žánr. Ale nejlepší RPG, jaký jsem kdy hrál, je Gothic II a hned po něm Gothic (1), a hned po nich Risen (1). A hráč tam má prakticky nulovou možnost nějak změnit chod příběhu. Taky si myslím, že takhle interaktivní zábava, má od základu jeden hlavní tahák nad vším ostatním, a to, že člověka může víc vtáhnout "do sebe" než třeba knížka nebo film. Právě tou interaktivitou. a to je podle mě nejdůležitější věc, ne jen RPG, ale her obecně. podle relevance v RPG to potom mám nějak takhle:
1. Atmosféra (to je to, proč se cítím u hraní TAM a ne TADY - u pc..)
2. tady jsou dvě věci, který pomáhají vytvářet dobrou atmosféru - Design lokace a Příběh
3. Combat systém
4. jak jsou napsaný rozhovory (znovu jen další aspekt atmosféry?)
5. Hudba (atmosféra se už zdá být jako hodně obecný pojem)
6. Jak je nakreslená mapa, (personal favourite) (pomáhá dokreslit atmosféru *15* )
Taky si myslím, že prostě udělat fakt dobrej příběh, a přitom dát hráči možnost rozmrvit ho na 100 různejch rozhodnutí je nadlidský výkon. samo o sobě to nedává smysl. vede to k tomu, že nám tu všechny hry "survivalovatí" - příběh se rozdělí na milion malejch rozhodnutí a odsouvá se někam do pozadí.. a nakonec si ještě vyhodnotíme, jestli jsme všude vybrali tu nejlepší možnost.. mě to nebaví.. sorry za dlouhej post, snád vás to nenudilo *3* -
Muj problem s hrami, ktere umoznuji skutecne obrovsky rozdilny prubeh - ackoliv na rovinu, takovych her je absolutni minimum - je ten, ze volbou jednoho zcela prijdu o ten druhy. A je zde prima umera s timhle zklamanim a objemem toho obsahu. Protoze pri volbe v ramci kratsiho questu, pri volbe mezi dvema moznosti, ktere sice ovlivni, ale fundamentalne nasledujici hru nezmeni, mi ta volba az tolik nevadi. Naopak, dava tomu cerstvost a zajimavost.
Ale vezmete si napriklad druheho Zaklinace a tusim druhe dejstvi. To je prakticky uplne jine. Ma vlastne spolecne jen mapy (a to take ne uplne). Pripadne volbu mezi Rochem a Iorvethem. Opet, od zakladu to zmeni podstatne casti hry. Jenze ackoliv to je sice chvalyhodny pocin... docela mi to vadi. Proste proto, ze vim, ze prichazim o mnoho hodin jine hry.
A zaroven nejsem ten typ, ktery by mohl hru hned rozehrat znovu. Protoze ty zmeny zase nejsou tak uplne, ta hra bude stale z nejakych, ja nevim, 70 procent stejna. Z 30 procent se bude uplne lisit a je to az neuveritelne, ze v soucasnosti nekdo takovy projekt udelal, ale jak jsem rikal, kdyz se doberu toho konecneho verdiktu, jak to vidim ja, tak jsem z toho celkem nestastny.
Proste proto, ze vim, ze tam mam tech 30 procent uplne jineho obsahu, ale nechce se mi projizdet tech 70 vicemene stejneho. Jasne, pro nejake budouci rozehrani nove hry za par mesicu nebo let je to zcela idealni stav. Ale v okamziku hrani u me prevlada zklamani a rozcarovani z toho, ze si hru nemuzu uzit "naplno" nad uznanim toho, ze ta hra umoznuje neco tak objektivne uctyhodneho.
Uz driv jsem psal podobny komentar a pamatuju si na takovy paradox - miluju ve hrach moznost volby, ale nesnasim nutnost volby.
