Tvůrci často zanedbávají tu nejpodstatnější část hry – tutoriál
-
Tak tutorial je dobrý akorát tak do vesmírných simulátorů, nic jiného mě nenapadá. V devadesátých letech jsme tutorial většinou neměli a jaké to bylo zábavné si sám dojít na to jak se to hraje. Většinou se hry s ovládáním opakují. Já jsem naopak spíš naštvaný že mě tutorial zdržuje a otravuje v hraní. Pokud je možnost, většinou ho hned vypínám, pokud to není součást úvodu hry. I tak je neskutečné otravné dívat se jak vám na obrazovce vyskakují nápisy, zatoč doleva, ted střílej, ted postav toto nebo toto, atd.. Dělají z hráčů úplné dementy
-
-
v 90 boli sme krabiciach manualy kde bolo napísané ako sa co ovláda
-
Tak tak ... dneska jsou hráči strašně zpovykaní. Opravdu si neumím představit, že by dnešní generace měla hrát něco z 90-tých let. By rozmlátili ovladač po prvním "umření" když by zjistili že smrt - KUPODIVU - má následky a o všechno přišli ;-)
Dneska je moderní být první s novou hrou na nějakém streamovacím kanále, něco málo na tom vydělat a fofrem jinam. Je zajímavé sledovat statistiky, kolik procent hráčů hru dohraje až do konce nebo kolik se k ní vrací, aby našli všechny artefakty/skryté místnosti apod. Lidi co hráli Ultimu, Everquest EVE online - by mohli vyprávět. Tam se herní mechanika a ovládání učí dny, ne-li týdny.
-
-
No zrovna ty statistiky a hledání každého kusu artefaktu nebo skrytých lokací nepovažuji za nějaké plus vhodné zapamatování.
Hraju pěknu řádku let, ale tuhle sběratelskou mánii jsem nikdy nepochopil (např. na předposlední mapě najdi "sběratelskou minci číslo 94" schovanou na střeše modré budovy za komínem 🤮)
-
-
Jde spíše o to, jak se dnes hry hrají. Dříve se hry (bez ohledu na žánr) hrály i několikrát, člověk vždy objevil něco nového. Dneska se nadpoloviční počet hráčů hru ani nedohraje do konce, natož aby ji hrál vícekrát.
Příklad. FarCry, speciálně DarCry 4 - několik různých příběhových linek, několik různých konců. Na to, že se hra dá dohrát během 10 minut tím, že prostě jen budete sedět a nedělat nic se přišlo asi až po půl roce. Já například pečlivě vybírám a když si hru koupím, většinou se k ní po dohrání vracím, buďto hned kvůli alternativnímu průchodu nebo počase. Nejde o to najít všechny artefakty/skryté místnosti apod, ale hru si trochu užít. Pamatuji si, jak jsem hrával Dooma nebo Descenta, koukal jsem na mapu, všímal si detailů v místnostech, prostě si to prostředí užíval. Nebo v prvním Crysis jsem se mockrát prostě zastavil a koukal na přírodu kolem sebe. Dcera si pustila Apex Legengs a když jsem za ní asi po hodině přišel a ptal jsem se, co jsou ti obrovští sloní co se máchají v oceánu, zeptala se mě jaké slony myslím. Až pak si všimla, že "pozadí, kulisu" ostrova tvoří jakési monstra. Zkrátka vůbec nevnímají krajinu kolem sebe. Holt, jiná doba, jiný přístup ke hrám.
-
-
-
-
No a ja tutorialy spise tak nejak preskakuju a u kazde hry prvni co, tak si jdu nastavit ovladani podle sebe, jak mi vyhovuje a ne jak to zamysleli tvurci. Taky je dobre vedet, co vsechno vlaste muzu ovladat.
Jestli je nekdy nekde nejaky fail, tak ze nejdou prenastavit klavesy, nebo jdou jen castecne :)
-
Kdyby všechny hry měli podobné ovládání, jenže každý vývojář použije něco jiného na vstávání, jiný systém míření nebo interakce. Jsou i hry které mění ovládání v menu jako just cause 4
-
Sorry, ale takovou blbost jsem už dlouho nečetl. Když pominu fakt, že zejména na gamepadech je ovládání stejného typu her prakticky z 99% procent totožné (takže změna zbraně trojúhelníček ale fakrt nepřekvapí) tak těch talzčítek je tam opravdu jen pár, takže např. ve zmíněném Apexu i mé 11-ti leté dceři stačil uváděný tutoriál k tomu, aby během půl hodinky pařila jako profík a pravidelně skórovala.
Dovolím si autorovi připomenou klasické hry ze začátku 90 let, kdy člověk přišel na nějakou kombinaci kláves klidně až po dohrání hry. A tak to má být - výzva. Dneska jsou hry snadné, vodí za ručičku. Asi nejlépe je toto vyjádřeno tutoriálem v mé oblíbené hře Far Cry: Blood Dragon.... jen pro představu, začína asi takhle - sexy robo hlas uvede "basic tutorial ... military navigation for idiots" a následuje" "press ENTER to demonstrate your ability to read..." a pokračuje "JUMP if you wish to jump"... Tož asi tak .... průměrně inteligentní orangutan si s ovládáním poradí během pár minut, autor zřejmě každý den tápe...
