Hráči, nedohrávají hry za své "těžce vydřené" peníze, OOooo jaké to překvapení *7*

Hru dohrála jen hrstka hráčů != příběh ocenila jen hrstka hráčů.

Ještě zajímavější mi přišlo, že první akt v PoE dokončilo podle steamu jen 43%. Tzn. 57% lidí se nikdy nedostalo přes první třetinu hry! PoE je dlouhá hra a na konec se nemusí dostat každý, ale neprojít ani první částí..
Ještě zajímavější je to z toho pohledu, že hra byla tvořena pro velmi specifickou skupinu lidí, kteří se hodně odlišují běžného mainstreamu. Přitom hra byla přijata kladně, tak kde je problém?

RPG hry jsou obrovské a vždy je hraju tak, že už se k nim nikdy nevrátím. V hodně otevřených světech jako TES se také ztrácím a po desítkách hodin člověk zjístí, že třeba ani nepostoupil v příběhu a hra začíná nudit. Zaklínače už také hraju velmi dlouho (85h) a dostal jsem se teprve do Skelige.

Několik různých zakončení je fajn, ale nebaví mě hrát tu samou hru, jen abych na konci viděl jinou animaci, což tak docela často bývá. Nedávno jsem ale hrál SWToR a dojel jsem kampaň za zlého Sitha a hned potom jsem rozehrál hru za Sitha hodného. Mám rád spíše kontrasty, cestu dobra nebo zla, než něco mezi, kterou volí třeba Zaklínač. Neuspokojivá rozhodnutí mě přivádí k šílenství *1*

Problém nedoceněného větvení příběhu je podle halvně v tom, že to nidky není pořádně dotaženo. Takže se pořád dbá v první řadě na délku hry (ve smyslu od spuštění po titulky). A protože udělat pořádné větvení v dlouhé hře je extra nákladné, tak je to udělané jen tak na oko (hra se stále drží stejné dějové linky). Pak to opravdu ocení minimum hráčů, prtoože bez ohledu na to kolikrát si zahrajete Mass Effect, Dragon Age, Until Dawn apod tak stále hrajete ten stejný příběh ve stejných lokacích se stejnou akcí. A minimum hráčů má čas investovat dalších 30-60 hodin jen proto, aby viděli pár upravených dialogů, které stejně nic nezmění.
Co by to imho chtlěo by byla hra, která se opravdu větví a kvůli tomu není příliš dlouhá. Takže jedno dohrání by trvalo třeba jen 2-3 hodiny (člověk by tím mohl zabt příjemně jeden večer). Ale s tím, že by to šlo dohráttřeba desetkrát a pokaždé úplně jinak (myšleno ve smyslu, že jedno malé rozhodnutí v úplném úvodu vás povede úplně jinam - jiné lokace, jiný příběh, klidně jiný žánr - zatímco jedna volba vás provede akční hrou, jiná volba vás provede detektivní adventurou). Pak tubudeme mít větvení, které bude dávat smysl a které hráči ocení protože budou mít čas i smysl další řešení vyzkoušet. Dokud to bude dělané stylem "Aby totam jakože bylo, ale nedalo nám to žádnou práci vytvořit", tak to opravdu ocení jen minimum největších fanoušků hry.

Rozvětvený příběh je samozřejmě fajn, co ale pro mě fajn není, je bezuzdná grafomanie s ním často spojená. V praxi to pak vypadá tak, že se prohrabujete tunou dialogů, knih a deníků, abyste pronikli do lore, jako by právě v něm vězel ten hlavní prvek vyprávěného příběhu. Hra tak rezignuje na svou audiovizuální sílu a stává se polo e-bookem, který za sebou táhne čistě herní mechaniky jako nechtěného pancharta na zkrvavené pupeční šňůře.

Autoři by se měli mnohem víc řídit zlatým pravidlem filmařiny, které zní: Neříkej to, co můžeš ukázat. Ale asi to bohužel většině lidí nevadí, když se to prodává.

"Rozvětvené příběhy v RPG hrách ocení jen hrstka hráčů. Co s tím?"

Tak možná prostě hráči raději hrají než řeší větvené příběhy...

Na tom něco bude, nejlepší hry historie jako Baldurs Gate 2, Fallouty, Deus Ex nebo Witcher tyhle mechaniky měly

rozvětvení u RPG zrušit... nevím, proč bych měl hrát hru dvakrát... to si radši počkám na další díl

teď je stejně takovej přetlak her, že nemít co hrát je umění

(ale zase abych nekecal... teď jsem třeba dohrál Oxenfree, konečně vyšlo i na GOGu, tak jsem pořídil... a už v průběhu jsem se těšil, až si to zahraju znova a zkusím jiný cesty... ale tohle je hra na max. 8 hodin, ne na 120, a taky je to čiště příběh, kdežto v RPG i s rozvětveným příběhem člověk musí většinou procházet stejný místa a mydlit stejný příšery :)

Ja by som to negeneralizoval ze RPG hry s rozvetvenym pribehom sa automaticky rovna najlepsia/najhorsia RPG. Tak isto to nemusi vzdy znamenat nejake extremne navysenie nakladov (bude zalezat ako autori k tomu pristupia). Co mna osobne skor nastve a odradza od hrania niektorych RPG hier (a nie len tych) nieje vzdy ukecanost, ale skor to ze bud to vyvojari "odrbavaju" alebo odflaknu.
Odrbavanie je v casto opakujucich sa dialogoch, nepodstatny alebo nezaujimavy obsah, nulove reakcie NPC na to ktoru odpoved hrac zvoli. Odflaknute su z casti veci aj z odrbavania :-), ale navyse to je neprehladny az otravny dialogovy system, nemoznost preskocit rozne animacky (zvlast ked sa furt opakuju a pri 50 rozhovore je to uz fakt otrava), nepochopim preco maju niektore hry tendenciu pri dialogoch vzdy zaostrit na xicht NPC casto krat este technicky nedokonaly. Ved moze byt zaujimave sledovat co sa pri rozhovore deje aj naokolo. Fakt nepotrebujem mat cez pol monitora bulvy nejakej NPC. No a samozrejme podstatny je samotny pribeh. Ked je to nuda alebo sa dokola opakuju rovnake formulky (hlavne otravnym sposobom) tak tazko ocakavat ze dnesny hrac s tym bude bojovat a dohra tu hru. Zvlast ked je dneska taky vyber hier za nizke ceny.

Pro mě je vcelku nepochopitelné, že si někdo koupí hru a nedohraje ji do konce. Já mám například takovou menší úchylku, že musím prolézt svět hry skrz naskrz. Někdy se mi to vymstí, zejména v open-world, kde mě najednou hraní přestane bavit, protože ztratím hlavní příběhovou linku z očí. Ve většině případů bych si ale neodpustil nesplnění sebehloupějšího vedlejšího questu. Proto mě dost zaskočil údaj "10 % dohraje hru do konce".