Ta zminka o BG ve clanku to vystihla docela pekne. Nalijme si cisteho vina, v te hre je absolutni minimum nejake volby, nejakych dusledku jeste min, prakticky je to jen pobihani, boj, boj, boj, prokecnuti par lidi, dalsi boj, boj, boj. A presto je to jedno nejparadnejsich dobrodruzstvi, ktere jsem kdy na pocitaci hral a pravidelne se k nemu vracim. -
-
hele ja bych nerekl, proste když se podiva clovek na IWD a BG tak vidi sielny rozdily, nejde preci tolik o to mit moznost volby, ta tam docela je, udelas nebo neudelas ten quest tak nebo tak, mas z toho nejaky pocit, na konci je porad stejny prubeh deje ve vysledku, ale porad ten pocit z ty hry je totalne jiny, cloveku staci uspokojit tu jeho vizi není nutne aby to mělo skutecne viditelne dopady, protože toho si ani nevsimnes nakonec, a dulezita je ta spousta informaci, která proběhne a ty se něco dozvíš, ve vysledku, je to jen pribeh vymysleny, ale ty tim svetem razem zijes, v IWD nic takového není, je to jen bitkarina, výsledek je stejny jako s BG, dohrajes nakonec v podstate stále linearni pribeh, ale ten feeling to je preci total rozdil a to tady jde, o pocity ze hry, z ucasti.....momentalne hraju PoE a ten je teda bozi, tam sem nekoho sejmul a jinej NPC na to reagoval, je tam dost moznosti volby, nakonec hru dohraju stejne jako většina jiných lidi, ale mam moznost volby postav, jit pribeh s jinými a mam moznost volby quest udelat tak nebo tak, muze se stat, ze me opusti partak, muze se stat ze diky reputaci se se mnou nikdo nechce bavit, muzu si vybrat koho zabit nebo nezabit, a dopad je proste v tom s jakym rozhodnutim ziju dal a ne jestli ta hra na to reaguje uplne jinou vetvi pribehu, coz se občas ale taky stane, můžete projit ten quest uplne jinym zpusobem a hra je v tu radnu preci alternativni
-
...len si nezabudni pripomenut, ze taky genialny magicky boj sa uz nikdy nezopakoval. vsetky dalsie hry mali uz len blesky a firebally na 100 a 1 sposob
-
-
Za to vdecime D&D pravidlum a do dneska jsem strasne smutny z toho, ze se podle nej nedelalo ci nedela vice her. Klidne hned v dobe nejvetsi slavy BG a IWD bych si dovedl predstavit, ze by v nasledujicich letech nejakych par titulu jeste vydali.
Mozna bychom se toho v ten okamzik uz prejidali, ale podle me bychom dosli k podobnemu paradoxu, jako jsou ted strilecky z druhe svetove - v jednu dobu uz nam lezly krkem i usima, ale dneska bych si strasne rad zahral moderni a pekne vypadajici klasickou druhovalecnou akci... ktera uz ale nekolik let nevysla ani jedna.
Jeste k D&D, ja porad tajne doufam, ze driv nebo pozdeji dospeji Wizards (teda ted si sam nejsem jisty, jestli to jeste vlastni, haha) do daleko vetsi otevrenosti k pocitacovym hram. Model Warhammeru v zadnem pripade neni idealni - preci jen prava na WH hry dostaly i nektere dost pochybne a "beckove" tituly, ale stejne tak tu byly "ackove" produkce typu DoW, Space Marine, zrejme nadchazejici Total War - ale proste neco podobneho jako posledni roky dela prave Games Workshop.
Porad si rikam, ze D&D je znacka, ze to ma popularitu i hracskou zakladnu a zaroven myslim i silne podvedomi ve videohernim svete. Je to mozna povrchni pristup, ale verim, ze libovolne rpg by hned ziskalo nejaka pozitivni procenta navic v okamziku, kdy by se namisto generickych pravidel ci neznamych svetu zahalilo do havu rekneme Forgotten Realms. A o tom, kdyby se to stalo s nejakou opravdu prvotridni produkci a velkou hrou, ani nemluve...
-
-
-
Jasně, na příběh peníze nejsou, ale vyplivnout 50m za reklamu jde. Prostě mainstreamové hry jsou něco jako blockbustery ve filmech. Udělá se úplný minimum, zaplatí se neskutečná reklamní masáž (která stojí víc než výroba filmu/hry) a když se ty peníze nevrátí, tak za to můžou piráti.
-
-
Naprosto přesně, tyhle marketingové finty bych nechal zakázat, nikdy to nepřineslo nic dobrého. A velké korporace se můžou divit, že to lidi stahujou. Taky to radši upirátím než dávat svoje prachy takovým magorům.
-
-
Myslím, že nejlepší jsou RPG s masivně rozvětveným příběhem, v jehož rámci můžu jako hráč následovat několik paralelních linií, ovlivňovat svět okolo sebe v rozhovorech i v herních činnostech, můžu si odskočit na vedlejší questy, mám kolem sebe spoustu sideckicků a hru můžu projet hned několikrát, protože má minimálně padesát konců.