-
-
True story. Nechtěl jsem autora článku nějak škatulkovat, ale ty jsi to fakt pěkně popsal 😂
A díky za připomenutí tutoriálu ve Far Cry Blood Dragon, ta hra je fakt mistrovské dílo.
-
... nehledě na to, že každý jen trošku zkušenější hráč - jak už tady v diskuzi bylo zmíněno - začne tím, že první co po prvním spuštění hry udělá je, že vlze do nastavení a přemapuje si klávesu/tlačítka gamepadu tak, jak je zvyklý. Tudíž ho dneska NIC nemůže nečekaně překvapit.
-
-
Autor článku míchá dohromady 2 tématiky: tutoriály u video her a tutoriály u deskových her.
U tutoriálu u videoher mám doslova opačný názor než autor článku. Já doslova nesnáším, když vývojáři dělají z lidí blbce, kteří nejsou schopni si ani v menu prohlédnout ovládání. Člověk párkrát stiskne klávesu a prokliká se do nastavení, kde pak během pár vteřin prostuduje veškeré funkční klávesy, a hned pak může jít hrát. Prostě nejjednodušší možný způsob, který zabere pár desítek vteřin.
Kdykoliv sleduji někoho hrát a v tom jeho postava dojde před nějaké dveře a hra mu nejenže nechá poradit od NPC parťáka větou "Miku, otevři ty dveře", ale ještě pak ty dveře zvýrazní podsvícením a na to doprostřed obrazovky ještě napíše velkým textem "Stisknětě X pro otevření dveří" , tak jenom kroutím očima a lamentují nad tím, kam až upadla inteligence některých lidí, když hry musí hráče takhle idiotsky vodit za ručičky.
--------------------------A deskovým hrám: tady čistě záleží na tom, co chce člověk hrát. Jsou tady jednoduché deskové hry pro primitivní jedince, co moc nechcou studovat manuály, jako třeba Člověče, Nezlob Se. No a pak jsou tady hry, které jsou mnohem komplikovanější, které opravdu vyžadují poctivé nastudování materiálů... je jenom na hráčích, co si chcou zahrát. Zdá se vám hra až moc komplikovaná?? Tak to asi není nic pro vás a měl by jste jít hrat něco jiného... Easy peasy.
-
-
Zajímavé je, že deskovky rozlišuješ, ale videohry už ne, přitom tam je to úplně stejné. Jsou lidi, kteří zváldnou jen ty 4 tlačítka a ještě k tomu potřebují na začátku ukázat co kdy zmáčknout, ale pak máš zase grand strategie nebo simulátory, kde bez manuálu nebo hodinky na wiki neuděláš nic.
-
-
Na téma různých videoher jsem odpověděl v jiném příspěvku. Přišlo mi, že opakovat se by bylo zbytečné.
Jak jsi řekl, záleží na hře. Třeba hrát letecké/vesmírné simulátory bez tutoriálu nebo manuálu je tvrdý oříšek. Ale to jsou spíše vyjímky. Většina her má primitivní ovládání (i u grand strategií stačí většinou jenom myš a ke všemu se proklikáš)
-
-
100% souhlas. Tohle mě neskutečně irituje. U každých dveří barevně pulzující rámeček, kolem každého medkitu už z dálky viditelná barevná blikající duha (abych ho náhodou neminul) a když přijdu blíž, tak pro jistotu, kdybych to náhodou od minula (20 vteřin dozadu) zapomněl, nápis jak vrata "ČTVEREČEK to open door" ... ještě že aspoň někde - i na konzolích - to jde vypnout (např. Uncharted)
Blbé je, že se tenhle mor postupně z konzolí rozlezl i na PC platformy, kde nikdy předtím nebyl (Doom, Descent, Quake.. atd).
-
-
Chtěl jsem napsat něco o lenosti, že dříve hry neměly vůbec žádné tutoriály a přesto se hrály. Pak mi ale došlo, že sice neměly tutoriály, ale zase měly velmi podrobné (tištěné) příručky. Když si např. vzpomenu na MechWarrior 2 a jeho knížečku cca 10x20 cm tlustou cca 0.5cm popisující ovládání atd.
Dnes nic takového hry většinou nemívají a i já jsem naštvaný, pokud hra nemá tutoriál, kde vysvětlí ovládání a základní principy.
-
-
To hodně záleží na hře. Třeba hrát letecký/vesmírný simulátor bez pořádného tutoriálu je tvrdý oříšek. Ale třeba u takového CoD je ten tutoriál fakt jenom pro ty největší hl*páky.
A k těm chybějícím manuálům: je to cena za digitální distribuci. Když si koupítě nějakou (sběratelskou) edici v krabici, tak tam většinou nějaký manuál najdete.
-
-
V titulku je fotka z Kingdom come, ale CTRL + F mi název té hry v článku nenašlo. Tak nevím....
-
-
nechci ukazovat prstem, ale ukážu prstem – tady redakce nemá Vávru moc v lásce.. a je to teda z tvé strany trefná poznámka, protože zrovna KC:D snad tutoriál nepotřebuje, po herní stránce je to vlastně jen walking-sim s občasným soubojem, kterej člověka naučí Bernard, a navíc stačí všechno uklikat RMB na headshoty.. :D WASD+myš a žádný zvlaštní mechaniky tam nejsou.
-